Za vším hledej vodu
Každý člověk ví, že ve vodě se zrodil život a že tato nepostradatelná tekutina tvoří nedílnou součást našich těl. Jen málokdo z nás si však uvědomuje, kolik je jí potřeba nejen k zahnání žízně celé planety, ale také k udržování naší životní úrovně.
Na hlavu běžného člověka připadá 1 380 – 1642 m³ vody ročně. Pokud toto číslo vynásobíme 7,2 miliard ( přibližným počtem lidí na této planetě), dojdeme k neuvěřitelnému číslu 9 936 000 000 000 m³ spotřeby vody ročně k pouze zahnání žízně lidí ( toto číslo je samozřejmě pouze přibližné, ale od skutečnosti se příliš lišit nebude). Mezi lety 1996 a 2005 spotřebovalo lidstvo každoročně asi 9 bilionů metrů krychlových H2O, z toho 92% vody směřovalo do zemědělství. Přesto víc než 2,7 miliardy lidí přitom každý rok alespoň měsíc trpí nedostatkem tekutin.
Podívejme se nyní, kolik je potřeba vody na výrobu (vznik) některých běžných surovin:
čokoláda: na výrobu 1 kg čokolády je potřeba 17 196 l vody. Vypěstování 1 kg základní suroviny této lahůdky – tedy kakaových bobů – si vyžádá 20 000 l vody
hovězí maso: chov hovězího dobytka je, co se týká spotřeby vody, zdaleka nejnáročnější i v porovnání s ostatními zvířaty. Drtivá většina investované tekutiny – celých 99%- se přitom nachází v krmivu. Na 1 kg hovězího masa připadne neuvěřitelných 15 415 l vody.
vepřové maso: v přepočtu na kalorie vyžaduje produkce 1 kg vepřového masa pětkrát víc vody než např. cereálie nebo brambory. Průměrná spotřeba vody pro průmysl zpracující vepřové dosahovala v letech 1996 – 2005 každoročně 460 miliard metrů krychlových. Na 1 kg vepřového masa je potřeba asi 5 988 l vody.
máslo: k vyprodukování 1 l kravského mléka je zapotřebí průměrně 940 l vody, z čehož necelých 30% připadá na následnou výrobu 50 g másla. V 1 kg másla se nachází v průměru 872 g tuku, a každému z nich tak odpovídá zhruba 6,4 l vody. Na 1 kg másla je tak potřeba 5 553 l vody.
pivo: průměrná spotřeba vody při pěstování ječmene činí 1 420 l vody na kg. Započítáme-li další zpracování surovin a výroby sladu, vychází nakonec na 1 l piva v průměru 298 l vody. Za každým vypitým půllitrem tekutého chleba se tedy skrývá zhruba 149 l životodárné tekutiny.
káva: k vypěstování a následnému upražení 1 kg kávových zrn je zapotřebí zhruba 18 900 l vody. Na standardní šálek přitom připadá 7 g kávy, tudíž za ním stojí přibližně 130 l nepostradatelné tekutiny. Na 1 litr kávy je tak zapotřebí 1 056 l vody.
řepný cukr: z 1 kg cukrové řepy, k jehož vypěstování je zapotřebí 132 l vody, se dá vyrobit zhruba 130 g cukru. V případě třtinové varianty dosahuje spotřeba až 210 l/kg. Nicméně větší procento (27 %) investované tekutiny se vrací zpátky do přírody a menší (6 %) se znečistí během výroby. Na 1 kg cukru je tak potřeba 920 l vody.
kravské mléko: obecně platí, že spotřeba vody k vyprodukování 1 l mléka se liší na základě druhu skotu a skladby jeho stravy. Průměrně se však jedná o 1 020 l vody na 1 l mléka. Na každý gram proteinů, jichž mléko obsahuje přibližně 33 g /kg pak připadá 3 l životadárné tekutiny.