Bez sršní by nebylo pivo, víno ani chleba

Podle entomologů jsou sršně mírumilovná stvoření, která bodají jen když je něco ohrožuje. Jsou elegantní a užitečná. Bez sršní bychom totiž neměli pivo, víno ani chleba. Jak je to možné ?

Badatelé zjistili, že sršně umožňují přežít zimu pivním kvasinkám. I když jsou kvasinky jedním z průmyslově nejvýznamnějších organismů vůbec, o jejich původu a životě ve volné přírodě se ví jenom málo. Pivní kvasinky jsou souputníky lidstva možná už devět tisíciletí. V různých průmyslových odvětvích se používají jejich geneticky mírně odlišné kmeny.V přírodě se dají najít na zralých hroznech vína nebo podobného ovoce. Mimo prostředí vytvořené lidmi se ale kvasinky vyskytují jenom v teplých letních měsících. Jak přežívají zimu a jak se přesouvají z jedné kuličky hroznového vína na druhou? Pomáhají jim v tom právě sršně. V létě jsou aktivní a na hroznovém víně se často krmí. V zimě se jejich oplodněné samičky ukládají ke spánku. Na jaře se probudí a zakládají nové kolonie. Své první larvy krmí natrávenou potravou z vlastního střeva. A právě ta slouží kvasinkám jako ideální zimoviště.Přímo ve střevech sršní se našlo sedmnáct kmenů pivních kvasinek. Nejčastěji šlo o kvasinky používané při výrobě vína, objevili se však i blízké příbuzné kvasinek používaných v pivovarech a pekárnách. Vědci pak zkusili udělat pokus, kdy sršně nakrmili geneticky označenými kvasinkami vytvořenými v laboratoři. Mikroorganismy ve střevech sršní bez obtíží přežily až do jara. Tato „roztomilá“ zvířátka tak umožňují jednak kvasinkám přežít zimu a pak je pomocí svých chlupatých nožiček šířit z jednoho napadeného kousku ovoce na druhý. Toto sršní „taxi“ je pro přežití a množení kvasinek naprosto nejdůležitější. Většina kvasinek se totiž neumí samy šířit vzduchem, potřebují přenašeče. Vědci si mysleli, že se kvasinky vyvinuly až v prostředí lidských příbytků, ale před časem došlo k objevu jejich zbytků v jantaru starém okolo třiceti milionů let.Jsou tedy starší, než lidé. Než si je lidé ochočili, musely někde přezimovat. Zdá se, že střeva hmyzu se pro to stala vhodným místem.

Sršní dospělé dělnice se živí potravou bohatou na cukr, třeba šťávou ze zralého ovoce. Ke krmení svých larev ale potřebují maso, a proto loví housenky, mouchy a další kořist. Jedna kolonie dokáže denně vyvraždit až jeden kilogram hmyzu.

 

Zdroj: časopis 100+1 /14-2012

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *