Špínou proti alergiím

Špínou ke zdraví

Alergie je takovou “vzpourou” našeho imunitního (obranného) systému proti nám samotným.  Je to vlastně přehnaná a zcela  nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí. V masovém měřítku se však začaly tyto reakce objevovat až v posledních desetiletích a to především ve vyspělých zemích. Skutečnost, že největší výskyt alergií vykazují vyspělé země, kdežto v těch rozvojových bývá procento zasažené populace obvykle velice nízké, je velice zarážející. Ukazuje se, že máme co do činění s nemocí, která souvisí s moderním stylem života. Alergoložka Erika von Mutiusová z dětské nemocnice v Mnichově došla při svém dlouholetém výzkumu k zajímavým zjištěním. U dětí ze znečištěných a relativně méně bohatých měst byl výskyt alergií a astmatu mnohem nižší, než u těch, které pocházely  z movitějších měst s lepším vzduchem a čistším prostředím. Dospěla tak k hypotéze, že za rostoucím počtem alergiků stojí fakt, že dnešní děti žijí ve stále sterilnějším prostředí s vysokými hygienickými standardy. Zjednodušeně řečeno, za epidemií alergie stojí přílišná čistota. Alergická onemocnění pak postihují ještě mnohem častěji jedince, kteří používají antibakteriální spreje a mýdla. I v těch nejčistších domech jsou bakterie, viry, houby a plísně, stejně tak jako roztoči a hmyz. Pokud však všechny tyto mikroorganismy ze svého životního prostoru odstraníme, připravujeme se tím o jakési “školení” imunity. Našim imunitním vojákům tím vezmeme jejich práci a nutíme je jenom tak sedět a nic nedělat.  Chvíli se to daří, ale pak se začnou vojáci nudit a začnou si hledat svého vlastního nepřítele, svoji “zábavu”, svoji “práci”, pro kterou byly stvořeni. A problém je na světě.

Jak taková alergická reakce vlastně probíhá? Při prvním setkání s nepřítelem (alergenem) se aktivují buňky imunitního systému – jeden z typů bílých krvinek, tzv. B-lymfocyty- a začnou vyrábět velké množství protilátek typu imunoglobulínu E. Ty se následně navážou na tzv. žírné buňky, kde pak čekají na další kontakt s alergenem. Jakmile k němu dojde, uvolní se z žírných buněk řada zánětlivých látek v čele s histaminem a způsobí tak alergickou reakci v podobě pálení, kýchání, kašle či vyrážky. Po každém dalším setkání s alergenem se potíže zhoršují, nepodchycené alergické reakce pak mohou končit i smrtí.

V dnešní době se již náš organismus nedostává do kontaktu se “správnými” mikroorganismy, se kterými v dřívějších dobách mohl bojovat, a tak si hledá náhradníky. Otázkou však zůstává, jak se proti tomu bránit. Začít opět žít ve špíně? Brrr. Nechat si do těla implantovat vajíčka parazitů, proti kterým by mohl náš imunitní systém bojovat? Fuj. Ročně vynaloží vědci a lékaři až 267 miliard korun na léčbu alergií, ale vyléčit pacienty s alergií zatím neumí.  Dovedou jejich potíže pouze zmírnit.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *