Proč žijí některé druhy zvířat déle než ostatní?

Proč žijí některé druhy zvířat déle než ostatní?

Odpověď se může skrývat v „protizánětlivých“ genech. Vědci zkoumali 12 živočišných druhů od myší až po člověka. Postupně zjistili, že ti, kteří mají ve své genové výbavě více kopií genů zvaných CD33rSIGLEC, které se podílí na boji proti zánětlivým onemocněním, mají delší životnost.

Navíc  myši, které výzkumníci záměrně šlechtili tak, aby měli ve své genové výbavě více kopií těchto genů, pomaleji stárli a žili daleko déle. Oproti tomu myši, kterým tyto geny ubrali, se nedožili ani poloviny věku jako normální obyčejné myši.

„I když z tohoto výzkumu nelze vyvodit jednoznačné závěry, rozhodně stojí za úvahu a další zkoumání“, řekl Dr. Ajit Varki, profesor medicíny na univerzitě California, San Diego School of medicine, který studii provedl a následně zveřejnil.“ Pokud je nám známo, je to poprvé, kdy byla délka života nějak spojována s jednoduchým počtem kopií nějaké genu“.

Zánět je nezbytný pro správnou funkci těla. Imunitní systém vyvolávající zánětlivé změny se spustí vždy, když je tkáň z nějakého důvodu napadena bakteriemi, viry nebo toxiny. Stane se to tak, že imunitní systém začne uvolňovat chemické látky ( chemické signalizační molekuly, jako je histamin a prostaglandin). Tím dojde k rozšíření blízkých kapilár, které jsou potom více propustné. Tvoří se srážlivé elementy a nastává proces srážení. Chemotaktické faktory (chemokiny) uvolněné z různých buněk lákají fagocytární buňky z krve. Fagocytární buňky se dostanou ke zraněnému místu, pohlcují patogeny a zbytky buněk. Následuje uzdravení tkáně, které urychluje mírně zvýšená teplota. Zánět se projevuje otokem,zarudnutím a bolestí postiženého místa.Nicméně chronický zánět je delší reakcí imunitního systému a je škodlivý,často i život ohrožující.Takovým zánětem může být například celiakie=přehnaná reakce organismu na potravinové proteiny, jako je lepek. Destruktivní útok imunitního systému na vlastní tělo můžeme vidět i např. u pacientů s revmatoidní artritidou. Dlouhodobé zánětlivé aktivity především oběhového systému mohou být zodpovědné za některé typy nádorových onemocnění nebo mohou zapříčinit Alzhaimerovu nemoc. Je veliké množství léků, které se záněty bojují. Nejlepším lékem je ale sama příroda. Např.středomořská strava bohatá na ovoce, zeleninu, ryby a oleje prokazatelně snižuje výskyt nádorových  a zánětlivých onemocnění a zvyšuje průměrnou délku života lidí.

Vědci z UC San Diego popisují zánět jako doslova „hašení ohně“. „Pokud nechcete spálit celé tělo,musíte rychle uhasit malý oheň“, říká profesor patologie na UC San Diego Pascal Gagneux. A právě geny CD33rSIGLEC považuje za jakési „hasiče“ lidského těla. Tyto geny na sebe vážou sloučeniny zvané sialové kyseliny, což jsou molekuly cukru,které vylučuje řada buněk v těle. Výzkum ukázal, že čím více je v těle genů CD33rSIGLEC, tím méně imunitní systém útočí na své vlastní buňky. Výzkum u myší prokázal, že myši mají  v průměru pět kopií těchto genů (lidé jich mají 14). Myši žijí průměrně 2 roky, lidé průměrně 60-70 let. Zkoumanými druhy byly  vačice, prase, kočka, pes, kočkodan, makak rhesus , kráva, orangutan, šimpanz, slon, kůň, krysa a člověk. U všech těchto druhů byly závěry stejné. Navíc bylo prokázáno, že čím více má daný tvor kopií genu CD33rSIGLEC, tím odolnější je vůči stresu. V současné době tyto výzkumy dál probíhají a zaměřují se např. na želvy. Vědci se ptají, jak je možné, že žijí více jak 150 let a  proč mají tak pomalý metabolismus? Mohou to způsobovat právě zmíněné deny CD33rSIGLEC? Bylo by možné v budoucnu tyto geny využít v např. léčbě rakovin a jiných onemocnění? Mohly by být tyto geny „elixírem mládí? Tak na odpovědi na tyto a mnoho dalších otázek si budeme muset ještě chvíli počkat. Článek byl zvěřejněn v dubnu 2015 v on-line deníku eLife.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *