Proč jsou někteří lidé obézní?

Proč jsou někteří lidé obézní? Každý člověk má ve svém střevě asi 1,3 kg bakterií různých druhů a odlišných poměrů. Plnoštíhlí lidé mají ve svých útrobách jiné mikroorganismy než lidé, kteří s nadváhou problémy nemají. Bakterie tlouštíků umějí rozebrat i obtížně stravitelné složky potravy a tak díky své zvláštní mikrobiální „zoo“ obézní člověk zužitkuje ze stejného jídla o něco více energie než jeho hubený kolega. Jsou tedy tlouštíci tlustí proto, že mají jiné střevní bakterie? Před časem byl proveden velice zajímavý pokus. Část testovaných myší vědci vykrmili k obezitě, zatímco druhou část myší drželi na přísné dietě. Ukázalo se, že obě skupiny mají ve střevech odlišné bakterie. Potom odborníci odebrali hubeným jedincům obsah střev a implantovali jej obézním myším, u nichž předtím pomocí antibiotik zničili střevní mikroflóru. A světe div se, obézní hlodavci začali hubnout! Test prokázal, že to jsou tedy střevní mikroorganismy, které nám pomáhají ke štíhlé linii, nebo nás naopak postrkují k nadváze. Bohužel zatím není jasné, jak zasáhnout do mikrobiálního složení ve střevech tak, aby obézní lidé neměli se svojí nadváhou problémy a zhubli tak, jako zhubli pokusné myši. Lékaři zatím nedokážou ani říct, jaká je ta „správná“ kombinace mikroorganismů.

Narušená rovnováha ve skladbě střevních mikrobů se však může promítnout nejenom do trávení, ale i do řady dalších životních pochodů a funkcí těla. Naše tělo se skládá z 10¹³ buněk, pokud bychom chtěli toto číslo zapsat tradičním způsobem, museli bychom za jedničku připsat třináct nul. Přesto jde o pouhou část buněk celého lidského organismu, protože naše tělo hostí ještě minimálně jednou tolik bakterií složených z různých druhů, které s domovskými buňkami hrají přesilovku jedna ku jedné. Zatím ovšem jenom tušíme, co všechno mikrobiom umí. Bakterie a jejich geny pravděpodobně stojí například v pozadí záhadného účinku některých léků. Například kořen ženšenu se po tisíciletí využívá k hojení zánětů a potlačování růstu nádorů, ale u jedné pětiny obyvatel nezabírá.Proč? Účinnou složkou ženšenu jsou látky zvané ginsenosidy, jež by však neměly vyléčit nikoho, protože se nedostanou ze střeva do krevního oběhu. Pomoct jim v tom musejí střevní bakterie, které tyto látky pohltí jako potravu a následně nestrávené zbytky molekul vyloučí. A právě tyto „ohlodané“ gynsenosidy následně proniknou do krve a léčí. Účinný medikament tedy z ženšenu připraví teprve střevní bakterie. Pokud však nevlastníme ty správné bakterie, které se gynsenosidy živí, můžeme zázračný kořen užívat od rána do večera, nijak nám to nepomůže.

Genová výbava našich mikrobů není neměnná a my ji můžeme snadno měnit skladbou našeho jídelníčku. Jedním z nejdrastičtějších zásahů do bakteriálního osazenstva našich střev představuje užívání antibiotik, která umí naši mikroflóru těžce zdecimovat a to na několik měsíců nebo i let. Pokud vyklizené pozice v našich útrobách následně obsadí choroboplodné bakterie, člověk trpí dlouhé měsíce i roky opakovanými úpornými zažívacími potížemi, které jej mohou vysílit doslova až k smrti. Pojídání „správných“ mikrobů v jogurtech, kysaném mléce, medu či ořechách sice neuškodí, ale léčebný účinek bývá nevalný. Pro pacienty se tak stává poslední nadějí na úspěšnou léčbu „transplantace stolice“, kdy lékaři odeberou zdravému člověku část obsahu střeva a zavedou ji nemocnému, jež trpí vleklými komplikacemi. Pacient tak dostane vydatnou porci bakterií, které si vytvoří svůj vlastní tým a následně osídlí celé střevo a choroboplodné mikroby ze střeva vytěsní. Protože se však transplantace stolice jeví mnoha lidem jako „nechutná“, nestala se zatím běžným léčebným postupem. Přesto americký Ústav pro potraviny a léčiva nedávno schválil tuto metodu jako standardní léčebný postup pro některé těžké střevní infekce.

Mikroorganismy máme po celém těle a zásadním způsobem ovlivňují nám život ve všech směrech.Způsobují záněty, ekzémy či alergie. Zdá se však, že dokonce takové psychické stavy jako je chorobná úzkost nebo deprese mohou mít počátky v našem břiše . Nevhodné změny ve složení střevních bakterií totiž umí podráždit nervový systém, což následně vyvede mozek z rovnováhy. Důsledkem je pak vyšší náchylnost k psychickým problémům.

Chraňme si proto naše bakterie.

Zdroj:časopis 100+1 14/2014

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *