Rovnovážné ústrojí
Vnitřní ucho
- Obsahuje 5 tekutinou vyplněných útvarů: tři polokruhovité kanálky a váčky sakulus a utrikulus
- Všechny obsahují receptorové buňky, které zaznamenávají pohyby hlavy a předávají tyto informace nervovými vlákny do mozku
- Polokruhovité kanálky jsou uloženy v rovinách navzájem kolmých.
- Mohou proto zaznamenávat pohyby hlavy jakýmkoliv směrem
- Na začátku každého kanálku je rozšířený oddíl = ampula= v jejíž stěně jsou smyslové buňky
- Utrikulus a sakulus jsou vzájemně propojené a v jejich stěnách jsou smyslové receptory regulující náš pohyb v gravitačním poli
- Utrikulus a sakulus obsahují vláskové buňky, které mají na svém povrchu malé částečky uhličitanu vápenatého = otolity
- Je-li hlava vzpřímená, otylity tlačí na určitý úsek receptorů. Při úklonu se přesouvají a dráždí tak jiné receptorové buňky. Pohyb hlavy je vnímán receptory v ampule, kde tekutina polokruhovitých kanálků ohýbá vlásky receptorových buněk
- Kanálky jsou umístěny ve třech základních rovinách a pohyb hlavy rozproudí tekutinu nejméně v jednom z nich. Vestibulární systém ale sám nerozezná, zda se pohnula jen hlava nebo celé tělo. To umožní nervové spojení s mozečkem a receptory svalů a kloubů šíje
- Orientace těla v prostoru závisí též na zrakových vjemech, dále na podnětech přicházejících z receptorů svalů a kloubů končetin a ze zádových a šíjových svalů
- Významně se uplatňují i kloubní receptory krčních obratlů. Je-li vnitřní ucho poškozeno a nevysílá do mozku přiměřené signály, ostatní smysly dokáží rovnovážnou polohu těla do jisté míry zajistit.
- Vnitřní ucho kromě hlemýždě obsahuje tři kapalinou vyplněné polokruhovité kanálky a dva váčky sakulus a utrikulus. Tyto orgány pracují nezávisle na sluchu a podílejí se pouze na udržování polohy těla a rovnováhy. Váčky nás informují o poloze a pohybu hlavy vůči zemské gravitaci.
V případě poruchy tohoto rovnovážného systému dochází k závrativým stavům. Více se dočtete zde.
