Jak se projevují poruchy štítné žlázy

Zdravý člověk má štítnou žlázu uloženou na přední ploše krku a její váha je u dospělého člověka okolo 25 g. Žlázu zdravého člověka není při pohledu na krk vůbec vidět a zdravý člověk si většinou nedovede štítnou žlázu sám nahmatat. Zvětšení štítné žlázy si všimne nejčastěji rodina nebo spolupracovníci nemocného, zejména pokud se zvětšuje poměrně rychle.Nejčastěji si někdo v okolí všimne, že se mění obrys krku, nebo se na krku objeví bulka. Tuto bulku si nemocný často nahmatá i sám, zvláště při mytí, muži často při holení. Tento nález většinu lidí dovede k lékaři.V zásadě se onemocnění štítné žlázy může projevovat třemi způsoby. Jednak je to změna místního nálezu na krku: mění se velikost štítné žlázy, její tvar a popřípadě její uložení. Dále je to změna její činnosti: ta je buď zvýšená a nebo snížená. Konečně se mohou objevit tzv. derivační příznaky, které se projevují zejména na očích, vzácněji i na kůži dolních končetin. Každé onemocnění štítné žlázy je provázeno nejméně jedním, častěji však celou řadou příznaků.

Zvětšení žlázy může postihovat buď celou žlázu nebo jen její část. U dětí, mladých a starých osob s dosud zcela zdravou štítnou žlázou se žláza obvykle zvětšuje symetricky v obou lalocích, a to jak do stran, tak ve směru předozadním. Takové zvětšení štítné žlázy, které ji postihuje vcelku a při němž nehmatáme ve žláze uzlíky, nazýváme difuzní zvětšení = DIFUZNÍ STRUMOU. Tyto difuzní strumy mohou dosáhnout velikosti až několika set gramů, ale většinou nepřesahují váhu 100 g (zhruba čtyřnásobek normální váhy žlázy). Tyto strumy jsou většinou hodně prokrvené, měkké, nebolestivé a skoro nikdy neutlačují okolní tkáně (zvláště hltan a hrtan). Přitom však postižený může nepříjemně vnímat pocit napětí na krku, způsobený zvětšením žlázy. Difuzní zvětšení štítné žlázy bývá často pouze přechodným jevem. Difuzní žlázy se sice dovedou zmenšit opět do zcela normální velikosti, ale dochází k tomu většinou jen u žláz poměrně malých. Ve většině případů se zmenšují jen některé části žlázy, kdežto jiné okrsky se nemění nebo se mohou dokonce nadále zvětšovat. Tak se vyvíjejí nerovnoměrnosti ve zvětšení žlázy, které nazýváme uzly. Takto zvětšené žlázy pak nazýváme STRUMY UZLOVÉ. Ty nalézáme ojediněle již u dětí, častější jsou však u dospělých a nejčastější jsou v pokročilém věku. Velikost uzlových strum značně kolísá, někdy je žláza zvětšená jen natolik, že její zvětšení je pouze hmatné a ne viditelné, jindy však může uzlová struma dosáhnout obrovské velikosti a vytvořit až převislý vak o váze 1 kg a více. Takto zvětšené žlázy jsou však ojedinělé v dnešní civilizaci vzácné.Příčinu uzlových strum můžeme hledat jednak v endemickém (plošném) postižení, jednak v zánětech či u nádorů. Uzlová struma vede mnohem častěji k útlaku hltanu a hrtanu, popřípadě i krčních nervů a cév a může tak být pro postiženého zdrojem velkých nepříjemností. Může vést k polykacím a dýchacím obtížím, k chrapotu a utlačuje-li krční žíly, i k otokům v obličeji. Uzlové strumy mohou mít i větší počet uzlů; nazývají se pak mnohouzlové. Dojem, který budí uzly při pohmatu, je velmi rozličný: některé uzly jsou měkké, překrvené, jiné jsou nápadně tuhé, až jako kámen. Některé uzly jsou velmi citlivé, jiné jsou zcela nebolestivé. Tyto rozdíly jsou podmíněny odlišnou povahou uzlů. Rozdílná je i pohyblivost uzlů: některé jsou se žlázou spojeny poměrně volně a jsou tedy značně pohyblivé, jiné jsou pevně přichyceny ke žláze, případně i k jejímu okolí, a pak mohou být zcela nepohyblivé. Rozličná je i rychlost, jakou se uzly vytvářejí a rostou. Některé uzly se vyvíjejí velmi pomalu, aniž vyvolávají nejmenší obtíže, takže nemocný si jejich přítomnosti dlouho ani nevšimne. Jindy se uzly objevují velmi rychle, jsou známy i případy, kdy se uzel ve žláze vyvine doslova přes noc. Tyto rychle vznikající uzly jsou často, ale ne vždy, bolestivé a mohou se samy nebo při nasazení vhodné léčby opět velmi rychle vytratit. Jindy se uzel zvětšuje velmi pomalu dlouhou dobu a pak se náhle začnou prudce zvětšovat a opět mohou často bolet. Někdy mohou uvádět nemocní, že jim roste žláza dovnitř do krku. Tento stav je většinou velmi vzácný a a nesprávně označuje pocit zvýšené činnosti žlázy. Tato žláza ve skutečnosti ani nemusí být zvětšená, ale může vyvolávat nepříjemné pocity. Porucha funkce žlázy může vyvolávat poruchy srdeční činnosti a to může opět pacient pociťovat jako stav, že mu něco na krku roste dovnitř.

Poruchy funkce štítné žlázy: činnost štítné žlázy může být nenormálně nízká nebo nenormálně vysoká. Zvýšení nebo snížení funkce štítné žlázy může být různého stupně: od sotva postižitelných změn přes plně rozvinutou nemoc až k životu nebezpečným stavům. Je zcela obvyklé, že zvýšení a snížení funkce žlázy se vyvíjí postupně a většinou zcela nenápadně, jen vzácně se objeví náhle a vede během několika dnů k nápadné změně stavu nemocného. Je typické, že příznaky změněné činnosti štítné žlázy postihují všechny systémy a orgány a že každý jednotlivý příznak může být způsoben i jiným onemocněním. Celý soubor příznaků však bývá velice typický. Soubor příznaků je vidět v následující tabulce:

orgán	Zvýšená činnost štítné žlázy	Snížená činnost štítné žlázy
kůže	jemná, teplá, opocená	hrubá až prosáklá, chladná, suchá
vlasy	jemné, řídké, často zvýšeně padají	Někdy nápadně hrubé, někdy zvýšeně padají
výraz obličeje, oči	neklidný, ustrašený, oči lesklé	až oteklý, bezvýrazný, lhostejný, otoky kolem očí
srdeční činnost	urychlena, někdy nepravidelná	zpomalena
chuť k jídlu	typicky vysoká	malá
váha	klesá	stoupá nebo se nemění
zažívání	častější stolice až průjmy	zácpa
pohyby	překotné, neklidné, třes	pomalé, nejisté
chování	neklidné, ustrašené	zpomalené, lhostejné
duševní činnost	nesoustředěnost, neklid	lhostejnost, nezájem
spánek	nespavost	vyšší spavost
svalová síla	značně snížena s vyhubnutím svalů	snížena bez vyhubnutí svalů
teplé prostředí	nesnáší	vyhledává

Příznaky derivační: do této skupiny patří příznaky, které doprovázejí zvýšenou činnost štítné žlázy basedowovského typu, které však nejsou podmíněny přímo změněnou funkcí štítné žlázy. Spíše jsou projevem příčiny nebo příčin, které vedly i k zvýšení činnosti štítné žlázy. Vývoj těchto příznaků bohužel nedovedeme přesně předpovědět a ani plné zklidnění zvýšené činnosti žlázy nezaručuje, že se nebudou i nadále vyvíjet a případně i zhoršovat. Někdy se dokonce mohou tyto příznaky objevit i zdánlivě bez zvýšení činnosti štítné žlázy a skutečné klinické projevy tyreotoxikózy se objeví až o řadu měsíců i let později, jindy naopak se derivační známky objevují teprve v době, kdy je žláza léčením již zcela zklidněna. Naštěstí jen velmi vzácně vedou tyto příznaky k závažným důsledkům pro nemocného, ovšem i v lehkých formách jej značně obtěžují. A jaké příznaky to tedy jsou? Základním představitelem derivačního syndromu je tak zvaná ENDOKRINNÍ OFTALMOPATIE. Je to stav charakterizovaný vytlačením očních bulbů dopředu z očnice. Toto vytlačení se nazývá protruzí a lze je měřit zvláštním aparátem. Vytlačení bulbů je podmíněno otokem, zmnožením a zánětem v očnici za očními bulby. Zánětlivé změny postihují často i okohybné svaly, což vede k porušení pohybů očí a k dvojitému vidění. Větší vytlačení očí brání dokonalému zavírání víček a mohou tak vznikat záněty spojivek i rohovky. Často se také objeví měkké nebo tuhé otoky horních a dolních víček. U většiny takto postižených nemocných to bývají změny lehkého stupně, které podmiňují jen zvýšenou citlivost na světlo, prach a vítr, popřípadě obtěžují dvojitým viděním při pohledu do strany. Jen vzácně však dochází k ohrožení zraku. Mnohem vzácnějším příznakem patřícím do skupiny derivačních příznaků jsou kožní nebo podkožní tuhé uzly, zvláště na přední ploše bérců. Ty se objevují téměř výlučně u nemocných s výše popsaným postižením očí a jsou nepříjemné zvláště kosmeticky a pro velmi zpomalené hojení i při drobném zranění.

Na závěr ještě malé shrnutí. Onemocnění štítné žlázy se může projevit třemi základními způsoby:

Změnou místního nálezu na krku (strumou)
Změnou činnosti žlázy (zvýšenou nebo naopak sníženou)
Derivačními příznaky, které tvoří skupinu příznaků, z nichž nejdůležitější jsou dva: vytlačení očních bulbů a vytvoření kožních uzlů především na přední ploše bérců.

Tabulka základních příznaků onemocnění štítné žlázy:

Onemocnění	Místní nález	Funkce žlázy	Derivační projevy
Prostá struma	difúzní struma uzlová	normální	nejsou
Tyreotoxikóza basedowovská	difúzní vzácně uzlová struma	zvýšena	přítomny v různém stupni
Toxictoxický adenom	uzlová struma	zvýšena	nejsou
Hypotyreóza	nezvětšena nebo uzlová struma	snížena	nejsou
Zánět š.ž.	uzlová vzácně dif. struma	normální, později snížena	nejsou
Nádory š.ž.	uzlová	normální	nejsou