Vertigo

Vertigo = závrať

Závrať je vědomý stav nejistoty při udržování rovnovážné osy těla v klidu i při pohybu. K udržení správné rovnováhy těla potřebujeme

vestibulární ústrojí jako složku percepční
kmenový a kortikální analyzátor, který sladí rovnovážné vjemy s pohotovými reakcemi svalového tonu, který vzniklé výchylky ihned vyrovnávají
mozeček, který vylaďuje start a závěr pohybu a reguluje vztahy svalových antagonistů
bazální ganglia jsou součástí koncového mozku a také mimopyramidového systému hybnosti a podílejí se na řízení motorických funkcí, mají obecně tlumivý vliv na motoriku
v mozkové kůře ve frontálních lalocích se pak celý proces rovnováhy stává vědomým. Teprve zde svou vlastní závrať pochopíme, pojmenujeme ji a rozhodneme se, jak na ni budeme reagovat

Závratě mohou být

periferního vestibulárního původu, kdy je porušen labyrint vnitřního ucha + sluchový nerv. Závratě periferního vestibulárního systému se vyšetřují na ORL. Více si o nich přečtěte zde
centrálního mozkového původu, vyšetřují se na neurologii.
interního původu ( anémie, poruchy srdečního rytmu, ischemická porucha srdeční, oběhová insuficience, metabolická encefalopatie, hypoxémie, bronchopulmonální choroby atd.)
jiného původu (závrať z výšek, z opilosti, z vyčerpání, jako důsledek nízkého krevního tlaku atd.)

Typy závratí neurologického původu:

poruchy vestibulárních jader mozkového kmene, uložených na spodině IV. komory: Impulsy z periferního vestibulárního ústrojí jedné a druhé strany se v systému jader mozkového kmene a v dalších částech vestibulárního analyzátoru vzájemně prolínají a vylaďují. Jednorázová periferní vestibulární porucha je proto v následných dnech a týdnech vyrovnána odlišnou vnímavostí centra a disproporce mezi jednou a druhou stranou postupně zaniká. Nemocného proto obtěžují opakované záchvatovité poruchy rovnováhy, které nejsou trvalé.
poruchy kmenových jader nebo poruchy fasciculus longitudinalis medialis ( svazek nervových vláken, která koordinují pohyby hlavy a krku s pohyby očí a s podněty z vestibulárního aparátu) vytváří většinou závratě trvalejšího charakteru
poruchy zrakové orientace nastávají především při diplopii (dvojitém vidění). Příčinou mohou být parézy okohybných nervů, mechanické překážky v orbitě či jádrové poruchy. Rozdvojené vidění velmi ztěžuje rovnováhu. Pocit neschopnosti určit, který ze dvou viděných obrazů je ten správný, může navodit nejistotu v chůzi a pohybu, což následně vyústí v pocity závratě. Tyto stavy však bývají většinou přechodné a tedy krátkodobé
poruchy proprioceptivní percepce: k vědomí o své vlastní poloze v prostoru potřebujeme signalizaci z kloubů, šlach a svalů. Jedině ta umožňuje, abychom i bez kontroly zraku rozeznávali, v jaké poloze se náš organismus nachází (v leže, ve stoje, v předklonu atd.)Pokud je však dostředivá dráha polohového vnímání narušena ( v oblasti periferie, v míšních drahách, v mozkovém kmenu či v mozkové kůře), vzniká neschopnost těla určit svojí polohu, což postižená osoba vnímá jako závrať, dyskoordinaci a ataxii (poruchu pohybu)
poruchy cerebelární: jsou další etáží, která velmi často vyvolává subjektivní závratě. Zpracování dostředivých impulsů o polohách trupu a končetin se v mozečku propojuje reflexním způsobem a synchronizují se zde jednotlivé pohybové fáze. Ataxie a tremory tuto vzájemnou souhru a koordinaci ruší.
poruchy velkého mozku: mohou nastat při různých tělesných patologií, např. při epileptickém záchvatu aj.
poruchy mozkové cirkulace: k nerušené funkci vestibulárního aparátu je zapotřebí plynulý krevní tok v kapilárním řečišti s průměrnou dávkou krve 50-60ml /100g tkáně/ min. Pokud tento průtok klesne pod 20 ml, vypovídá příslušná oblast svou funkci. Většinou se to stává pouze krátkodobě, při nedostatečné souhře oběhových veličin (pokles TK, zvýšená krevní viskozita, snížená elasticita cév, stenóza, trombóza atd.). Nestejnoměrný krevní průtok bývá také častý ve stáří a může kromě závratí způsobovat také krátkodobé mdloby.

Nejčastější onemocnění, pro která je typická závrať :

Morbus Menièri
neuronitis vestibularis: izolovaná porucha labyrintu způsobená selektivním zánětem (labyrintida)
neurinom akustiku: tumor VIII. hlavového nervu, zpočátku je tumor uložen v introitu vnitřního zvukovodu nebo ve zvukovodu samém, později však vyroste do mozečkového koutu. Malé neurinomy mohou vznikat v mladém věku a mohou být velice dlouhou dobu bez příznaků. Prozradit se mohou na rtg snímcích skalní kosti. V počáteční fázi způsobují lehkou poruchu sluchu, které si pacient nemusí všimnout. Při velikosti 2-3 cm již začne utlačovat nervus facialis , který může již způsobit bolesti hlavy, větší ztrátu sluchu a závratě. Pacient projde audiometrickým vyšetřením, následuje vyšetření evokovaných potenciálů, vestibulární vyšetření a zobrazovací metody rtg, CT a MR. Terapie bývá chirurgická, jen velice vzácně symptomatická.

mohlo by vás zajímat: Rovnováha, Meniérova choroba, labyrintida, Tinitus, Vestibulární závrať

zdroje:

kniha: „Neurologie pro studenty lékařské fakulty“ autor Zdeněk Ambler

kniha: „Neurologie pro praktické lékaře“ autor Svatopluk Káš a kolektiv

kniha: „Neurologie pro sestry“ autor Ivana Tyrlíková a kolektiv

Anatomie periferního nervového systému

Anatomie centrálního nervového systému

Cévní mozkové příhody

Bolesti hlavy

Degenerativní onemocnění a demence

Demyelinizační onemocnění

Nervové záchvaty

Infekční onemocnění nervového systému

Závrať

Jak už řekl Josef Čapek „Život není jen k zábavě. Je také k okouzlení, úžasu a k trýzni .“ Největší trýzní každého člověka je nemoc a zdravotní potíže. A jak už název tohoto webu (Nemoc-Pomoc) napovídá, následující stránky jsou především o nich. Kromě nemocí z oboru neurologie najdete na těchto stránkách i tyto obory
ORL

TĚHOTENSTVÍ

GENETIKA

Zábava je takový druh trávení času, do něhož se lidé nemusí nutit, protože je sama přitahuje, přináší radost, uspokojení nebo oddech. A právě to je také cílem těchto stránek. A na co se můžete těšit?