Pět nebezpečných pohlavních chorob

Může být sex nebezpečný?

Ano, sex může být dokonce velmi nebezpečný. Dnes Vám představím pět nebezpečných pohlavních chorob, které by jste určitě nechtěli získat.

  1. Kapavka: tato agresivní nemoc je značena jako gonorrhoea h041 a jejím původcem je bakterie Neisseria gonorrhoeae. Kapavka patří mezi klasické sexuálně přenosné choroby a člověku je známa již několik tisíciletí. Patří k nejrozšířenějším pohlavním chorobám na světě a podle Světové zdravotnické organizace ji ročně po celém světě onemocní přibližně 25 milionů lidí. Kapavka se obvykle projevuje jako akutní zánět vylučovací a pohlavní soustavy. Postihnout však může i konečník, nosohltan nebo oční spojivky. Původce kapavky je velice citlivý na antibiotika a proto je naštěstí snadno léčí. To uchlácholilo laickou i odbornou veřejnost natolik, že lidé začali kapavku bagatelizovat a stavět ji na úroveň dalších snadno léčitelných nemocí, jako třeba angína. To se však ukázalo jako zásadní chyba a ve světě i v Evropě se začínají šířit nové rezistentní kmeny bakterie, u kterých antibiotická léčba selhává. V roce 2009 byl objeven v Japonsku nový kmen kapavky zcela odolný vůči dosud užívaným lékům  poté, co jím nakazila svého zákazníka prostitutka. V květnu 2011 byl odolný kmen, který dostal označení HO41, zaznamenán také na Havaji. Podle některých názorů mohou mít v krátkodobém horizontu tyto bakterie mnohem horší následky, než třeba AIDS, protože jsou mnohem víc agresivní a rychle ovlivní mnohem více lidí. Toto onemocnění umí být velice rychlé a agresivní a dokáže u lidí postižených tímto kmenem vyvolat septický šok a následnou smrt i během několika dní od nakažení. Infekce kapavky bývá častěji zjištěna u mužů než u žen a postihuje hlavně věkovou skupinu mezi 15-35 lety, proto se hlavně u mladých žen  jedná o nebezpečné onemocnění, které může mít negativní vliv na  její další reprodukční schopnost. Mezi první příznaky  onemocnění u mužů patří pálení a řezání při močení (dysurie), časté močení během dne (polakisurie). Dále se pozoruje  zarudnutí kolem ústí močové trubice a také běložlutavý výtok (typická je nutnost výměny spodního prádla). V případě neléčené nebo neefektivně léčené kapavky může dojít k šíření infekce vzhůru močovými cestami se vznikem zánětu semenných váčků, nadvarlat, prostaty. Zánět prostaty se pak projevuje zvýšenými teplotami, bolestivým nočním výronem semena (poluce), bolestmi břicha při močení a vylučování stolice. Při postižení nadvarlete se pozoruje červený bolestivý otok šourku. Asi v 10 % případů infekce nejsou příznaky přítomné (asymptomatický průběh). I u žen se kapavka projevuje se pálením při močení (dysurie) s výtokem. Děložní hrdlo je zarudlé a povleklé hnisem. Může se objevit krvácení mezi menstruačními periodami i krvácení po sexuálním styku. Infekce někdy postihne také žlázky na malých pyscích a žlázky při ústí močové trubice. To může vést až ke vzniku hnisavého váčku (absces) s výraznými bolestmi při chůzi a sezení.Vyšetření se opírá hlavně o kultivaci, tj. vypěstování přítomné bakterie na speciálních půdách. Bakterie se získá výtěrem.
  2. Tropická nemoc LGV (lymphodranuloma venereum) : jejím původcem  je bakterie Chlamydia trachomatis. Tato nemoc původně pochází z tropických a subtropických oblastí Afriky a Asie. Přestože bylo onemocnění poprvé popsáno již v roce 1833, vyskytovalo se ve vyspělých zemích endemicky velice vzácně. Až v roce 2004 se ve větší míře objevilo v Nizozemsku v tamní homosexuální komunitě. Následovaly další zjištěné případy v Belgii, Francii, Velké Británii,Německu, Švédsku, Itálii a Švýcarsku. Následovaly zjištěné případy V USA a v Kanadě. V roce 2012 už bylo ve vyspělých zemích potvrzeno na 1600 případů a v České republice jich jenom za poslední dva roky bylo diagnostikováno na dvě desítky. LGV způsobují specifické sérotypy bakterie Chlamydia trachomatis (L-1,L-2 a L-3), které do těla pronikají poškozenými sliznicemi, v případě homosexuálů hlavně konečníkem. Infekční doba se pohybuje od 2 do 30 dní a v prvním stádiu vzniká drobný vřídek na sliznici, který se rozpadne a zhojí, ale nemoc mezitím postupuje do mízních uzlin v okolí genitálií, které po několika dnech zduří, vytváří se v nich abscesy, z nichž po prasknutí vytéká z píštělí žlutozelený hnis. Přitom dochází k napadení i okolních tkání, což může vést zejména u homosexuálních mužů k zúžení konečníku a u obou pohlaví k zdeformování pohlavních orgánů. Mezi další příznaky patří zimnice, horečka, bolesti hlavy a kloubů a nechutenství. LGV se léčí antibiotiky a léčba může zahrnovat i odsávání hnisu z abscesů. Prognóza je pro pacienty velice různá. Úplné vyléčení je sice možné, ale smrt může nastat například v důsledku komplikací způsobených například neprůchodností nebo perforací střev.
  3. AIDS je onemocnění, které způsobuje virus HIV. Dobrou zprávou je, že se tento virus stává pomalu méně smrtelným  a méně infekčním, to ale neznamená, že již není nebezpečný. Pouze moderní antivirotika prozatím dokázala  virus dočasně oslabit, ale optimismus je třeba mírnit. V některých Afrických zemích je naopak výskyt tohoto onemocnění na vzestupu. Na konci roku 2013 bylo hlášeno 35 milionů lidí s tímto virem, přibližně tři čtvrtě  milionu pacientů tvořily děti. V průběhu 2. až 6. týdne (nejčastěji 3. a 4. týden) po infikaci HIV se u 60 – 70 % infikovaných osob projeví příznaky připomínající chřipku nebo mononukleózu.
    (U dalších infikovaných lidí se žádné příznaky neprojeví.) V tomto případě hovoříme o primoinfekci nebo-li akutní primární HIV infekci. U infikovaných jedinců se následně začnou vytvářet protilátky proti HIV, které je možné prokázat sérologickým testem v průměru do 2 měsíců od infekce. Mezi nejčastější příznaky patří zvětšení mízních uzliny na více místech po těle – krk, třísla, podpaží (máte-li zvětšené lymfatické uzliny např. jen na krku, o primoinfekci HIV se nejedná), horečka kolem 38 °C nebo vyšší (zvýšená teplota kolem 37 °C i mírně vyšší není příznakem primoinfekce), noční pocení související zejména s vysokými horečkami (pocení za horkých letních nocí nemá s primoifekcí HIV nic společného) a zánět hltanu. Dále je to vyrážka, která se objeví na dobu pouze několika hodin a pak zmizí, toto se může opakovat několik dní, nebo i dva týdny, bolesti hlavy a svalů,  pocit nevolnosti spojený s odporem k jídlu, zvracení, průjem, bělavý povlak sliznice v ústech, afty v ústech. Akutní primární infekce (primoinfekce) trvá většinou 1 až 2 týdny, obvykle ne déle než tři týdny a odezní vždy spontánně. Pak následuje druhá fáze, která  bývá většinou v období mezi dvěma až deseti lety od nákazy HIV. Ta se projevuje zvětšením objemu lymfatických uzlin na několika místech, které trvá déle než tři měsíce, úbytkem tělesné hmotnosti přesahujícím 10% z celkové hmotnosti, nevysvětlitelnou a přetrvávající horečkou, nočním pocením, těžkou formou herpetické infekce, která se projevuje bolestivými puchýřky na kůži,dále  přetrvávají těžké průjmy. Ve třetí fázi onemocnění dochází k selhávání imunitního systému a k následné smrti. Léčba je speciálními antivirotiky.
  4. Syfilis: původcem onemocnění je bakterie Traponema palidum. Spolu s kapavkou je syfilis nejrozšířenější pohlavní nemocí. Mezi nejohroženější skupinu patří muži ve věku 25-34 let. Zatímco v roce 2012 se syfilitidou nakazilo “pouze” 737 Čechů (pokles o 28% oproti roku 2010), ve světě naopak případů radikálně přibývá. To souvisí především s tím, že lidé se obecně bojí pohlavních nemocí méně (věří v jejich úspěšné vyléčení a často tyto nemoci bagatelizují) a méně se při pohlavním styku chrání. Typickým projevem  syfilis je vřed v místě vstupu infekce – u 90 % nakažených je to oblast genitálu, méně častý bývá výskyt kolem konečníku či v ústech. Vřed dosahuje velikosti 1mm-2cm, má temně rudou spodinu a nejasné ohraničení, je tuhý na pohmat a při dotyku nebolí. Po zhojení po něm zůstává depigmentovaná jizva. U některých pacientů však vzhled bývá jiný, proto je třeba každou změnu vředového charakteru považovat za syfilitickou. Muži mívají vřed kdekoliv na penisu, u žen se může objevit buď na vnějším genitálu, ve vagíně nebo na děložním čípku, kde ho lze odhalit jen gynekologickým vyšetřením. Jeden až dva týdny po utvoření vředu dochází také k otoku spádových lymfatických uzlin (nejčastěji tříselných). Vřed se během několika týdnů sám zhojí ať už proběhne léčba nebo ne. Bez nasazení vhodné léčby se však  nemoc posouvá do sekundárního stádia, které se začínají rozvíjet 4 – 10 týdnů po výskytu vředu. Nejtypičtějším projevem je vyrážka rozesetá po celém těle včetně dlaní a plosek nohou, je tvořená drobnými červenohnědými puchýřky, které jsou vysoce nakažlivé. Dále dochází k vypadávání vlasů, vousů  a ochlupení těla. Nemoc se projevuje zvýšenou teplotou, bolestí svalů, kloubů, hlavy a krku, celkovou únavou a zvětšenými mízními uzlinami. Často dochází k poklesu tělesné váhy. Již v tomto stádiu se mohou začít projevovat neurologické obtíže. Pokud se nemocný i nadále neléčí, dochází postupně k nejrůznějším neurologickým příznakům, jako je zvýšená dráždivost, nesoustředěnost, ztráta koordinace pohybů, poruchy paměti a spánku a celkové obtíže s vegetativním fungováním organismu. Klasickým symptomem je zvýšení citlivosti reflexů, mravenčení a štípání po těle a dočasné obrny různých nervů. Nemocný má poruchu osobnosti, přestává být kritický sám k sobě, nedbá o sebe a své okolí, zhoršují se intelektuální schopnosti. V pozdním stádiu se objevují až maniodepresivní stavy a halucinace (nemocný může vidět známé bílé myšky, různá exotická zvířata aj.), střídají se období euforie s hlubokými depresemi. Jak neurotické, tak psychotické změny mohou vyústit v demenci a v nejtěžších případech smrt. Naštěstí jsou dnes stavy neléčené syfilis velice vzácné. Časná syfilis  je poměrně dobře léčitelná antibiotiky, zejména penicilinem a tetracyklinem (tímto způsobem se vyléčí za cca dva týdny). Čím déle však k léčbě dojde, tím déle vyléčení trvá. Velkým problém je také fakt, že lidé nemocní syfilitidou jsou mnohem náchylnější k onemocnění dalších nemocí, především virem HIV, velice často se vyskytují obě tyto nákazy současně.
  5. genitální bradavice kondylom: je způsobený lidským papilomarirem HPV. Lékaři zaznamenávají v posledních letech nebývalý rozmach tohoto onemocnění. Existuje více než 100 různých typů lidských papillomavirů a přibližně 40 z nich infikuje oblast genitálií. Některé z těchto typů vyvolávají genitální bradavice, jiné typy vyvolávají nádorové změny buněk. Genitální bradavice mají podobu růžových, šedobílých nebo tělově zbarvených výrůstků objevujících se v okolí genitálií a análního otvoru. V důsledku orálního sexu se mohou vytvořit i v hrtanu, zadní části úst či na patře. Bradavice se často objevují ve shlucích a vytvářejí květákovité útvary. Oblast jejich výskytu silně svědí a při pohlavním styku bolí a krvácí. Jedná se o vysoce nakažlivou sexuálně přenosnou infekci, která se přenáší přímým kontaktem s kůží či sliznicí infikovaného člověka, nejčastěji při pohlavním styku, kdy je sliznice narušena. Možná, ale méně pravděpodobná je pak i nákaza použitím prádla nebo ručníku nakažené osoby. Až u 90% případů neprojevují nakažení žádné příznaky, proto je onemocnění velice zákeřné. Genitální bradavice mohou být velice malé a nenápadné. Některé  však mohou být původci rakoviny děložního čípku či análních karcinomů.Léčba probíhá podobně jako u jiných bradavic. Odstraňují se chirurgicky, ale nelze bohužel zaručit, že se neobjeví znovu, protože HPV v těle nakaženého zůstává napořád. Přibližně u 20% pacientů se i po jejich kompletním odstranění po čase zase vrátí. genitální bradavice

syfilis vyrážka

 kapavka

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *