Drogy jako prostředek na hubnutí

Klasické tvrdé drogy začínaly jako léky nebo prášek na hubnutí

Proč vznikly první dogy? Je libo heroin na kašel, kokain jako anestezii u zubaře nebo extázi na hubnutí? Dnes mají všechny tyto medikamenty příchuť zakázaného ovoce. Jejich výroba, distribuce a konzumace jsou přísně zakázány. Přitom však původně vznikly jako léky, které vám předepsal každý lékař a běžně jste je dostali v každé lépe vybavené lékárně.

  • Nejvýnosnější droga dříve léčila kašel. Heroin se používal jako dětský lék proti kašli až do roku 1914, kdy byl poprvé zakázán. Název heroinu, který zřejmě pochází z německého heroisch = heroický, si zaregistrovala jako ochrannou známku německá farmaceutická společnost Bayer. Právě v jejich laboratořích jej 21. srpna 1897, jen 11 dní poté, co objevil jiný slavný lék – aspirin, syntetizoval německý chemik Felix Hoffmann (1868-1946). Byl však až druhý. Už v roce 1874 heroin náhodou při pokusech s morfinem objevil anglický chemik Charles.
  • Účinek další drogy znali už indiáni. Kokain byl běžně užíván jako lokální anestetikum až do roku 1914, kdy byl zakázán. Kokain patří mezi stimulanty. Únavu s jeho pomocí již před 3 000 lety zaháněli jihoameričtí indiáni, kteří listy jihoamerického keře rudodřev koka, jinak zvaného kokainovník pravý (Erythroxylon coca), žvýkali smíchané s páleným vápnem nebo rostlinným popelem. Pro jeho povzbudivé účinky byl výtažek z koky jednou z hlavních ingrediencí původního receptu na Coca-Colu. Z chuťových důvodů se do nápoje přidává dodnes, přestože už neobsahuje samotný kokain. To, čemu se dnes říká kokain, tedy alkaloid benzolekgoninmetylester, v roce 1859 syntetizovali nezávisle na sobě německý chemik Albert Niemann (1834-1861) a Ital Paolo Mantegazza (1831-1910). Komerční výroba začíná v roce 1862 a používá se jako lokální anestezie ve stomatologii, při drobných chirurgických zákrocích nebo v očním lékařství. Rychle si však pro své euforické účinky získává popularitu jako rekreační droga.
  • Jako prášek na hubnutí, který umožňuje tančit hodiny a hodiny, slouží Extáze, která byla zakázána v roce 1984. Jako droga se extáze prosazuje až v posledních třech desetiletích. Její historie je však stará již více než století. V roce 1912 látku, která dostala jméno 3,4-methylen-dioxy-N-methylamfetamin (MDMA), syntetizoval německý chemik Anton Köllisch (1888-1916) z farmaceutické společnosti Merck při hledání prostředku zastavujícího nadměrné krvácení. Ani Köllisch, který zemřel jako voják v první světové válce, ani sama firma, která si nechala látku patentovat, však nevěděla, jak ji využít. Proto v následujících desetiletích zůstává MDMA pozapomenuta. Experimentovalo se sice s jejím využitím, jako prostředku na hubnutí a v 60. letech ji zkouší americká armáda jako prostředek rychlé pomoci pro své vojáky. Ale čas extáze nastává o dekádu  později s hnutím hippies a především nástupem elektronické hudby, kdy se prosazuje jako rekreační taneční droga. Díky svým stimulačním účinkům dodává tělu obrovské množství energie, kterou je potřeba ze sebe dostat tancem. Po dvou až šesti hodinách účinek vyprchá, dostavují se černé myšlenky a deprese, zimnice a žízeň. Dlouhodobé užívání může vyústit v psychózu a uživatelé extáze sahají po tvrdších drogách, jako je heroin a pervitin.

Výsledek obrázku pro drogy

 

Zdroj: časopis 21.století č.2/2014

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *