Co to jsou hormony a jak fungují?

Hormony v našem těle

Co to jsou hormony a jak fungují? Hormony si obvykle spojujeme se sexem, ale ve skutečnosti toho mají na svědomí mnohem víc. Řídí náš růst, hladinu cukrů v těle, míru tělesného tuku, pocit sytosti i hladu nebo třeba množství červených krvinek. Hormony vznikají ve žlázách s vnitřní sekrecí či tkání, odkud se dostávají přímo do krevního řečiště. Mohou mít buď bílkovinnou povahu (aminokyselinové hormony), nebo se odvozují od cholesterolu (steroidy). Jedná se v podstatě o chemické látky uvolněné specializovanými buňkami s cílem ovlivnit funkci buněk v jiné části těla. Působí jak na delší vzdálenost, tak v ohraničené tkáni, přičemž mohou v těle putovat krví, tkáňovým mokem či mízou. aby mohl hormon vyvolat žádoucí reakci, musí pro něj mít buňka receptor. Každý hormon tedy ovlivňuje pouze určité orgány a tkáně. Podívejme se nyní na některé z nich.

Výsledek obrázku pro chlupy  vousy, chlupy, svaly : navzdory obecně rozšířenému mýtu se mužský pohlavní hormon TESTOSTERON nevyskytuje jen u mužů. Najdeme jej i v těle žen, ale v mnohem nižších koncentracích než u dospělých zástupců silnějšího pohlaví. U mužů jsou jeho hlavním zdrojem varlata, přičemž spolu s dalšími podobnými mužskými hormony ( např. dihydrotestosteronem) zodpovídá testosteron třeba za růst vousů, tělesného ochlupení či svalů. Varlata jej začínají vyrábět dlouho před narozením dítěte a pod jeho vlivem se pak formují mužské znaky patrné už u novorozených chlapců. Testosteron a jemu blízké hormony  zajistí například vývoj šourku a penisu. Ve stáří jeho produkce ve varlatech klesá, což s sebou nese řadu neklamných průvodních znaků, např. nižší sexuální výkonnost, úbytek svalové hmoty či sklon k nabírání tuků.

Výsledek obrázku pro testosteron

Výsledek obrázku pro trpaslík a obr  lidé velcí a malí : hormon produkovaný malou žlázou zvanou podvěsek mozkový řídí úroveň metabolismu i tělesný růst. Jmenuje se SOMATOTROPIN. Pokud se ho v těle nachází nedostatek, dojde k růstové poruše a jedinec zůstane i v dospělosti malý. Naopak nadbytek tohoto hormonu v dospělosti vede k nadměrnému růstu některých částí těla, k tzv. akromegalii.

Výsledek obrázku pro tělesný tuk  tukový barometr : mezi tkáně, jež produkují vlastní hormony, patří poněkud překvapivě i tělesný tuk. Jedním z významných “sádlových” hormonů je LEPTIN. S tím, jak v těle přibývá tuku, stoupá i jeho produkce. Leptin působí coby regulátor, a jakmile jeho koncentrace překročí určitou mez, tělo se nadměrně obaluje tukem. Zmíněný fakt vede k potlačení chuti k jídlu a k hubnutí. Pokud naopak organismus strádá, tuková tkáň mizí a leptinu ubývá. Nedostatek hormonu pak spustí poplašný signál, jenž vyzývá k urychlenému doplnění energetických rezerv v organismu. Výsledkem bývá zvýšený příjem potravy s preferencí vysoce kalorických jídel. Hladiny leptinu fungují jako ručička na ukazateli energetických rezerv, což je klíčové pro činnost řady dalších orgánů. Právě k leptinu se upíraly naděje lékařů v boji s šířící se obezitou. Ukázalo se však, že obézní lidé mají tohoto hormonu jen zřídkakdy málo. Jejich tuková tkáň jej produkuje v obrovském množství, nicméně tělo volání po omezení příjmu potravy z různých důvodů ignoruje a a nadále holduje přejídání a lenošení.

Výsledek obrázku pro cukrovka  ředitel cukrů: hormon vylučovaný poměrně malou populací buněk slinivky břišní hraje jednu z klíčových rolí při hospodaření organismu s energií. Řídí totiž metabolismus cukrů v těle a jmenuje se INZULIN. pokud dojde k poruše jeho funkce, hrozí člověku cukrovka, jež se mimo jiné projevuje silně zvýšenými hladinami glukózy v krvi. Zmíněné onemocnění však může mít víc příčin. TZV. cukrovka I. typu propuká u dětí, kterým jejich imunitní systém příslušné buňky ve slinivce nedopatřením zničil. Tito pacienti se léčí injekcemi s inzulínem. Mnohem častěji se však vyskytuje cukrovka II. typu, při které zůstává produkce inzulinu ve slinivce nenarušená, nicméně organismus na signály hormonu neodpovídá. Takové “ohluchnutí” k inzulínu hrozí převážně jedincům se značnou nadváhou. Cukrovka druhého typu proto figuruje na předních pozicích seznamu tzv. civilizačních chorob.

Výsledek obrázku pro červené krvinky  krev pod kontrolou: hormon vylučovaný ledvinami řídí tvorbu červených krvinek. Jmenuje se ERYTROPOETIN. Při některých onemocněních ledvin se jeho produkce naruší a pacientovi hrozí nedostatek červených krvinek neboli anémie. Zmíněný stav má pak za následek mimo jiné snížené zásobování organismu kyslíkem a pokles celkového tělesného výkonu. Lidé s nedostatkem erytropoetinu se léčí injekcemi uměle vyráběného hormonu.

Výsledek obrázku pro biologické hodiny  řízení biologických hodin: malá žláza v mozku, tzv. šišinka čili epifýza, se probouzí po setmění, aby vyráběla hormon MELATONIN. V noci nám proto koluje tělem mnohem vyšší koncentrace melatoninu než přes den. Zmíněný hormon se podílí na chodu vnitřních biologických hodin a jejich průběžném “seřizování” střídání dne a noci. Nelze opomenout, že jeho zapojení do popsaného procesu objevila česká vědkyně Helena Illnerová. Melatonin se podílí i na vnitřním biologickém kalendáři. Na obrázku je vidět, kdy je který orgán v těle nejvíce aktivní. A právě za tento chod je zodpovědný melatonin.

Výsledek obrázku pro biologické hodiny

Výsledek obrázku pro kručí v břišekdyž kručí v břiše: trávicí soustava signalizuje nedostatek práce s trávením tím, že produkuje hormon GHRELIN. Látka se pak dostává do krevního oběhu a putuje až do mozku, kde probouzí k činnosti příslušná nervová centra. Výsledkem zmíněné akce je intenzivní pocit hladu. Obdobně dává trávicí soustava na vědomí, že má již jídla dostatek. V tom případě obdrží mozek zprávu v podobě dalších hormonů, k nimž patří OBESTATIN nebo OREXIN. V odezvě na jejich signál se následně dostaví pocit sytosti. Lidé trpící poruchami příjmu potravy, např. chorobným přejídáním nebo naopak nechutenstvím, se mohou potýkat s nerovnováhou hormonů regulujících chuť k jídlu.

Výsledek obrázku pro lidské rozmnožování  ovlivňuje hormony rozmnožování (vetřelec z plastů): do jemného přediva hormonů a jimi řízených procesů mohou jako horda nájezdníků vtrhnout látky, jež vyprodukoval člověk a které se jeho přičiněním dostaly do životního prostředí, například do vody či do potravin. odborníci je souhrnně označují jako endokrinní disruptory. Příkladem takového “bořiče hormonů” je BISFENOL A. Hodně se používal jako tvrdidlo do mnoha plastů, ale i pro zpevnění bankovkového papíru nebo papíru do tepelných tiskáren, jež slouží například pro tisk účtenek. Bisfenol A se však v malém množství uvolňuje a v organismu mnoha živočichů včetně člověka nabourává funkci mnoha hormonů řídících rozmnožování. Kupříkladu u žab dokonce vyvolal změnu pohlaví (samec vyrůstající v prostředí zasaženém bisfenolem A se nakonec vyvinul v samici. Tato “falešná” samička byla dokonce schopná se spářit se samcem a plodit mláďata). Je prokázané, že u myší vyvolává bisfenol A neplodnost. Je tedy vysoce pravděpodobné, že podobný účinek má i na lidi. Zasahuje také do funkce hormonů řídících hospodaření s energií a přispívá tak ke vzniku obezity. Odhaduje se, že účinky endokrinních disruptorů má asi tisícovka látek vyrobených člověkem.K jejich nejzákeřnějším vlastnostem přitom patří působení při velmi nízkých koncentracích.

zdroj: časopis 100 + 1 číslo 8/2016

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *