Horečka léčí a zachraňuje

Ačkoliv se horečky obáváme, ve výsledku má na náš organismus pozitivní dopad. Zvýšená teplota až horečka  spouští  mechanismy našeho organismu, které nežádoucí infekci doslova sežehnou. Průměrná tělesná teplota u člověka se pohybuje v rozmezí 35,5 °C až 37 °C.  Pod 35°C tělesné teploty mluvíme o podchlazení. Mezi 37 °C  a 38°C tělesné teploty mluvíme o zvýšené teplotě . Většinou (nemusí být vždy) se jedná o přehřátí  organismu z důvodu únavy, fyzického vyčerpání,vysoké teploty ovzduší (přehřátí sluníčkem), či o obrannou reakci imunitního systému na infekci organismu. V tomto případě se nedoporučuje srážet teplotu, protože zvýšení teploty je prostředek, jak se lidské tělo brání. Horečka (latinsky febris) nebo- li teplota je u člověka tehdy, stoupne- li tělesná teplota nad 38°C. V takovém případě je již nutné tělesnou teplotu snížit pomocí studených zábalů anebo medikamentů určených pro srážení teploty. Především u dětí předškolního věku může v důsledku vysoké teploty docházet k tzv. febrilním křečím. Může za to  jejich ještě nevyzrálá nervová soustava, která neumí na prudký nárůst teploty reagovat. Přesný mechanismus vzniku febrilních křečí není však dosud znám. Vědci se domnívají, že při vzniku febrilních křečí hraje důležitou roli mimo jiné  dědičná dispozice. Ke křečím dochází většinou na začátku febrilního onemocnění ve fázi vzestupu teploty. Často jsou prvním projevem nemoci vůbec, kdy křeče upozorní, že dítě má nějaké infekční onemocnění. Teplotní hranice, od které by startovaly křeče, není známa. Nejvíce se vyskytují tyto křeče u dětí do šesti měsíců věku, ale u některých jedinců mohou přetrvávat i v pozdějším věku (většinou do šesti let). Febrilní křeče postihují 3-5% populace. Nemocní  při křečích  obvykle ztuhnou, prohnou se do oblouku a začnou  se nekontrolovatelně třást, mají oči obrácené v sloup a ztrácejí vědomí. Křeče obvykle trvají méně než minutu, mohou však trvat i déle než 15 minut. Febrilní křeče jsou téměř vždy neškodné,  nezpůsobují  poškození mozku, ani nervového systému. Přesto je však vždy nutné podrobné vyšetření pediatra, aby vyloučil závažné onemocnění, např. meningitidu nebo epilepsii.  Pokud u dítěte začnou febrilní křeče, je nutné jej uložit tak, aby se nemohlo nijak zranit (např. o nábytek), nic mu nevkládat do úst a hlídat ho do příjezdu záchranné služby (linka 155 nebo 112).

I když u dospělých lidí má horečka zřídkakdy tak dramatický průběh, v těle se odehrávají tuhé boje, jejichž vnějšími projevy jsou zimnice,třesavka, bolest hlavy, kloubů a kostí, slabost a malátnost. Tento tělesný stav většinu nemocných zažene do postele. Ale jak vlastně horečka vzniká? Za hlavní soupeře bitvy v našem těle můžeme považovat infekci na straně jedné a termoregulační centrum sídlící v hypotalamu v mozku na straně druhé. Když do těla vnikne infekce, bílé krvinky ji brzy rozpoznají a spustí poplach. Vytvoří se tzv. signální molekuly, které se krví rychle dostanou do mozku, který vyhlásí poplach. Zmíněný termostat (termoregulační centrum) okamžitě odpoví horečkou, která viry, parazity či bakterie doslova sežehne. Ohřát tělo však není tak jednoduché a nelze to provést naráz. Musí se za tímto účelem nahromadit spousta tepelné energie. Tu tělo získá tak, že omezí průtok krve kůží, což se projeví jejím zblednutím. Zároveň dochází k ochladnutí končetin. Teplota se totiž koncentruje především v hlavě a trupu, kde sídlí důležité orgány.  Kůže začne fungovat jako izolant proti tepelným únikům. Termostat využívá také přeprogramování našeho chování. Jediné, po čem při horečce toužíme, je vlézt si do postele a zahřát se. Jako první signál ústupu onemocnění lze považovat  “vítězný”pot. V momentě, kdy je infekce poražena, se termostat vypne a nastaví normální teplotu. Boj je ukončen a organismus se snaží zase rychle se ochladit. Nejefektivnější způsob je odpařování vody neboli pocení.

Nicméně lidé se obvykle snaží snížit teplotu už v době, kdy je nemoc teprve v počátcích, a to pomocí různých medikamentů. To je špatně. Většina lékařů doporučuje použít léky až při hodně vysokých teplotách (39°C a víc). Některé odborné studie dokonce tvrdí, že necháme-li horečku proběhnout přirozeně, má celá nemoc mnohem kratší trvání. Příroda ví, co dělá a dala našemu organismu silnou zbraň v podobě horečky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *