Co víš o Ebole ?

Ebola

Virus Eboly v těle může unikat naší pozornosti i déle než týden, ale jakmile se začne projevovat, je to velmi rychlá nemoc, která způsobí totální kolaps imunitního systému, cév a životně důležitých orgánů. Virus hledá cestu do těla přes sliznice, oči, poranění na kůži nebo skrz injekční jehlu. Nepřenáší ho hmyz ani se nelze nakazit ze vzduchu. Ovšem lidé nakažení ebolou ( i zemřelí) jsou vysoce infekční a i jenom jejich dotyk může virus přenést. Po vstupu do organismu se virus zpočátku velice nenápadně pohybuje v krvi a dalších tělních tekutinách nakažené osoby. Naváže se na povrch našich buněk a obklopen buněčnou membránou napadne naši RNA. Zde získá důležité informace, které potřebuje ke svému dalšímu množení a už mu ve vytvoření smrtonosné zkázy nic nezabrání. Jakým způsobem zase virus buňku opouští, aby mohl napadnout dalšího hostitele vědci zatím přesně neví. Inkubační doba tohoto viru  trvá 2- 3 týdny, nejčastěji se však příznaky nakažení objevují zcela náhle bez předchozího varování za 4-10 dní od nákazy. Úplně prvními příznaky nakažení je horečka, zimnice, bolest svalů, bolest v krku a celková slabost. V prvním stádiu můžou být příznaky Eboly zaměněny s malárií, břišním tyfem nebo bakteriální infekcí dýchacích cest. Virus začne útočit na imunitní buňky v krevním oběhu, vniká do jater a lymfatických žláz. Ebola blokuje uvolnění interferonu, tedy proteinu, který produkují imunitní buňky migrující ze slinivky a lymfatických žláz krevním oběhem nebo lymfatickými kanálky do všech ostatních orgánů. Po pěti dnech přechází nemoc do svého druhého stádia, které se projevuje již charakteristickými známkami infekce: především na obličeji, krku a rukách, (často ale i na celém těle) se vytvoří boulovitá zarudlá vyrážka, kůže se začne odlupovat. Přichází silný průjem a zvracení, bolesti na hrudi, dušnost, závratě, škytání, bolest hlavy, oči jsou krví podlité, začíná spontánní tvorba podlitin po celém těle způsobená kožním krvácením. Pacient začne krvácet z celého těla ( očí, uší, nosu, úst, sliznice a rekta). Těhotné ženy samovolně potrácejí. Napadené buňky v těle začnou v obraně vytvářet rozsáhlé záněty, které poškozují cévní tkáně. Pak začnou buňky uvolňovat proteiny, které způsobují tvorbu sraženin v celém těle. Krev se tak přes sraženiny nemůže dostat k důležitým orgánům, jako jsou např. ledviny či játra. Rozpadají se červené krvinky a dochází k přetížení slinivky. S tím, jak jaterní buňky odumírají, ztrácí krev schopnost se srážet, což ještě více zhoršuje vnitřní i vnější krvácení. K největším krevním ztrátám dochází ve střevech. Selhání nadledvin vede ke snížení krevního tlaku. V mozku se hromadí tekutina a přichází křeče. Mezi 6-16. dnem pacienti umírají v důsledku nízkého krevního tlaku, celkového selhání organismu a šoku z těžké infekce. Úmrtnost je 90%. V případech, které nekončí smrtí, mohou mít pacienti horečku několik dní, přičemž ke zlepšení stavu dochází mezi 6 a 11 dnem. I když doba rekonvalescence může trvat dlouho, přeživší pacienti mohou vyváznout bez životních následků. Přestože nepatří Ebola k nejinfekčnějším a nejnakažlivějším chorobám, rozhodně její průběh a následky oprávněně nahánějí všem lidem planety hrůzu. Jak ale virus vznikl?

První doložené případy nákazy se objevily koncem roku 2013 v Guineji v deštném pralese v oblasti Guéckédou v blízkosti hranice s Libérií a Sierou Leone. Ale první onemocnění krvácivé horečky byla zaznamenána již v roce 1976 v Zairu. Z 318 tehdejších případů jich 280 zemřelo – a to velmi rychle. V tom samém roce se virem nakazilo 284 lidí v Súdánu, z nichž 156 nepřežilo. A podobných případů nalezneme více.  Nikdo však dnes už nedokáže říct, zda už tehdy šlo o virus Eboly nebo o nějaký jiný virus. Bohužel se doposud nedokázalo přesně zjistit, kdy, jak a kde virus vznikl, ani z jakého zvířecího druhu přešel na lidi, ale jedním z možných kandidátů jsou opice nebo kaloni, kteří pravděpodobně nakazili asi první oběť  již prokázané nemoci Ebola, dvouletou holčičku, která následně nakazila zbytek rodiny a vesnice. Virus se začal šířit obrovskou rychlostí do Libérie a dalších zemí. V postižených zemích žijí lidé ve veliké chudobě. Velká část z nich nemá k dispozici ani čistou tekoucí vodu, hygiena je zde dost špatná. Lidé nemají peníze na lékaře a tak se o nemocné bez jakéhokoliv vybavení a ochranných pomůcek starají sami příbuzní. To samozřejmě výrazně přispívá k rychlému šíření onemocnění. Rychlost, s jakou se ale nákaza šířila do všech okolních států zaskočila i vyspělé země v čele s OSN. Začalo hrozit riziko, že bude virus přenesen do celého světa. A lék na Ebolu stále nikdo neznal. Na konci srpna 2014 si virus vzal 1841 mrtvých lidí jenom v Libérii,Guineji a Sieře  Leone. Nakažených bylo víc jak 3000. A celý svět zaplavil strach. Každý si uměl rychle spočítat, co by se stalo, kdyby se virus dostal třeba do Evropy. Snaha najít lék byla prioritou všech vědců na celém světě. Vzniklo několik léků, které vypadaly slibně, ale virus se zastavit nepodařilo. Dne 23.září roku 2014 vydala CDC opravdu děsivou zprávu. Podle odhadu postihne virus Eboly do konce roku 1,4 miliony obyvatel, z nichž velká část onemocnění nepřežije. Nyní už celý svět začal doslova panikařit. A virus se šířil dál. Byly hlášeny případy nakažení v Kongu (zde se objevila dvě samostatná epicentra onemocnění) a dalších zemích. A pak přišla zpráva prvního nakaženého v Dallasu. Americká vláda postupně vyslala do západní Afriky  další a další odborníky, lékaře a ošetřovatele ve  snaze nákazu zastavit. Dokonce přišla na řadu i armáda. Bylo nutné nakažené lidi udržet v karanténě a zabránit tak viru v jeho šíření. To ale nebyl vzhledem k mentalitě a způsobu života místních obyvatel snadný úkol. Nakažení lidé se snažili ze zařízení utíkat a vracet se ke svým rodinám. Jako první hlásí úspěšné zvládnutí Eboly Nygérie . Pak začínají přicházet dobré zprávy i z ostatních zemí. Protože má virus Eboly zatím 5 známých kmenů, není snadné na něj najít účinný lék. Některá média sice hrdě hlásí:”Lék na Ebolu už je na světě”, ale je tomu opravdu tak?  KDLR tvrdí, že její experti vyvinuli přípravek, který dokáže vyléčit i ty nejvážnější a nejnakažlivější nemoci jako je ebola, AIDS a MERS. Lék se prý dá používat i preventivně. Severokorejský režim však o svém objevu zatím nepodal žádné důkazy a je tak důvod ke skepsi, poznamenala agentura AP. Mnohem nadějnější je přípravek farmaceutické společnosti Merck a NewLink Genetics. Vyvinuli vakcínu s názvem VSV-ZEBOV a začali ji testovat v západoafrické Guineji. Látka úspěšně zabrala u tisíců lidí, kterým ji lékaři aplikovali po styku s nakaženými pacienty. Podle farmaceutických společností může vakcína znamenat průlom v boji s nákazou. Ale látku ještě čekají další testy. Doufejme, že se tohoto viru již opravdu nebudeme muset bát.

     

Dodatek:

Před pouhými několika měsíci se zjistilo, že virus žije ve spermatu asi osmi tisíc mužů, kteří jeho virus přežili a při pohlavním styku jej tudíž mohou šířit dál. Proto je Ebola i přes veškerou snahu lékařů, vědců a odborníků ve skutečnosti daleko od porážky. Virus neustále mutuje a je tak vždy krok před námi.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *