Dyspraxie, co to vlastně je?

Dyspraxie, co to vlastně je?

Dyspraxie je vlastně syndrom nešikovného dítěte. Už když je dítě malé, nejde si nevšimnout, že mu všechno padá z ruky, netrefí se do míče, zkazí, na co sáhne. Ostatní děti se takovému  nešikovnému jedinci  často posmívají a dospělým bývá nešika trnem v oku. Pokud doma takové dítě máte, nezlobte se na něj. Možná má právě  specifickou vývojovou poruchu učení, DYSPRAXII, což je méně známá obdoba dyslexie nebo dysgrafie. V populaci se tato porucha objevuje poměrně často, pouze se o ní příliš nemluví. Stejně jako dyslexie a dysgrafie postihuje tato porucha především chlapce. Mozek chlapců je mnohem více citlivý v prenatálním a perinatálním vývojovém stadiu v děloze a při porodu. Pokud dojde k drobnému poškození mozku v důsledku předčasného nebo komplikovaného porodu, projeví se to různými poruchami učení, pozornosti či hyperaktivitou. Příčinou těchto postižení není  žádné vnitřní onemocnění ani mentální retardace a nemají na ní ani vliv psychosociální faktory. Dyspraxie je specifická porucha pohybové koordinace, a to jak jemné, tak i hrubé motoriky. Projevuje se specifickou poruchou řeči způsobenou malou obratností svalů. Děti s tímto postižením mají např. problém naučit se jíst lžící, zapínat si knoflíky, házet či chytat míč, jezdit na kole, psát či malovat atd. Stejně jako u všech jiných poruch, i u této mohou být projevy mírné, střední nebo těžké. Většinou se přidává k dyspraxii také motorický neklid, kdy se dítě neustále vrtí, neumí zůstat chvíli  v klidu. Následky dyspaxie jsou vidět v každodenním životě a mohou dítě ovlivňovat zásadním způsobem. Takové dítě bývá často vyřazeno z kolektivu vrstevníků, protože působí “zvláštně”. Děti mívají sníženou sebedůvěru, někdy mohou trpět i depresí. Pokud máte na tuto poruchu podezření, jděte do psychologicko-pedagogické poradny a na neurologické vyšetření,  kde vám ji potvrdí či vyvrátí. Pokud bude dyspraxie diagnostikovaná, nevěšte hlavu. Dítě nekritizujte a obrňte se trpělivostí. Není to nemoc, jenom porucha, se kterou lze pracovat. Jak? Existují cviky, které umožní dítěti zlepšit hmatovou citlivost a nacvičit lepší koordinaci pohybů. Dítě např. pracuje s těstem nebo modelínou, se zavázanýma očima ohmatává různé předměty a hádá, co to je. Kreslí  na veliký papír v obrovské velikosti. Důležité jsou pohyby mazlení,objímání, masírování atd. Také stavebnice jsou vhodnou pomůckou. Je dobré brát dítě na různé prolézačky a překážkové dráhy. Je velice důležité, aby takové dítě mělo pevný životní styl, ve kterém se střídá aktivita a odpočinek. Dítě je potřeba hodně chválit a nekritizovat. Psychická podpora mu může vrátit sebevědomí.

Dyspraxie má několik forem:

1. ideomotorická: těžkosti s dokončením jednoduchých motorických úkonů, např. česání vlasů, mávání či projevy v mimice

2. myšlenková: těžkosti s vícestupňovými úkoly, čištění zubů, skládání oblečení, zapínání knoflíků atd.

3. konstrukční : těžkosti s úkoly, kde je zapotřebí stanovit nějaké prostorové vztahy, např. přesné umístění předmětu z jednoho místa na druhé (hra s kostkami, stavebnice…)

4. oromotorická: těžkosti s koordinací svalových pohybů, které jsou potřebné k vyslovení slov, např. sfoukávání svíček či tvoření bublin atd.

5. ideatorická : těžkosti s používáním nářadí

6. dysgrafie : těžkosti s psaním

(zdroj: časopis ZDRAVÍ leden 2015)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *