Jak vznikla přírodní božská plavovlasost?

Blondýni jako božská mutace

Světlé vlasy se vzhledem ke své výjimečnosti těšily oblibě již v pravěku a zlatou hřívou se prý pyšnili i antičtí bohové, kteří se tak lišili od běžných smrtelníků. Jak ale tato přirozená božská plavovlasost vznikla?

Světlovlasí a modroocí lidé se mezi námi objevili v historicky nedávné době. Dědičné dispozice ke světlému zbarvení pleti a vlasů se totiž mohly prosadit až po odchodu člověka z horkého afrického kontinentu do chladnější Evropy. Za světlou a narezlou barvu hřívy zodpovídá gen MCIR, který během lidského vývoje zmutoval, a to hned několikrát. Jeho varianty, jež ovlivňují dnešní populaci, sahají pravděpodobně do doby před 40-20 tisíci let. Lipský biolog Michael Hofreiter prokázal, že rusovlasí jedinci žili i mezi neandrtálci. Zkratka MCIR  označuje receptor pro melanokortin-1, molekulu, která na povrchu kožních pigmentových buněk a ve vlasových cibulkách řídí produkci tmavého pigmentu eumelaninu. Při poškození  příslušného genu se receptory MCIR vytvářejí jen omezeně nebo vůbec a důsledkem je absence eumelaninu v kůži a ve vlasech. Pokud má příslušný jedinec dostatek druhého z obou pigmentů, feomelaninu, prosadí se u něj rusovlasost. Jestliže však chybějí oba pigmenty, stává se výsledkem světlá pleť a blond vlasy. Vědci zatím objevili 70 různých variant příslušného genu. Pět z nich přivodí natolik závažné  změny, že zcela zablokují funkci receptoru MCIR. Pokud takovou dispozici zdědí dítě po jednom z rodičů, potom se pravděpodobnost, že bude rusovlasé, značně zvyšuje. Předání vlohy od obou rodičů prakticky zaručuje, že bude mít potomek stejně zrzavé vlasy, jako oni. Nedostatek tmavého pigmentu má však za následek i zvýšené riziko rakoviny kůže, neboť eumelanin dokáže eliminovat škodlivý vliv ultrafialového záření. Přeměňuje totiž až 99,9% dopadajících UV paprsků na neškodné teplo.

Když naši předkové opustili před 70-45 tisíci lety černý kontinent a vydali se na cestu do Eurasie a Austrálie, byli s největší pravděpodobností tmavoocí, tmavovlasí a měli tmavou pleť. U afrických populací druhu Homo sapiens docházelo i dřív k mutaci genu MCIR, dlouhodobě se však neudržely. Lidé s nedostatkem pigmentu se světlou pletí, měli totiž ve sluneční výhni mnohem nižší šanci na přežití. V Evropě, a především v její severní části, byla však situace jiná. Právě tam se dnes vyskytuje nejvyšší koncentrace defektních receptorů MCIR a nejvíce zrzavých a světlovlasých lidí. Úplně nejvyšší podíl rusovlasých a blonďatých lidí  najdeme ve Skotsku (13%) a v Irsku (10%). Vysvětlení je prosté: zatímco v Africe je světlé zbarvení pleti životu nebezpečné, v oblastech s nízkým slunečním svitem může být naopak velice prospěšné. Lidské tělo potřebuje určité množství slunečního záření, aby mohlo vytvářet nezbytný vitamín D3. Jeho nedostatek zvyšuje riziko rachitidy, vývojové poruchy kostí a svalů. S tímto problémem se potýkají například tmaví přistěhovalci z jiných oblastí Britského společenství. Na rozdíl od nich stačí lidem se světlou pletí k vytvoření dostatečného množství vitamínu D3 pouhá hodina na matném zimním slunci.

Je prokázáno, že světlá hříva zdůrazňuje sexuální přitažlivost své nositelky.  Světlé tóny navíc symbolizují dětskou nevinnost a podporují mladistvý vzhled. Na oblibě naivních, nepřístupně chladných nebo naopak vyzývavých blondýnek  nic nezměnilo ani množství anekdot, které o nich kolují ve všech zemích světa. Ovšem rozšířený stereotyp, že jsou plavovlásky hloupé, se nezakládá na pravdě. Naopak, podle posledních výzkumů (testování IQ) patří blondýnky k velice inteligentním.

Výsledek obrázku pro vtip o blondýnkách

zdroj: časopis 100+1  9/2016

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *