Otologické komplikace

Otologické komplikace

  1. Koalescentní mastoitida : vzniká průnikem infekce z dutiny bubínkové do mastoidního pneumatického systému s následným roztavením kostěných sept (koalescencí) a vznikem rozpadové dutiny obsahující hnis a sekvestry kosti. Infekce se může dále šířit laterálně destrukcí kortikalis za vzniku mestoidální  píštěle a subperiostílního abscesu nebo mediálně na esovitý splav (tromboflebitida) a mozeček anebo kaudálně pod lební bazi, pod úpon musculus  sternocleidomastoideus (Bezoldův absces) nebo musculus digatricus (Mouretův absces). Klinicky jde o těžký stav s horečkami, prosáknutím retroaurikulární krajiny s odstávajícím boltcem. Při otoskopickém vyšetření je vidět patrný pokles zadní horní stěny zevního zvukovodu  s profúzním porulentním výtokem ve středouší. V současné době je takový obraz velice vzácný a mnohem častěji probíhá mastoiditida  značně mitigovaně. V nativním rentgenologickém obraze  (v projekci dle Schüllera) je viditelný kostní defekt nepravidelných okrajů v krajině mastoidu, suverénní diagnostickou metodou je CT. Léčba je pouze chirurgická a spočívá v chirurgické evakuaci rozpadové dutiny retroaurikulárním přístupem (mastoidektomie).
  2. Petrozitida: je zánět sklípků v hrotu pyramidy s rozpadem a vznikem abscesu. Typický klinický obraz (dnes velice vzácný v důsledku používání antibiotik) je charakterizován tzv. Gradenigovým syndromem: profúzní  otoreou, diplopií při pohledu ke straně léze, retrobulbární bolestí a vysokou horečkou. Příčinou diplopie je obrna nervus abducens při šíření infekce ze spánkové kosti do kosti sfenoidální durálním prostorem, který se nazývá Dorellův kanál. Vzhledem k slabým klinickým příznakům se diagnóza pírá především o CT. Léčba je konzervativní antibiotická, případně chirurgická spočívající v mastoidektomii a petrozektomii cestou přes lební bazi nebo přes střední jámu lební.
  3. Obrna lícního nervu se může vyskytnout jak při akutním, tak při chronickém zánětu středního ucha. Nerv je porušen buď působením toxinů při akutní infekci nebo tlakem rostoucího cholesteatomu. Příčin ale může být mnohem víc než z oblasti ORL  a ne vždy se na původce přijde. Např.  může jít o komplikace celkové infekce či nastydnutí např. při jízdě autem s otevřeným okýnkem. V takovém případě dojde v uzavřeném kanálku, kudy lícní nerv prochází z mozku přes lebeční kosti do svalů,  k otoku, který způsobí stisknutí  a následně nedostatečnou výživu nervu a tím i specifické projevy. Příznaky jsou např. pokleslý koutek rtu, z úst mohou vytékat sliny, nelze zavřít jedno oko, které často slzí, celá strana tváře může být ochrnutá. Někdy (není to často) může dojít k ochrnutí lícního nervu na obou stranách (příznaky jsou potom oboustranné). Léčba spočívá v příčině. Často je obrna lícního nervu záležitost neurologická (v takovém případě ji léčí neurolog). V případě obrny lícního nervu jako komplikaci středoušních zánětů léčí onemocnění specialista na ORL.  Léčba je chirurgická a spočívá v sanaci vyvolávající příčiny. Indikována je např. drenáž bubínkové dutiny paracentézou, mastoidektomie nebo eradikace cholesteatomu.
  4. Labyrintida je rozdělena na tři formy: A/ Perilabyrintida: je způsobena erozí kostěného pouzdra labyrintu, nejčastěji cholesteatomem, za vzniku labyrintové píštěle. Nejobvyklejším místem usury je prominující laterální polokruhovitý kanálek. Nedochází k infekci vnitřního ucha, neboť perilymfatický prostor se plasticky uzavřem zatímco blanitý labyrint zůstává intaktní. Pacient trpí epizodickými atakami vertiga, hlavně při manipulacích ve zvukovodu. Píštěl laterálního kanálku se může prokázat tzv. píštělovým příznakem: zvýšení tlaku v zevním zvukovodu pomocí pneumootoskopu vyvolá nystagmus ke straně postižené, jeho snížení nystagmus ke straně zdravé, v obou případech bývá závrať. Píštěl v laterálním kanálku lze zobrazit na CT s vysokým stupněm rozlišení (HRCT).  B/ Serózní labyrintida : představuje  reverzibilní zánětlivý proces s hyperémií, otokem tkání a zmnožením nitroušních tekutin při průniku mikroorganismů nebo toxinů do vnitřního ucha. Bývá vertigo, tinnitus a percepční sluchová ztráta se spontánní nystagmem. Léčba je antibakteriální a chirurgická.  C/ Supurativní hnisavá labyrintida: se vyvine při průniku infekce do labyrintu. Klinický obraz je vážný, tapicky s těžkým vertigem, zvracením, instabilitou a tinnitem, je přítomen spontánní nystagmus třetího stupně směřující ke zdravé straně (zánikový nistagmus). Hrozí další šíření infekce do nitrolebí cestou vnitřního zvukovodu, proto je nutná rychlá a účinná léčba: aplikace antibiotik a chirurgická intervence (labyrintektomie = otevření a evakuace hnisavého obsahu vnitřního ucha). Nevyhnutelným důsledkem onemocnění je hluchota.
  5. Nitrolební komplikace: popsanými cestami se infekce středouší může šířit i do nitrolebí, kde dochází k rozvoji několika typických obrazů. Podobné patologické jednotky vznikají i při proniknutí infekce intrakraniálně z jiného ložiska, například ze zánětu vedlejších dutin nosních.
   Koalescentní mastoitida

 

Materiály použité ve všech článcích z oblasti ORL Ušní problematika a audiologie jsou čerpány především z následujících zdrojů :
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992
kniha: Lidské tělo  (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985
kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988
učebnice: Základy praktické audiologie a audiometrie, Mojmír Lejska a kolektiv autorů
přednášky:  Mudr. Mojmíra Lejsky CSc., MUDr. Ivana Šejna CS. a dalšího kolektivu lékařů a odborníků z oblasti fyziky a audiologie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *