Presbyakuze

Presbyakuze

Klinicky se presbyakuze projevuje jako symetrická (tedy na obou stranách stejná) percepční porucha sluchu v oblasti vyšších tónů, jež bývá často (až u 50% postižených) doprovázená tinnitem (ušními šelesty, pískáním, bzučením, zvoněním atd.). Se stoupajícím věkem se ztráty sluchu šíří i do nižších frekvencí (hluboké tóny) a důležitým okamžikem je významnější postižení řečového pásma (1-3 kHz). Presbyakuze je spojena s úbytkem schopnosti sluchové analýzy, váznutím skládání zvukových obrazů z binaurálního poslechu (poslech ze vzduchu), zvláště pak se zhoršením rozumění řeči. Vynikne nejvíce za podmínek kladoucích větší nároky na rozlišování např. v hluku (nádraží, náměstí, místnost plná lidí atd.), při rozhovoru několika osob, při mírném zkreslení hlasu přístrojem (např.telefonování). Ztráty na tónovém audiogramu někdy ne zcela dobře vystihují závažnost postižení. Někdy až nesrovnatelně horší nález na slovním audiogramu vypovídá o možném postižení vyšších etáží sluchové dráhy.

Ve vnějším uchu dochází k tzv. atrofii chrupavky zvukovodu nebo ke ztenčení bubínku.

Ve středouší mohou být změny např.na sklípkovém systému nebo může dojít ke kalcifikaci a artrickým změnám v kloubech středoušních kůstek..

Nejvíc však bývají změny související se stárnutím patrné na vnitřním uchu, kde dochází k degenerativním změnám v Cortiho orgánu. Dochází k úbytku vláskových buněk v bazální oblasti hlemýždě v rozsahu asi 5-10 mm nebo k úbytku zevních a vnitřních vláskových buněk v rozsahu asi 5 mm. Rozlišujeme několik forem presbyakuze ve vnitřním uchu:

  1. sensorická = dochází ke ztrátě smyslových i podpůrných buněk, především v bazální části kochley. Při audiometrickém vyšetření zjistíme výraznou ztrátu ve vysokých frekvencích, rozumění řeči je však zcela zachováno
  2. nervová = dochází ke ztrátě buněk v ganglion spirale
  3. striální = dochází k atrofii stria vascularis. Je též nazývána metabolickou presbyakuzí, protože dochází k metabolickým změnám. Zhoršení sluchu je na všech frekvencích obvykle symetrické a je dobrá percepce sluchu
  4. sensorineurální = je postižen Cortiho ordán, úbytek buněk v ganglion spirale a možná atrofie stria vascularis
  5. převodní = mechanická = není postižen Cortiho orgán, ale dochází ke zvýšení tuhosti bacilární membrány eventuálně k poškození upevnění bacilární membrány. Při audiologickém vyšetření je charakteristická ztráta sluchu se zvýšením prahu pro vysoké frekvence.
  6. vaskulární (cévní) = změny sensorických buněk

Ke změnám v centrálním sluchovém systému způsobeným věkem dochází v buňkách sluchového jádra. Je to způsobeno jednak fyzikálním úbytkem vláken, jednak degenerací vláken, které začínají od vláskových buněk bazálního závitu. Tyto změny postihují především dorsální jádro sluchového nervu. Dochází ke změnám na synapsích, v kůře mozkové (charakterizovaná úbytkem neuronů nebo změnou velikosti neuronů). Tyto změny a mnoho dalších , jako je např. změna myelinu, úbytek astrocytů atd., mají za následek poruchu centrálního řečového signálu. (Slyším, ale nerozumím). V klinickém obraze se tyto změny projeví při audiometrickém vyšetření zvýšením sluchového prahu ve vyšších frekvencích. Daleko významnější je však výsledek slovní audiometrie, kde je vidět nesoulad mezi prahem tónového audiogramu a SRT (práh rozumění). To nasvědčuje tomu, že je postiženo centrum v mozku, které zpracovává řečový signál. Z nadprahových testů je pak důležité vyšetření SISI testu.

 Léčba : neexistuje. Snaha o zpomalení progrese je diskutabilní, definovaná léčba léky není. Je-li spoluúčast vyšších center zjevná, doporučuje se vyzkoušet nootropika a kognitiva. Jednoznačně je doporučena rehabilitace sluchadlem, ale korekce presbyakuze sluchadlem představuje problém. Pokud zjistíme centrální složku problému, použití sluchadla samo o sobě nemá efekt. Předpis sluchadla je závislý na řadě faktorů: motivaci (klienti, kteří mají jen malý nebo žádný zájem o sluchadlo jej nebudou s největší pravděpodobností používat. Naopak klienti, kteří mají zájem vést dále plnohodnotný život duševní i společenský, sluchadlo používat budou), přizpůsobivost (rychle adaptabilní klient bude sluchadlo používat, hůře adaptabilní lidé už asi ne), osobní zhodnocení (klient by měl zhodnotit, co mu má sluchadlo přinést, zhodnotit sám sebe a své potíže a rozhodnout se, zda mu sluchadlo přinese očekávaný užitek), finanční otázka, sociální prostředí, ješitnost (snaha sluchovou vadu skrývat = „Bože, jen ať to sluchadlo je co nejmenší, aby ho nikdo neviděl“) a pak samozřejmě pohyblivost (patří sem např. obratnost ruky, aby klient dovedl sluchadlo nasadit atd.). Tam, kde sluchadlo nemá dostatečný efekt, je potřebná rehabilitace. Více o sluchadlech ve speciálním tématu věnovanému pouze sluchadlům.

Vertigo – závrať

Meniérova choroba

Tinitus

Zvuk a jeho základní vlastnosti

Typy vad a poruch sluchu

Vyšetření sluchu

Sluch a jeho vliv na vývoj řeči

Stanovení stupně sluchové ztráty

Sluchadla pro nedoslýchavé

Kochleární implantát

Ušní operace

Rovnováha

Onemocnění vnitřního ucha

Ototoxicita

Nitrolební komplikace otogenního původu

Zajímavosti o lidském těle

Zajímavosti:                                            Proč se novorozenci rádi chytají prstů?

Kuriozity lidského těla

Kolik toho unese lidský hlas?

Proč hlupák neví, že je hloupý?

Proč máme hlad?

Další zajímavosti a kuriozity

zdroje:
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992
kniha: Lidské tělo  (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985
kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988
učebnice: Základy praktické audiologie a audiometrie, Mojmír Lejska a kolektiv autorů
přednášky:  Mudr. Mojmíra Lejsky CSc., MUDr. Ivana Šejna CS. a dalšího kolektivu lékařů a odborníků z oblasti fyziky a audiologie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *