Presbyakuze

Presbyakuze

Prasbyacusis

Jedná se o přirozenou ztrátu sluchu, která přichází s věkem. Projevy stárnutí vnitřního ucha jsou jednoznačně nejčastějším sluchovým postižením v populaci a výdaje s ním spojené jsou na jednom z předních míst mezi zdravotními náklady. Podstatou poruchy je fyziologické stárnutí sluchového ústrojí jako celku, pozorovatelné u všech ostatních smyslů.Při této poruše sluchu dochází k velkým změnám ve všech strukturách sluchového orgánu , které jsou spojeny s věkem. Tyto změny nejsou omezeny jen na vnitřní ucho, ale je možno zjistit je ve všech částech sluchového orgánu včetně sluchového centra v mozku. Obecně se uvádí, že 25%-50% jedinců nad 70 let trpí touto poruchou sluchu. Vyskytuje se častěji u mužů než u žen. Tempo stárnutí je značně individuální a může souviset například se souběžným působením profesionálního a komunálního hluku.

Klinicky se presbyakuze projevuje jako symetrická (tedy na obou stranách stejná) percepční porucha sluchu v oblasti vyšších tónů, jež bývá často (až u 50% postižených) doprovázená tinnitem (ušními šelesty, pískáním, bzučením, zvoněním atd.). Se stoupajícím věkem se ztráty sluchu šíří i do nižších frekvencí (hluboké tóny) a důležitým okamžikem je významnější postižení řečového pásma (1-3 kHz). Presbyakuze je spojena s úbytkem schopnosti sluchové analýzy, váznutím skládání zvukových obrazů z binaurálního poslechu (poslech ze vzduchu), zvláště pak se zhoršením rozumění řeči. Vynikne nejvíce za podmínek kladoucích větší nároky na rozlišování např. v hluku (nádraží, náměstí, místnost plná lidí atd.), při rozhovoru několika osob, při mírném zkreslení hlasu přístrojem (např.telefonování). Ztráty na tónovém audiogramu někdy ne zcela dobře vystihují závažnost postižení. Někdy až nesrovnatelně horší nález na slovním audiogramu vypovídá o možném postižení vyšších etáží sluchové dráhy.

Ve vnějším uchu dochází k tzv. atrofii chrupavky zvukovodu nebo ke ztenčení bubínku.

Ve středouší mohou být změny např.na sklípkovém systému nebo může dojít ke kalcifikaci a artrickým změnám v kloubech středoušních kůstek..

Nejvíc však bývají změny související se stárnutím patrné na vnitřním uchu, kde dochází k degenerativním změnám v Cortiho orgánu. Dochází k úbytku vláskových buněk v bazální oblasti hlemýždě v rozsahu asi 5-10 mm nebo k úbytku zevních a vnitřních vláskových buněk v rozsahu asi 5 mm. Rozlišujeme několik forem presbyakuze ve vnitřním uchu:

  1. sensorická = dochází ke ztrátě smyslových i podpůrných buněk, především v bazální části kochley. Při audiometrickém vyšetření zjistíme výraznou ztrátu ve vysokých frekvencích, rozumění řeči je však zcela zachováno
  2. nervová = dochází ke ztrátě buněk v ganglion spirale
  3. striální = dochází k atrofii stria vascularis. Je též nazývána metabolickou presbyakuzí, protože dochází k metabolickým změnám. Zhoršení sluchu je na všech frekvencích obvykle symetrické a je dobrá percepce sluchu
  4. sensorineurální = je postižen Cortiho ordán, úbytek buněk v ganglion spirale a možná atrofie stria vascularis
  5. převodní = mechanická = není postižen Cortiho orgán, ale dochází ke zvýšení tuhosti bacilární membrány eventuálně k poškození upevnění bacilární membrány. Při audiologickém vyšetření je charakteristická ztráta sluchu se zvýšením prahu pro vysoké frekvence.
  6. vaskulární (cévní) = změny sensorických buněk

Ke změnám v centrálním sluchovém systému způsobeným věkem dochází v buňkách sluchového jádra. Je to způsobeno jednak fyzikálním úbytkem vláken, jednak degenerací vláken, které začínají od vláskových buněk bazálního závitu. Tyto změny postihují především dorsální jádro sluchového nervu. Dochází ke změnám na synapsích, v kůře mozkové (charakterizovaná úbytkem neuronů nebo změnou velikosti neuronů). Tyto změny a mnoho dalších , jako je např. změna myelinu, úbytek astrocytů atd., mají za následek poruchu centrálního řečového signálu. (Slyším, ale nerozumím). V klinickém obraze se tyto změny projeví při audiometrickém vyšetření zvýšením sluchového prahu ve vyšších frekvencích. Daleko významnější je však výsledek slovní audiometrie, kde je vidět nesoulad mezi prahem tónového audiogramu a SRT (práh rozumění). To nasvědčuje tomu, že je postiženo centrum v mozku, které zpracovává řečový signál. Z nadprahových testů je pak důležité vyšetření SISI testu.

EARLY SENSORY PRESBYCUSIS

 Léčba : neexistuje. Snaha o zpomalení progrese je diskutabilní, definovaná léčba léky není. Je-li spoluúčast vyšších center zjevná, doporučuje se vyzkoušet nootropika a kognitiva. Jednoznačně je doporučena rehabilitace sluchadlem, ale korekce presbyakuze sluchadlem představuje problém. Pokud zjistíme centrální složku problému, použití sluchadla samo o sobě nemá efekt. Předpis sluchadla je závislý na řadě faktorů: motivaci (klienti, kteří mají jen malý nebo žádný zájem o sluchadlo jej nebudou s největší pravděpodobností používat. Naopak klienti, kteří mají zájem vést dále plnohodnotný život duševní i společenský, sluchadlo používat budou), přizpůsobivost (rychle adaptabilní klient bude sluchadlo používat, hůře adaptabilní lidé už asi ne), osobní zhodnocení (klient by měl zhodnotit, co mu má sluchadlo přinést, zhodnotit sám sebe a své potíže a rozhodnout se, zda mu sluchadlo přinese očekávaný užitek), finanční otázka, sociální prostředí, ješitnost (snaha sluchovou vadu skrývat = „Bože, jen ať to sluchadlo je co nejmenší, aby ho nikdo neviděl“) a pak samozřejmě pohyblivost (patří sem např. obratnost ruky, aby klient dovedl sluchadlo nasadit atd.). Tam, kde sluchadlo nemá dostatečný efekt, je potřebná rehabilitace. Více o sluchadlech ve speciálním tématu věnovanému pouze sluchadlům.

Image from http://baasnotes.com/blog/wp-content/uploads/2008/10/audiogram-presbyacusis-rgb.jpg Image from http://alphaonenow.com/userfiles/image/aud_audiogram.gif

https://www.sundhed.dk/borger/sygdomme-a-aa/oere-naese-hals/illustrationer/animationer/hoerenedsaettelse/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *