Odběr choriových klků

ODBĚR CHORIOVÝCH KLKŮ

Placenta (plodové lůžko) je orgán, který se vyvíjí v děloze pouze během těhotenství. Je velká cca 15–20 cm a má tloušťku asi 2–3 cm. Její struktura poskytuje plodu kyslík a živiny a odvádí odpadní látky z krve plodu. Je těsně přilnutá ke stěně dělohy a je spojena s plodem pupeční šňůrou, která bývá o průměru 1–2,5 cm a průměrné délce 50 cm (30–100 cm). Ve většině těhotenství se nachází v horní nebo boční stěně dělohy. Její kvalita a zdravý vývoj je ovlivněn mnoha faktory, např. věkem matky (problémy s placentou mají především ženy po 40), krevním tlakem matky, počtem předchozích porodů, předchozími břišními operačními zákroky, některými léky, traumaty aj. Vnějším obalem kolem celého plodu je tzv. chorion (tradičně nazývaný „blána klkatá“). Je to jeden ze zárodečných obalů, který se v děloze matky na vrchní stěně obalu zvrásňuje do podoby klků, čímž zvyšuje svůj povrch a umožňuje příjem vyživujících látek z matčiny krve. Chorion je složen ze dvou vrstev: trofoblastem a vazivovou vrstvou. Klky obsahují cévy, které vyživují plod a produkují některé hormony, např. hCG. Zůstávají zachovány v rozsahu budoucí placenty tam, kde je největší přísun živin z porušených mateřských cév, zatímco na zbytku povrchu se klky postupně vyhladí. Vzorek z choriových klků lze od druhého měsíce těhotenství odebrat a vyšetřit. Odběr se provádí pochvou a děložním hrdlem. Získaný materiál je identický s tkání zárodku a jeho vyšetřením např. DNA diagnostikou lze včas odhalit některé dědičné choroby, a to ještě dříve než amniocentézou.

Odběr choriových klků (jinak také CVS) je mnohem náročnější, než je odběr plodové vody a to jak pro lékaře, tak pro maminku. Odběr se provádí také přes břišní stěnu a je mnohem bolestivější a nepříjemnější než odběr plodové vody, mírně rizikovější je i pro plod. Odběr choriových klků (CVS) se většinou provádí mezi 11. a 15. týdnem těhotenství jako časnější alternativa k odběru plodové vody. CVS, na rozdíl od amniocentézy, bohužel neodhalí rozštěp páteře a vážné vývojové vady mozku plodu. Právě pro bolestivost a rizikovost tohoto vyšetření by měla mít budoucí maminka dost vážné důvody k podstoupení CVS. Jaké to jsou? Jednak jsou to pozitivní screeningové testy v prvním trimestru (jsou-li pozitivní nebo znepokojující). Dále to je špatná rodinná anamnéza (bylo-li v předchozím těhotenství postižení Downovým syndromem nebo jinou chromozomální nemocí a to jak u rodičky, tak i v případě výskytu problémů u ostatních členů rodiny, např. u sourozenců). Je-li žena starší   35ti let, protože děti narozené ženám starším 35 let mají mnohem vyšší riziko chromozomálních vad. A pak v případě, že je matka či otec dítěte nosičem nějaké genetické mutace (i když se doposud neprojevila). V některých případech se provedení CVS nedoporučuje, i když jsou k tomuto vyšetření pádné důvody. Je to v případech: vaginálního krvácení nebo špinění v předchozích dvou týdnech, při gynekologické infekci, při zúžení nebo ucpání krčku (cervikální stenóza), při mimovolných křečích poševní stěny (vaginismus), při nepřístupné placentě z důvodů nakloněné dělohy, dále pokud se placenta nachází na zadní straně dělohy a dítě tak blokuje přístup k ní a pokud je děloha uložena dozadu a střevní kličky jsou mezi břišní stěnou a dělohou.

Rizika, která toto vyšetření představují jsou dost zásadní. Největším je zcela určitě Potrat. Riziko potratu po CVS je 1: 100. Riziko potratu se ještě výrazně zvyšuje, když je dítě menší, než je obvyklé a potom pokud je zákrok CVS veden přes děložní čípek (transcervikálně) spíše než pokud je veden přes břišní stěnu (transabdominálně). Dále se riziko po CVS zvyšuje u žen, které mají RH negativní krev. V takovém případě si matka po zákroku ještě výrazněji vytváří protilátky proti vlastnímu plodu. Krevní test může zjistit, zda se začaly produkovat protilátky a pokud ano, léky s názvem Rh imunoglobulin mohou pomoci. Dalším rizikem CVS je možná infekce dělohy. Některé starší studie naznačují, že odběr choriových klků může způsobit vady prstů na rukou nebo nohou miminka. Nicméně riziko bývá, pokud se zákrok provede ještě před devátým týdnem těhotenství. Jak je vidět, rozhodování, zda výkon podstoupit či nikoliv není rozhodně jednoduché.

Jak se na výkon připravit a jak probíhá? Váš poskytovatel zdravotní péče vás zcela jistě požádá, abyste podepsala formulář souhlasu před zahájením výkonu. Možná budete muset mít před CVS plný močový měchýř, takže budete muset vypít dostatek tekutin před zákrokem. V závislosti na poloze placenty ale můžete být někdy naopak požádáni o vyprázdnění močového měchýře těsně před zákrokem. Měla by jste zvážit doprovod na zákrok manželem nebo někým z rodiny, kamarádkou atd. Je důležité, aby vám jednak poskytli psychickou oporu a pak aby vás později po výkonu odvezli domů. Odběr choriových klků se obvykle provádí v ambulantním zařízení. Před zákrokem musí lékař provést ultrazvukové vyšetření k určení gestačního věku dítěte a k určení polohy placenty. V případě, že je vše v pořádku, rozhodne se lékař, zda odebere vzorek přes stěnu břicha nebo přes poševní vchod. Je-li placenta ve výhodné pozici, volí lékař raději odběr vzorku prostřednictvím děložního čípku. Po očištění vaší pochvy a děložního čípku, vloží lékař do vaší pochvy zrcátko a vloží tenkou, dutou trubici přes váš děložní čípek. Když katétr dosáhne k placentě, jemným sáním se odebere malý vzorek tkáně. Můžete mít při zákroku pocit křečí, které mohou ještě chvíli přetrvávat. Není-li placenta v jednoznačně přístupné pozici přes děložní čípek, nebo pokud je v poševním vchodu infekce, rozhodne se lékař odebrat vzorek raději přes stěnu břicha jehlou vloženou do dělohy. Po očištění břicha dezinfekčním roztokem (nutné lékaře předem upozornit na případnou alergickou reakci na dezinfekční prostředek), vpíchne lékař tenkou dlouhou jehlu břišní stěnu do dělohy. Budete mít ostrý bolestivý pocit na kůži při samotném vpichu a následně můžete cítit křeče, když jehla vstoupí do dělohy. Vzorek tkáně z placenty se nasaje do injekční stříkačky a pak se jehla opatrně odstraní. Celý postup se obvykle trvá asi 30 minut. Pokud však váš lékař není schopen odebrat dostatečné množství tkáně na první pokus, může být nutné postup opakovat. Po odebrání vzorku váš lékař znovu zopakuje ultrazvukové vyšetření aby sledoval srdeční frekvenci dítěte. Někdy může dojít k malému vaginálnímu krvácení bezprostředně po zákroku (mělo by být ale velice malé).Vzorek tkáně bude odeslán a následně analyzován v laboratoři. Na výsledky si počkáte několik dní (většinou 5-7) nebo i několik týdnů, v závislosti na složitosti analýzy laboratoře. Někdy mohou po zákroku nastat komplikace. V případě, že budete krvácet nebo vám bude z pochvy vytékat tekutina, budete mít horečku nebo budete cítit děložní kontrakce, na nic nečekejte a spěchejte zpět k lékaři.

Váš lékař vám vysvětlí podrobně výsledky vyšetření CVS. Někdy se však může stát, že jsou výsledky testů nejasné a amniocentéza – další prenatální diagnostický test – je třeba k objasnění diagnózy. Při odběru choriových klků jsou falešně pozitivní nebo negativní výsledky jen velice vzácné. S vysokou pravděpodobností se dozvíte, že je vaše děťátko v pořádku a po zbytek těhotenství budete v klidu. Pokud by se přece jen zjistilo nějaké postižení plodu, budete mít čas si o něm všechno zjistit a předem se na ně připravit, případně se rozhodnout pro ukončení těhotenství.Je ale důležité si uvědomit, že 9 z 10 těhotenství je zcela zdravých, takže zbytečný stres při čekání na výsledky rozhodně není dobrý pro vás ani pro vaše dítě.

Na závěr uvádím  video,kde je v přímém přenosu vidět odběr choriových klků (amniocentéza se provádí podobně) :

Na závěr bych Vám ráda ještě doporučila návštěvu následujících  webových stránek:

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=55

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=59

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=57

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=61

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=69

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *