Tympanometrie

Tympanometrie

Tampanometrie je vyšetřovací metoda, která informuje o poměrech ve středouší za celistvým bubínkem. Registruje pohyblivost bubínku a ne přímo i středoušních kůstek v závislosti na změnách tlaku zevního zvukovodu.

Je to impedanční audiometrická metoda (impedance = odpor). Čím je odpor větší, tím je poddajnost menší a obráceně, nebo-li čím je bubínek tužší, tím se zvuk od bubínku odrazí více, čím je bubínek elastičtější, tím se zvuk odrazí méně. Právě na tomto základě funguje tympanometrie, která byla poprvé použita v roce 1934 , ale obecně se používá až od roku 1980. Velikost odporu záleží na : stavu bubínku, velikosti zvukovodu, síle tónu (v decibelech) a frekvenci (Hz). Dále je důležitý třmínkový reflex= vzniká na základě akustické stimulace stahu třmínkového svalu a tím vzniká změna impedančního systému. Tento reflex je vrozený, oboustranný (ať je podrážděno jakékoliv ucho, svaly reagují v obou uších současně) a nepodmíněný (neovládáme ho vlastní vůlí). Třmínkový sval je uložen ve středoušní dutině a je trvale napojen napojen na třmínek. Při intenzivním zvuku, který by mohl poškodit nitroušní struktury, dochází reflexně ke stahu zmíněného svalu a tím k omezení mechanické pohyblivosti třmínku, což má za následek menší množství akustické energie, která pronikne do vnitřního ucha. ucho je tak částečně chráněno před poškozením. Stahem třmínkového svalu nastane omezení pohyblivosti celého převodního středoušního systému a na bubínku se tento stav projeví jako zvýšená tuhost. Zvýšené množství akustické energie, které se v takovém případě odráží od blanky bubínku zaznamenáváme.

Tympanometrické vyšetření je orientační (po něm vždy následuje audiologické vyš.) a hodnotí stav středouší, tlakové poměry, funkci Eustachovy trubice a obsah středouší = hodnocení převodního systému. Třmínkový reflex potvrzuje stav středouší.

Aby mohl člověk slyšet zvuky, musí se akustická energie  z vnějšího prostředí dostávat strukturami vnějšího, středního a vnitřního ucha až ke smyslovým sluchovým buňkám hlemýždě. Tento transport je zatížen ztrátami, které vznikají především v oblasti mechanického přenosu ve středním uchu. Odpor, který klade převodní systém přenášenému zvuku se nazývá akustický odpor  nebo akustická impedance. Impedanční audiometrie zahrnuje vyšetřovací metody, které jsou schopny měřit velikost akustického odporu. Měřící sonda je napojena na koncovku, která je hermeticky vložena do vnějšího zvukovodu. Přivádí se jí stálý měřící tón, který jednak pacient slyší  a jednak se částečně odráží od blanky bubínku. Sonda je současně schopna měřit velikost odražené části měřícího tónu v podobě akustického tlaku. Zásadní význam pro množství odraženého zvuku má:

  • a) stav blanky bubínku = čím je bubínek tužší, tím více se od něj odrazí a tím vyšší změříme úroveň  akustického tlaku.
  • b)řetězec středoušních kůstek = zpevňuje bubínek, volný řetěz ho zase uvolňuje. Na základě změřeného výsledného akustického tlaku lze velmi přesně usuzovat na stav středoušních struktur.
  • c) středoušní tlak vzduch = čím se tento tlakm liší od tlaku atmosferického (vnějšího), tím je blanka rigidnější a odráží větší část na ni dopadající akustické energie.

Praktické provedení:

  • měřící sondu vložíme do vnějšího zvukovodu a hermeticky utěsníme.
  • spustíme sondu. Měřící sonda pouští do ucha měřící tóny a přitom automaticky měří úroveň impedance (pružnosti) bubínku. Postupně měříme tlak vzduchu ve vnějším zvukovodu. Velikost impedance (odražené části akustické energie) je tak posuzována při středoušním přetlaku, podtlaku i odpovídajícímu tlaku.

výsledky a značení:  výsledky měření jsou zobrazeny v tzv. tympanometrické křivce, což je grafický obraz závislosti přenosových schopností bubínku na měnící se tlak vzduchu ve vnějším zvukovodu. Přenosová schopnost bubínku je nejvyšší, když tlaky vzduchu před i za bubínkem jsou shodné (vrchol křivky) a nejnižší, když tlakový rozdíl je výrazný (základní úroveň).  Na tympanometrické křivce rozlišujeme tvar, postavení vrcholu a amplitudu.

  • tvar tympanometrické křivky je obecně dvojí. Křivka, která má jasně formovaný vrchol, vypovídá o vzdušném středouší (tak je to správné). Bezvrcholová křivka (více méně rovná nebo jen jen lehce nahoru) potvrzuje nevzdušnost a tedy i nefunkčnost středního ucha. Spolehlivost tohoto jevu dosahuje téměř jistoty.
  • vrchol tympanometrické křivky může stát v oblasti nulového tlakového rozdílu mezi tlakem atmosferickým a tlakem v uzavřené středoušní dutině, což je normální fyziologický stav (naprostý ideál) nebo je vrchol posunut do negativních hodnot = přetlak ve středouší (ukazuje, že ve středním uchu je málo vzduchu, např. vlivem rými, alergie..) nebo je vrchol křivky naopak posunut do positivních hodnot, což ukazuje  na podtlak ve středouší (ve středním uchu je moc vzduchu, což svědčí o nedostatečné ventilační funkci Eustachově trubici, např. stav v letadle, kdy tlak klesá a polknutím se opět na chvíli vyrovná, mimo stavu v letadle je tento stav výjimečný).
  • velikost výchylky neboli amplituda tympanometrické křivky je dána přenosovou kapacitou bubínku a struktur na bubínek vázaných (řetěz kůstek). Vysoká volnost odpovídá  velké amplitudě,velká tuhost pak malé amplitudě. Spolehlivost tohoto parametru je nižší než u předchozích.
  • normální ideální hodnoty jsou 220 Hz/80 db až 226 Hz/ 85 db.

   Tympanometrie – A křivka   Tympanometrie – C křivka   Tympanometrie – B křivka

 

Materiály použité ve všech článcích z oblasti ORL Ušní problematika a audiologie jsou čerpány především z následujících zdrojů :
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992
kniha: Lidské tělo  (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985
kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988
učebnice: Základy praktické audiologie a audiometrie, Mojmír Lejska a kolektiv autorů
přednášky:  Mudr. Mojmíra Lejsky CSc., MUDr. Ivana Šejna CS. a dalšího kolektivu lékařů a odborníků z oblasti fyziky a audiologie

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *