Typy poruch a vad sluchu

Poruchy a vady sluchu

Sluchová vada: je TRVALÁ léčbě vzdurující nedoslýchavost

Sluchová porucha: je DOČASNÁ nedoslýchavost, kterou lze léčbou napravit

podle stupně postižení sluchu dělíme na:

1.) normální sluch (normacusis) = člověk nemá komunikační potíže a při audiometrickém vyšetření sluchový práh na žádné vyšetřované frekvenci nepřekračuje hladinu intenzity 20db. Překračuje-li tuto hladinu, jedná se o poruchu nebo vadu sluchu, bez ohledu na to, zda si ji pacient uvědomuje či nikoliv

 2) nedoslýchavost (hypacusis) = je sluchová vada nebo porucha, vznikající jako důsledek postižení organické stavby nebo funkce struktur sluchového orgánu. Dělíme ji na

  • a) převodní (hypacusis conduktiva) = struktury vnějšího a středního ucha zajišťují především převod akustického signálu z vnějšího prostředí k vlastním sluchovým buňkám. Poškození těchto oblastí (tedy poškození vnějšího a středního ucha) způsobuje poruchu nebo vadu převodního typu
  • b) percepční nebo též senzorineurální (hypacusis senzorineuralis) = vzniká při poruše vnitřního ucha a sluchových drah, kde nedochází k přeměně signálu na neurologické vzruchy, nebo nedochází ke správnému vedení nervových impulsů do mozku. Percepční nedoslýchavost vzniká buď jako 1) nitroušní (kochlearis) = jde o postižení sluchových buněk vnitřního ucha v hlemýždi nebo jako 2)porucha či vada sluchových drah =  je poškozen nervový spoj mezi vnitřním uchem a sluchovou kůrou mozkovou (za kochleou) nebo je poškozeno 3) centrální (centralis) sluchové centrum v mozku
  • c) smíšená (hypacusis centralis) = kdy je problém v obou oblastech, jak percepřní tak převodní

 3) hluchota (surditas) = stav sluchuje takový, že ho nelze využít ke slyšení ani rozumění řeči a je lhostejno, která část ucha způsobuje takové postižení. dělíme ji na:

  • a) tzv. praktická hluchota = člověk reaguje na velmi silné akustické podněty bez možnosti tyto podněty podle akustické informace rozlišit. (příkladem může být postižení zraku, kdy nemocný rozlišuje pouze světlo a stín)
  • b) totální hluchota = je stav, kdy postižený nemá žádný akustický vjem ani při vysoce intenzivní akustické stimulaci (příklad slepce, který nedokáže rozlišit světlo a tmu)
  • c) psychodenní hluchota = je zvláštní syndrom, jekož hlavním příznakem je scházející nebo nepravidelná, popřípadě deformovaná reakce na zvuk, přestože je slchový orgán organicky nepoškozený.

Příčiny poruch a vad sluchu jsou:

  • nehereditální (geneticky dané), vrozené (příčina je mutace genu nebo genů)
  • hereditální (získané) : a) prenatální ( získané během těhotenství vlivem např. podáním toxických léků,nemocemi matky,Rh kompaktibilitou,virózou atd.). b) perinatální a postnatální (získané při porodu nebo  po něm během lidského vývoje např. novorozenecká žloutenka či sepse,léky,úrazy, nádory atd.)

Všechny vady a poruchy jsou v kombinaci : příčina + místo postižení +  stupeň postižení:

  • příčina:hereditální či nehereditální
  • místo postižení: porucha sluchu převodní, percepční či smíšená
  • stupeň postižení: normální sluch, nedoslýchavost a hluchota

1) příčiny převodní poruchy či vady sluchu: je to každá překážka, která brání nebo ztěžuje proniknutí zvuku z vnějšího prostoru k vlastním citlivým smyslovým sluchovým buňkám. Jsou to:

  • uzavření vnějšího zvukovodu (ušní maz čili cerumen, cizí těleso, zúžení až neprůchodnost zvukovodu, zánět a otok zvukovodu , nádor atd.)
  • postižení elasticity nebo celistvosti blanky bubínku (traumatický úraz např. proděravění bubínku, zánětlivé změny, zvápenatění bubínku, vrozené degenerativní změny na bubínku atd.)
  • přerušení nebo srůsty řetězu středoušních kůstek (např. chronické záněty, jizevnatění kůstek,vápenatění kůstek atd.)
  • kostěné srůsty v oblasti pouzdra labyrintu či zkostnatění třmínku (osteosklerosa), ztráta pohyblivosti kůstek
  • snížená průchodnost nebo neprůchodnost Eustachovy trubice (pokud je ve středním uchu málo vzduchu, vzniká přetlak, který by se polknutím měl vyrovnat, pokud se nevyrovná, vzniká ve středním uchu vlhkost, která způsobuje sekretorickou otitidu)
  • změny objemu a obsahu středoušní dutiny
  • špatný nitroušní převod: zvuková vlna se musí dostat ke sluchové buňce, pokud se tak nestane, jde o změnu nitroušního převodu

2) příčiny senzorineurální (percepční) poruchy či vady sluchu:jsou vázány na funkci smyslového epitelu vnitřního ucha, sluchového nervu a sluchové dráhy, která spojuje periferní a centrální část sluchového analyzátoru. Příčinami mohou být:

  •  vrozené zděděné organické změny vnitřního ucha, postižení vnitřního ucha v těhotenství nebo při porodu
  • mechanická traumata struktur vnitřního ucha (např. intenzivním hlukem)
  • působení jedů tělu vlastních (endogeních), př. cukrovka, žloutenka, alergie, infekční agens atd. nebo jedy tělu cizí (exogeních),př. antibiotika, cytostatika, nikotin, drogy, léky atd.
  • nádory sluchového nervu nebo notrolební (ucho samo o sobě je na nádorové buňky rezistentní, nebývají tam, ale v oblasti vnitřního ucha muže vzniknout jediný ušní nádor NEURINOM (je nezhoubný), který však umí hodně narůst)
  • onemocnění sluchové kůry v temporálním mozkovém laloku
  • postižení tekutin vnitřního ucha (projevuje se kromě poruchy sluchu také závratí)
  • presbyakuze =stařecká nedoslýchavost (budu jí věnovat speciální téma)
  • Morbus Menier (též budu věnovat speciální téma)
  • neznámý původ = bývají většinou náhle vzniklé (člověk jde večer spát zdráv a ráno se probudí hluchý),možný virový původ?

Příznaky poruch a vad sluchu:

postižení sluchového aparátu mohou být organická (problém v samotné anatomii orgánu) nebo funkční (problém ve funkci orgánu). Ne všechny choroby uší způsobují poruchy sluchu. Při komplexním vyšetření ucha se však sluch vyšetřuje vždy.

  • zvýšení sluchového prahu: základní a často také první příznak je pocit nemocného, že má zhoršené slyšení a rozumění řeči
  • tinitus (ušní šelest): častý příznak svědčící o poruše sluchového aparátu. Dělí se na subjektivní (slyší ho jenom sám postižená) a objektivní (šelest mohou slyšet i ostatní osoby)
  • poruchy citlivosti ucha : bolest může signalizovat záněty, úrazy či nádor, poruchu tlaku  díky obstrukci eustachovy trubice, ušní maz (cerumen) atd. Snížení citlivosti naopak ukazuje na otosklerozu, svědění je znakem ekzémů
  • hyperacusis : zvětšená citlivost na zvuk: projevuje se sníženou tolerancí zvuku a projevuje se u některých kochleárních poruch sluchu, u neurotických pacientů nebo při obrnách lícního nervu
  • diplacisis binauralis : pacient slyší na každé ucho jinak (stejný) tón nebo slyší tón s ozvěnou (1 tón ve dvou výškách). Nejčastěji při rozdílné funkční úrovni obou uší.
  • autophonia: zesílené vnímání vlastní řeči. Často lze pozorovat u převodních vad sluchu
  • Paracusis Willisi: specifický příznak u převodních vad, především u otosklerozy. Pacient lépe slyší a rozumí v mírném hluku (např. v jedoucím vlaku, při puštěné televizi atd.). Příčina tohoto jevu je jednoduchá. Nedoslýchavý tyto doprovodné zvuky neslyší, ale jeho mluvící partner ano (někdo dost). A tak automaticky mluvící partner zvýší intenzitu vlastního hlasu a tímto spontánním zvýšením hlasitosti umožní slyšet nedoslýchavému člověku
  • porucha směrového slyšení : postižený nedokáže určit směr, ze kterého slyší zvuk. Touto poruchou trpí všichni s jednostrannými poruchami či vadami sluchu
  • poruchy řečové diskriminace (komunikace): zjednodušeně řečeno, lidé říkají: „slyším, ale nerozumím“.
  • poruchy rovnováhy: rovnovážné ústrojí je nedílnou součástí vnitřního ucha. Postižení sluchového aparátu se může projevit i změnou funkce rovnováhy (závratě, nystagmus atd.)
  • porucha funkce lícního nervu: lícní nerv prochází kanálkem kosti skalní středoušní dutinou.Některé destrukční procesy (záněty, traumata…) mohou vést i k postižení inervace části obličeje.
  • lokální nález: lze zjistit např. zduření v oblasti vnějšího ucha, výtok z ucha atd.
  • celkové příznaky: onemocnění uší se mohou družit s celkovými příznaky. Zánět středního ucha je spojen s teplotou, nechutenstvím, rýmou atd.

Příznaky poruch a vad sluchu u dětí:

  • dítě nemluví
  • dítě mluví omezeně (např. malá slovní zásoba)
  • dítě mluví, ale není mu rozumět
  • dítě nejeví žádnou reakci na zvuk
  • vývoj řeči je náhle přerušen

Vývoj řeči u dětí trvá mezi 6-8 lety, kdy se učí mluvit, znát velkou slovní zásobu, správně vyslovovat. Pokud v té době dojde k poruše sluchu nebo dítě ohluchne, začně nejprve mluvit bez výrazu jako monotóní kniha. Velice často pomalu ale jistě přestane mluvit úplně. Pokud ztratí sluch dítě nad 8 let věku, zpravidla již řeč meztratí. Pokud se dítě narodí s vadou sluchu, ale má naslouchátka, vývoj řeči je nenarušen a naučí se mluvit jako zdravé dítě. Je proto opravdu velice důležité na případnou poruchu či vadu sluchu přijít co nejdříve a ihned ji začít řešit.

Typy audiogramů podle typu poruchy či vady sluchu:

  1. převodní nedoslýchavost: je rozdíl mezi kostním a vzdušným vedení. Porucha sluchu, která vzniká ztrátou přenášení energie (špatný přenos zvuku a špatné mechanické vedení energie). Důvody jsou především mechanické, jako je např. porucha kůstek středouší, ruptura bubínku aj. Vzniká ze třech důvodů: porucha tření, pružnosti a hmoty. Každá z těchto poruch má jiný audiogram. U audiogramu je potřeba sledovat jednak to, jaký je vztah křivky k hladině 20 dB a jednak jaký je vztah křivky kostního a vzdušného vedení vůči sobě. Rozdíl mezi těmito křivkami se nazývá KOCHLEÁRNÍ (převodní) REZERVA. A/ porucha pružnosti (impedance) má křivku kostního vedení nad hladinou 20 dB, ale křivka vzdušného vedení je pod hladinou 20 dB buď zčásti nebo zcela. Obě křivky jsou od sebe vzdálené, ale daleko větší rozdíl je hlavně v hlubokých frekvencích, než ve vysokých frekvencích.Tato porucha vzniká hlavně při mechanických poruchách, jako je perforace bubínku, ale i při např. chronických zánětlivých suchých stavech nebo u počínající otosklerózy. B/ porucha hmoty: kostní vedení je nad 20 dB, vzdušné vedení je v hlubokých frekvencích normální nebo skoro normální, ale ve vysokých frekvencích prudce klesá pod 20 dB. Porucha je v hmotě a vzniká tedy při secretorické otitidě a chronických zánětech s výtokem. C/ porucha tření: kostní vedení je nad 20 dB, vzdušné vedení je téměř ve všech frekvencích stejné, ale pod 20 dB. Jde o plně rozvinuté choroby, jako je např. plně rozvinutá otoskleróza, otitidy, stavy po radikálních operacích atd.
  2. Senzorineurální (percepční) nedoslýchavost: vzniká postižením procesu změny energie mechanické na bioelektrickou, poruchou chemických poměrů v prostředí, poruchou vedení či zpracování  bioelektřiny, tudíž ztrátou informace. Jinými slovy jde o postižení tvorby, přenosu a zpracování mechanické energie v energii bioelektrickou. Rozlišuje se na basokochleární a retrokochleární. U těchto poruch jsou obě křivky (vzdušného i kostního vedení) zčásti nebo zcela pod hladinou 20 dB. Čím je křivka víc dolů, tím je ztráta sluchu větší. Tonotopie = každá část hlemýždě přijímá jinou frekvenci, jinak rezonuje. A/ basokochleární porucha sluchu : je postižen bazální závit hlemýždě, což se projevuje hlavně ve vysokých frekvencích. Jde o nejobvyklejší (nejčastější) typ vady sluchu. Je to nejhorší vada sluchu hlavně proto, že se špatně léčí. Jde především o některé typy vrozených vad a ze získaných vad jde potom především o hluk, věk,degenerativní změny, traumata atd. Sociokuze = není vše závislé na věku, ale i na zevními faktory, jako je např. zaměstnání, životní styl atd. Presbyakuze = vše je závislé na věku. B/ apikokochleární porucha sluchu: (apex= vrchol, hrot hlemýždě), kostní a vzdušné vedení jsou souběžné a pokles je hlavně v nízkých frekvencích. Dá se léčit relativně dobře a prognóza je velice dobrá. Vzniká hlavně u závrativých stavů, u fluktující vady sluchu, náhle vzniklé vadě sluchu, může tak vypadat i Menier syndrom (pokud bude typická křivka, ale nemusí tak vypadat). C/ mediokochleární vada sluchu: obě křivky (kostní i vzdušné vedení) jsou stejné, paralelní, ale část křivky obou vedení je pod 20 dB, ale klesá hlavně na 1000 Hz. Je to málo časté, ale ne neobvyklé. Jde především o vrozený typ nedoslýchavosti. Zjišťujeme ji většinou okolo 6-7 roku života, ale často není tato porucha zachycena vůbec. D/pankochleární = senzorineurální porucha sluchu: obě křivky (kostní i vzdušné vedení) jsou souběžné, jsou na všech frekvencích stejné, ale všechny pod hladinou 20 dB. Jde o všechny předchozí vady, ale již více rozvinuté.
  3. Smíšená nedoslýchavost: stavy a nemoci poškozující jak oblast přenosu zvuku, tak i oblast percepce. Jde o dvě kombinované nemoci., kombinaci obou typů poruch sluchu.  A/ jeden kombinovaný stav: postižení středouší a pronikání do oblasti vnitřního ucha, nebo postižení na hranici středního a vnitřního ucha. Jde o jakékoliv stavy, kdy je kostní  a vzdušné vedení pod hranicí 20 dB, ale obě křivky jsou od sebe vzdálené. B/ dva nezávislé stavy: kostní vedení je částečně pod hladinou 20 dB, vzdušné vedení je pod hladinou 20 db zcela, obě křivky mají mezi sebou rozdíl. Můžeme se u tohoto typu poruchy setkat s SKI SCOPE TYPE, neboli frekvenční zlom = prudký pád dolů na nějaké frekvenci. Tento typ poruchy může být u neléčených chronických zánětů,po radikálních operacích, při kochleární otoskleróze, u traumat nebo v kombinaci různých chorob.

Léčba sluchových vad:

  1. nutné zjistit příčinu (diagnostika se provádí : zjištění rodinné i osobní anamnézy (popis problému,jak dlouho trvá, jak vzniknul, zda je problém i v rodině atd.),otoskopické vyšetření , vyšetření sluchu (klasická zkouška sluchu na audiu = budu věnovat speciální téma),speciální testy (např. CT, MR, RTG aj.)
  2. podle typu onemocnění je léčba :a) chirurgická (operační)   b) konzervativní (léky)  c) pomocí různých pomůcek (sluchadla, kochleární implantát aj.).

 

   otoskopické vyšetření ucha

 

Materiály použité ve všech článcích z oblasti ORL Ušní problematika a audiologie jsou čerpány především z následujících zdrojů :
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992
kniha: Lidské tělo  (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985
kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988
učebnice: Základy praktické audiologie a audiometrie, Mojmír Lejska a kolektiv autorů
přednášky:  Mudr. Mojmíra Lejsky CSc., MUDr. Ivana Šejna CS. a dalšího kolektivu lékařů a odborníků z oblasti fyziky a audiologie

2 comments on “Typy poruch a vad sluchu

  1. Dobrý den.Asi dva měsíce pociťuji tepání srdce v levém uchu. Dlouhodobě mám svědění v obou uších . U lékaře dostanu hormonální mast. Ale bez výsledků.To tepání je nepříjemné,žeprý je to poškození ucha.Byla jsem na orl.Děkuji.Klimešová.

  2. Dobrý den,mám problém v tom,že slyším tisíce cvčků.To by až tolik nevadilo i když je to dost nepříjemné.Mám ten problém,že slyším ale nerozumím jak výše popisujete.V autě když překonám nějaký výškový rozdíl a nemusí být velký tak mi zalehne v uších a někdy to trvá dlouho i přes velké úsilí.Někdy když konečně odlehne tak je to jako když uhodí do bubnu.Můj laický názor je,že se mi tam bubínky na nějakou dobu přilepí.Jednou při šnorchlování v moři jsem si nadechl nosem vodu někam že jsem slyšel šplouchání vody v hlavě.Dost jsem smrkal a kašlal a nějakou dobu jsem lépe slyšel na jedno ucho. Mívám hodně ušního mazu a svědí to.Když si čistím uši tamponem tak se většinou rozkašlu.Byl jsem u dvou ušních lékařů a po krátkém nahlédnutí do ucha vynesly výrok sluchátko.V dětství jsem prodělal zánět středního ucha.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *