Načasování těhotenských testů

TESTY V TĚHOTENSTVÍ

Během těhotenství absolvujete mnoho vyšetření a testů a je jasné, že z nich budete možná trochu nervózní. Nejdůležitější věcí je mít stále na paměti, že 9 z 10 těhotenství a porodů probíhá naprosto normálně. Vyšetření v těhotenství se provádějí proto, aby všichni měli jistotu, že se jakékoli problémy podchytí hned na začátku tak, abyste vy i vaše děťátko měli během těhotenství tu nejlepší možnou péči. Máte nyní k dispozici řadu možných testů, o kterých by vás měl informovat váš gynekolog. Návštěva u gynekologa vás čeká pravidelně vždy po čtrnácti dnech. Během těchto návštěv vám bude provedeno několik různých vyšetření, jako je sledování krevního tlaku,vyšetření moči a gynekologické vyšetření. Výsledky těchto vyšetření budou zaznamenány do vaší těhotenské průkazky. Nyní si projdeme podrobně krok za krokem, co vás čeká.

První návštěva gynekologa: Většina žen přichází ke svému lékaři již s pozitivním těhotenským testem, který si sama udělala už doma. Přesto musí váš lékař vaše těhotenství nejprve potvrdit řadou vyšetření, jako je gynekologická prohlídka, ultrazvukové vyšetření a popř. krevní testy. Pokud je vaše těhotenství úspěšně potvrzeno, je vám vystavena těhotenská průkazka a doporučena další vyšetření.

Těhotenská průkazka: je velice důležitý dokument, který by těhotná žena měla mít po dobu těhotenství neustále při sobě. Jsou do ní totiž zaznamenávány ty nejdůležitější zdravotní údaje jak o ženě, tak o jejím potomkovi. Existuje velké množství typů průkazek, které se navzájem liší svojí grafickou úpravou a tříděním jednotlivých údajů, ale základní informace jsou ve všech dokladech stejné. Na úvodní straně průkazky jsou informace o rodičích dítěte, tedy iniciály matky a otce, jejich narození atd. Dále je zde zaznamenán den poslední menstruace (uvádí se vždy první den poslední menstruace) a pod zkratkou TP je napsán předpokládaný den porodu, který se vypočítává právě z poslední menstruace. Déle jsou zde kolonky pro další upřesňující informace, jako jsou závažná onemocnění v nynějším těhotenství, alergie, vícečetná gravidita aj. Na dalších několika stranách jsou uváděny informace o právě probíhajícím těhotenství, záznamy speciálních odběrů či vyšetření, předepsaných léčiv, výsledky vyšetření tlaku, moči, přítomnosti otoků a dalších problémů, vaše hmotnost, gynekologické nálezy na porodních cestách, velikost dělohy, poloha plodu, popřípadě ozvy plodu a spousta dalších informací. Velká část těchto výsledků je psaná pod různými zkratkami a často jsou výsledky psané lékařskou (latinskou) terminologií, takže jí sama maminka vůbec nerozumí. To ale není zase až tak podstatné, protože v případě jakýchkoliv nejasností či problémů vás musí lékař ihned o všem informovat a nabídnout další testy a řešení. Na internetu si lze najít, co která zkratka v průkazce znamená, ale není to nutné vědět. Někdy vás totiž mohou informace, které si v průkazce špatně vyložíte jenom vystrašit (vím, o čem mluvím). Stále tedy zdůrazňuji, že úplně nejlepší je mluvit a mluvit a mluvit se svým lékařem, nebát se ho ptát a nechat si vše vysvětlit. Pokud není váš lékař dost trpělivý či spolehlivý, uvažujte raději o jiném lékaři.

Nyní se budu věnovat vyšetřením, která vás nadále budou čekat. Některá jsou „standardní“, tedy prováděná vždy a jsou hrazena pojišťovnou, některá jsou nabídnuta „nadstandardně“ a musíte si je uhradit sami.

V prvním týdnu vašeho zjištěného těhotenského období se připravte na několik velice důležitých vyšetření. Na prvním místě je to pečlivé zaznamenání vaší anamnézy. Lékař se vás zeptá na důležité údaje týkající se zdravotního stavu Vás i Vaší rodiny. Zaměří se především na informace o nemocech, které by mohly vás nebo vaše dítě nějak ohrozit (např. vysoký krevní tlak, cukrovka, epilepsie atd. ) a na informace o dědičných vadách, které se ve vaší rodině v minulosti vyskytly. Tyto informace jsou velice důležité, jejich zamlčení by mohlo vážně ohrozit další průběh vašeho těhotenství. Pak následuje podrobné gynekologické vyšetření, kde lékař hodnotí polohu a velikost vaší dělohy, provádí vyšetření čípku, poševního vchodu, zaměřuje se na velikost vaší pánve atd. Často se provádí odběr kultivace z pochvy a moči a není-li k dispozici výsledek vyšetření starší méně než jeden rok, provádí se odběry onkologické cytologie. Někteří lékaři provádějí i vyšetření prsů, ale to není časté. Pak následuje krevní odběr. Zjišťuje se hladina železa v krvi, provádí se glukózový toleranční test (na zjištění cukrovky především u rizikových skupin maminek, které již v předchozím těhotenství měly diabetes ), zjišťuje se krevní skupina a RH faktor, infekce jako je HIV, žloutenka a syfilis, protilátky proti červeným krvinkám, krevní obraz atd. Přidává se biochemické vyšetření moči, které zjišťuje např. množství bílkovin aj. U rizikových těhotenství se zjišťují např. možné infekce, jako je toxoplazmóza, rubeola, cytomegalovirus, herpetické viry aj. Po těchto vstupních testech určí lékař, jak rizikové je vaše těhotenství a podle toho pokračuje dál. (Rizikovost těhotenství se během devíti měsíců může samozřejmě změnit). Těhotnou ženu s malým rizikem sleduje po dobu těhotenství cca.1x za 4-6 týdnů (optimálně 1x měsíčně) do 36 .týdne těhotenství a od 37. týdne do předpokládaného termínu porodu, stanoveného nejlépe ultrazvukem, 1x týdně. Pro tuto skupinu těhotných je možné sledování i jen samotnou porodní asistentkou po celou dobu těhotenství. Vyšetření prováděná v těchto pravidelných prohlídkách obsahují: kontrola přírůstku hmotnosti, měření krevního tlaku a je vyšetřena moč na množství cukru a bílkovin. Dále jsou sledovány případné otoky končetin (provádí porodní asistentka) a je proveden pohovor, při kterém lékař či asistentka zjistí cílenými dotazy stav a průběh těhotenství. Pak podle uvážení lékaře dojde k vyšetření vaginálně: zjistí se stav poševního prostředí (event. přítomnost infekce), stav porodních cest – děložního čípku, nehrozí-li předčasný porod či potrat a měří se velikost dělohy vzdáleností od stydké spony. Všechny informace se podrobně zapisují jak do dokumentace, tak do těhotenské průkazky.

Těhotné ženy, které spadají do kategorie rizikových těhotenství, např. ženy s vícečetným těhotenstvím, ženy mající za sebou nepříznivou porodnickou anamnézu (např. předčasný porod), nebo rodičky trpcíí cukrovkou, epilepsií, vysokým krevním tlakem a jinými interními či neurologickými problémy, je doporučeno sledovat v ambulanci mnohem častěji (většinou je to 1xtýdně). Těhotné ženy, které spadají do vysokého rizika onemocnění, by měly být během těhotenství hospitalizované v nemocnici a neustále sledované, dokud nebezpečí potratu či jiných komplikací není nižší.

Dále by měla budoucí maminka během prvního trimestru navštívit svého obvodního lékaře, který provede její celkové vyšetření a natočí EKG srdce. Je také důležité v tomto období projít stomatologickým vyšetřením, protože právě v těhotenství roste riziko zubních kazů.

6.- 10.týden těhotenství: (nejčastěji šestý týden) v tomto období se na prvním místě (kromě již výše zmiňovaných pravidelných vyšetření) provádí vyšetření na potvrzení srdeční akce (AS), polohy a pohybů dítěte prvním ultrazvukovým vyšetřením (standardní vyšetření hrazeno pojišťovnou). Sleduje se přítomnost nosní kosti u dítěte, její nepřítomnost upozorňuje na možnou genetickou vadu plodu. Sleduje se šíjové projasnění plodu a další ukazatele. Dále je už možné určit, zda čekáte jedno dítě nebo dvojčata. Do konce 10.týdne těhotenství by jste již měla mít kompletní výsledky krve na zjištění základních ukazatelů, jako krevní skupina, Rh faktor matky atd. (popsáno již v předchozím odstavci).

Mezi 10. – 15. týdnem těhotenství se provádí detekce volné (nebuněčné) DNA plodu cirkulující v krvi matky (fetal free DNA). Jedná se o novou screeningovou (zjišťující) metodu, která má za cíl odhalit genetické postižení plodu. Vyšetření se provádí odběrem žilní krve matky a na výsledek budete čekat cca 10 dní. Tato metoda má velice malé procento falešných výsledků (uvádí se méně než 5%), ale přesto není zcela stoprocentní, proto je zařazena pouze mezi screeningová vyšetření. V případě pozitivních výsledků je nutné invazivní vyšetření (amniocentéza, odbět choriových klků, kordocentéza-odběr pupečníkové krve). Vyštření není bohužel hrazeno pojišťovnou a jeho cena se pohybuje okolo 15 000 Kč. Podrobně se tomuto typu vyšetření budu věnovat v následujícím tématu.

Ve 12.–14. týdnu těhotenství : se provádí druhé ultrazvukové vyšetření. Patří do standardních vyšetření hrazených pojišťovnou, ale některá zařízení vám nabídnou „kombinovaný screening (vyšetření), které již není pojišťovnou hrazen a musíte si jej tedy zaplatit. A v rámci tohoto vyšetření je Vám provedeno toto ultrazvukové vyšetření. (podrobně popíšu později). Ultrazvukové vyšetření v tomto období určuje, zda je plod živý, jakého je přesně stáří, je vidět uložení placenty a lze odhalit první příznaky vrozených vývojových vad. Ultrazvuk se v tomto období zaměřuje na některé konkrétní míry a struktury v těle miminka. Měří se hlavně takzvané projasnění šíje (zkratka NT) a přítomnost nosní kosti plus další ukazatele. Vysoká hodnota NT a nepřítomnost nosní kosti ukazují na riziko Downova syndromu nebo jiných syndromů u miminka.

Mezi 11. – 15. týdnem těhotenství  se provádí odběr choriových klků, což je invazivní typ vyšetření. Budu mu věnovat speciální téma.

Ve 12.–14. týdnu těhotenství : se provádí tzv. kombinovaný test (krevní zkouška + UZ vyšetření je součástí tohoto testu). Jde o poměrně novou možnost testování, není povinné a v současnosti není ani proplácené pojišťovnami. Stojí 1000-1500 Kč (některé pojišťovny ho částečně proplácejí, např. VZP připlácí 500 Kč). Podrobně jsem se tomuto testu věnovala v předchozím tématu.

15.–20. týdne těhotenství je ideální čas na provedení invazivní metody vyšetření zvané amniocentéza. Je možné ji však provést dřív i později. Budu se jí věnovat v příštím tématu. V případě, že se prokáže postižení dítěte, obecně platí, že lze potrat provádět do 24. týdne těhotenství, ovšem pouze z lékařské indikace.

V 16. týdnu těhotenství podstoupí každá budoucí maminka odběr krve na takzvaný tripple test. Jde o standardní vyšetření z krve hrazené pojišťovnou, kde se sledují tři základní ukazatelé, které mají za cíl odhalit možné vrozené vady. Vzhledem k tomu, že jsem se tomuto testu věnovala podrobně v předchozím tématu, ho nyní již nebudu rozebírat. Pouze zmíním, že jsou již v současné době někde nabízeny jiné, lepší testy než tento.

V 18.–22. týdnu těhotenství se provádí třetí velké ultrazvukové vyšetření (standardní, hrazené pojišťovnou), které ověřuje množství plodů, uložení placenty, množství plodové vody. Toto období je zaměřeno na sledování vrozených vývojových vad, jedná se hlavně o jednotlivá měření rozměrů hlavičky (BPD), bříška (AC) a nožičky (FL). Tato měření jsou důležitá pro určení velikosti a stáří plodu podle UZ. Vyšetření by mělo vyloučit závažnou srdeční vadu plodu, proto by mělo být součástí vyšetření i zhodnocení srdeční frekvence. Její hodnoty se pohybují mezi 120-160 údery za minutu, je dobré posoudit i pravidelnost srdeční akce. Jednoznačně vám lékař může již sdělit pohlaví plodu. Stále populárnější je také v tomto období 3D/4D ultrazvuk, ten však žádná pojišťovna nezaplatí -připravte si minimálně 1 000Kč (dostanete i DVD). Výběrově je možné udělat i vyšetření srdce plodu kardiologem (FECHO), které provádějí ve specializovaných zařízení.

Také se v těchto týdnech doporučuje provést vyšetření délky děložního čípku, tzv. cervikometrii = přesné hodnocení délky čípku vaginální ultrazvukovou sondou. Při tomto vyšetření se zavede ultrazvuková vaginální sonda, která měří faktickou délku děložního čípku. Za normálního stavu je děložní hrdlo uzavřeno a při ultrazvukovém vyšetření není patrné otevírání v celé délce čípku. Toto vyšetření by měly podstoupit rizikové maminky, které mají za sebou již předchozí předčasný porod. Od tohoto období (někdy i daleko dřív) se též provádí pravidelné vaginální vyšetření děložního čípku a počítá se tzv. cervix skóre (CS), který signalizuje připravenost děložního čípku k porodu. CS se provádí na základě pěti měření:1) naléhající části dítěte k pánevnímu vchodu. Většinou naléhá hlavičkou.2) roztažení čípku, tedy nakolik je čípek otevřen. Maximální otevření čípku je 10 cm. 3) zralost čípku a jeho tuhost. Na počátku je děložní čípek tuhý asi jako špička nosu, postupně se změkčuje, až je přibližně jako ušní lalůček a na konci je měkký jako rty.4) délka čípku. Spolu s dilatací a změkčováním se děložní čípek zkracuje.5) Postavení a směr čípku. Děložní čípek se pohybuje ze zadního do předního postavení. Ke každému z uvedených parametrů je při vyšetření přiřazena bodová hodnota 0 – 2 body a jejich součtem je Cervix skore. Celková hodnota CS se pohybuje mezi CS 0 až CS 10, což představuje rozmezí od zcela fyziologického nálezu až k porodním cestám připraveným k porodu. Pro různá období těhotenství existují kritické hodnoty CS, jejichž překročení může (ale nemusí) být jedním z prvních známek hrozícího předčasného porodu. Hodnocení stavu děložního čípku není samo o sobě přesnou metodou ke zjištění počátku (a průběhu) porodu. Samotná hodnota Cervix skóre nemusí vůbec vypovídat o tom, kdy porod nastane. Některé ženy mohou mít po celé týdny pokročilý nález na děložním čípku, ale k porodu se přitom nechytají. Jindy se naopak může stát, že žena, která ještě chvíli před porodem měla čípek tuhý a uzavřený, porodí velmi rychle.Minimální hodnota CS je 0, znamená nepřipravené k porodu, tzn. nezralé porodní cesty. Hodnota před porodem je 9-10 = připravené porodní cesty.

Hodnota CS=2 znamená, že se zatím na Vašich porodních cestách téměř nic neděje. Vše se, ale může změnit během pár hodin a žena s CS=2 může mít za chvíli CS=9 a porodit.

Tato vaginální vyšetření jsou často ženám velmi nepříjemná, některé je prožívají bolestivě a mohou po něm dokonce špinit nebo krvácet. Přes použití sterilních rukavic a potřebou opatrnost, zvyšuje každé vaginální vyšetření riziko infekce. Bakterie, které se běžně nacházejí v pochvě, jsou totiž při vnitřním vyšetření tlačeny nahoru k děložnímu čípku. Riziko infekce se zvyšuje v případě prasklých plodových obalů. Tato infekce může ohrožovat i dítě. Právě z důvodů těchto nežádoucích problémů je velice důležité četnost vaginálního vyšetření důrazně zvážit a provádět ho pouze v opodstatněných situacích. V každém případě by si měla být žena vědoma toho, že toto vyšetření může kdykoliv během těhotenství i porodu odmítnout a že jeho vykonání je možné pouze s jejím souhlasem.

Také se v tomto období sleduje výška děložního fundu a stav dělohy a děložního svalu. V tomto stádiu těhotenství by se tvrdnutí dělohy mělo objevovat jenom zřídka, ale s blížícím se termínem porodu četnost narůstá. Též by jste měla začít cítit první pohyby plodu. Vnímání intenzity a četnosti pohybů je do jisté míry individuální, záleží na síle břišní stěny, množství plodové vody, uložení plodu i na tom, zda je těhotná poprvé. Zpočátku jsou pohyby plodu jako jakési slabounké ťukání nebo bublinky v břiše a mohou být dokonce zaměnit za projevy střevní peristaltiky. Později, kdy se začnou na bříšku objevovat bouličky, není již o čem pochybovat. V dřívějších dobách se podle prvního cítění pohybů plodu určoval termín porodu, dnes to však již není běžná praxe. Uvádí se, že prvorodičky cítí pohyby mezi 20.-21. týdnem těhotenství, více rodičky již cítí pohyby okolo 18-19. týdne, ale nemusí to tak být vždy.

24. až 28.týden těhotenství se provádí glukózový toleranční test, který má za cíl odhalit diabetes mellitus, neboli těhotenskou cukrovku. Test se provádí odběrem krve a moči. Odhalí 3 onemocnění ze 100 těhotných žen. Nejohroženější skupinou jsou ženy, které mají diabetes v rodinné anamnéze a dále ženy starší 35 let a ženy s nadváhou . Při negativním výsledku se test již znovu neopakuje. Pozitivní výsledek svědčí pro těhotenskou cukrovku a ženě je doporučeno navštěvovat diabetologickou poradnu, kde se odběry ještě několikrát opakují a zároveň se provádí „zátěžový test“, kdy se zatíží organismus nalačno podanou přesnou dávkou cukru (vypitím čaje s rozpuštěnou glukózou) a za 60-120 minut se provede odběr krve a zjišťuje se hladinu cukru v krvi. Normální hladina glykémie je u zdravého člověka 3,3 -6,6 mmol/l.

Je třeba zdůraznit, že 24. TÝDNEM SE DIFINITIVNĚ PŘESOUVÁTE Z OBDOBÍ MOŽNÉHO POTRATU DO OBDOBÍ MOŽNÉHO PŘEDČASNÉHO PORODU.

Ve 30.–32. týdnu těhotenství se provádí čtvrté ultrazvukové vyšetření (standardní,hrazené pojišťovnou) , které je zaměřeno především na vyšetření růstu plodu,určení jeho polohy, na placentu a množství plodové vody. Lze zachytit ještě některé z vývojových vad, které nebyly při předchozím vyšetření patrné. Někdy bývá při této příležitosti provedeno také vyšetření takzvaným „Dopplerem“, při kterém je slyšet tok krve cévami plodu nebo v pupečníku, anebo jsou tyto cévy barevně zobrazeny na monitoru ultrazvukového přístroje. Za normálních okolností je toto čtvrté ultrazvukové vyšetření poslední, další ultrazvuk nebývá nutný, pouze pokud se vyskytne nějaký problém.

33. až 34. týden těhotenství se provádí tzv. druhé těhotenské odběry které zahrnují vyšetření krevního obrazu k vyloučení možné anémie matky či sníženého počtu krevních destiček. Dále vyšetření jaterních testů k posouzení funkce jater, vyšetření hladiny celkové bílkoviny a opakovaný odběr na BWR (syfilis), HIV a žloutenky typu B. Při Rh negativitě matky se připojuje opět vyšetření hladiny anti D protilátek.

35. týden těhotenství se většinou provádí kultivační (bakteriologické) vyšetření pochvy k vyloučení přítomnosti streptokoka skupiny B. Pokud se zjistí, že maminka streptokoka má, dostane na začátku porodu či při odtoku plodové vody antibiotika k zabránění možné těžké novorozenecké infekce. Ke konci těhotenství se provádí prohlídka jednou týdně a při ní se kontroluje poloha a velikost dítěte, srdeční ozvy dítěte (ty se sledují od 28.týdne vždy při každé kontrole) a stav děložního čípku, který ukazuje připravenost k porodu. Znovu se kontrolují protilátky u matek, které jsou Rh negativní (u Rh pozitivních žen se provádí 2x během těhotenství vyšetřením krve a to nejčastěji v 12., 20., 28. a 36. týdnu těhotenství), krevní obraz a vyšetření moči.

Od ukončeného 38. týdne těhotenství  (u různě rizikově těhotných dříve,např. u dvojčat již od 35.týdne ), se provádí alespoň jednou týdně vyšetření kardiotokografemlidově řečeno „monitorem“ (natáčí se jím záznam ozev plodu, který popisuje většinou 20-ti minutový průběh srdeční frekvence plodu a zároveň děložní tonus, eventuálně průběh kontrakcí.). V tomto týdnu těhotenství ambulantní gynekolog často předává maminku k další prenatální péči do příslušné porodnice dle výběru matky.


Uvádím zde odkaz na zajímavý pořad české televize o těhotenských testech:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10315080042-tep-24/211411058130010

Na závěr bych Vám ráda ještě doporučila návštěvu následujících  webových stránek:

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=468

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=57

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=61

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=63

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *