Klíšťová meningitida

Klíšťová meningitida, encefalitida či meningoencefalitida

Jedná se o relativně časté sezónní onemocnění (jaro a léto) vyvolané virem ze skupiny abovirů a přenášené klíšťaty (Ixodes ricinus)

inkubační doba je obvykle 7-14 dnů

nemoc má typicky dvojfázový průběh:

  1. v počáteční inkubační fázi bývají subfebrilie (zvýšená tělesná teplota), bolesti hlavy, malátnost a únava. Po několika dnech přichází náhle přechodná úleva od potíží a pak se začne projevovat druhá fáze
  2. rozvíjí se stádium nervových příznaků, kdy se znovu dostavují horečky, bolesti hlavy, nauzea, zvracení a meningeální syndrom (soubor subjektivních a objektivních příznaků vznikajících drážděním mozkomíšních plen např. ztuhlost šíje, pacient není schopen dotknout se čelem kolen, musí se  podpírat v sedě rukou, má omezení  natažení končetin …)

Někdy probíhá pouze meningeální syndrom (zde je prognóza nejlepší), někdy se však přidá i postižení mozkového parenchymu či dokonce postižení míchy, jde tedy pak o meningoencefalitidu či meningoencefalomyelitidu. Postižena může být kterákoli část nervového systému.

Klinické formy infekce:

  • aborativní ⇒ nemoc proběhne jen pod obrazem viremického, tedy prvního stadia
  • meningitická ⇒ má klinický obraz aseptické meningitidy (tedy druhého stadia)
  • encefalitická ⇒ převládají mozkové příznaky, dochází k psychickému útlumu, poruchám spánku, někdy i ke zmatenosti. Časté jsou projevy extrapyramidové ( snížená hybnost, třes jazyka, brady a rukou) a mozečkové (nystagmus, porucha koordinace pohybů, neschopnost vykonávat střídavě rychlé protichůdné pohyby). Mohou být též poruchy mozkových nervů okohybných aj., vzácně i lehá hemiparéza
  • encefalomyelitická ⇒ dochází k postižení předních rohů míšních, někdy i kořenů, hlavně v krčním či lumbálním zduření. To se projeví bolestmi a postupným rozvojem chabé parézy (ochrnutím) a atrofií (zmenšením) proximálních kořenových svalů.

Jakmile zjistíme byť i jen naznačený meningeální syndrom spolu s nějakou ložiskovou symptomatikou, měl by být pacient ihned hospitalizovaný v nemocnici. Není nutný zjištěný styk s klíštětem, ten totiž může snadno uniknout pozornosti, a klíště navíc není jediným přenašečem (tím může být např. i komár či moucha)

Diagnostika se provádí odběrem likvoru (mozkomíšní mok získaný  lumbální punkcí). Dále je to virologické vyšetření z krve, především sérologický průkaz protilátek.

Léčba je symptomatická (léčí se příznaky), důležitý je klid na lůžku již v první viremické fázi a zejména pak při manifestaci nervových příznaků. Prognóza  závisí na průběhu a tíži postižení, ve většině případů je však dobrá. Po těžkých formách onemocnění však mohou zůstávat rezidua.

Meningitidy

Anatomie periferního nervového systému

Anatomie centrálního nervového systému

Cévní mozková příhoda

Bolest hlavy

Demence a degenerativní onemocnění

Demyelinizační onemocnění

Nervové záchvaty

Infekční onemocnění nervového systému

Jak velký je mozek a kolik informací se do něj vejde

Věděli jste to o meningitidě?

Stárnutí a demence

Zajímavosti o lidském těle

Zajímavosti:                                            Proč se novorozenci rádi chytají prstů?

Kuriozity lidského těla

Kolik toho unese lidský hlas?

Proč hlupák neví, že je hloupý?

Proč máme hlad?

Další zajímavosti a kuriozity

zdroje:
kniha: „Neurologie pro studenty lékařské fakulty“ autor Zdeněk Ambler
kniha: „Neurologie pro praktické lékaře“ autor Svatopluk Káš a kolektiv
kniha: „Neurologie pro sestry“ autor Ivana Tyrlíková a kolektiv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *