Sluch a jeho vliv na vývoj řeči

Sluch a jeho vliv na vývoj řeči

Sluch a věk:

I/ sluch v dětství: sluchový orgán je při narození dítěte již organicky hotov a proto může novorozenec reagovat na intenzivní zvuk. Buňky vnitřního ucha a nervové buňky centrální části jsou organicky vytvořeny již před narozením, funkční způsobilost se však teprve dotváří. Zrání sluchového orgánu probíhá za splnění dvou podmínek. První podmínkou je zdravý celkový rozvoj dítěte a druhou podmínkou je vnější akustická stimulace = zpřesňuje rozpoznávání sluchového vjemu a podílí se na dotváření sluchových a řečových mozkových drah.

II/ sluch středního věku: organická ani funkční schopnost sluchu se již nezlepšuje. Nejlepší sluch je kolem dvacátého roku života. Střední věk je z hlediska sluchu charakterizován spíš tím, že na sluch opakovaně působí nepříznivé faktory.Sluch musí odolávat především hlukové zátěži, chemickým prostředkům, infekcím, lékům, nikotinu aj.

III/ sluch ve stáří: od třetího decenia dochází k postupnému snižování sluchové ostrosti. Objevuje se postižení v oblasti vysokých frekvencí a současně dochází k zhoršení rozumění řeči. Člověk slyší méně a hůře. Tento jev se nazývá presbyakuzie (stařecká nedoslýchavost. O ní ale budu psát jindy.

Vývoj sluchových reakcí u dětí:

  • 0-6 týdnů: probuzení ze spánku, rozšíření zornic a mrknutí
  • 6 týdnů: rozšíření zornic
  • 4 měsíce: mrknutí, otáčení očí za zvukem, ztišení, pátrání po zdroji zvuku
  • 4-7 měsíců: otáčení se za zvukem a naslouchání
  • 7-9 měsíců: lokalizování zvuku
  • 9-13 měsíců: lokalizuje zvuk i pod úrovní boltce
  • 13-16 měsíců: lokalizuje zvuk nad i pod úrovní boltce

Řeč  je biologická vlastnost člověka. Je to systém, kterým se přenáší informace pomocí jazyka, který je vlastní určité etnické jednotce. Řeč má dvě složky. První je expresivní (to, co mluvíme) a druhá složka je percepční (to, co rozumíme). Nejčastější příčinou nedostatečného vývoje řeči je poškozený sluch. Stupeň takového postižení je přímo úměrný od velikosti snížení sluchu. Vady sluchu, které ovlivňují vývoj řeči, dělíme na několik stupňů, přičemž hranice mezi jednotlivými stupni nejsou ostré. Jsou to:

a) hluchota: z hlediska řečové komunikace označujeme jako hluchotu stav, kdy dítě nediferencuje ani samohlásky těsně u ucha. Je zachováno pouze slyšení frekvencí nad 90 db (decibelů).Řeč se vůbec spontánně nevyvíjí= hluchoněmota. Buduje se jen pomocí speciálních metod. Informačním kanálem je prakticky jenom zrak.

b) zbytky sluchu: děti se zbytky sluchu (praktická hluchota) diferencují většinu samohlásek těsně u ucha. V audiometrickém zápise jsou zaznamenány využitelné zbytky sluchu nejčastěji v hlubších frekvencích. Řeč spontánně nevzniká, buduje se pomocí speciálních metod. Hlavním informačním kanálem je zrak, popř. hmat a sluchová cesta ho doplňuje alespoň rozpoznáváním múzických faktorů řeči = melodie, dynamika a rytmus.

c) nedoslýchavost: podstatně lépe na tom jsou nedoslýchaví, včetně těžce nedoslýchavých, kteří diferencují hlasitě pronášená slova do vzdálenosti 2 m od ucha. Na audiometrickém záznamu jsou zachovány i střední a vysoké frekvence. Řeč se vyvíjí i bez cizí pomoci, ale většinou opožděně. Hlavním informačním kanálem je u nich již sluch a zrak doplňuje úplnost a věrohodnost informací.

d) oboustarnné ohluchnutí: velmi komplikovaná situace nastává při náhlém oboustranném ohluchnutí při již vyvinuté řeči. Další osud řeči je závislý na řadě faktorů (IQ, schopnost odezírat, schopnost paměti, věk…), z nichž hlavní roli hraje věk dítěte. Čím mladší je dítě, tím je rozvoj řeči víc ohrožen. K záchraně řeči je nutné, aby informace přicházející do mozku byly vedeny náhradními cestami, tedy odezíráním či grafickým projevem. Při ohluchnutí dospělého člověka dochází především ke ztrátě múzických faktorů řeči a řeč se stává monotónní, aplastickou a bez rytmu.

Biologické podmínky vývoje řeči jsou :

a) organické = mozek, sluch, jemná motorika

b) funkční = akustická zpětná vazba, motorická zpětná vazba

Základními podmínkami vývoje řeči jsou:

a) dostatečný sluch (nemusí být normální)

b) nepoškozený CNS (centrální nervový systém) + dostatečný intelekt

c) nepoškozená mluvidla + fonační systém (tvorba hlasu)

d) stimulující okolí

Pokud dítě nemluví, začnou se vyšetření obírat postupným vyloučením všech důvodů, proč dítě nemluví. Velká část vyšetření se provádí na ORL ambulancích, kde se vyšetří krk (hlasivky, mluvidla) a audiologické vyšetření sluchu (zjištění míry nedoslýchavosti). Další vyšetření probíhá u pediatra a psychologa, popř. logopeda aj.

Vyšetření řeči:

a) posouzení organických struktur (sluchový orgán, mluvidla, mozek)

b) posouzení funkce struktur (sluch, jemná motorika, intelekt)

c) popis řeči (popisem, pomocí testů a objektivními přístroji)

Vývoj lidské řeči se vyvíjí spontánně:

a) 1. období novorozeneckého křiku (do 5-7.týdne) = reflexní děj, reakce na změnu prostředí, vyjadřující libost nebo nelibost

b) 2.období broukání, žvatlání (do  9. měsíce) = tímto obdobím prochází každé dítě, i když je hluché! Broukání je zcela náhodné, spontánní zvuky, hra s mluvidly . Od 9. měsíce vzniká akustický motorický reflex = žvatlání je již vědomé ovládání mluvidel, dítě nastaví mluvidla a čeká, jaký zvuk se ozve.

c) 3.období rozumění a napodobování (do 12. měsíce) = dítě lépe rozumí, než mluví, již lépe rozumí suprasegmentální složce, vzniká Echolalická mluva (napodobování zvuků).

d) 4.období je obdobím prvních slov (12.-18. měsíc) = jsou to slova jednoslabičná se samohláskou „a“ s prvním artikulačním okrskem, což jsou mísmena „p,b,m“.Později dochází ke zdvojování stejných slabik (baba,tata,mama,papa)

e) 5.období je obdobím jednoslovných vět (kolem 18.měsíce) = dítě si uvědomuje funkci řeči, přestává opakovat, ale již předává informaci ( ham = mám hlad, au = bolí mě to…).Jedno slovo má význam celé věty.

f) v dalších letech se zvyšuje slovní zásoba,dochází k fixaci dynamiky,skladby,abstraktních pojmů,rozvoji konverzace. Kolem 5.-6. roku je ukončen vývoj řeči, dále se už jenom zvyšuje slovní zásoba a obratnost při konverzaci. Řečové centrum, které není stimulováno do 6. let věku  dítěte a je využíváno v jiných oblastech, je uzavřeno. Takové dítě se již nikdy nenaučí mluvit a nebo se naučí mluvit velice nesrozumitelně.

Poruchy řeči dělíme na:

a) v období vývoje řeči (cca do 6. let) = 1.dítě nemluví nebo mluví málo, 2.vývoj řeči dítěte se zastavil, 3.dítě mluví, ale není mu rozumět

b) v období již fixované řeči (nad 6.let) = 1. dítě nebo dospělí po fixaci řeči mluvilo, ale po nemoci či úrazu již nemluví, 2. dítě či dospělí náhle přestali mluvit po úleku, stresu, psychické zátěži aj., 3. dítě či dospělí přestali mluvit po náhlé či postupné ztrátě sluchu (při ztrátě sluchu může často docházet i ke ztrátě řeči)

 

Materiály použité ve všech článcích z oblasti ORL Ušní problematika a audiologie jsou čerpány především z následujících zdrojů :
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992
kniha: Lidské tělo  (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985
kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988
učebnice: Základy praktické audiologie a audiometrie, Mojmír Lejska a kolektiv autorů
přednášky:  Mudr. Mojmíra Lejsky CSc., MUDr. Ivana Šejna CS. a dalšího kolektivu lékařů a odborníků z oblasti fyziky a audiologie

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *