Hemofilie

HEMOFILIE

        

 

Hemofilie je vzácná porucha, která se projevuje zpomaleným srážením krve. Lidé s tímto onemocněním mohou po zranění či operaci krvácet mnohem déle, než je obvyklé. V závažnějších případech dochází ke spontánnímu krvácení do kloubů, svalů,mozku nebo jiných vnitřních orgánů. Rozlišujeme tři typy hemofilie. Typ A je známý jako „klasická hemofilie“ a je způsoben nedostatkem faktoru VIII . Typ B je mnohem vzácnější a je způsoben nedostatkem faktoru IX. Oba typy mají velmi podobné příznaky, které jsou způsobeny mutací v různých genech na chromozomu X . Ještě existuje hemofilie typu C, což je autosomálně genetická porucha (tedy ne vázaná na X chromozom) zahrnující nedostatek funkčního srážecího faktoru XI. Hemofilie C není úplně recesivní, ale také vykazuje zvýšenou dobu krvácení. Hemofilii můžou zdědit muži i ženy, ale protože je vždy postižen mutací gen výhradně na chromozomu X a muži mají pouze jeden chromozom X (ženy mají XX), postihuje toto onemocnění pouze muže. Hemofilie typu A se vyskytuje u 1 z 4 000 až 1 z 5 000 mužů, hemofilie typu B se vyskytuje přibližně u 1 z 20 000 mužů po celém světě.

Příčina: U hemofilie typu A je postižen mutací gen F8. Oficiální název tohoto genu je „koagulační faktor VIII“. Vytváří se především v buňkách jater a vytváří bílkoviny, které cirkulují v krevním oběhu a jsou zodpovědné za vytváření krevních sraženin. V neaktivní formě se F8 váže na molekuly zvané Willebrandův faktor. V případě poranění je koagulační faktor VIII aktivován a odděluje se od Willebrandova faktoru. To potom spustí řetězec dalších chemických reakcí, které vytvoří krevní sraženiny. V případě mutace genu F8 však dojde k porušení tohoto procesu a tím k poruše srážení krve. Bylo identifikováno více než 1300 změn tohoto genu. Některé z těchto mutací mají lehčí projevy, jiné těžké. U hemofilie typu B je postižen mutací gen F9. Oficiální název tohoto genu je „koagulační faktor IX.“ Tento gen se nachází v jiné části chromozomu X než gen F8, ale také se vytváří především v buňkách jater. Vytváří jiný typ bílkovin a kóduje vitamín K důležitý pro srážlivost a krvetvorbu. Bylo identifikováno více než 900 změn v tomto genu.

       

 

Existují tři stupně hemofilie A, založené na přítomnosti faktoru VIII v krvi:

Těžká hemofilie      FVIII obsah nižší než 1% normální hodnoty

Středně těžká hemofilie       FVIII obsah mezi 1 a 5% normální hodnoty

Mírná hemofilie       FVIII je v rozmezí 5 až 50% normální hodnoty

Další forma onemocnění, známá jako získaná hemofilie, není způsobena zděděnými genovými mutacemi. Tento vzácný stav je charakterizován abnormálním krvácením do kůže, svalů, nebo jiných měkkých tkání a obvykle začíná až v dospělosti. U této formy hemofilie tělo produkuje specializované bílkoviny zvané protilátky, které napadají a následně „vypínají“ koagulační faktor VIII. Produkce autoprotilátek je někdy spojena s těhotenstvím, poruchami imunitního systému, rakovinou, nebo alergickými reakcemi na některé léky. Asi v polovině případů je příčina získané hemofilie je neznámá.

Jak se zdědí hemofilie?  Hemofilie A je převážně vrozená genetická porucha. Odpovědný gen je na chromozomu X. To znamená, že nositelem hemofilie je matka.

  • Hemofilie postihuje pouze chlapce. Ti mají pouze jeden chromozom X.  Je tedy 50% pravděpodobnost, že zdědí právě poškozený X chromozom. Pokud ho nezdědí, jsou zcela zdraví,pokud ho zdědí, mají příznaky onemocnění.
  • Ženy, které jsou nositeli poškozeného chromozomu nemají většinou žádné příznaky onemocnění, protože mají ještě jede zdravý X chromozom
  • Dcery žen, které jsou nositelkami hemofilie, mají 50% pravděpodobnost, že také zdědí postižený gen a stanou se tak také nositelkami tohoto onemocnění
  • Synové mužů s hemofilií chorobu nezdědí, protože dostanou od otce chromozom Y a nikoliv X. (ten mohou získat pouze od matky). Znázorněno je to na obrázku.

Asi ve 30 % případů může dojít k nové náhodné genetické mutaci v genu FVIII, který pak dále způsobuje hemofilii a ta je pak už dědičná v rámci rodiny. Stejná pravidla platí i pro hemofilie typu B.

Historie:  První lékař popsal nemoc mužů, kteří zemřeli na krvácení po drobných úrazech v desátém století. Druhá nejstarší známá zmínka o nezvyklém krvácení, po němž zemřel na následky banálního úrazu jakýsi chlapec, se objevuje v díle arabského autora z doby na přelomu 11. a 12. století. O sto let později se podrobněji zabývá zvláštními krvácejícími stavy u chlapců v některých rodinách židovský autor Moises Maimonides . Povšiml si, že zvláštní krvácení se projevilo u synů jedné matky ve dvou různých manželstvích. První moderní pojednání sepsal a v roce 1803 publikoval městský lékař Philadelphie John Conrad Otto pod názvem „Zpráva o sklonu ke krvácivosti v některých rodinách.“ Zcela jasně popsal základní rysy tohoto onemocnění. Vysledoval rodokmeny postižených rodin po mateřské linii zpět až do roku 1720. Udeřil tedy hřebík na hlavičku. Samotné slovo hemofilie se objevilo poprvé v roce 1828, kdy je použil švýcarský specialista Hopff působící na curyšské univerzitě. V minulém století se výzkum hemofilie rychle stupňoval. V roce 1840 začaly první pokusy o léčbu. Velký převrat způsobilo až použití krevní plazmy v první polovině padesátých let minulého století. Pojem „hemofilie“ je odvozen od termínu „haemorrhaphilia“ a byl poprvé použit v písemném popisu stavu nemocného muže studentem medicíny na univerzite v Curycgu Friderichem Hoffem. V roce 1947 lékař Pavlovsky z Buenos Aires poprvé rozlišil hemofilii A a hemofilií B, a určil je za dvě samostatná onemocnění . Umožnily to testovací laboratoře, kde byly provedeny zkoušky krve, které prokázaly více než jednu formu hemofilie. Roku 1965 izolovala Judith Poolová koncentrovaný faktor VIII a začal se používat kryoprecipitát. Proti plazmě podstatně zmenšil objem se stejnou účinností. A vývoj onemocnění probíhá dál.

Na rodokmenu slavné britské královské rodiny je názorně vidět,jak se tato nemoc přenáší na další potomky (a „modrá“ krev není překážkou)

princ Leopold

Příznaky: hemofilie se liší v závislosti na úrovni koagulačních faktorů. Pokud je faktor srážení krve mírně snížen, dochází ke krvácení až po operaci nebo úrazu. Je pouze zesílena intenzita a čas krvácení. Pokud je však porucha těžká, může dojít ke spontánnímu krvácení (vzniká samo). Mezi příznaky spontánního krvácení patří:

  • Nevysvětlitelné a nadměrné krvácení z drobných ran nebo zranění, po operaci nebo zubním zákroku
  • Vzniká mnoho velkých nebo hlubokých modřiny
  • Je neobvyklé krvácení po očkování či jiné aplikaci injekce
  • Vyskytuje se bolest, otok nebo tlak na klouby (především kolen)
  • Může být krev v moči nebo stolici
  • Krvácení z nosu bez zjevné příčiny
  • U kojenců může být nevysvětlitelná podrážděnost

příznaky hemofilie , které by měly vést k neodkladné návštěvě lékaře:

  • Náhlá bolest, otok a teplo ve velkých kloubech, jako jsou kolena, lokty, boky a ramena, a ve svalech rukou a nohou
  • Krvácení ze zranění, a to zejména pokud máte těžkou formou hemofilie
  • Bolestivá, dlouhodobá bolest hlavy
  • Opakované zvracení
  • Extrémní únava
  • Bolest v krku
  • Dvojité vidění

Komplikace hemofilií mohou zahrnovat:

  • Hluboké vnitřní krvácení. Krvácení, které se vyskytuje v hlubokých svalech, může způsobit, že končetiny začnou „bobtnat“,otékat. Otok může tlačit na nervy a to vede ke znecitlivění nebo bolesti.
  • Poškození kloubů. Vnitřní krvácení může také vyvíjet tlak klouby, což způsobuje prudkou bolest. Pokud se neléčí, časté vnitřní krvácení může způsobit artritidu nebo trvalou destrukci kloubu.
  • Infekce. Lidé s hemofilií mají větší pravděpodobnost ,že budou muset dostat transfuzi krve . To ale zvyšuje riziko infekce. Transfuze se stala bezpečnější po roce 1980 v důsledku podrobného vyšetření darované krve na hepatitidy a viry (HIV,žloutenka aj.). Riziko infekce prostřednictvím krevních produktů se také snížilo od zavedení geneticky upravených koagulačních produktů.
  • Nitrolební krvácení vede k nahromadění tlaku uvnitř lebky. To může způsobit dezorientaci, nevolnost , ztrátu vědomí, poškození mozku a smrti • Oslabený imunitní systém

         

 

Diagnóza: Pro lidi s rodinnou anamnézou hemofilie je možné zajistit vyšetření plodu již v průběhu těhotenství. Nicméně testování představuje určité riziko pro plod. Je proto důležité prodiskutovat výhody a rizika testování lékařem. U dětí již narozených a dospělých prokáží krevní testy nedostatek srážecího faktoru. Určující je jednak množství krevních destiček (zjistí se odběrem krve) a potom měření protombinového času (je také nazýván jako tromboplastinový čas nebo Quickův test.) . Jde o laboratorní koagulační test, který měří čas, za který se (ve vzorku plazmy a po přidání reagencie) vytvoří koagulum (sraženina). Tento čas se dále přepočítává na protrombinový poměr (poměr času vzorku pacienta a času kontroly) a na mezinárodní normalizovaný poměr. Vyšetření protrombinového času umožňuje zjistit změny ve srážlivosti krve např. po podání warfarinu, po poškození jater i po snížení hladiny vitaminu K. Test sleduje správnou funkci koagulačních faktorů: II, V, VII, X a fibrinogenu. Normální hodnota protrombinového testu je obvykle 12–15 s (to je čas,který stačí k zastavení krvácení po píchnutí se jehlou u zdravého jedince).Čím je PT delší, tím závažnější je onemocnění. Hemofilie je diagnostikována v průměrném věku 9 měsíců a téměř vždy do věku 2 let. Někdy je však mírná forma hemofilie   diagnostikována, až když člověk podstoupí operaci a vzniknou problémy z nadměrného krvácení.

Léčba: I když neexistuje žádný lék na hemofilii, většina lidí s tímto onemocněním může vést poměrně normální život. Léčba na zastavení krvácení závisí na typu hemofilie:

  • Mírné hemofilie A se léčí pomalou injekcí hormonu desmopressinu (DDAVP) do žíly.DDAVP může stimulovat uvolňování většího množství srážecího faktoru, což vede k zastavení krvácení. Příležitostně se podává DDAVP stejně jako nosní léky.
  • Středně těžké až těžké hemofilie A nebo hemofilie B. Krvácení se může zastavit až po infuzi rekombinantního srážecího faktoru nebse srážecí faktor vytvoří z darované lidské krve. Je potřeba dávat opakované infuze, pokud je vnitřní krvácení závažné.

lékař může doporučit:

  • Pravidelné infuze DDAVP nebo srážecí faktor. Infuze mohou pomoci zabránit krvácení. Tento přístup může snížit čas strávený v nemocnici a omezit nežádoucí účinky, jako je poškození kloubů .
  • Antifibrinolytika –  tyto léky pomáhají vytvářet sraženiny
  • Fibrinová tkáňová lepidla. Tyto léky mohou být použity přímo na rány na podporu srážení krve a hojení. Fibrinové tmely jsou užitečné zejména v zubní terapii.
  • Fyzikální terapie může zmírnit příznaky a symptomy, pokud vnitřní krvácení poškodilo klouby. Pokud vnitřní krvácení způsobilo vážné škody, může být nutný chirurgický zákrok.
  • První pomoc při úrazu způsobujícímu malé řezy a ranky : je vhodné především pomocí tlaku a také obvazu zastavit krvácení. Pro malé oblasti krvácení pod kůží použijte ledový obklad

Prognóza = délka života : Stejně jako většina aspektů poruchy, se liší podle závažnosti onemocnění a jak je adekvátní a účinná léčba. Lidé s těžkou hemofilií, kteří nedostávají adekvátní, moderní léčbu mají značně zkrácenou délku života a často nedosáhnou dospělosti. V roce 1960, kdy začala být k dispozici účinná léčba, se průměrná délka života pohybovala okolo 11 let. V roce 1980 se životnost průměrného nemocného hemofílií pohybovala okolo 50 až 60 roků.V současné době s vhodnou léčbou mají muži s hemofilií typicky téměř normální kvalitu života s průměrnou životností přibližně o 10 let kratší než zdraví muži. Nejčastější příčinou úmrtí lidí s tímto postižením byl okolo roku 1980 HIV/AIDS. Dnes, díky kvalitním testům ,se staly nejčastější příčinou úmrtí komplikace, především nitrolební krvácení.

Genová terapie : Dne 10. prosince 2011 tým britských a amerických vědců ohlásil úspěch v léčbě hemofilie B pomocí genové terapie. Vědci vložili F9 gen do transdukovaného virus 8 .vektoru, který je v játrech ( kde se faktor 9 vyrábí) a zůstává mimo chromozomy tak, aby nedošlo k narušení jiných genů. Transdukovaný virus byl podáván intravenózně. Aby se zabránilo odmítnutí, byla u pacientů základním nátěrem steroidy potlačena jejich imunitní reakce. V říjnu 2013 Royal London Free NHS Foundation v Londýně oznámil, že po ošetření šesti lidí s hemofilií na počátku roku 2011 geneticky modifikovaným adenoasociovaným virem (tedy o dva roky později), všichni pacienti stále vyrábí krevní plazmu se srážecím faktorem.

Doporučuje se: aby lidé postiženi hemofilií dělali speciální cvičení pro posílení kloubů se zaměřením zejména na lokty, kolena a kotníky. Cvičení jsou prvky, které zvyšují flexibilitu a sílu svalů. Činností, jako je plavání, jízda na kole a pěší turistika lze vybudovat svaly a zároveň chránit klouby.  Doporučuje se dbát na dobrou ústní hygienu.Tím se zabrání extrakci zubů a následným komplikacím. Doporučuje se alternativní medicína. I když to není náhrada za tradiční ošetření, předběžné vědecké studie ukazují, že hypnóza a autohypnóza mohou být účinné při snižování krvácení a závažnosti krvácení a tím i frekvenci léčby faktoru. Byliny které posilují krevní cévy a působí jako adstringentní, mohou být také ve prospěch pacientů s hemofilií, ale zde nejsou žádné vědecké studie na podporu těchto tvrzení. Chraňte se před zraněním, která by mohla způsobit krvácení. Udržujte svůj domov bez nábytku s ostrými rohy. Používejte různé ochranné pásy a přilby. Nechte si vyrobit pohotovostní náramek. Náramek dá vědět zdravotnickému personálu i lidem v okolí, že vy nebo vaše dítě má hemofilii a typ srážecího faktoru, který je pro vás nejlepší v případě nouze. Promluvte si s poradcem. Můžete mít obavy,jak udržet vás nebo vaše dítě v bezpečí,jak mu zajistit co nejvíce normální aktivitu. Sociální pracovník nebo terapeut se znalostí hemofilie vám může pomoci se vyrovnat se svými obavami a naučit se minimalizovat omezení nezbytná pro vás či vaše dítě.Je nesmírně důležité, ať lidi o vaší nemoci co nejvíce vědí. Především lidé, kteří budou o vás či o vaše dítě pečovat (učitelky ve školce, škole, vychovatelky, příbuzní, kamarádi, trenéři atd.)

Kontraindikace : Antikoagulanty, jako je heparin a warfarin jsou kontraindikovány (zakázány) pro lidi s hemofilií, protože mohou zhoršit srážení krve. Také jsou kontraindikovány ty léky, které mají jako vedlejší účinek ředění krve (například léky, které obsahují aspirin , ibuprofen nebo naproxen sodný ). Také jsou kontraindikovány některé aktivity s vysokou pravděpodobností traumatu (úrazu) , jako je motocyklistika, cyklistika a skateboarding. Dále populární sportovní aktivity s velmi vysokou mírou fyzického kontaktu a zranění, jako je americký fotbal, hokej, box, zápas , fotbal, basketbal a rugby. Všechny tyto sporty by měly být předem zkonzultovány s lékařem.

Na závěr bych Vám ráda ještě doporučila návštěvu následujících  webových stránek:

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=22

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=20

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=30

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=42

http://nemoc-pomoc.cz/?p=308

Na závěr zde uvádím odkaz na zajímavý pořad o hemofilii:

http://www.ulekare.cz/video/pece-o-dite-s-hemofilii-8397

 

zdroje tohoto článku jsou:
https://en.wikipedia.org/wiki/Haemophilia
http://www.nhlbi.nih.gov/health/health-topics/topics/hemophilia
http://ghr.nlm.nih.gov/condition/hemophilia
https://www.hemophilia.org/Bleeding-Disorders/Types-of-Bleeding-Disorders/Hemophilia-A
http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/hemophilia/basics/definition/con-20029824

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *