Marfanův syndrom

MARFANŮV SYNDROM

 

Marfanův syndrom  je genetická porucha, která postihuje tělesné pojivové tkáně. Pojivová tkáň obsahuje všechny buňky těla, orgánů a tkání dohromady. Pojivová tkáň se skládá z proteinů, což je základní stavební látka lidského těla. Proteiny se kolem nás vyskytují ve velkém množství různých forem, které mají rozdílný vliv na různé funkce lidského těla. Tak jako většina látek, i proteiny se skládají z určitých stavebních kamenů.Jsou to aminokyseliny, které se spojují do různě dlouhých molekul, čítajících až několik desítek tisíc aminokyselin. Protein je pro život nepostradatelný. Je totiž základním stavebním kamenem prakticky všeho, co se v těle vyskytuje. Od enzymů přes mezibuněčnou tekutinu až po opěrný a pohybový systém (tedy především svaly – ty jsou v podstatě prakticky samý protein). Proteiny jsou v těle důležité pro výživu a růst svalů, šlach, kůže, kostí, pro spalování tuků a redukci nadváhy, pro regeneraci těla po zátěži či úrazu atd. Protein se neukládá do zásoby, proto je potřeba ho pravidelně dodávat tělu ve stravě. A právě protein hraje zásadní roli při vzniku tohoto onemocnění.

Příčina: Marfanův syndrom je způsoben vadou (mutací) v genu FBN1( nachází se na 15 chromozomu), který produkuje fibrillin-1 protein. Fibrillin-1 protein je glykoprotein, který je nezbytný pro vytvoření elastických vláken v pojivové tkáni. Tento protein je transportován ven z buněk do extracelulárního matrixu, což je složitá mřížka proteinů a jiných molekul, které se vytváří v prostoru mezi buňkami. V této mřížce se molekuly fibrillin-1 připojí k sobě navzájem a za pomoci dalších proteinů vzniknou mikrovlákna, která tvoří elastická vlákna umožňují vznik kůže, vazy a cévy. Mikrovlákna rovněž podporují tvorbu více tuhých tkání jako jsou kosti a tkáně, jiné podporují nervy, svaly, a čočky očí atd. Mikrovlákna, ve kterých je uložen Fibrillin-1 protein transformují růstový faktor beta (TGF-β), kritický růstový faktor. TGF-β ovlivňuje vývoj tím, že pomáhá kontrolovat růst a dělení (proliferaci) buněk, což je proces, při kterém buňky dozrávají , aby mohly plnit specifické funkce (diferenciaci), Mikrovlákna pomáhají regulovat dostupnost TGF-β. Mutace genu u Marfanova syndromu způsobuje zvýšené množství bílkoviny transformující růstový faktor beta nebo TGF-β. Zvýšení TGF-β způsobuje problémy v pojivových tkání v celém těle, což vytváří poruchy funkcí a zdravotní problémy. Není známo, proč některé mutace FBN1 snižují TGF-β aktivitu a vedou k malému vzrůstu, zatímco některé jiné genové mutace FBN1 zvyšují TGF-β aktivitu a způsobují poruchu zvanou Marfanův syndrom, který se vyznačuje naopak vysokou postavou. Vědci identifikovali více než 1300 FBN1 genových mutací, které způsobují Marfanův syndrom. Většina těchto mutací mění jednu aminokyselinu ve fibrillin-1 proteinu. Zbývající FBN1 genové mutace snižují množství fibrillin-1 produkovaného buňkou,mění jeho strukturu a stabilitu.Bez dostatečného množství mikrovláken a růstového faktoru TGF-β se pružnost v mnoha tkáních snižuje, což vede k přemnožení a nestabilitě tkání a následných známek a příznaků Marfanova syndromu.

Riziko přenosu tohoto postižení: Přenos této choroby má autosomálně dominantní povahu, což znamená, že jedna kopie změněného genu v každé buňce je dostačující ke způsobení poruchy. Riziko přenosu z rodiče s genetickým defektem na jeho děti je 50 %. Většina jedinců s Marfan syndromem má postižené i další členy rodiny.Přibližně 15 až 30% všech případů je však způsobeno de novo genetickou mutací . Marfanův syndrom postihuje muže i ženy všech etnických skupin stejně . Podle odhadů je postiženo asi 1 z 5 000 lidí , 2-3 ze 4 lidí tento syndrom zdědí, což znamená, že si genetickou mutaci přinesou od rodiče, který ji má.

Historie: V roce 1896 si všiml podivných znaků u pětileté dívky francouzský pediatr Antonie Marfan a tyto příznaky podrobně pospal.V roce 1986 byl poprvé izolován Fibrillin-1 protein.O pět let později,v roce 1991

v Mount Sinai Medical Center v New Yorku identifikoval Francesco Ramirez gen FBN1 spojený s onemocněním nazvaným Marfanův syndrom.Studie ze starého Egypta však naznačují, že podle tělesných projevů by touto nemocí mohl trpět již Achnaton, faraon osmnáctého dynastie Egypta. Také Abraham Lincoln vykazuje jisté známky tohoto onemocnění. Vše jsou to ale spíš spekulace. Je však vysoce pravděpodobné, že nejde o nové, civilizační onemocnění.

Příklady slavných s tímto syndromem:

  

Příznaky: Vzhledem k tomu, že se pojivová tkáň vyskytuje v celém těle, může Marfanův syndrom ovlivnit mnoho různých částí těla. Je známo více než 30 různých projevů a symptomů. Nejvýznamnější změny postihují:

1.kosterní systém:

  1. a) postava nadprůměrné výšky
  2. b) neúměrně dlouhé, štíhlé končetiny s tenkým, slabým zápěstím a dlouhými prsty na rukou a nohou , „Úzký, hubený obličej“ , více zubů (přeplněnost)
  3. c) abnormální zakřivení páteře
  4. d) abnormální odsazení nebo výstupek na hrudní kosti
  5. e) abnormální pohyblivost kloubů
  6. f) ploché nohy
  7. g) kladívkové prsty
  8. h) shrbená ramena a záda
  9. ch) bolesti kloubů, kostí a svalů
  10. i) vysoké patro a malá čelist, což vede k poruchám řeči
  11. j) osteoporóza, skolióza
  12. k) omezený rozsah pohybu v bocích kvůli hlavici stehenní kosti
  13. l) nízká hustota kostí
  14. m) palec přesahuje ulnární okraj ruky při sevřené ruce v pěst
  15. n) anomálie chrupu, “gotické patro“

2.oči

  1. a) dislokace očí (čočka se posune ze své normální polohy
  2. b) krátkozrakost a rozmazané vidění nebo naopak dalekozrakost
  3. c) šedý zákal
  4. d) oploštělá rohovka

3. kardiovaskulární systém :

  1. a) nepřiměřená únava
  2. b) bušení srdce
  3. c) závodní činnost srdce
  4. d) bolesti na hrudi vystřelující do zad, ramen, nebo paží
  5. e) Studené ruce a nohy (může být způsobeny nedostatečnou cirkulací)
  6. f) Srdeční šelest, abnormální záznam na EKG, příznaky anginy pectoris
  7. g) Děravá srdeční chlopeň

4. plíce:

  1. a) dušnost
  2. b) jednostranný pneumotorax (vzduch uniká z plic), to způsobuje bolest, dušnost a cyanózu i smrt
  3. c) spánkové apnoe (chvilková zástava dechu ve spánku)
  4. d) zápal plic, rozedma plic
  5. e) aortální rozšíření

5. Centrální nervový systém

  1. a) Dural ektazie (vak zpevňující míchu)
  2. b) bolesti nohou, bolesti břicha, hlavy

6.těhotenství se nedoporučuje : Slabá elasticita cév a dělohy způsobují potraty. Riziko postižení dítěte je vysoké, až 50%

„holubí hrudník“

Příznaků je ještě mnohem víc, ale tyto jsou nejdůležitější. Lidé se rodí s MS, ale nemusí si všimnout žádných příznaků dřív než v dospělosti. Rysy této poruchy se můžou objevit v každém věku. Někteří lidé mají mnoho známek onemocnění již při narození nebo jako malé děti. U další osob se mohou rozvíjet problémy v době dospívání nebo dokonce až v dospělosti. Některé znaky jsou progresivní, což znamená, že se můžou postupem věku zhoršovat. Přesná a včasná diagnóza pomáhá zajistit správnou léčbu. Někdy může správná léčba zmírnit příznaky a nakonec zachránit lidský život.

     

Diagnóza: je velice složitá a je založena na rodinné historii a sledování kombinace hlavních a vedlejších ukazatelů poruchy, které jsou vzácné v obecné populaci a které se vyskytují v nějaké kombinaci u jedné osoby. Je také možné podrobné genetické vyšetření ve specializovaných laboratořích. Většina vyšetření se zaměřuje na příznaky onemocnění např. ECHO srdce, ultrazvukové vyšetření, RTG vyšetření, magnetická rezonance, oční vyšetření,ortopedická vyšetření aj. Provádí se též vyšetření, kdy je každý znak pacienta obodován,např. skoliosa 1 bod, krátkozrakost 1 bod, pneumotorax 2 body atd. Tyto body se pak sečtou. Je-li systémové skóre > 7 a je zároveň přítomné rozšíření aorty, je diagnóza jasná.

Léčba: jako u většiny genetických mutací zásadní léčba zatím možná není. Zaměřuje se tedy na lokální projevy onemocnění a jejich zmírnění. V současné době se syndrom léčí tak, že se řeší každý jednotlivý problém tak, jak vzniká a zejména se používají preventivní léky i u malých dětí, a tím se zpomaluje progrese aortální dilatace, (pokud existuje). Výzkum na laboratorních myších ukázal, že losartan, ARB, dokáže blokovat TGF-beta aktivitu a může tak zpomalit nebo zastavit tvorbu výdutí aorty. Velká klinická studie dělaná v National Institutes of Health porovnávala účinky losartanu a atenololu na aortách postižených pacientů a byla zveřejněna na začátku roku 2007. Výsledky však bohužel prozatím nesplnily očekávání. Výzkum je koordinován Johnem Hopkinsem. Tak snad bude lépe.

Prognóza: Díky lepší informovanosti o této chorobě se délka života výrazně zvýšila za posledních několik desítek let a nyní je podobná jako u průměrného člověka. Je však potřeba dodržovat správný životní styl,vyloučit činnosti, které by mohly zhoršit zdravotní stav, pečlivě vybírat činnosti a zaměstnání , které budeme dělat. Pravidelná preventivní vyšetření jsou základem k úspěšnému zvládnutí tohoto syndromu.

Na závěr bych Vám ráda ještě doporučila návštěvu následujících  webových stránek:

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=22

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=20

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=30

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=42

http://nemoc-pomoc.cz/?p=308

nyní zde uvádím odkaz na video o marfanově syndromu:

 

2 comments on “Marfanův syndrom

  1. České sdružení(spolek) Marfanova syndromu pomáhá pacientům po zdravotni, psychické, nebo sociální oblasti. Funguje momentálně jako poradna po telefonu, nebo meilem. Třeba za kterým lékařem kdy a kam jít.
    Lékaři, kteří se s tímto onemocněním ještě nesetkali, si mohou vylepšit informace a kredity na internetovém vzdělávání pro lékaře, E-5/12,
    Naše adresa: http://www.marfanuvsyndrom.websnadno.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *