Úrazy nosu a paranasálních dutin

Úrazy nosu a paranasálních dutin

Výsledek obrázku pro fractura nasi

Poranění nosu mohou být izolovaná nebo sdružená s dalšími traumatickými změnami v oblasti obličeje a lebky. Izolovaná poranění většinou vznikají jako následek napadení a při sportu, sdružená vznikají při dopravních nehodách.

Poranění měkkých částí nosu vyžadují ošetření běžná jako na ostatních částech těla, při nutnosti sutury (sešití) se použije jemného šicího materiálu pro daný kosmetický výsledek. Při kousnutí zvířetem je nutno vyšetření k vyloučení infekční choroby (vzteklina).

Poranění nosního skeletu je jedno z nejčastějších v oblasti obličeje. Jde o fraktury (zlomeniny) nosních kůstek, nosní přepážky někdy spojené se zlomeninou frontální kosti či maxilly. pro diagnostiku je nutno provést rtg. snímek (důležité i pro účely regresní a pro pojišťovnu). Pokud je nalezena fraktura s dislokací kostních úlomků je nutno provést repozici, buď sevřením mezi prsty, nebo  za pomocí elevatoria, které je zasunuto do nosních dutin. Repozice (napravení, vrácení do původní pozice) se dějí buď v lokální anestezii nebo celkové anestezii. Po repozici nosních kůstek je nutné provést přední tamponádu a zevní fixaci pomocí sádrového obvazu.

Výsledek obrázku pro elevatorium     Výsledek obrázku pro elevatorium     elevatoria

Poranění obličejového skeletu  bývá nejčastěji u vážných dopravních úrazů a postihují jak měkké části obličeje, tak i kostěný skelet včetně poranění baze lební. poranění nemívá často zjevné zevní známky, o to závažnější mohou být nálezy v hloubce obličejové kostry zvláště u poranění frontobazálních. Podle rozsahu poranění je dělíme na uzavřená a otevřená. Rozsah poranění je dán i intenzitou působícího násilí. Při větším násilí vzniká tříštivá zlomenina s posunem úlomků kostí. Podle lokalizace dělíme zlomeniny na centrální a laterální. Centrální zlomeniny zahrnují zlomeniny nosu, postižení ethmoidálních dutin, čelní výběžky maxily a frontální kosti. Mezi laterální zlomeniny patří zlomeniny lícní kosti, zlomeniny spodiny orbity, oboustranné zlomeniny celého obličejového úseku a zlomeniny baze lební. Mezi příznaky poranění patří změny měkkých tkání obličeje, podkožní emfyzém, hematomy, povrchové exkoriace až tržně zhmožděné rány. Pokud lomná linie prochází přes oblast orbity, může být přítomné zhoršení vizu, diplopie, posun bulbu a omezení pohyblivosti očního bulbu, event. protruze.

Při poranění nosu je vzhledem k nervovému zásobení nosní sliznice dominujícím příznakem bolest. Časté je i celkem masivní krvácení. Při zlomenině nosních kůstek je častý otok, ve kterém nemusí být zlomenina patrná. Rozhoduje RTG snímek. Také při poranění cizím tělesem je častým příznakem právě krvácení.

Léčebné postupy se soustředí na prvotní opatření k zastavení krvácení a zabránění rozvoje traumatického šoku. Po klinické a rentgenologické diagnostice je nutná repozice zlomených částí a jejich fixace. Při nutnosti chirurgického zákroku pečlivě revidujeme otevřené rány a saturujeme kůži až po detailní revizi operačního pole. Poranění horní čelisti se řeší ve spolupráci se stomatologem a oftalmologem (pokud jde i o poranění orbity). Nemocnému jsou většinou podávána antibiotika jako prevence možné infekce a z nich vyplývající komplikace.

Zdroj: kniha „Základy otorhinolaryngologie Masarykova univerzita fakulta lékařská“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *