Chronické záněty horních cest dýchacích

Chronické záněty horních cest dýchacích

Výsledek obrázku pro alergická rýma

Chronická zánětlivá onemocnění horních cest dýchacích patří k poměrně častým onemocněním, která sice neohrožují nemocného na životě, ale výrazně zhoršují kvalitu života. Etiopatogeneticky se podílí na vzniku těchto  chorobných stavů jednak vnitřní vlivy, ke kterým patří vrozená či získaná dispozice, fokální infekce v nose, v paranazálních dutinách adenoidní vegetace, zhoršená nosní průchodnost. Mezi zevní vlivy patří meteorologické vlivy – změna klimatu, roční období a další a výrazně se mohou uplatňovat i vlivy pracovního prostředí a vůbec stav zevního prostředí, které je v posledních letech  velmi znečištěno různými exhalacemi.

Rhinitis chronica , Rhinopharyngitis chronica = chronická rýma prostá je přechodem k výraznějším a závažnějším typům chronických zánětlivých změn. Sliznice nosní bývá lehce zarudlá, v převážném rozsahu zduřelá, je patrná sekrece někdy zasychající v krusty. Diagnóza vyplývá  s popsaného klinického nálezu a léčba závisí na odstranění vyvolávající příčiny, např.  provedení  adenotomie, léčba sinusitidy atd.  V případě nutnosti je vhodné i přeřazení pracovníka z pracoviště nadměrně prašného, nebo chemicky znečištěného.

Rhinitis chronica hypertrophica = chronická hypertrofická rýma je charakterizována v rhinoskopickém nálezu zbytněním sliznice lastur i septa, v pokročilých stádiích je vidět při zadní rinoskopii morušovité zduření zadních konců dolních lastur. Příznaky této rýmy je trvale snížená nosní neprůchodnost, hlas má huhňavé zabarvení, je menší či větší porucha čichu (respirační hyposmie). Nemocní jsou v noci nuceni dýchat ústy, což má negativní dopad na sliznice dutiny ústní i na dolní cesty dýchací. Terapie je zaměřena na odstranění možné příčiny, místní léčba nosními kapkami s antimikrobiálním, desinfekčním a dekongescenčním účinkem. K obnovení nosní průchodnosti je nutno odstranit chirurgicky zbytnělou sliznici nosní (mukotomie ablace). Používá se i termického působení na sliznice skořep, prováděné vpichem vhodné elektrody. Očekává se přitom omezení hypertrofické reakce sliznice.

Rhinitis chronica atrophica = chronický atrifická rýma. tato forma chronického zánětu je charakterizována atrofií (zmenšení normálně vyvinutého orgánu, podmíněné úbytkem buněk nebo zmenšením jejich velikosti) nosní sliznice s úbytkem řasinkového epitelu. Nemocný si stěžuje na pocit sucha v nose, tvorbu krust a pálení až svědění v nosohltanu. Často bývá tato forma rhinitidy spojena s podobným zánětem v oblasti hltanu.  Léčba se soustředí na použití léků s mukolytickým a sekretorickým účinkem. Nemocnému doporučujeme inhalace, klimatickou léčbu , prolévání nosem vhodným roztokem solí (Vincentka nebo natrii bicarbonici,tertaborici, benzoici). Místně je vhodné použít masti (Borozan, Rhinotussal, Vitazulen a další). V každém případě doporučujeme pobyt v chemicky čistém a bezprašném prostředí.

Rhinitis chronica atrophica crustosa = jde o nejtěžší formu atrofického zánětu v oblasti nosu, postihuje více ženy než muže. V současnosti se ale objevuje zcela výjimečně. Příčina tohoto onemocnění není zatím zcela známá. Při rhinoskopickém vyšetření nalézáme silně atrofickou nosní sliznici ale i kostěnný skelet lastur, s vytvářením silně páchnoucích krust.  V léčbě se uplatní vkládání tamponů s iodglycerinem (Gottsteinova tamponáda), která pomáhá uvolnit a odstranit krusty. Doporučujeme polyvitaminózní terapii a klimatickou nejlépe přímořskou léčbu s inhalacemi.

Léková rhinopatie (rhinopathia medicamentosa) vzniká při dlouhodobém či nadměrném používání některých léků. U disponovaných jedinců dochází ke zduření nosní sliznice jako u hypertrofie (jde o např. podávání antikonceptiv, estrogenů, acylpyrinu atd.). Naopak při podávání atropinu, kortikoidů či Nafazolinu dochází k osychání sliznice a často k poruše přirozené vegetativní regulace.

Rhinitis alergica =  Alergická sezonní rýma = též pylová či senná rýma je forma chronické alergické reakce nosní sliznice jako reakce na alergen, nejčastěji prach a pyl travin, břízy, některých rostlin, potravin atd. Projevuje se záchvatovitým kýcháním, kašláním, obstrukcí nosní a hojnou řídkou sekrecí. Často je spojena s bronchiálním astmatem. Její nejčastější výskyt spadá do období jara až poloviny léta. Při diagnóze se opíráme o typickou anamnézu a klinický nález a potíže. Pro stanovení možného alergenu je nutné alergologické vyšetření. Léčba je komplexní a zahrnuje antialergickou desenzibilační léčbu po vyšetření alergologickém, v záchvatu se podávají vasokonstrikční látky v kombinaci s antihistaminiky (Dithiaden, Prothazin, Tavegyl, Zaditen atd.) a v těžších případech o nosní spreje s kortikoidy (Rhinocort). Léčba antihistaminiky má být dlouhodobá jako pohotovostní opatření. Vhodné je podávání imunostimulancií (Bronchovaxom, Ribomunil atd.). Někdy může být alergická rýma i celoroční. Její výskyt pak nezáleží na ročním období a většinou bývá způsobena „trvalými“ alergeny z domácího či pracovního prostředí (domácí prach, pokojové květiny, domácí zvířata, potraviny např. mouka, bavlnářský prach apod. Záchvaty jsou velmi časté, ale ne tak bouřlivé, jako u sezónní alergie. Terapie je shodná s alergickou sezónní rýmou.

Výsledek obrázku pro alergická rýma

Výsledek obrázku pro alergická rýma

Zdroj: kniha  Základy otorinolaryngologie Masarykova univerzita fakulta lékařská

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *