Onemocnění vnitřního ucha

Onemocnění vnitřního ucha

Při zánětlivém onemocnění labyrintu rozeznáváme :

  1. labyrinthitis circumscriptní = zánět jen určité části labyrintu, nejčastěji zevního okraje laterálního kanálku. Příčinou je usurace (nahlodání, resorpce) kosti cholesteatomem, čímž dojde ke vzniku píštěle. Příznaky této labyrintitidy jsou opakované závratě s nystagmem směřujícím k postiženému uchu, hlavně při manipulaci v uchu. Hlemýžď může mít přitom prakticky zcela normální funkci. Diagnóza této labyrintitidy se opírá o záchvaty závratí s nystagmem při chronickém zánětu středoušním a pozitivním fistulkovým příznakem. Léčba je chirurgická s odstraněním cholesteatomu, identifikací píštěle na laterálním kanálku a překrytí této píštěle buď fascií nebo drtí, kterou získáme odfrézováním zdravé kosti.
  2. labyrinthititida difusní, kterou dělíme na:  a) serosní = jestliže v tekutinách labyrintu není žádná leukocytární infiltrace. Vyskytuje se při akutní otitidě, jestliže přestoupí toxiny přes membránu kulatého a oválného okénka do vnitřního ucha. Také k tomuto stavu může dojít po operačních zákrocích na třmínku (stapedectomie). Hlavními příznaky jsou závratě s nystagmem, většinou na nemocné straně. Jestliže nystagmus směřuje na opačnou stranu, znamená to zánikovou reakci. Po serosní labyrinthitidě může dojít k značnému poklesu sluchu, až k ohluchnutí. Léčbu řešíme paracentézou a pokud není rychlé odeznění příznaků, provedeme antrotomii (chirurgické otevření antrum mastoideum při mastoiditidě). Dále podáváme antibiotika příp. kortikosteroidy.   b) hnisavá= je většinou následkem mastoiditidy nebo chronického zánětu středouší, především epitympanálního. Dochází ke zničení struktur blanitého labyrintu a zánětlivé změny se mohou rozšířit a vyvolat hnisavou meningitidu. Po několika týdnech onemocnění je vnitřní ucho vyplněno fibrózní tkání a granulacemi. Příznaky jsou hlavně rotační závratě se spontánním nystagmem, směřujícími ke zdravému uchu, velmi rychlé ohluchnutí, často během několika hodin. Léčba je především chirurgická s aplikací vysokých dávek antibiotik.

 

Náhle vzniklé poruchy sluchu:

Tyto poruchy vznikají náhle z plného zdraví, často v noci. Jsou většinou jednostranné a porucha sluchu může být různého stupně až k hluchotě. Nemocní udávají pocit plnosti v uchu, poruchu sluchu, velmi často tinnitus a jen zřídka závratě. Při vyšetření najdeme zcela normální bubínek, žádné zánětlivé změny, při audiometrickém vyšetření zjistíme percepční poruchu různého stupně a tvaru křivky. Často nacházíme poruchu hlavně hlubokých frekvencí (tzn. postižení Cortiho orgánu v blízkosti kulatého okénka), jindy je ztráta sluchu rovnoměrná. Testy nadprahové  audiometrie a tympanometrie  svědčí pro kochleární lokalizaci. Příčina onemocnění je neznámá. Předpokládá s porucha mikrocirkulace krve v hlemýždi (spazmy, tromby, event. krvácení), virová infekce, toxické vlivy, alergie, porucha tvorby a vstřebávání endolymfy patologie krční páteře a další příčiny. Léčba je vzhledem k neznámé příčině značně obtížná. Řada onemocnění má tendenci k spontánnímu zlepšení sluchu v prvních dnech. Doporučujeme klid na lůžku, sedativa, antialergika, vasodilatace a kortikosteroidy. Výsledek léčby je však nejistý. Choroba někdy bohužel recidivuje a zhoršení sluchu se i přes léčbu nadále zhoršuje. Někdy se toto onemocnění označuje jako „apoplexia labyrinti“.

 

Neurotitis vestibularis:

Je náhle vznikající porucha vestibulárních funkcí. Příčina je neznámá., ale přepokládá se, že je stejná jako u náhle vzniklé nedoslýchavosti. V tomto případě je však postižen pouze vestibulární aparát. V popředí potíží jsou závratě popisované jako točivé, které se zhoršují pohybem. Při částečné poruše vestibulárního systému jsou závratě vyvolávány jen při pohybu.Mohou být přidruženy vegetativní symptomy (pocení, nauzea, zvracení). Většinou se objeví nystagmus směrem ke zdravé straně, sluch není postižen. Závratě postupně ustupují na základě centrální kompenzace, ovšem ustupují podstatně pomaleji, než u záchvatu Meniérovy choroby. Může dojít postupně i k návratu funkce. Léčba je velice podobná jako při náhlém ohluchnutí. Navíc podáváme antivertiginóza (Torecan atd.)

Centrální vestibulární poruchy:

Většinou jsou spojeny s poruchou sluchu, ale s příznaky neurologickými. Příčinou bývá infekce, poruchy prokrvení kmene mozkového, mozková skleróza, intoxikace a další příčiny. Obtíže se projevují střídavými poruchami rovnováhy, kompenzace obtíží je pomalá. Léčba je symptomatická.

zdroj: kniha „Základy otorhinolaryngologie“ Masarykova univerzita fakulta lékařská

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *