Meningitida

Meningitidy 

Jde o infekční postižení nervového systému. Tato infekce může postihnout všechny části nervového systému. Nejčastěji to jsou:

  • mozkové blány (pleny) ⇒ meningitidy
  • méně často mozková parenchym (mozek) ⇒ encefalitidy
  • vzácně mícha ⇒ myelitidy
  • kombinace plen a mozku ⇒ meningoencefalitidy
  • kombinace mozku a míchy ⇒ encefalomyelitidy
  • všechny varianty s postižením periferních nervů

Většinou nejde jen o izolované postižení CNS, ale o celkové onemocnění organismu.

původci zánětu mohou být:

  • bakterie (pyogenní infekce)
  • viry
  • plísně
  • houby

Výsledný klinický obraz je určován nejen druhem infekce, jejím množstvím a virulencí, ale závisí i na celkovém stavu organismu, především jeho obranných imunitních schopnostech.

Záněty mohou být primární ( s prvotním napadením CNS) nebo sekundární (kdy došlo k přenosu zánětu do CNS z jiných oblastí organismu).

Existuje několik typů meningitidy:

  1. Purulentní meningitida (akutní hnisavá): je to velice závažné bakteriální onemocnění s úmrtností asi 10%. U starších dětí a dospělých lidí je způsobeno nejčastěji meningokoky, pneumokoky, nebo hemofily (Niesseria meningitidis, Streptoccoccus  pneumoniae, Hemophilus influensae). Většinou jde o akutní zánět měkkých plen  v oblasti intrakraniální a spinální. Může jít o primární i sekundární infekci získanou přenosem z paranazálních dutin (vedlejších  dutin nosních), mastoiditid (komplikace zánětu středního ucha – zánět spánkové kosti), ale i pneumonií (zápalu plic) či endokarditid (zánět na srdci). Meningokové a hemofilové meningitidy jsou kapénkové infekce a nejčastěji se vyskytují u mladších jedinců ve větších kolektivech. Infekce pneumokokové, eventuélně stafylokokové jsou obvykle způsobeny šířením infekce z hnisavého ložiska nebo otevřeným poraněním a mají bohužel vysokou úmrtnost (20-30%). U Kojenců bývá nejčastější příčinou infekce bakterie Escherichia coli a rozvoj onemocnění je spíše pozvolný, příznaky mohou být nevýrazné. U dospělých je rozvoj rychlý, během několika hodin se rozvíjí teploty kolem 40°C, cefalea (bolest hlavy), zvracení a zmatenost vedoucí k těžkému stavu s poruchou vědomí. Mimo výrazné meningeální příznaky se mohou objevit tečkovitá (petechiální) kožní krvácení. Často dochází ke komplikacím ze zánětlivého poškození cév nebo poruchy krevní srážlivosti (DIC- diseminovaná intravaskulární koagulopatie). Jsou projevy celkové infekce, schvácenost. Časté jsou i epileptické záchvaty. Smrtelnou komplikací meningokokové infekce u dětí je krvácení do kůry nadledvin (Waterhause-Friderichsenův syndrom). Po překonaném onemocnění mohou zůstat trvalé následky (postižení hybnosti, intelektu, epileptické záchvaty, ztráty sluchu…). Opakování (recidivy) bakteriální meningitidy svědčí pro patologickou komunikaci mezi nitrolebím a zevním prostředím (např. po poranění spodiny lební) nebo poruchu imunitního systému. Jde o závažné, život ohrožující onemocnění. Existuje riziko přenosu onemocnění, ale toto riziko není velké. Diagnózu potvrdí likvorový nález. K léčbě se požívají antibiotika, nejčastěji vysoké dávky penicilinu, ampicilinu, gentamycinu, chloramfenikolu nebo cefalosporunu. Komplikace a následky bakteriální meningitidy: mohou být systémové (septický šok, toxické poškození nadledvinek aj) nebo intrakraniální (otok mozku). Úmrtnost se pohybuje dnes okolo 10%.
  2. Serózní meningitida: je mnohem častější než hnisavé meningitidy. Je nejčastěji způsobena virovou infekcí. Původcem může být celá řada různých virů. Obvykle mívá dvoufázový průběh (počáteční zvýšení teplot, únavnost, zánět horních cest dýchacích je po přechodném zlepšení  následován opět teplotami a meningeálními příznaky). Většinou jde o méně závažná onemocnění s úplným uzdravením. Serózní meningitida se může také rozvinout v průběh celkových onemocnění (např. při chorobách pojivové tkáně) nebo jako reakce na podráždění mozkových plen (např. vylitou krví) – meningitda aseptická. Jako meningismus se označují klinické meningeální příznaky při normálním nálezu v likvoru. Vyskytuje se v průběhu celkových horečnatých onemocněních u mladších osob.
  3. Tuberkulózní meningitida: může vzniknout i u lidí, kteří nikdy neměli zjevnou, zřetelnou tuberkulózu (stačí malá nakažená uzlina). Vyskytuje se v každém věku s převahou u mladistvých. Klinické příznaky jsou zpravidla nevýrazné: únava, ospalost, bolesti hlavy, subfebrilie. Meningeální syndrom je zpočátku jen málo vyjádřený, masivní příznaky přichází až později. Dostaví se stavy schvácenosti, úzkostné stavy a neklidný spánek, pak následuje dezorientace a halucinace. Po prvním podezření na tuto diagnózu je nutná rychlá hospitalizace .

Infekce se do CNS může dostat 

  • hematogenní (krevní) cestou, což je častější u dospělých
  • přímým přestupem z okolí lymfatickými cestami, z ucha, vedlejších dutin nosních, zubů či kůže, což je častější u dětí. U virových infekcí je to častěji cesta hematogenní, u bakteriálních oba způsoby.
  • traumatické postižení hlavy

Obecné příznaky

  • ztuhlost šíje ⇒ ztuhlý krk neumožňuje pohyb hlavy
  • přecitlivělost na světlo, zvuky, otřesy
  • bolest hlavy (někdy velmi intenzivní)
  • zvracení
  • poruchy vědomí

Tyto příznaky by měly vést k opatrnosti a k vyšetření mozkomíšního moku lumbální punkcí, což je nejlepší a nejjistější způsob diagnostiky (samozřejmě za hospitalizace v nemocnici).

Diagnostika se provádí odběrem likvoru (mozkomíšní mok získaný  lumbální punkcí). Dále je to virologické vyšetření z krve, především sérologický průkaz protilátek.

Léčba je symptomatická (léčí se příznaky), důležitý je klid na lůžku již v první viremické fázi a zejména pak při manifestaci nervových příznaků. Prognóza  závisí na průběhu a tíži postižení, ve většině případů je však dobrá. Po těžkých formách onemocnění však mohou zůstávat rezidua.

U nás se nejčastěji vyskytuje tzv. klíšťová meningitida  (podrobně o ní najdete informace zde ) nebo klíšťová encefalitida (podrobně o ní najdete informace zde ) 

Encefalitidy

Anatomie periferního nervového systému

Anatomie centrálního nervového systému

Cévní mozková příhoda

Bolest hlavy

Demence a degenerativní onemocnění

Demyelinizační onemocnění

Nervové záchvaty

Infekční onemocnění nervového systému

Jak velký je mozek a kolik informací se do něj vejde

Věděli jste to o meningitidě?

Stárnutí a demence

Zajímavosti o lidském těle

Zajímavosti:                                            Proč se novorozenci rádi chytají prstů?

Kuriozity lidského těla

Kolik toho unese lidský hlas?

Proč hlupák neví, že je hloupý?

Proč máme hlad?

Další zajímavosti a kuriozity

zdroje:
kniha: „Neurologie pro studenty lékařské fakulty“ autor Zdeněk Ambler
kniha: „Neurologie pro praktické lékaře“ autor Svatopluk Káš a kolektiv
kniha: „Neurologie pro sestry“ autor Ivana Tyrlíková a kolektiv

2 comments on “Meningitida

  1. Dobrý den chtěla bych se prosím zeptat můj syn prodělal meningitidu a encefalitidu tak se chci zeptat jestli to může v budoucnu opakovat děkuji Ševčíková

    1. Pravděpodobnost, že těmito nemocemi onemocní někdo víckrát jak jednou je asi tak stejně velká, jako vyhrát dvakrát první cenu ve sportce, ale velice vzácně se takové věci stávají. Takovou pravděpodobnost bych však počítala spíš v promile (nikoliv procentech). Pevně doufám, že vy už jste si svůj díl neštěstí vybrali a teď už bude jenom lépe. Přeji hodně zdraví a děkuji za dotaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *