synkopy, kolapsy, mdloby

Synkopy, kolapsy, mdloby

Výsledek obrázku pro mdloba

Synkopa je náhlá přechodná ztráta vědomí způsobená přechodnou poruchou mozkového prokrvení. Bývá důsledkem snížení dodávky kyslíku nebo metabolických substancí do mozku.

Nepatří sem epilepsie, i když v deferenciální diagnóze má důležitou roli. Synkopy vznikají většinou náhle, neočekávaně a pokud je nemocný bez opory, padá na zem. Návrat k vědomí bývá rychlý, nebývá doprovázen dezorientací ani bolestí hlavy. U prosté mdloby (vazovagální synkopa) a posturální hypotenze (pokles tlaku krve objevující se při přechodu do vzpřímené polohy) mohou být prodromální příznaky (soubor nespecifických příznaků ohlašujících příchod nemoci) jako pocit slabosti, pocení, nauzea, zvracení, někdy se nemocný pomalu sveze k zemi, ale zůstává částečně při vědomí. Klinický význam synkop závisí od příčiny, mohou být zcela bezvýznamné a naopak závažné.

Příčiny synkop:

  1. neurogenně zprostředkované synkopy s poruchou regulace krevního tlaku tzv. vazovagální kolaps. Vzniká reflexně při bolesti, po afektu, z psychických příčin (strach, pohled na krev apod.). Jsou zde časté prodromy jako je nauzea, pocení, bledost, bývá hypotenze (nízký krevní tlak) a bradykardie (zpomalená srdeční frekvence).Patří sem i mikční synkopy, které se dostavují u mužů při nebo po vymočení (reflex na vyprázdnění močového měchýře), většinou náhle bez prodromů.
  2. ortostatická (posturální) hypotenze. Vzniká typicky ve vertikální poloze, po dlouhém stání, někdy po prudším postavení po předchozím ležení (po spánku). Vyskytuje se u lidí vegetativně labilních, u poruch autonomního systému (u parkinsoniků, některých polyneuropatií), může být poléková (fenothiaziny, antihypertenziva, vazodilatancie, diuretika…), při dehydrataci. Někdy se projeví závratěmi, opět typicky ve vertikální poloze.
  3. cerebrovaskulární. Provokačním momentem je často záklon hlavy nebo rotace hlavy. Někdy dochází k náhlým pádům, někdy i bez ztráty vědomí, jindy mohou být prodromy – závratě, diplopie (dvojité vidění) aj. Vyskytují se spíše u starších lidí. I u mladších jedinců mohou vzniknout cervikální synkopy např. po autonomní inervaci v oblasti krční páteře.
  4. kardiální. Poruchy srdečního rytmu, tachy i bradykardie, chlopňové vady, aortální stenóza, , ischemické choroby srdeční,  akutní infarkt myokardu, plicní embolie atd.
  5. Valsalvův mechanismus. Při něm se zvyšuje intrakraniální tlak a tím se zmenší venózní návrat k srdci. Tímto mechanismem vzniká synkopa při kašli (tusigenní ) většinou u chronických bronchotiků při intenzivním záchvatu kašle. Obdobně někdy vzniká tato synkopa i při záchvatu smíchu.
  6. Psychogenní příčiny. Vyskytují se hlavně po afektu, při hysterii, někdy při hyperventilační tetanii.

I u synkop mohou vzácně vznikat křečové projevy či pomočení.

Diferenciálně diagnosticky je kromě epileptického syndromu nutné pátrat rovněž po možné metabolické příčině, např. hypoglykémii. Při podezření na kardiální synkopu je nezbytné komplexní kardiologické vyšetření.

Léčba akutní fáze spočívá v uložení pacienta do vodorovné polohy (poloha vleže), uvolnění dýchacích cest, zajištění přívodu kyslíku, popřípadě podání analeptik. Vlastní léčba musí být vždy kauzální (léčba, která je zaměřena na příčinu nemoci).

Prognóza je závislá na příčině, většinou je však nezávažná.

mohlo by vás ještě zajímat: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=2000

zdroje:
kniha:“Neurologie pro sestry“, autor Ivana Tyrlíková a kolektiv
kniha: “ Neurologie pro praktické lékaře“, autor Svatopluk Káš a kolektiv
kniha: „Nervové záchvaty a epilepsie“ , autor akademik Zdeněk Servít
kniha „Neurologie pro studenty lékařské fakulty“ ,autor Zdeněk Ambler

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *