Potrat

POTRAT (abort)

Potrat je ukončení těhotenství odstraněním plodu nebo embrya z lůna (dělohy) před tím, než je schopno samo přežít mimo tělo matky. Potrat může nastat jednak spontánně, samovolně (nazýváno potrat) nebo záměrně jako uměle vyvolaný potrat (používá se častěji termín interrupce ).

Samovolný potrat : je neúmyslné,nechtěné vypuzení embrya či plodu před 24. týdnem těhotenství. Pokud skončí těhotenství mezi 25.týdnem a 37 .týdnem, mluvíme již o „Předčasném porodu“, nikoliv o Potratu a to i v případě, že dítě porod nepřežije. Když plod zemře ještě v děloze, protože není životaschopné, nebo v průběhu porodu, je obvykle označováno jako“ mrtvé dítě „. Předčasné porody a mrtvě narozené děti nejsou obecně považovány za potraty, ačkoli se mohou někdy termíny ukončení těhotenství překrývat. Příčiny jsou buď ve vyvíjejícím se plodu nebo jsou příčiny na straně matky. Příčiny v plodovém vejci vyvolají asi 50 % časných potratů, z toho je asi jedna třetina díky chromozomálním poruchám. U pozdních potratů je podíl fetálních příčin nižší (10%). Příčiny u matek jsou velice různé. Mohou to být cévní onemocnění, virové nákazy, horečnatý stav, vysoký krevní tlak, porucha srážlivosti krve, diabetes, hormonální příčiny (nedostatečná funkce žlutého tělíska, porucha funkce štítné žlázy), abnormality a infekce dělohy a jiné hormonální problémy, insuficience (nedostatečnost) děložního hrdla, poruchy látkové výměny, záněty ledvin aj. Rizikem může být také vyšší věk matky a předchozí spontánní potraty. Spontánní potrat může být také způsoben traumatem fyzickým (úraz) i psychickým (stres) . Problém vyvolává také alkohol,drogy a kouření. Potrat (zejména časný, tedy v prvních 12. týdnech gravidity) může proběhnout kompletně, kdy žena potratí celé plodové vejce i s obaly, nebo nekompletně, kdy žena potratí pouze plod sám a zbytek plodového vajíčka zůstane v děloze a je vypuzen později.Většinou neúplný potrat (v děložní dutině zůstaly zbytky po potratu) vyžaduje vyprázdnění děložní dutiny kyretou (lidově se tomu říká „výškrab“). Potrat začíná bolestmi břicha (děložní stahy) a krvácením, popř. odtokem plodové vody. Můžou tyto příznaky připomínat menstruaci. V úplném počátku se může někdy podařit proces potratu ještě zastavit (klid,zklidňující léky a vitamíny), Při hrozícím potratu z nedostatečnosti děložního hrdla je možno provést, pokud je hrdlo jen pootevřené, plodová voda zachovaná a děložní stahy jsou slabé nebo chybí, tzv. cerkláž, tedy uzavření děložního hrdla stehem a děložní stahy tlumit léky. Po odtoku plodové vody, při krvácení nebo silných děložních stazích se takový výkon již nesmí provést. Pokud je již proces rozběhlý, nedá se s tím zpravidla již nic dělat. Bohužel 15-25% všech těhotenství končí samovolným potratem. Protože samovolný potrat není vyvolán ani těhotnou ženou, ani druhou osobou,bývá tedy většinou nechtěný a neúmyslný, u ženy následně způsobuje velkou psychickou zátěž. Jeden samovolný potrat do 12. týdne těhotenství je ale poměrně častý u mnoha žen a většinou to neznamená, že nebude mít žena možnost donosit úspěšně další dítě. Proto není potřeba dělat nějaká podrobná vyšetření a léčebná opatření. V případech opakování potratů je však vyšetření příčiny a následná léčba nutná.

Interrupce:  je vyvolané,tedy žádoucí předčasné ukončení těhotenství. Moderní medicína k tomu používá buď léky nebo chirurgické metody. Odhaduje se, že je každý rok na celém světě provedeno cca 44 milionů interrupcí,tedy 1-2 interrupce každou sekundu (proběhne až 205 milionů přerušení těhotenství každý rok na celém světě včetně samovolných potratů). Toto číslo vyvolává v mnoha zemích vášnivé diskuze o tom, zda na ukončení nechtěného těhotenství mají ženy právo, zda to není proti přírodě a bohu. Lidé především z oblasti církve se odvolávají na Hippokratovu přísahu, která zakazovala starověkým řeckým lékařům provádět potraty. V křesťanství papež Sixtus V. (1585 – 1590) jako první prohlásil, že potrat je vražda bez ohledu na stádium těhotenství. Islámská tradice tradičně povoluje potrat až do okamžiku, kdy muslimové věří,že duše vstoupí do plodu, což je podle nich 40dní od početí u chlapců a 80 dnů po početí u dívek. Nicméně je potrat velmi silně omezen nebo zcela zakázán např.na Blízkém východě a v severní Africe. Je otázkou, zda je to správné, protože potom si ženy v těchto zemích hledají nelegální a velice často také nebezpečné způsoby, jak se nechtěného miminka zbavit. Odhaduje se, že především v rozvojových zemích způsobují ročně tyto praktiky úmrtí až u milionu žen.Interrupce jsou staré jako samo lidstvo. Už ve starověku existovaly různé způsoby, jak těhotenství ukončit. Většinou byly prováděny různými jedovatými bylinami, boucháním se do břicha, skákáním z výšek, ale existovaly i „čarodějnice“, které uměly již obdobu současného chirurgického zákroku. Nemusím říkat, jak nebezpečné to bylo. Naštěstí doba značně pokročila a v naší zemi mají ženy možnost a právo se dobrovolně rozhodnout pro ukončení těhotenství. Interrupce však nesmí být provedena častěji než jednou za půl roku. Pokud je žena mladší než 15 let, má lékař povinnost hlásit pohlavní zneužití, do 16 let je zapotřebí souhlasu rodičů, poté již není potřeba souhlas, ale lékař by měl rodiče informovat.

Důvody k interrupci mohou být různé.Jednak to jsou zdravotní nebo-li léčebné, kdy k tomuto kroku ženu vede onemocnění dítěte (závažné genetické nemoci) nebo matky (aby se zachránil život těhotné ženy či se zabránilo újmě na fyzickém a duševním zdraví ženy). Dále se provádí z důvodů selektivního snížení počtu zárodků a tím snížení zdravotního rizika spojeného s vícečetným těhotenstvím. A pak je to na žádost ženy bez jakékoliv zdravotní příčiny. K této žádosti vede často ženu její nízký věk (např. jde o nedostudované studentky), sociální postavení (žena je sama bez partnera, má již více dětí atd.), tíživá finanční situace (žena nemá peníze, byt, práci atd.) a nebo okolnosti početí (např. po znásilnění). Ať už jsou její důvody jakékoliv, rozhodnutí bývá pro ženu obtížné a často duševně bolestivé. Takové ženy pak potřebují psychickou pomoc a podporu od rodiny, přátel a někdy i odborníků.

Těhotenství může být úmyslně přerušeno několika způsoby. Způsob často závisí na gestačním stáří embrya či plodu. Konkrétní postupy mohou být také vybrány z důvodu regionální dostupnosti, na doporučení lékaře nebo na preferenci pacienta. V České republice může o interrupci zažádat žena maximálně do12.týdne těhotenství, v případě zdravotní indikace je to maximálně do 24. týdne těhotenství. Obecně platí, že čím dříve se žena rozhodne k přerušení těhotenství, tím bude zákrok jednodušší a šetrnější s ohledem na její zdraví a další možné následky – především vzhledem k dalšímu chtěnému těhotenství. Čím je těhotenství pokročilejší,tím méně je interrupce šetrná a bývají po ní různé komplikace. Takže by žena rozhodně neměla dlouho otálet s rozhodnutím,zda si miminko nechá či nikoliv. Výkon musí provést erudovaný lékař – gynekolog ve zdravotnickém zařízení. Všechny ženy, které podstupují interrupci, si musí nejdříve nechat vyšetřit krev, aby se určila krevní skupina a hlavně Rh faktor. Pokud je žena Rh negativní, musí po výkonu dostat anti Rh imunoglobulin, který zabrání vytváření protilátek proti červeným krvinkám plodu v dalším těhotenství a tím k jeho vážnému ohrožení na životě. Další postup záleží na stáří embrya. Do 9.týdne těhotenství se používá lék mifepriston (preparát s názvem Mifegyne), prostředek pro chemickou interrupci (lidově potratová pilulka). Použití mifepristonu je mnohem šetrnější k pacientce než ostatní potratové metody, nicméně někteří odpůrci interrupcí to odmítají. Jako prostředek k snadnému vyvolání potratu je příkře odmítán odpůrci interrupce, což v mnoha zemích ztěžuje či vylučuje jeho registraci. Mifepriston obsazuje progesteronové receptory a protože je právě Progesteron v počátečních stadiích těhotenství nezbytný pro udržení těhotenství, zabráněním účinku progesteronu dojde k potratu. Jde tedy v podstatě o „fyziologickou“ metodu ukončení těhotenství, která je k ženě celkem šetrná a další plodnost podle současných zjištění není narušena. Potratová pilulka se skládá celkem ze čtyř tablet, z nichž se tři polknou naráz a po 36 hodinách se použije čtvrtá. Účinná látka v pilulkách Mifegyne zamezí výživě zárodku, Mispregnol pak donutí tělo jej vypudit.

                  

Mezi nežádoucí účinky, které uvádí leták, patří křeče, nevolnost, zvracení, průjem, silné krvácení, ale také ve velmi výjimečných případech riziko roztrhnutí dělohy. To je vyšší u žen, které v minulosti podstoupily operaci dělohy či císařský řez. Mifepriston je na lékařský předpis,i když ho lze sehnat i na internetu na „černém trhu“, ale to bych nedělala. Při lékařsky indikovaném umělém přerušení těhotenství pojišťovna bude pilulky hradit v plném rozsahu, ale ostatní ženy si ji budou muset uhradit. Cena se pohybuje okolo 3 500 – 5000 Kč, protože se pilulky podávají za lékařského dozoru (většinou se dělá ultrazvuk a návštěva bývá 2-3x po potratu). Pokud mifepriston selže (až v 8-10%), nebo se pro něj žena či lékař nerozhodne, provádí se tzv.miniinterupce, tedy chirurgická interrupce. Optimální doba na její provedení je 8.-9. týden těhotenství, čím je těhotenství větší, tím je výkon pro pacientku a organismus více zatěžující a přináší více rizik. Její cena je okolo 4000- 6000 Kč ,záleží na každém zdravotnickém zařízení. Existují soukromá pracoviště, kde Vám nabídnou interrupci za 2000 Kč i méně, ale před takovými pracovišti bych byla velice ostražitá. Většinou neprovádí výkon šetrnou metodou odsátí jednorázovými plastovými nástroji, ale sterilizovatelnými kovovými kyretami. Jak se výkon provádí?  Přes roztažené děložní hrdlo se do dělohy vsune plastická trubička s ostrým hrotem. Je připojena na silnou vývěvu, podobnou vysavači, ale s 30 krát silnějším účinkem. Zárodek je vysát do nádoby a potom se do dělohy vsune kyreta (ocelový nůž zakulaceného tvaru) a vyškrábne se kyretou placenta a zbytky plodu. Výkon se provádí ambulantně a žena může dvě hodiny po zákroku odejít domů. Těsně po zákroku může mít žena mírné bolesti v podbřišku a mírné špinění (klidně i týden). Bolesti se dají většinou zvládnout běžnými analgetiky a klidovým režimem. Po provedení potratu je nutné dodržovat klidový režim, zvýšit hygienu a vyhnout se po dobu nejméně 6 týdnů sexuální aktivitě, jde vlastně o takové šestinedělí (záleží vždy na lékaři, jak dlouhá doba je nutná). Obnovení menstruace lze očekávat za 4 – 6 týdnů po výkonu, ale bývá to velice individuální. Hormonální antikoncepci může žena začít užívat s nástupem menstruace. Nejčastějšími riziky chirurgické interrupce jsou: perforace dělohy, krevní ztráta, infekce (zánět dělohy) a hlavně nedostatečnost děložního hrdla, která může v budoucnosti vést k problémům s donošením dítěte (časté potraty). Další těhotenství se doporučuje až po ukončení všech nutných vyšetření, plánovaně v odstupu nejméně 3 měsíců. Do té doby je vhodné se zabezpečit antikoncepcí. Do 24. týdne těhotenství je možné provést interrupci z genetických důvodů. Je nutno absolvovat podrobné vyšetření u specialisty – genetika, který toto doporučí. Bez toho nelze ukončení provést. Taková interrupce se provádí sice podobně, jako miniinterrupce, tedy pomocí léků (vaginální podání tablet misoprostolu s účinnou látkou do zadní klenby poševní) a následné kyretáže, ale je mnohem více spojena s různými riziky a provádí se v nemocnici na operačním sále pod anestezií. Protože bývá lékařsky indikovaná, je již bezplatná.

 Potrat se však provádí též u mnohočetných těhotenství, např. po umělém oplodnění. Tato metoda se používá kolem 16. týdne při redukci počtu zárodků v děloze. Přes břicho matky je za pomocí ultrazvuku do plodového vaku zavedena dlouhá jehla do srdcí vybraných jedinců je vstříknut silný koncentrovaný solný roztok (chlorid draselný), což vyvolá velice rychlou zástavu srdce plodu. Matka později potratí mrtvé dítě. U této metody je však velice vysoké nebezpečí spontánního potratu u zbylých zárodků.

Dalším důvodem k potratu je mimoděložní těhotenství, GRAVIDIT AS EXTRAUTERINA. Je to patologický stav, kdy se vaječná buňka usadí mimo děložní dutinu. Uhnízdění buňky se může stát kdekoli na dráze z nitra vaječného folikulu až k děložnímu ústí vejcovodu, tedy buď přímo ve folikulu, nebo na povrchu vaječníku či ve vejcovodu, vzácně v dutině břišní. Příčin může být hodně. Nedostatečně vyvinutý vejcovod (hypoplasie), záněty v jeho okolí (sliznice, svaloviny vejcovodů…), vrozeně dlouhé a málo pohyblivé vejcovody, které včas nedopraví vajíčko do dutiny děložní, stavy po operacích vejcovodu, zavedené nitroděložní tělísko a endometrióza. Častou komplikací mohou být i chronické a opakující se infekty v pánevní oblasti. Plodové vejce je velice agresivní, prorůstá do stěny orgánu, narušuje cévy a tím může dojít k náhlému a silnému krvácení, které ohrožuje ženu na životě. Mezi z příznaky mimoděložního těhotenství patří: abnormální krvácení z pochvy, bolesti dolní části zad, bolesti a křeče v podbřišku nebo na jedné straně pánve, závratě, slabost, pocit na omdlení nebo mdloby, nízký krevní tlak, bolest v oblasti ramen, náhlá, ostrá bolest v oblasti pánve, horečka, příznaky podobné chřipce a zvracení. Oblast kolem ektopické těhotenství může prasknout a začít krvácet, a pokud není včas diagnostikována, může vést k srdeční zástavě a smrti. Nejčastějšími řešeními jsou: Salpingektomie – odstranění vejcovodu nebo Salpingotomie – podélné naříznutí vejcovodu a odstranění oplodněného vajíčka nebo Milking out – tlakem na vejcovod dojde k vytlačení oplodněného vajíčka, ale hrozí poměrně velké riziko prasknutí vejcovodu. Při každém potvrzeném mimoděložním těhotenství je nutná hospitalizace a okamžité zahájení léčby, protože zanedbání může mít v extrémním případě fatální následky. Někdy je vhodnější způsob zvládnutí stavu observace, tedy vyčkávání, zda si tělo s nežádoucím těhotenstvím neporadí samo a zárodek se nevstřebá.což se stane až u 69% případů.

 

Umělé odstranění plodu z těla matky je záležitost velmi problematická z mnoha hledisek – zdravotních, morálních, etických. Mnoho žen se po prodělaném potratu potýká s velkými výčitkami svědomí, sužuje je pocit ztráty, pocity smutku. Je proto určitě důležité předcházet nežádoucímu otěhotnění. Antikoncepčních možností je u nás velké množství, ale o nich zase někdy jindy.

další díl :

a poslední díl:

Po shlédnutí tohoto třídílného videa snad budou maminky více zodpovědné a budou se před nechtěným těhotenstvím chránit jinak,než potratem.

Na závěr bych Vám ráda ještě doporučila návštěvu následujících  webových stránek:

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=57

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=61

http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=63

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *