Vaskulární demence

Vaskulární demence

Jedná se vlastně o aterosklerotickou, multiinfarktovou demenci, kdy základním etiopatogenetickým procesem je ateroskleróza cév. Je to proces, kdy dochází při přítomnosti některých rizikových faktorů – hyperlipoproteinemie, hypertenze, diabetes mellitus, věk, genetické predispozice, obezita – k usazování lipidů, zejména LDL (low density lipoproteins) do cévní stěny s následnou hyalinosou a tvorbou ateromatosních plátků, často navíc kalcifikovaných, zužujících průsvit cévy. Aterosklerotický proces se zužováním cév vede k ischemizaci. Jen výjimečně jsou příčinou vaskulární demence vaskulity nebo amyloidová angiopatie. Předpokládá se, že při multiinfarktové demenci je ischemií postiženo 50 až 100g mozkové tkáně.

 Vaskulární demence se po Alzheimerově nemoci považují za druhý nejčastější typ demencí, což dokládají studie z USA, Evropy a Číny. V některých státech, např. v Japonsku, Rusku či Švédsku je vaskulární demence dokonce na prvním místě před Alzheimerovou nemocí. Muži jsou postiženi častěji než ženy. Ve věku 60-69 let onemocní touto nemocí asi 0,5% žen a 1,6% mužů. Ve věku 70-79 let je postiženo asi 2,2 – 2,9% žen a 3,2 – 4,8 % mužů. Nad 80let věku je postiženo 2,8-9,2% žen a 3,5-16,3 % mužů.

 Diagnóza onemocnění bývá založena obvykle jen na klinických kritériích, které se však standardizují až v poslední době. Nutné je vyloučit jiný typ demence. Provádějí se zobrazovací vyšetření (CT av. MR mozku), vyšetření očního pozadí, sonografické vyšetření karotid a vertebrálních tepen a event. angiografické vyš., EEG, psychologické a psychiatrické vyšetření. Nutné je vyšetření interní i biochemické.

 Mozková ateroskleróza se v časném stadiu projeví pseudoneurastenickými obtížemi (podrážděnost, únavnost, zužování zájmů, klesá adaptabilita na změnu životní situace, narůstá egocentrismus, neadekvátní rozčilování a pláč, objevují se poruchy novopaměti, bolesti hlavy či závratě). V pokročilém stádiu mohou změny narůst do obrazu demence s bludy, obsesemi s různě silně vyjádřeným parkinsonským syndromem.

Léčba: nutnost správné životosprávy, dostatek pohybu, při obezitě redukce hmotnosti, u nikotinismu či alkoholismu jejich zákaz, dále dietní opatření (omezení živočišných tuků) a v případě významné hyperlipoproteinemie jsou indikovaná hypolipidemika. Vhodná jsou nootropika a vasoaktivní léčba. Pečlivá kompenzace hypertenze a diebetu. Někdy se podávají psychofarmaka, při současné přítomnosti parkinsonova syndromu pak antiparkinsonika.

Někdy může vzniknout smíšená demence. Jedná se o směs Alzheimerovy a vaskulární demence. V diagnostice je rozhodující nález závažných arteriosklerotických změn v cévním řečišti mozku a histologický nález stejný jako u Alzheimerovy choroby.

mohly by Vás zajímat informace o demenci : http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1784

mohly vy Vás zajímat informace o Alzheimerově nemoci: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1791

zdroje:
kniha: „Neurologie pro sestry“ , autor Ivana Tyrlíková a kolektiv
kniha:“Neurologie pro studenty lékařské fakulty“ , autor Zdeněk Ambler
kniha: „Alzheimerova choroba – průvodce pro blízké nemocných“, autor Mathilde Regnault 
kniha: „Alzheimerova nemoc v rodině“, autor firma Pfizer
kniha: “ Alzheimerova nemoc a další demence“ , autor František Koukolík a Roman Jirák

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *