Tenzní bolest hlavy

Tenzní bolest hlavy

Výsledek obrázku pro bolest krční páteře

Jde o nejčastější typ bolestí hlavy, které se dříve označovaly jako vazomotorická cefalea. Bolesti jsou typicky nezáchvatovité (neparoxysmální),tupé, nepulzující, mírného stupně, lokalizivané většinou bilaterálně (oboustranně) ve spáncích nebo v týle, někdy za očima, nejsou zhoršovány zátěží, ale někdy mohou být doprovázeny nauzeou (nevolností). Bolesti mohou doprovázet i neurčité závratě. Bolest obvykle začíná v průběhu dne jako mírná, její intenzita postupně narůstá, ale většinou nedosahuje takového stupně jako u migrény, v průběhu dne kolísá , a to i u chronických forem. Bolesti se nezesilují ani po fyzické námaze ani po požití alkoholu. Tenzní cefalea se může také projevovat mravenčením , hlavně ve vlasové pokožce.

Bolesti mají formu epizodickou, kdy trvají hodinu až několik dnů, i formu chronickou trvající více než 15 dnů v měsíci. Mohou být kombinovány i s prostou migrénou. Existují přechodné varianty mezi migrénou a tenzní cefaleou i současný výskyt migrény a tenzní cefaley. Často jsou přítomny různé provokační faktory, především psychogenní. Souvisejí se stresovými situacemi v zaměstnání, rodině, společnosti, vyskytují se u neurotiků, u depresivních stavů, po psychické či fyzické zátěži, při frustraci či nadužívání některých léků. Tenzní cefalea se vyskytuje i u dětí. Bývá zde zřejmá familiární dispozice.

Bolesti vznikají ze svalové kontrakce (svalového stahu) svalstva hlavy a krku. Ložisko bolesti se nachází nejčastěji na úrovni prvních krčních obratlů. Díky této lokalizaci se podle prvního krčního obratle – atlasu- tomuto postižení říká Atlasův syndrom. Označení pochází z řecké mytologie. kdy obr jménem Atlas byl za trest donucen Jupiterem, aby na svých ramenech nesl tíhu světa. Člověk trpící tenzními bolestmi hlavy jako by nesl na ramenou věškerou tíhu svého stresu – nadměrně napíná příslušné svaly a to následně vyvolává bolest hlavy. Bolest se také může soustředit do oblasti okcipitální (týlní) a přecházet nahoru směrem k čelu.

Diagnoza: je stejná, jako u migrény. Objektivní nález je vždy normální. Pro určení správné diagnózy je nejdůležitější anamnéza, popis příznaků.

Léčba : analgetika a spasmoanalgetika  (Peralen, Quajanal, Algifen ,Brufen, Indren aj.). Léky však nedoporučujeme užívat déla jak 14 dní (možný vznik závislosti). Dále se mohou užívat transkvilizéry a antidepresiva. Bolesti většinou příznivě reagují i na požití alkoholu, což je možné využít i v diferencované diagnóze oproti migréně, která se po alkoholu zhoršuje.

 Více o bolestech hlavy na stránce: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1670

 

zdroje:
kniha: „100+1 přírodních rad na bolest hlavy“, autor Jarmila Mandžuková
kniha:“Neurologie pro sestry“, autor Ivana Tyrlíková a kolektiv
kniha: “ Neurologie pro praktické lékaře“, autor Svatopluk Káš a kolektiv
kniha: „Bolesti hlavy“, autor MUDr. Josef Jonáš a MUDr. Vladimíra Strnadelová
kniha: „Bolesti hlavy a jak nad nimi zvítězit“ autor Ramon C. Gelabert
kniha: „Migréna“ , autor Lise Manson

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *