Migréna

Migréna 

Výsledek obrázku pro vtip bolest hlavy

Migréna postihuje miliony lidí a přesto jen malá část z nich vyhledá lékaře a léčí se. A mnozí vůbec ani nevědí, že touto chorobou trpí. Migréna se týká především ženské populace, postihuje tři ženy na jednoho muže. Velice dlouho nebyla vůbec považována za samostatnou nemoc, proto je její identita často mlhavá  a to určení správné diagnozy opožďuje. Přitom se často migréna stává celoživotním velkým problémem. Dnes se medicína zaměřuje na to, jak migrénu včas rozpoznat, co jí vlastně způsobuje a hlavně se především hledá způsob, jak trpícím od problémů ulevit. Migrénu totiž zatím nikdy nejde vyléčit, nicméně se alespoň daří počet záchvatů snížit a utlumit její projevy.

Co je to migréna:

Jde o záchvatovité onemocnění, charakterizované  opakovanými atakami pulsující, převážně jednostranné bolesti hlavy (nazývá se proto také hemikranie) střední nebo těžké  intenzity, často současně s nauzeou (nevolností), zvracením, přecitlivělostí na světlo ( fotofobie)  a hluk ( fonofobie). Strany se mohou v jednotlivých záchvatech střídat a na vrcholu záchvatu  se bolest může rozšířit na celou hlavu. Frekvence paroxysmů  je různá , od několika záchvatů za měsíc po jeden za rok apod. Její výskyt v populaci se udává asi 10-12 %. Často je pozitivní rodinná anamnéza.

Soubor příčin a mechanizmů   vedoucích ke vzniku nemoci (etiopatogeneze):

Příčina této nemoci nebyla zatím dosud spolehlivě objasněna. První skutečný pokus o vysvětlení původu této choroby byl učiněn v padesátých letech minulého století americkým lékařem Haroldem G. Wolfem, který rozvinul teorii vaskulárních (cévních) příčin migrény.  Opíral se při tom především o zkoumání migrény s aurou. Tvrdil, že při záchvatu dochází k vazokonstrikci (cévy se smrští) a to vyvolá auru. Poté následuje fáze vazodilatace (průměr cév mozku se zase naopak nadměrně rozšíří) a to může být zdrojem bolesti. Aura s tímto rozšířením zmizí. Mechanismus migrény tedy podle něj spočívá v cévních poruchách a při vzniku bolesti hraje důležitou roli nesprávné prokrvování mozkové kůry. Nicméně, i když cévní poruchy v mozku hrají u migrény zcela určitě významnou roli, nelze jimi objasnit všechno. Tato teorie například nevysvětluje, jaké příčiny vyvolávají počáteční smrštění cév. V minulosti byla také připisována klíčová role serotoninu (látka zvaná serotonin je jedním z velmi důležitých neurotransmiterů. Jeho funkcí je umožnit přenos nervového vzruchu v mozku – ovlivňuje tedy myšlení, paměť, emoce, chuť k jídlu i spánek. Pokud ho budete mít nedostatek, budete trpět depresemi, nervozitou a poruchami spánku. Stejně jako i ostatní procesy v těle, tak i hladina serotoninu se dá regulovat přírodními i umělými prostředky) a ostatním  biogenním aminům, které se v úvodu ataky uvolní z trombocytů a způsobí lokální edém (otok) a podráždění perivaskulárních bolestivých receptorů. Ale ani  tato teorie však nebyla dosud spolehlivě potvrzena. Příčin a spouštěčů migrény budete zcela určitě mnoho.

Klinický obraz:

Záchvat migrény vzniká zcela náhle, spontánně, z plného zdraví. Existují provokační momenty, které záchvat mohou vyvolat. Jsou to především stres, relaxace, alkohol, vazba na menstruační cyklus. Někdy se hodiny až dny před záchvatem vyskytují prodromy_ psychická předzvěst, poruchy spánku, průjmy. V rámci migrény se mohou vyskytovat ložiskové příznaky: zrakové (fosfény = mžitky před očima, skotom = výpadek zorného pole), senzitivní (hemiparestézie = porušení citlivosti a mravenčení těla), motorické (hemiparéza = částečné ochrnutí jedné poloviny těla), řečové (afázie =  porucha produkce nebo porozumění řeči), kmenové ( dysartrie=porucha řeči, charakterizovaná špatnou artikulací, vertigo = závrať, ataxie = porucha koordinace pohybů a diplopie = dvojité vidění), paréza nervus oculomotorius = ochrnutí okohybných nervů a kvalitativní porucha vědomí. Pokud ložiskové  příznaky předcházejí  záchvat, hovoříme o auře, pokud se vyskytují v průběhu záchvatu, hovoříme o sdružené migréně (migraine  accompagnée). Jestliže ložiskové příznaky přetrvávají déle jak 7 dnů, pak hovoříme o tzv. migrenózním infarktu. V případě migrenózního infarktu často prokážeme ischemické ložisko na CT. Bolest hlavy je většinou lateralizovaná (přesunutá) , tepavého charakteru, akcentovaná frontálně, provázená vegetativní sympt. Pokud ataka bolestí trvá déle jak 72 hodin, nzýváme tento stav status megrenosus.

Je to opravdu migréna?

Migréna je charakterizována především bolestí hlavy. Ale pokud nás bolí hlava (což může mít spoustu příčin), je to migréna nebo jenom cefalea? Odpověď na tuto otázku vám může usnadnit následující test. Odpovědi v tomto testu nezahrnují diagnózu ( tu určí jedině lékař), ale alespoň vás upozorní na tuto možnost. V testu odpovídejte pouze ANO/NE.

  1. Projevují se u Vás záchvaty bolestí hlavy tak, že přetrvávají několik hodin až několik dní a mezi nimi žádné potíže nemáte?
  2. Záchvaty se opakují, i když to nemusí být pravidelně?
  3. Prodělali jste už víc jak pět záchvatů?
  4. Bolest hlavy se zvětšuje při námaze (např. když jdete do schodů či běžíte, sportujete atd.)?
  5. Jedná se o bolest pulzující (připomíná bušení kladivem)?
  6. Doprovázejí bolest hlavy někdy nevolnost nebo dokonce zvracení?
  7. Snášíte při bolesti špatně světlo, hluk či pachy?
  8. Je bolení hlavy doprovázeno poruchami vidění (záblesky, třpytivé geometrické tvary, klikaté čáry před očima atd.)?
  9. Pociťujete v rukou, dolní části paží nebo v okolí úst mravenčení?

Pokud jste na většinu otázek odpověděli kladně, pak se pravděpodobně opravdu může jednat o migrénu. V tom případě se nechte vyšetřit lékařem a to vám umožní případnou diagnózu potvrdit a hlavně nasadit odpovídající léčbu a s bolestmi hlavy začít účinně bojovat.

Diagnóza:

Se určuje na základě anamnézy a klinického obrazu. Migrénu od cefaley  umožní odlišit specifické příznaky. Termín migréna je často neuváženě užíván pro obyčejnou bolest hlavy, která se opakuje. To mají migréna a cefalea společné, ale příznaky již stejné nejsou. U nekomplikované migrény je klinický nález normální, v případě sdružené migrény či migrenózního infarktu nacházíme ložiskovou neurologickou symptomatologii. V diferenciální diagnóze je nezbytné odlišit symptomatické bolesti hlavy. Pokud má lékař podezření na jinou patologii než migrénu, může podle vlastního uvážení poslat pacienta na CT nebo MRI, především v případech, když se bolesti hlavy objevily až po padesátce. Při diagnostikování migrény lékař vychází především z informací, které mu pacient o svých potížích poskytne.

Rozdělení migrény:

Migrenózní onemocnění se pro ulehčení identifikace od roku 1988 rozděluje do dvou skupin.:

  • migréna s aurou postihuje 15% migreniků
  • migréna bez aury postihuje 85% migreniků

Aura představuje souhrn neurologických příznaků během záchvatu. Osoba trpící migrénou může trpět záchvaty s aurou i bez aury. Jejich průběh se také může měnit v souvislosti s věkem.Migréna u dítěte probíhá jinak, než u dospělé osoby a její formy v době dospívání jsou také odlišné.

Migréna bez aury

vyznačuje se pulzující bolestí hlavy pocitem, jakoby lebku svíraly kleště a na jedné straně do nich někdo bušil kladivem. Záchvat může trvat několik hodin až tři dny.  Vrcholu dosahuje přibližně po dvou hodinách, když už je bolest opravdu nesnesitelná. Její intenzitu někdy ovlivňuje námaha (i velmi mírná). Vyjít schody může být v tomto stavu nemožné – každý krok bolest ještě zesílí. Tato forma migrény dráždí smysly a snižuje práh tolerance vůči hluku, světlu a pachům. Pacienti někdy uvádějí, že bolest se v prvním období záchvatu lokalizuje pouze na jedné straně, ale nemusí to být pokaždé stejná strana. Tento fakt, tedy střídání stran, umožňuje vyloučit, že by se jednalo o nádor, který se projevuje bolestí vždy na stejném místě. Ke střídání bolesti stran může docházet i během samotného záchvatu (chvíli buší kladivo vlevo, pak se to náhle změní a kladivo začne bušit vpravo). Existují však i migrény bez aury, u kterých se jednostrannost bolesti neprojevuje. Bolest se může rozvinout v oblasti spánkům šíří se celou hlavou, ale zřídkakdy se lokalizuje do její zadní části. Bolest je hlavním příznakem migrény bez aury. Ale mohou se přidat i další problémy, jako je nevolnost, zvracení, aj. (bylo popsáno výše). Záchvat se většinou ohlašuje varovnými příznaky.  A pokud je migrenik již zná, může začít záchvatu čelit ještě dřív, než skutečně začne. K těmto příznakům patří především únava – nemocný má pocit, jako by ho někdo udeřil do hlavy. Často zívá, upadá do jakési netečnosti a sebemenší pohyb pro něj představuje hroznou námahu. Má těžké nohy, cítí se zmožený, zkrátka není ve své kůži. A nezřídka se stává, že propadne do depresivní nálady. Často dochází k poklesu sexuální touhy.Vedle těchto příznaků však existuje i pravý opak. U některých migreniků se záchvat ohlašuje naopak stavy euforie, nadměrné  hovornosti a touze pouštět se do velkých projektů  a mohou také trpět dočasnou bulimií (přejídání se).Mnozí však vědí, že tyto excesy v chování, oscilování mezi depresí a euforií, jsou počátečními příznaky (prodromy) a ohlašují nástup záchvatu. A pokud si, jakmile je zjistí, vezmou preventivně vhodné analgetikum, je možné, že se jim podaří záchvat včas zažehnat. Záchvaty nemusí vždy probíhat stejně. Bolest hlavy může mít různou intenzitu nebo se záchvat projeví pouze zažívacími potížemi a hlava ani někdy bolet nemusí.

Migréna s aurou:

Tyto migrény nejsou tak časté, jako migrény bez aury. Aura je souhrn neurologických potíží, které bolesti hlavy předcházejí. Trvá od pěti do třiceti minut, zřídkakdy přesáhne hodinu, a nezanechává žádné další pozdější následky. Bolest hlavy, která poté nastupuje není tak intenzivní jako u migrény bez aury a trvá kratší dobu. Jestliže tedy bolest u migrény bez aury bývá na hranici snesitelnosti, migrény s aurou tak bolestivé nejsou, ale lze říct, že pacienta omezují více. Aura totiž narušuje smyslové vnímání. Záchvat bývá tedy méně bolestivý, ale o to víc je pro pacienty nepříjemný a znepokojující. Příchod aury většinou donutí nemocného, aby byl co nejdříve v klidu a potíže nechal odeznít. Nejčastěji se vyskytují poruchy vizuální. oční migréna může mít řadu podob. Jejich společným rysem je dočasné narušení zrakového vnímání. Takto postižený migrenik může realitu vidět zdeformovaně – jako v pokřiveném zrcadle.Kontury předmětů jsou pozměněné.  V tomto stádiu aura pacienta tolik neomezuje, ale přesto vyvolává poruchy pozornosti (např. problém se čtením atd.). Po těchto prvních signálech následují další poruchy vidění. Například v zorném poli se objeví třpytivé skvrny různých barev, které se pohybují a mění svůj tvar. Tyto skvrny se nejčastěji vyskytují ve dvou formách. Jsou to jednak skotomy – skvrna se nejdříve objeví uprostřed zorného pole, pak se rozvíjí v klikatý útvar, který se rozšiřuje de stran. Další formou jsou fosfeny– mají podobu různých třpytivých geometrických tvarů jako body, hvězdy, asymetrické linky atd. Ty se přesouvají v zorném poli a nezmizí, ani když se zavřou oči. Jakmile se dostaví bolest hlavy, tyto zrakové vjemy zmizí, a nebo se bolest při záchvatu vůbec nerozvine. Migréna se tedy může projevit pouze zrakovou aurou, popř. ji doprovázejí jiné příznaky. Aura se projevuje i dalšími rušivými pocity: mravenčení, pocit tuhnutí rukou, předloktí, někdy i v oblasti úst a jazyka. Tyto pocity (parestezie) trvají  zřídka déle jak patnáct minut. Často přicházejí až po zrakových vjemech, ale mohou se objevit i zcela samostatně. Mravenčení jen málokdy postihuje dolní končetiny. V některých případech dochází k poruše řeči, migrenik se těžko vyjadřuje, obtížně hledá slova, někdy přehodí slabiky ve slovech, zakoktává se atd. Nutno však podotknout, že v době trvání záchvatu člověk nemá příliš chuti se nějak vyjadřovat, chuť k jakékoliv konverzaci chybí a tak si těchto projevů nemusí okolí vůbec všimnout. Délka aury může být různá, stejně tak její příznaky.

Další formy migrény jsou velice vzácné a je proto velice obtížné určit jejich diagnózu. Projevují se jinak než běžné migrény. Jsou to:

Bazilární migréna:

Pro bazilární migrénu je také charakteristická aura, jejíž příčinou může být nedostatečné prokrvení a poruchy v oblasti bazilární tepny, která se nachází v zadní části mozku. Záchvat se projevuje závratěmi, mravenčením rukou, poruchami rovnováhy, zmateností a někdy dokonce i ztrátou vědomí. Zrak je narušen, někdy dochází i k jeho dočasné ztrátě. Bolesti hlavy se rozvíjejí v zadní části hlavy, v oblasti zátylku. Záchvat je prudký a dokáže vylekat jak nemocného, tak i jeho okolí. Postihuje především dospívající jedince.

Oftalmoplegická migréna:

Zasahuje také mladé lidi, ale vyskytuje se opravdu převelice vzácně. Při záchvatu dochází k dvojitému vidění, je paralyzován okohybný nerv. Aura je při této migréně doprovázena neustávající bolestí hlavy. Záchvat může trvat i několik dní.

Hemiplegická migréna:

Vyznačuje se bolestí hlavy, ochrnutím a omezením mobility vždy pouze jedné strany těla, jak ostatně napovídá její název. Objevit se mohou i poruchy řeči a zvracení.

Mýty o migréně:

  1. migrenici jsou inteligentnější než ostatní: je to bohužel mýtus, který víc jak na pravdě se zakládá na báji.  Jupiter trpící nesnesitelnou bolestí hlavy vzal sekyru, rozťal si lebku vedví (tomuto způsobu řešení migrény se raději vyhněte…) a z mozku pak překvapivě porodil bohyni moudrosti Minervu. Na základě této pověsti pak v dávných dobách lidé začali tvrdit, že pokud mozek hodně pracuje, k migréně není daleko. Mýtus o výjimečnosti udržovala poté i celá řada slavných osobností (např. Taline, Freud, Julius Caesar, Gide, Pascal, Kant, Voltaire, Hugo, George Sand, Chopin, Lewis Caroll atd.).
  2. migréna postihuje jen určité sociální vrstvy: i to je mýtus. Migréna mezi společenskými třídami rozdíl nedělá. Tento názor  vznikl na základě tvrzení, které spojovalo onemocnění s vyšší inteligencí. Proto byla migréna přisuzována pracujícím duševně, a naopak dělníci  a osoby živící se rukama byli o tuto smutnou výsadu ochuzeni. Migréna se jich týkat neměla.
  3. migrénu muži nikdy nemají: i když muže co do počtu migréna nepostihuje stejně tak jako ženy, rozhodně se jim nevyhýbá. I příznaky mají obě pohlaví úplně stejné. Rozdíl je ovšem v tom, jak se k ní staví. Zatímco ženy se nebojí ke svým zdravotním potížím přiznat, hovořit o nich a pokoušet se jim čelit, muži raději mlčí, protože mají strach, že by se zesměšnili. Pravdou je, že díky oné slavné migréně, která se stala nezbytnou zbraní proti nočním dychtivým partnerům, se tato choroba trochu zkarikovala. Migréna se tak pro mnoho mužů nestala skutečnou nemocí, ale výmluvou žen.
  4. migréna, to je psychika: toto otřepané tvrzení se v souvislosti s migrénou objevuje nejčastěji a nejvíc také dokáže migreniky rozčílit. Ti nejenže trpí při záchvatech, ale navíc musí bojovat proti předsudkům okolí. Ne, migréna není psychické povahy a migrenik není jakýsi zdravý nemocný. Migréna není obrazem vnitřních konfliktů projevujících se bolestí hlavy. Bolest hlavy ze stresu opravdu vzniknout může, ale o migrénu se rozhodně nejedná. I přes vědecké objevy, odhalující původ této choroby, názor, že migréna je psychického původu, se stále vyskytuje. Tento mýtus občas šíří i někteří o migréně málo informovaní lékaři. Naštěstí se to v posledních deseti letech začalo měnit k lepšímu.
  5. vliv počasí: četné studie prokázaly, že počasí a roční období na migrénu nepůsobí. Nicméně řada migreniků tvrdí, že při záchvatech počasí hraje určitou roli. Jsou to však doposud pouze subjektivní názory, ale nepřihlédnout k nim lze jen těžko. Tím spíše, že počasí a světlo teoreticky ovlivnit migrénu mohou. Silnější světlo na jaře nebo v létě bývá pro migrenika , který světlo špatně snáší, nepříjemné. I velké teplo není příliš žádoucí. Přihlédneme-li k těmto okolnostem, není těžké říct, že lidem trpícím migrénou spíše vyhovuje mírné počasí.Prudké změny teplot jim dobře nedělají To ovšem nelze zevšeobecňovat. Mnoho pacientů tvrdí, že na počasí citliví nejsou.

Léčba:

proti migréně žádný zázračný lék neexistuje. Je však k dispozici celá škála léků, které jednak migrenikům pomohou od bolesti při záchvatu, jednak působí preventivně v rámci profylaktické léčby. Tyto léky se navzájem doplňují.

a) léčba migrénového záchvatu:  podávají se  běžná analgetika (avylpyrin, acylcofin, dolmina, paralen, guajanal, ataralgin, korylan algifen, baralgin, brufen, ibuprofen aj.), mohou se přidávat léky na tlumení zažívacích potíží (např. torecan). Novinkou je lék imigran.

b) profylaktická léčba : má snahu záchvatům předcházet. Jsou to např. betablokátory (trimepranol, inderal aj.), blokátory kalciových iontů (sibelium aj.), antagonisté serotoninu (sandomigran, migrenal  aj.), argominové přípravky (clavigrenin forte, secatoxin forte, ersilan aj.) a mnoho dalších. O vhodné léčbě vždy rozhoduje lékař.

Časté otázky migreniků:

  1. Je možné migrénu vyléčit? O definitivním vyléčení lze u migrény hovořit jen těžko. Záchvat se totiž může vždycky objevit znovu, a to i po velmi dlouhém období bez bolestí. Tato choroba může na nějaký čas zmizet a pak se znovu vrátit, aniž bychom věděli proč. Často se uvádí, že odezní u žen po menopauze, ale bohužel tomu tak není vždy.
  2. Jak je to s migrénou a těhotenstvím? Mít dítě pro migreničky žádný zvláštní problém nepředstavuje. A pro mnoho žen je dokonce gravidita příznivým obdobím, kdy okolo druhého a třetího měsíce gravidity záchvaty zmizí. Bohužel to  neplatí vždy, v některých vzácných případech se migréna vrací. Jediné opatření, které je třeba v době těhotenství udělat, se týká léků. Většina antimigrenik se v těhotenství nedoporučuje. Pro ošetření záchvatu je lépe omezit se pouze na paracetamol a vyhnout se lékům na bázi kyseliny acetylsalicylové (aspirin). Udržovací (profylaktická) léčba se jeví v tomto období většinou jako zbytečná, ale záleží vždy na názoru lékaře.
  3. Zvyšuje antikoncepce riziko migrény? Nelze říct, že by neměla antikoncepce na migrénu žádný účinek. Některé antikoncepční pilulky mohou četnost záchvatů zvyšovat, jiné na ně nemají žádný vliv. Proto je vhodné, aby žena při volbě antikoncepce svého gynekologa na svoji migrénu upozornila. Pokud dojde krátce po nasazení antikoncepce k záchvatu migrény, je vhodné zvážit změnu léku.
  4. Mají migrenici sportovat? Migréna by rozhodně neměla být záminkou, aby se někdo vyhýbal tělesnému cvičení. Samozřejmě však platí zlaté pravidlo, že by každý měl sportovat dle svých možností a schopností. Sport se naopak migrenikům velice doporučuje, má totiž na migrénu velmi příznivý účinek. Jaký sport bude migrenik preferovat, záleží pouze na něm.
  5. Je možné mít migrénu a současně trpět i na jiné bolesti hlavy? Bohužel ano. Mogréna netvoří bariéru proti ostatním typům cefaley. Je docela dobře možné mít migrénu i tenzní cefaleu či bolest způsobenou blokádou krční páteře atd.
  6. Může migrénu vyvolat monitor počítače? Pokud někdo tráví celé dny před monitorem, skončí to většinou oční únavou, dotyčný špatně vidí, pálí ho oči a nedokáže se soustředit. Pokud jde o migrénu, určité riziko představuje monitor, který vyzařuje příliš ostré světlo. Na migrénu mají vliv i špatné pracovní podmínky. Doporučuje se, aby vzdálenost očí od monitoru nebyla kratší než 50 cm. Stejně tak je třeba regulovat svítivost monitoru a ztlumit příliš agresivní barvy.Zajištěna by měla být i pohodlná pozice těla při práci. Pokud jsou tyto podmínky dodrženy, nemusel by být vliv monitoru počítače na migrénu velký.
  7. Má na migrénu vliv mobilní telefon? Ano, může mít. Migrenici jsou na působení mobilního telefonu citlivější než ostatní, ale týká se to spíše dlouhé expozice (častého a dlouhého telefonování), u krátký hovorů je riziko monomální.
  8. Má na migreniky vliv četba (např. knih, dlouhých článků atd.)? Dlouhé čtení vyvolává spíše tenzní cefaleu, na migrénu vliv většinou nemá.
  9. Může na migrénu působit kofein? Káva má u migreniků dobrou pověst Kofein obsažený v kávě a čaji má antimigrenózní účinky, protože způsobuje konstrikci (zúžení) cév mozku. Dále podporuje trávení, což je pro migrenika také velké plus.
  10. Jsou migrenici více náchylní k vaskulárním příhodám? Ano, bohužel studie ukázaly, že osoby trpící migrénou jsou pro cévní mozkovou příhodu rizikovou skupinou. Statistiky ukazují, že mezi pacienty s CMP je zvýšená počet migreniků. Podle studie Světové zdravotnické organizace z ledna 1999 u žen migreniček ve věku 20-44 lety riziko CMP bylo třikrát větší.
  11. Je užitečné diagnostikovat migrénu pomocí CT a MRI? CT ani MRI určit diagnózu migrény neumožňuje. Tato vyšetření jsou však normální, pokud pacienta bolí hlava, je nutné zjistit příčinu a vyloučit např. CMP aj. Proto se provádí i u migreniků.
  12. Má migréna vliv na libido? Ano, migréna umí se sexuální touhou pořádně zamávat. Bolest hlavy se jen těžko slučuje s jakýmikoliv pokusy o sblížení ze strany partnera, který často považuje migrénu za pohou výmluvu. Pokud jsou záchvaty jen občasné, nebývá tu velký problém, ale pokud jsou záchvaty časté, může to partnerské soužití značně poškodit. Migréna mimo jiné potlačuje chuť na sex, i když u některých migreniků může být záchvat migrény naopak signalizován větší chutí na sex (ta samozřejmě ihned při vzniku samotného záchvatu  mizí).Když záchvat odezní, chuť na intimnosti se zase vrátí.
  13. Probíhají migrenózní záchvaty vždy stejně? Migréna je nemoc, která si libuje ve variabilitě. Zřídkakdy se dva záchvaty odvíjejí totožně.
  14. Může migréna přejít sama od sebe? Časem skončí všechno. I každá migréna se nakonec utiší, a to i v případě, že se postižený rozhodne nebrat žádné prášky. Ale když migrenik pozná, jakou bolest musí při záchvatech snášet, je skutečně jen malá možnost, že by se léků, které by mu mohly ulevit, zřekl.
  15. Mohou migrenici držet diety? Držení nějaký zásadních diet se migrenikům příliš nedoporučuje. Pro migreniky není zcela vhodné vynechávat jídlo, protože prázdný žaludek podporuje vznik migrenózního záchvatu. Používání náhražek jídla může mít také na migrénu určitý vliv. Samozřejmě však záleží na citlivosti každého jedince.
  16. Dokáže alternativní léčba nahradit léčbu medikamentózní? U migrény určitě ne! Alternativní léčba může nabídnout mnoho postupů, jež umožní záchvaty lépe zvládat, ale           bohužel léčit záchvaty a přdcházet jim zatím  bez medikamentů nelze.
  17. Může být kouření spouštěcím faktorem záchvatu? Oxid uhelnatý, benzen, rtuť, olovo, aceton… bylo by obtížné všechny ty čtyři tisíce chemických složek, které cigareta obsahuje, vyjmenovat. Na to nemusí být člověk ani migrenikem, aby ho po tomto koktejlu rozbolela hlava. Kouření v kombinaci s alkoholem jsou rozbuškou migrenózních záchvatů.

Velice důležitá je také správná životospráva. Podrobně o bolestech hlavy obecně a možnostech léčby  najdete na stránce: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1670

 

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10095523948-prizma/208411058100028/obsah/130599-migrena

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095946610-diagnoza/205562241500012-bolesti-hlavy/titulky

Zrdoje:
kniha: „100+1 přírodních rad na bolest hlavy“, autor Jarmila Mandžuková
kniha:“Neurologie pro sestry“, autor Ivana Tyrlíková a kolektiv
kniha: “ Neurologie pro praktické lékaře“, autor Svatopluk Káš a kolektiv
kniha: „Bolesti hlavy“, autor MUDr. Josef Jonáš a MUDr. Vladimíra Strnadelová
kniha: „Bolesti hlavy a jak nad nimi zvítězit“ autor Ramon C. Gelabert
kniha: „Migréna“ , autor Lise Manson

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *