Bolest hlavy

Bolest hlavy

Výsledek obrázku pro cefalea

Nepříjemný pocit bolesti hlavy asi nemusím blíže představovat. Většina z nás to někdy zažila. Těm šťastnějším přichází bolest hlavy jen při velkém vybočení z běžného stereotypu (nevyspání, alkohol, pobyt v zakouřené místnosti atd.). Je však mnoho lidí, u nichž je bolest hlavy častým jevem , u někoho dokonce denodenním nevítaným hostem. Dovede totiž značně znepříjemnit život.

Bolest hlavy (cefalea, cefalalgie) je jedním z nejčastějších příznaků v lidské populaci. Uvádí se, že postihne během života 78 % žen a 64 % mužů.Bolest je příznak, který signalizuje podráždění senzitivních struktur v oblasti hlavy. Za bolestivé struktury jsou považovány všechny tkáně uložené extrakraniálně, z intrakraniálních struktur jsou bolestivé venózní splavy, arterie na bázi mozku, zevní vrstva dury, falx a tentorium.

Jak  vzniká bolest:

Kostěným podkladem naší hlavy jsou lebeční kosti, které vytvářejí pevnou schránku. Tato kostěná schránka chrání náš velmi důležitý a lehce zranitelný orgán, tedy mozek. Ten je na svém povrchu kryt měkkou plenou mozkovou a od kosti je oddělen tvrdou plenou mozkovou. Protože je mozek velmi citlivý, je prostor mezi ním a měkkou plenou vyplněn tekutinou, která se nazývá mozkomíšní mok. Jedním z jeho úkolů je vyrovnávat tlak a chránit tím ostatní mozkové struktury. Mozkové pleny, mozková tkáň i mozkomíšní mok přecházejí  v míchu a její obaly. Opouštějí lebku a směřují do páteřního kanálu. V lebce jsou otvory, kterými procházejí mozkové nervy, vcházejí tudy arterie, které zásobují a vyživují mozkové tkáně kyslíkem a glukózou. Z lebky vycházejí vény – žíly a odvádějí zplodiny metabolismu. Celý tento systém je velice důmyslný a vede k zachování mozkové struktury a k zachování životně důležitých center. Ne všechny struktury hlavy však jsou schopny při podráždění vyvolat bolest. Pokud pociťujeme bolesti hlavy, je třeba, aby byly podrážděny bolestivé struktury. Těmi jsou:

  1. svaly, cévy, nervy, kůže a podkoží = vše vně lebky
  2. z vnitrolebečních struktur to jsou vény (žíly) a jejich splavy, větší arterie, mozkové nervy, část tvrdé i měkké pleny mozkové

Nebolestivé jsou tkáně mozku, zbytek tvrdé i měkké pleny mozkové a ostatní drobné cévy mozku. Jemné struktury reagují bolestivě hlavně na tlak, tah a na dislokaci (posun).

Nejčastějšími mechanismy, které působí bolest hlavy,  jsou:

  • tah nebo tlak na arterie a vény (zejména u nitrolební hypertenze a hypotenze =změny tlaku v nitrolebí)
  • dilatace (rozšíření) kraniálních arterií (migréna, horečka, toxické bolesti hlavy)
  • zánět tkání citlivých na bolest (meningitis, arteritis)
  • přímý tlak expanzivních procesů na senzitivní nervy
  • poranění tkání
  • svalové spazmy = stahy svalů umístěných na povrchu lebky

Pokud se tedy mění tlak uvnitř lebky, ať už zvýšením nebo snížením množství protékající krve, mozkomíšní tekutiny nebo kiným procesem, vzniká bolest hlavy. Bolest však vzniká i v důsledku procesů uvnitř ostatních částí našeho těla a pak se přeneseně projevuje v určitých oblastech hlavy. Jedním z vysvětlení tohoto jevu je teorie akupunktury.

Každá bolest hlavy má svou příčinu, ale ta není vždy patrná na první pohled. Proto je potřeba důsledného pozorování a někdy i mnoho vyšetření, než se zjistí kořen problému.

Diagnóza:

  • anamnéza= snažíme se zjistit eventuální výskyt bolestí hlavy u pokrevních příbuzných, v osobní anamnéze pátráme po projevech vegetativní lability, doprovodných příznacích ( zrakové vjemy v úvodu bolestí, nauzea (pocit nevolnosti), zvracení, závratě atd.), po chorobách, které mohou být provázeny bolestí hlavy (arteriální hypertenze, onemocnění krční páteře atd.). Zjišťujeme charakter, lokalizaci, trvání a intenzitu bolestí hlavy. Klinické vyšetření je vedeno k odhalení eventuálního neurologického deficitu. V případě abnormálního neurologického nálezu je nutno pomýšlet na sekundární etiologii (vedlejší původ) bolestí hlavy.
  • pomocná vyšetření: zaměříme dle zjištěných údajů a cíleně doplníme rtg, EEG,vertebrální angiografie, CT, MR, oční vyšetření, ORL, interní, stomatologickém psychologické a psychiatrické vyšetření apod.
  • diagnostika EAV: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1758
  • diagnostika pomocí jinu a jangu: http://www.patentnimedicina.cz/cz/nejcastejsi-cinske-pojmy/tcm-v-kostce/jin-jang

V klasických neurologických knihách existuje mnoho klasifikací a rozdělení bolestí hlavy, a to podle lokalizace (místa bolesti), charakteru a hlavně podle příčiny. Každé rozdělení je jiné a vzhledem k tomu, že žádné není vyčerpávající, budou se další lékaři pokoušet  ještě o jiná rozdělení. Zřejmě se ale nějaká přesná a vyčerpávající klasifikace tohoto syndromu vytvořit nedá. Na vzniku bolesti hlavy totiž působí vždy hned několik faktorů v různých kombinacích a počtech. Proto nelze tuto tak častou nemoc jednoznačně klasifikovat.

Jaké mohou být nejčastější typy bolestí hlavy:

1/ idiopatické (primární) = nejsou projevem dalšího onemocnění a jejich příčina není dosud jednoznačně vysvětlena. Trvají většinou měsíce i léta, stále se s různou intenzitou a frekvencí opakují. Patří sem např. :

 2/ symptomatické (sekundární) = vyskytují se jako příznak určitého onemocnění nebo poruchy, a to jak v oblasti hlavy (kraniální), tak i jiné (extrakraniální). Mohou mít různý klinický charakter i intenzitu. Patří sem např. :

  • posttraumatická cefalea: více na stránce: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1744
  • bolesti sdružené s vaskulárními (cévními) poruchami mozku: zařazujeme sem bolesti hlavy provázející akutní cerebrovaskulární onemocnění (ischemická mozková cévní příhoda : http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1566, dále: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1572,  inracerebrální hematom, subdurální krvácení: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1570) . Dále sem patří bolest hlavy při mozkové arterioskleróze (má tlakový charakter s maximem bolestí v čele, bývá sdružena se závrativostí, poruchami spánku). Bolest hlavy při arteriální hypertenzi (bolest nebývá úměrná výši tlaku).
  • bolesti sdružené  s nevaskulárními nitrolebními poruchami: Je to jednak bolest hlavy při nitrolební hypertenzi (bývá tento stav přítomen u expanzivních procesů, u meningitidy encefalitidy, při intrakraniálních nádorech, hematomech aj.). Vzniká při zvýšeném nitrolebním tlaku a obsahu. Klinicky se se projevuje difuzní bolest hlavy, zhoršující se horizontální = vleže = polohou, provázená vegetativní symptomatologií (nevolnost, zvracení), mlhavým viděním a závratěmi. Bolesti hlavy špatně reagují na analgetika. U pomalu se rozvíjejích procesů  jsou zpočátku nenápadné, postupně progredující. Často se dostavují ráno po probuzení a ustupují, když nemocný vstane z lůžka. Někdy mohou nemocného probouzet i v noci. Bolest hlavy při nitrolební hypotenzi (též hypolikvorea) z různých příčin, např. při traumatické likvoreji, po lumbální punkci apod. Vzniká při sníženém nitrolebním tlaku a obsahu. Klinicky je bolest hlavy zhoršující se ve vertikální =ve stoje= poloze, provázená vegetativní symptomatologií (vertigo, zvracení). Bolest hlavy při intoxikacích (otravou) např.  alkoholem, Hg,Pb,organickými rozpustidly, Co atd. Tyto bolesti jsou podmíněny dilatací (roztažením) cév, event. otokem mozkových plen a mozku. Bolest hlavy při horečce a zánětlivých onemocněních např. při vasodilataci intrakraniálních artériích, při toxickém vlivu zánětlivého agens.
  • ostatní bolesti hlavy: bolesti vzniklé v důsledku metabolických onemocnění provázené hypoxií, hyperkapnií, hypoglykémií a jinými metabolickými abnormalitami. Jsou to např. virová onemocnění (chřipka), bakteriální infekce, nachlazení, plísňová onemocnění, vedlejší příznak očkování, menstruační bolesti, nádory, záněty mozkových blan, poranění hlavy (mozku), vliv těžkých kovů a chemických látek, jizvy, alergie, dutiny, zuby, rušivá pole, psychické nemoci a potlačované emoce, deprese, hysterie a neurózy, páteř, poruchy smyslových orgánů apod.: více na např. stránce: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1746  nebo http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1753

3/ kraniální neuralgie: představují samostatnou skupinu, kde charakter a distribuce bolestí odpovídají senzitivním vláknům příslušných hlavových nervů. Neuralgie je bolest, která vznikne poruchou na systému signalizace bolesti. V inervační oblasti nejsou žádné jiné poruchy (čití, motorika svalů).

  • neuralgie trigeminu : je to intenzivní záchvatovitá bolest, nejčastěji postihuje 2. a 3. větev trigeminu (trojklanný nerv), trvá krátce („šleh bolesti“). Nejčastěji se vyskytuje u pacientů nad 40 let. Obvykle se bolest spustí dotykem na spoušťovou zónu (trigger point), často lze zjistit spouštěcí mechanismy jako například žvýkání, čištění zubů, mluvení, chladový či dotekový stimul obličeje. Záchvaty mohou být rychle po sobě (status neuralgicus). Neuralgie mívá sezónní exacerbace (jaro, podzim). Vyskytuje se ve dvou základních formách: A) esennciální = nemá dosud objasněnou příčinu, vyskytuje se ve středním a starším věku a projevuje se jednostrannými záchvaty bolestí, které jsou šlehavé, rychlé, jen několik sekund trvající. B) sekundární neuralgie =vyskytuje se pří dráždění nervu různými chorobnými procesy kdekoliv v jeho průběhu. Může se objevit i v mladším věku a postihuje kteroukoliv větev trigeminu. Bolesti tak nejsou vyhraněné, lokalizované na jedno místo, intenzita kolísá, chybí spoušťová zóna. Je vždy nutné najít zdroj problému (např. zánět dutin, zubů atd.)
  • neuralgie ganglii geniculi (HUNT): jsou hlavně zosterového (virového) původu. Jsou lokalizovány v uchu a mohou se šířit do dolní čelisti. Herpetická erupce bývá v zevním zvukovodu, rozvíjí se paréza n.VII (často velmi úporná) a může být postižen i n.VIII.
  • neuralgie glosofaryngeální: bolesti jsou lokalizované v oblasti tonzily, propagují se do ucha v úhlu mandibuly.
  • okcipitální neuralgie: vyskytuje se v oblsti nervu occipitalis major a léčí se cílenými obstřiky nervu.

Bolest hlavy a dědičnost:

Občas lze u pacientů slyšet: „U nás se bolest hlavy dědí, trpěla tím moje babička, moje maminka a mne to teď už trápí také.“ Je bolest hlavy skutečně dědičná? Pokud se vyskytuje ve více generacích po sobě, nemusí jít ještě o dědičnost v pravém slova smyslu. Může zde být několik příčin. V rodinách můžeme vidět dědičné zatížení cév. Cévní stěna může být vrozeně slabá, ochablá, nebo naopak tužší a méně ohebná. Toto porušení reaktivity cévní stěny je pak příčinou toho, že mozkové cévy špatně reagují  na běžné výkyvy způsobené špatným životním stylem a zevním prostředím. Kolísání tlaku s nevyváženým průtokem krve cévami způsobuje také bolest hlavy. Pokud je toto příčinou, můžeme pozorovat, že obtíže narůstají s přibývajícím věkem. Přispívá k tomu postupné narušení už tak ochablé cévní stěny, a to nevhodnou stravou, stresy i toxiny ze životního prostředí. Proto pokud víme, že už se v rodině objevila cévní nedostatečnost, je třeba věnovat zvýšenou pozornost stravě, chemii v potravě i okolo nás, kouření a pod. Ale jsou tu i jiné možnosti rodinného ovlivnění bolesti hlavy. Není výjimkou, že se dědí slabost určitého orgánu nebo systému. Téměř každý z nás  mé nějaký orgán vrozeně slabší. Tento hendikep se zhoršuje zevními vlivy a může vést k různým problémům. Organismus totiž signalizuje poruchu nejrůznějším způsobem, a právě bolest hlavy může být jedním z nich. Ale ani teď výčet rodinných vlivů není vyčerpán. V době těhotenství a během porodu může maminka předat dítěti různé škodlivé látky. Může se jednat o viry, bakterie či jejich toxiny, ale méně často může jít také o chemické látky, těžké kovy atd. Toto vše může následně vést k oslabení cévního nebo nervového systému, které může vyústit v opakované bolesti hlavy. Takže odpověď zní: bolest hlavy jako taková dědičná sice není, ale její spouštěcí mechanismy již dědičné být mohou.

Koho bolest hlavy nejčastěji postihuje?

Bolest se vyskytuje častěji u žen než u mužů. Sedm z deseti lití trpí migrénou (hlavně ženy). Šest lidí z deseti je mladších 45 let. Bolestmi hlavy ale trpí také děti a dospívající. Jde o 30% dětí ve věku 5-7 let a 38-46% dospívající okolo 15 let.

Kdy vyhledat lékaře?

  • Bolest hlavy se dostaví jako obvykle, ale její průběh je netypický
  • Bolest hlavy se objeví v důsledku změny postoje či fyzické námahy
  • Bolest hlavy znemožňuje vykonávat každodenní činnosti
  • Bolest hlavy nutí užívat analgetika více než dvakrát týdně
  • Bolest hlavy se objevila poprvé v době, kdy vám bylo více než 50 let
  • Pokud se záchvaty bolesti hlavy soustavně zhoršují

Kdy na nic nečekat a ihned jet do nemocnice či volat pohotovost?

  • Bolest hlavy se dostavila zcela náhle a intenzivně či se zcela náhle změnil její charakter a její průběh je zcela netypický
  • Bolest trvá několik dní
  • Bolest hlavy souvisí s úrazem hlavy (mozku), mozkovou příhodou či cerebrovaskulárním onemocněním

Příčiny bolesti hlavy v nemocných orgánech:

Bolest hlavy může být důsledkem onemocnění nebo přetížení některého z orgánů. Které orgány to mohou být?

  • tenké střevo
  • tlusté střevo
  • játra
  • plíce
  • žlučník
  • srdce, cévy a krevní oběh
  • páteř (především krční)

Další možné příčiny:

  • virová onemocnění
  • bakteriální onemocnění plísňová infekce
  • vedlejší příznaky očkování
  • těžké kovy či chemické látky
  • jizvy, rušivá magnetická pole
  • zuby
  • dutiny
  • alergie
  • menstruační bolesti hlavy
  • latentní infekce
  • psychické nemoci
  • potlačované emoce a bazální stres
  • deprese
  • hysterie a neurózy
  • poruchy smyslových orgánů (oči, uši, nos aj.)
  • špatný životní styl (strava, kouření alkohol, nedostatek spánku atd.)

Jak poznat, proč bolí hlava (kde může být pravděpodobný problém): 

  • bolest hlavy v oblasti čela: a to především v oblasti obou čelních hrbolů, na spáncích a při “ bolestivém pocitu vlasů “ je možné usuzovat na poruchy žlučníku. Tyto bolesti se často dostavují u lidí, kteří jsou slabší, křehcí, zimomřivější a pomalejší. Vznikají z nadbytku sladkých potravin, nadbytku jižního ovoce a přemíry alkoholických nápojů, koření apod.
  • bolest na zevních stranách čela a v postranních oblastech čela mohou mít souvislost se žaludkem
  • bolesti v oblasti kořene nosu nebo na začátku obočí mohou souviset s močovým měchýřem
  • bolesti v oblasti očních dutin mohou být vyvolány trojklanným nervem
  • bolesti nad ušima se pravděpodobně vztahují k hormonálním poruchám a zpravidla se objevují u žen
  • bolesti pod ušima v postranních částech pod ušima mohou souviset s poruchami žaludku nebo podrážděním trojklanného nervu
  • bolesti po stranách uší mohou naznačovat hormonální poruchu či poruchu jater nebo žlučníku. Mohou vznikat z tučné stravy, při nepravidelném stravování a nadměrné konzumaci jídla. Působí-li ale bolest uvnitř ucha, bývá příčinou ušní infekce.
  • bolest v oblasti lebeční klenby, tedy v nejvyšším místě hlavy (pro představu, je to průsečík čáry, která vede od uší a nosu směrem nahoru až k nejvyššímu místu hlavy) značí psychické poruchy (stres, deprese atd.)
  • bolest v záhlaví, které leží poblíž středové čáry hlavy (asi 1 cm) pravděpodobně souvisí s poruchou močového měchýře. Jsou-li však více do strany, pak se jedná o potíže žlučníku. Příčinou těchto bolestí může být ale také stres, horko a strava bohatá na maso, sýry, uzeniny, vejce a sůl.
  • bolest hlavy měnící své místo signalizuje pravděpodobně virové onemocnění, chřipku apod.

    

Druhy bolesti hlavy:

  • stahující bolest hlavy: tyto bolesti jsou zpravidla následkem stresu, který je spojený s produkcí adrenalinu (hormon nadledvin). To má za následek stažení cév, což u citlivých lidí vyvolává bolest hlavy
  • tlaková bolest: vyvolávající pocit napětí a tlaku, jako by nám měla „prasknout“ hlava jsou většinou provázeny rudým obličejem. Bolesti se dávají do souvislosti s vysokým krevním tlakem a malou elasticitou krevních cév, ale mohou být způsobeny také špatnou činností střev
  • tupá bolest: tyto bolesti mohou být následkem nízkého krevního tlaku. Cévy se rozšiřují, což má za následek horší zásobení mozku kyslíkem. Bolesti mohou vzniknout i při alergické reakci, kdy se cévy rozšíří vyplaveným histaminem a dojde k poklesu krevního tlaku.
  • bodavá bolest: tyto bolesti poukazují na energetické městnání, přebytek energie v určitém místě. Často se tyto potíže objevují po sportovním výkonu
  • trhavá bolest. pravděpodobně se jedná o spojitost bolesti hlavy s virovým onemocněním, zejména chřipkou. Ojediněle se může jednat o některá onemocnění přenosná ze zvířat na lidi, v tomto případě je nutné navštívit lékaře
  • pulzující bolest: tyto bolesti jsou většinou vyvolány změnami tlaku při zvýšené citlivosti na změny počasí
  • bolest hlavy z napětí: k těmto bolestem mají sklon lidé, kteří pracují duševně. Působením dlouhotrvajícího napětí v kombinaci s nepohodlnou polohou těla, se napínají svaly v horní části zad. Tím vznikají svalová ztluštění, které pak tlačí na hlavové nervy
  • trhavá bolest: tyto bolesti hlavy jsou typické pro napadení viry herpes, přičemž v oblasti hlavy se vyskytuje hlavně herpes zoster – pásový opar
  • nejasná bolest: tyto bolesti, které nelze nikam zařadit, zpravidla souvisejí se střevní poruchou. Často je provází zácpa či průjem

Kdy bolí hlava:

většina bolestí hlavy přichází v pravidelných situacích. Můžeme vysledovat výskyt bolestí hlavy u žen v měsíčním rytmu menstruace, také spojení s určitými orgány je pochopitelné, neboť z čínské medicíny je známo, že každý orgán je během dne  dvě hodiny na vrcholu svého působení.  Znalost tzv. orgánových hodin je využívána také k diagnostice nemocí. Pokud se tedy bolest hlavy vyskytuje pravidelně v určitou dobu, bylo by vhodné dotčený orgán posílit. Lidé, kteří se neřídí svými “ vnitřními hodinami“, trpí více psychickými a psychosomatickými poruchami. Který čas je tedy spojen s kterým orgánem:

  •  1-3 hodiny : játra
  • 3-5 hodin: plíce
  • 5-7 hodin tlusté střevo (nejvhodnější doba na vyprázdnění)
  • 7-9 hodin žaludek  (optimální doba na vstávání je mezi 7. a 8. hodinou a mezi 8. a 9. hodinou je nejvhodnější doba pro kvalitní snídani. Mozek se u „skřivánků“ v tomto čase dostává do své provozní teploty)
  • 9-11 hodin slezina a slinivka ( čas vhodný na ovocnou svačinku)
  • 11-13 hodin: srdce
  • 13-15 hodin: tenké střevo (optimální čas na oběd a odpočinek)
  • 15-17 hodin: močový měchýř
  • 17 – 19 hodin ledviny
  • 19-21 hodin krevní oběh a sexualita
  • 21.23 hodin žlázy s vnitřní sekrecí
  • 23-1 hodina: žlučník

Některé bolesti hlavy se vyskytují v různé denní době či v různých období. Pokud se však objevují pravidelně, je nutné si uvědomit určité souvislosti:

  • bolest hlavy po probuzení: je způsobena vysokým krevním tlakem (nechte si změřit váš tlak), zatížením ledvin nebo nevhodným nočním jídlem. Určitou roli hraje i namáhání páteře při špatné poloze ve spánku
  • bolest hlavy před jídlem může signalizovat překyselení žaludku. Zvýšená produkce žaludeční kyseliny se projevuje také pálením žáhy a říháním
  • bolest hlavy během konzumace jídla: může být důsledkem nesnášenlivosti určité potraviny – alergenu a poukazuje na potravinovou alergii
  • bolest hlavy po jídle: také bývá projevem potravinové alergie
  • bolest hlavy, máte-li hlad: pokud máte hlad, stoupá nebo klesá hladina krevního cukru. Už malé zakolísání hladiny krevního cukru mohou mnozí lidé pociťovat jako bolesti hlavy. často se vyskytují u lidí trpících cukrovkou (diabetes). Rychlou pomoc v tímto případě nabízí troška hroznového cukru nebo kousek chleba
  • bolest hlavy před nebo během menstruace: může poukazovat na hormonální poruchu, která může vycházet z vaječníků, nadledvin či hypofýzy.
  • bolest hlavy v určitou hodinu: již bylo popsáno výše

Léčba bolesti hlavy:

Bolest hlavy je pouze příznak a to je potřeba si uvědomit i při léčbě. Proč? Protože pokud použijeme analgetika či jinou metodu a bolest ustane, neznamená to ještě, že jsme vyléčeni. Je proto velice důležité zjistit, co bolest vyvolalo a pak problém řešit. Způsoby zastavení bolesti hlavy jsou různé. Nejrychleji problém vyřeší analgetika (léky): vysokou účinnost proti bolesti mají léky obsahující ibuprofen (Ibalgin, Nurofen) nebo ibuprofen v kombinaci s kofeinem (Ibufein), diklofenak (Dolmina, Myogit) nebo naproxen (Nalgesin). Tyto léky mají také protizánětlivý účinek. Nejsou však vhodné pro osoby s vředovou chorobou, zvýšenou krvácivostí. Kombinace kyseliny acetylosalicylové s kofeinem (Acylcofin) mají zesílený efekt, zejména pokud obsahují i paracetamol (Acifein, Tomapyrin). Velmi dobře se snáší paracetamol (maximálně 1g po 4 hodinách, maximálně 4 gramy denně). Dále se můžete setkat s kombinacemi pareacetamolu s dalšími látkami, které zvýší účinnost preparátu. Je to např. s kofeinem (Panadol extra, Paralen extra), s propyfenazonem (Valetol), s guaifenesin (Ataralgin). Všechny tyto léky jsou volně dostupné (bez receptu).

Další možnosti, jak bolest hlavy zvládnout:

Jelikož je příčin bolestí opravdu mnoho, také možností, jak se jich zbavit je mnoho. Velká většina následujících rad a návodů slouží již k prevenci (snaha, aby bolest hlavy vůbec nevznikla). Jiné rady již pomáhají vzniklou bolest hlavy odstranit cestou přírody.

1/ dietoterapie: o spojitosti mezi výživou a zdravím se ví od počátků lidstva. Vyvážená strava tvoří základ léčby bolesti hlavy. Víme, že některé druhy potravin bolesti hlavy vyvolávají, jiné naopak potlačují. Doporučené potraviny jsou:

  • obiloviny: tenzní bolest hlavy se někdy dostavuje společně s depresí, která úzce souvisí s hypoglykémií (náhlý pokles hladiny cukru v krvi). Celozrnné obiloviny (rýže, pšenice, oves, ječmen, žito, kukuřice, jáhly apod.) člověka proti hypoglykémii chrání. Je však nutné jíst potraviny celozrnné (obzvláště pak pečivo). Bílé pšeničné pečivo rozhodně vhodné není (má opačný účinek, než pečivo celozrnné). Také vícezrnné pečivo není příliš optimální. Aby se zákazníkům líbilo a vypadalo zdravě, bývá do něj přidáno množství barviv (např. karmel aj.). Je to však pouze marketingový trik. Vícezrnné pečivo bývá dokonce z hlediska zdraví mnohem horší, než pečivo bílé (ale protože vypadá tmavě, lidé si ho v dobré víře rádi kupují). Takže je vhodné opravdu dbát na to, aby jste konzumovali pečivo celozrnné, nikoliv bílé či vícezrnné.
  • potraviny bohaté na draslík (listová zelenina, banány, třešně, papája, jam, čerimoja atd.) zvyšují poměr draslíku a sodíku, který je důležitý pro vnitřní stabilitu tělesných buněk a tím pádem i neuronů
  • luštěniny: fazole,cizrna, sója atd.
  • listová zelenina: zelí, salát, špenát, zelené fazolky atd.
  • zelenina: rajčata, artyčok, brokolice, mangold, dýně atd.
  • hlízy: brambory, kasava atd.
  • ořechy: mandle, lískové ořechy, paraořechy, piniové oříška atd.
  • ovoce: borůvky, hrušky, švestky, jablka, broskve atd.
  • nápoje: voda, džusy, ovocné šťávy, mošty

Potraviny, jejichž konzumaci bychom se měli raději vyhnout:

  • všechny potraviny obsahující nasycené tuky, jako např.mléčné výrobky, vejce, maso, tuky živočišného původu, kokosový olej apod., které se ukládají ve stěnách tepen, a tím přispívají k rozvoji aterosklerózy. Existují hypotézy o příčinách migrény, v kterých se uvádí, že výskyt tohoto onemocnění přímo souvisí s usazováním tuků ve stěnách tepen.
  • ochucovadla a koření: mohou vyvolávat alergie
  • konzervanty (především konzervované maso, uzeniny aj.), sladidla(především rafinované sacharidy = cukr) a další přísady (např. tartrazin či tyramin aj)
  • nápoje s obsahem oxidu uhličitého (mají často přímou souvislost s bolestmi hlavy), alkoholické nápoje, povzbuzující nápoje (káva, čaj, kola atd.)

2/  zlepšení životního stylu: velice důležitý pravidelný denní režim, pravidelná strava, dostatek spánku, pohyb (především na čerstvém vzduchu). Je vhodné neponocovat, nepobývat v zakouřeném prostředí. V případě sedavého zaměstnání často měnit polohu, jít se projít či zacvičit si.

3/ fytoterapie: mnoho léků, které nabízí farmaceutický průmysl, obsahuje účinné látky z léčivých rostlin. Tyto látky lze však získat snadno a hlavně přímo bez přidávání chemických látek, tedy přímo z rostlin (bylin). Které bylinky či směsi mohou pomoci? Jsou to především: kopretina řimbaba, devětsil lékařský, máta peprná, dobromysl obecná, heřmánek pravý,meduňka lékařská, karmelitské kapky, bez černý, kopřiva dvoudomá, švédské kapky, olše,kontryhel, černý rybíz, ale i česnek, křen, citron, jablko,ocet, majoránka, eukalyptový olej mentol, aj. Zde je návod, jak si některé bylinky zkombinovat:

  • čaj z čerstvého zázvoru může být stejně účinný jako analgetika: 25 g zázvorového kořene oloupejte, nakrájejte na kolečka v 20 minut vařte v 600 ml vody. Pak vodu slijte do hrnečku, přidejte  citronovou šťávu a med dle chuti a vypijte.
  • čaj na bolest způsobenou špatnou funkcí jater a žlučníku: 20 g květu z mateřídoušky lékařské, 10 g květu rozmarýnu lékařského, 10 g semen ostropestřec mariánského a 40 g bílého dřeva lípy velkolisté = vytvořit směs. 1-2 polévkové lžíce této směsi asi 5 minut povařit a pak nechat 10 minut odstát. Před každým jídlem vypít 1 šálek tohoto čaje a problém s bolestí hlavy výrazně ustoupí
  • čaj proti migréně I. : 20 g listů jinanu dvoulaločného, 10 g květů meduňky lékařské, 10 g kůry vrby bílé a 40 g kopretiny řimbaba smíchat. 1-2 polévkové lžíce této směsi 5 minut povařit a pak nechat 10 minut odstát. Před každým jídlem vypít 1 šálek tohoto čaje .
  • čaj proti migréně II. : 20 g květu sluncovky kalifornské, 6 g zemědýmu lékařského, 20 g meduňky lékařské, 20 g květu kopretiny řimbaba a 10 g drmku obecného = vytvořit směs.1-2 polévkové lžíce této směsi 5 minut povařit a pak nechat 10 minut odstát. Před každým jídlem vypít 1 šálek tohoto čaje . Zde je ale možné nebezpečí ucpání žlučovodů, proto se před užíváním tohoto čaje raději poraďte se svým lékařem.
  • čaj také zmírňuje již probíhající bolest hlavy I. : 40 g majoránky, 30 g levandule, 30 g máty, 20 g meduňky a 20 g heřmánku = smíchat směs. Tři polévkové lžíce dát spařit do 3/4 litru vroucí vody, nechat 30 minut odtát, scedit. Pijeme tento odvar 5x denně.
  • čaj zmírňující již probíhající bolest hlavy II. : tento čaj uvolňuje bolest cévního původu: 1 polévková lžíce routy, natě řebříčku, květu měsíčku a natě pelyňku a dvě lžíce kozlíku. Vše smíchat a vytvořit směs, kterou přelijeme 1,25 l vroucí vody a necháme pod pokličkou 2 hodiny louhovat. Pak scedíme a pijeme 2x denně po 200 mililitrech. Můžeme uchovávat 3 dny v lednici.
  • petrklíčový čaj: 1 vrchovatá lžíce květů petrklíče se přelije šálkem vroucí vody a nechá se 5 minut odstát. Pak se scedí a pije půl hodiny půl litru v průběhu dne.
  • aromatický zázvorový punč: na malé kousky pokrájený, asi 3 cm  velký zázvorový kořen, kousek celé skořice, 2 hřebíčky, 2 koriandry a citronovou kůru uvařte asi 15 minut v 500 ml vody a sceďte. Pijte několikrát denně.
  • heřmánkový čaj: dejte 1 lžičku sušených heřmánkových květů do 150 ml vroucí vody, nechte 10 minut stát a sceďte. Pijte 3-4 šálky denně. Podobně můžete připravit čaj z meduňky, máty dobromysli atd.
  • karmelitské kapky: 50 g sušených listů meduňky, 20 g citronové kůry, 10 g celé skořice, 10 g muškátového oříšku a 1/2 l koňaku nebo vodky (rum se nedoporučuje). Všechny tyto ingredience smíchejte a nechte týden odležet v uzavřené lahvi na světle. Potom sceďte a uložte do chladu (např, do lednice). Užívejte při potížích  (bolest hlavy, nevolnost, nechutenství, žaludeční těžkosti, poruchy menstruace, nespavost atd.).
  • bylinkový protimigrenózní čaj, který přináší úlevu v akutní fázi nemoci: 2 lžičky usušených listů kontryhelu, 1 lžička listů máty a 300 ml vody. Směs bylinek zalijte vroucí vodou a nechte 10 minut louhovat. Poté sceďte a pijte po dobu potíží.
  • bezový čaj: 1 lžíce sušených bezových květů se vhodí do 500 ml vroucí vody, 3 minuty se povaří a pak se nechá ustát do doby, než květ klesne ke dnu. Lze k bezinkovým květům přidat ještě meduňku lékařskou. Pijte několik šálků denně.
  • kopřivový čaj: připravíte z jedné lžičky sušených kopřiv, které přelijete 250ml vroucí vody. Necháte 3-5 minut louhovat, pak scedíte a pijete po doušcích až 2 litry denně, ale ne déle jak 14 dnů. Praktické je naplnit si čajem termosku a pít přes den.
  • při akutní migréně se též může použít česnek: několik stroužků česneku oloupat, prolisovat a zabalit do gázy (nebo kapesníku). Pak přiložit na spánky .
  • křen: v každé ruce pět minut držte lžíci čerstvě nastrouhaného křenu
  • citron: obklady z čerstvé citronové šťávy také může ulehčit bolestem. Šťáva se nakape na kapesník a přiloží na několik minut na spánky. Lze přiložit i samotný plátek citronu, ale pozor, citron může působit na naši pokožku dráždivě, může kůže začít pálit a zrudnout. V takovém případě ihned citron odložte a postižené místo potřete olejem.
  • jablko: nastrouhejte jablko a jeho šťávu vymačkejte přes hadřík. Do šťávy namočte kapesník a potírejte jím čelo nebo spánky. Jablko lze nahradit i přikládáním plátků syrových brambor. Též potírat čelo kapesníkem namočeným v jablečným octu je ulevující od bolesti.
  • odvar z majoránky je vhodné použít jako teplý obklad kolem hlavy. Doporučuje se přikládat majoránkový obklad 3x denně po dobu 20 minut.
  • eukalyptový olej nebo mentolové masti potírat na spánky a čelo je též vhodným pomocníkem při bolestech hlavy.

4/ aromaterapie: je jedna z nejstarších léčebných metod na světě, jejíž kořeny sahají až do doby před 5 000 lety. Výchozím materiálem pro tuto terapii jsou éterické oleje, které se označují za „duše“ rostlin. Princip aromaterapie spočívá v působení vonných látek na mozková centra zodpovědná za vznik emocí a citlivých prožitků .na limbický systém. Jeho činnost ovlivňuje další nervová centra a řídí tvorbu a vyměšování životně důležitých hormonů. Pomocí správných  vůní můžeme šířit dobrou náladu, povzbudit koncentraci a kreativitu, ale také odstraňovat některé potíže. Existuje 25 základních éterických olejů (mohou se mezi sebou kombinovat), které je možno vybrat a použít na nejrůznější potíže. Jak je správně použít?

  • odpařování pomocí aroma- lampy ukončené mělkou miskou, z níž se působením tepla (svíčkou) odpařuje voda smíchaná s éterickým olejem. Éterický olej lze přidávat i do zvlhčovačů vzduchu. Vůni vdechujte pomalu a současně provádějte uvolňovací cviky
  • koupel: minimálně 10 kapek éterického oleje rozmíchejte nejprve v šálku mléka nebo smetany, a pak přilejte do horké koupele. ponořte se do vody a zhluboka dýchejte
  • inhalace: do mísy s horkou vodou přilejte pět až deset kapek éterického oleje, přes hlavu si přetáhněte ručník a pomalu a zhluboka vdechujte. (tato metoda je však u některých typů bolestí hlavy nevhodná)
  • masáž: přidání několika kapek uklidňujícího oleje se zpříjemní pocity a zmírní bolesti, následná masáž účinek zesílí
  • obklad: namočíte větší kapesník do teplé vody s pěti až deseti kapkami éterického oleje a přiložíte na čelo. Zhluboka dýchejte.
  • přímá aplikace: pár kapek si kápněte na místa hmatatelného pulzu (zápěstí, krční tepna) a užívejte jako parfém

Královnou mezi éterickými oleji je levandule se svou svěží a čistou vůní. Velice silně uklidňuje, uvolňuje bolesti hlavy, pomáhá při nespavosti, depresích atd. Také olej z mateřídoušky či majoránky velice pomáhá snižovat napětí a bolest hlavy. Rozmarýna je klasickým lékem při bolestech hlavy. Déle je vhodný olej z heřmánku.

5/ fyzioterapie: vhodná je profesionálně provedená masáž zad, především v krční oblasti. Dále je dobré procvičování krčních svalů. Pohybová aktivita také velmi prospívá (procházky v přírodě, jízda na kole, plavání aj.)

6/ hydroterapie : léčba vodou výrazně ovlivňuje krevní oběh. Zároveň uvolňuje svalstvo, což pomáhá zmírňovat bolest hlavy, zejména tenzní, jejíž  nejčastější příčinou je napětí v ramenou a šíji. Hydroterapie se však uplatňuje  při migréně a cluster headache, protože přímo zmírňuje bolest hlavy. Vhodná je sauna, horká koupel, horké obklady, koupele nohou v teplé vodě (teplota koupelí  by měla být ideálně asi 35°C, ale maximálně by měla být do 41°C, vyšší teplota již není žádoucí). Dobré  je tření horní poloviny těla vyždímaným ručníkem namočeným do studené vody. Třeme obě paže od dlaně k ramenům, následně hruď, břišní oblast, záda a teprve nakonec krk.

7/ duševní hygiena: je dobré se večer pohodlně položit a dopřát si čas na meditaci, úplné uvolnění se.  Také je vhodné  provádět dechová cvičení (hluboké brániční dýchání) a relaxaci. Cvičení jógy je také velice doporučované.

 

8/ homeopatie: uvedu několik homeopatik, které můžeme podávat při bolestech hlavy. Výčet není samozřejmě ani zdaleka úplný. Je vždy vhodné se o správném zvolení homeopatického léku poradit s lékárníkem = homeopatikem.

  • Iris versicolor se používá u bolestí hlavy při stresu, pracovním vytížení a psychické nestability. Bolest bývá pálivá, bývá doprovázená zvracením, pálením žáhy či poruchami vidění. Užívá se 4-5 granulí  v akutní fázi.
  • Nux vomica léčí bolest hlavy způsobenou tučným, těžkým jídlem a velkým množstvím alkoholu. Tato bolest bývá spojena se zvracením, tlakem v žaludku. Bolest hlavy bývá tupého charakteru. Užívá se 5 granulí 3x denně.
  • Kalium bichronicum pomáhá proti bolesti hlavy nad očima, zvláště pak na pravé straně. Bývá bodavá a ohraničená. Je zlepšena stlačením příslušné oblasti. Užívá se 5 granulí 3x denně.
  • Belladona pomáhá při prudké pulzující bolesti provázené zarudnutím obličeje. Zhoršuje se hlukem a otřesy. Může být doprovázena teplotou a pocením. Užívá se 5 granulí každou hodinu.
  • Glonoinum léčí bolest podobající se předchozí. Bolest je však prudší a výraznější. Může být provázena barevnými nebo černými mžitkami před očima. Zhoršuje se pohybem a sálavým teplem. Užívá se 5 granulí každou hodinu.
  • Serotoninum: léčí bolest hlavy vznikající náhle, tepavého charakteru a která je provázena vnitřním pocitem horka. Dostavuje se u pacientů s nestabilním krevním tlakem, se sklonem k hypertenzi. Užívá se 5 granulí 2x denně.
  • Kalium phosphoricum léčí bolest přetížených intelektuálů, bolest hlavy dětí přetížených školními povinnostmi. Bývá lokalizována v týle a nedovolí ani jednoduchou duševní námahu. Může se zlepšit jídlem. Tato bolest se může dostavovat pravidelně, nezřídka i každý den. Užívá se 5 granulí 2x denně.
  • Phosphoricum acidum se doporučuje unaveným a přepracovaným jedincům, u nichž  únava vyústí v netečnost vůči všemu. Pacient je unaven ve dne, ale v noci nemůže spát. Bolest hlavy má tlakový charakter s maximem v temeni. Nezlepšuje se jídlem. Někdy se objevují průjmy. Užívá se 5 granulí 2x denně.
  • Ignatia amara: léčí bolest hlavy následující po psychickém otřesu nebo silném emočním zážitku. Má charakter ostré bolesti, někdy bývá charakterizována jako “ hřebík v hlavě“. Bývá provázena pocitem překážka v krku, křečemi v břiše nebo tíhou na hrudi. Bolest se zlepšuje zábavou nebo rozptýlením. Užívá se 5 granulí 2x denně.
  • Gelsemium proti bolesti, která se dostavuje po prožitém strachu, kdy je člověk unaven a vyčerpán. Bolest hlavy je provázena poruchou zraku a zarudlým obličejem.Užívá se 5 granulí 2x denně.
  • Argentum nitrikum: léčí bolest, která se dostavuje při strachu před očekávanou událostí. Je charakterizována dojmem zvětšení hlavy , která jako by byla stažena obručí a bývá doprovázena závratí. Bolest se zlepšuje stažením hlavy šátkem. Užívá se 5 granulí 2-3 x denně.
  • Actea racemosa: léčí bolest, která se objevuje při silné menstruaci. Čím je krvácení silnější, tím i bolest hlavy větší. Pacientka má pocit, že se jí snaží mozek vytlačit se ven z hlavy. Bolest se zlepší chladem. Užívá se 5 granulí v akutní fázi každou hodinu nebo denně 5 granulí týden před menstruací jako prevence.
  • China: léčí bolest po silné menstruaci. Užívá se 5 granulí 5x denně.

9/ akupunktura a akupresura:  obě metody jsou staré tisíc let a jsou tedy prověřeny časem. Akupunktura je velmi složitá a náročná metoda, která vyžaduje dlouhodobé studium, nemalou praxi a je zapotřebí zjistit přesnou příčinu problému. Provádí ji pouze lékař specialista, rozhodně není vhodné, aby se o ní pokoušel laik. Akupresura je velmi zajímavou a použitelnou metodou, a to zvláště vzhledem k tomu, že místo akupunkturní jehly zde působíme tlakem, nejlépe tlakem prstů. Tlakem palce nebo ukazováku na konkrétní bod můžeme dosáhnout velmi dobrých výsledků.  Pomocí zvyšování tlaku na prst začneme bod pomalu tisknout, chvíli (2-5 minut) jej podržíme a pak stisk pomalu povolujeme až jej úplně pustíme. Tento proces několikrát opakujeme. Pohyb můžeme doplnit i krouživým pohybem a současným zvyšováním tlaku. Pro začátečníky se doporučuje působit pouze na jeden akupresurní bod, protože vybrat a provést tlak na kombinaci bodů vyžaduje již určité znalosti. Kde najít vhodné body akupresury při bolestech hlavy najdete na stránkách: http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/180239/porazte-bolest-bez-leku-zname-doteky-ktere-vam-zarucene-ulevi.html

Při migréně je vhodné použít bod na následujícím obrázku:

 Akupresurní bod při migréně a bolesti hlavy od krční páteř

    Výsledek obrázku pro odstranění psychických blokád

Na bolest hlavy může působit pozitivně stisk na ušní lalůček. Jemně stiskněte ušní lalůček a jemnými krouživými masážními pohyby jej třete. Poté udělejte totéž na druhé straně. Vyzkoušet můžete též tlak na kořen nosu, který palcem a ukazovákem jemně stiskněte a opět krouživým masážním pohybem  masírujte. Vždy u těchto masáží hluboce a pravidelně dýchejte. Dále je vhodná masáž chodidel, která bolesti hlavy účinně zklidňuje. Někomu zase pomáhá jemný tlak na spánky. Též zavázat hlavu šátkem občas bolest hlavy zklidní.

10/ Barvy: barvy ovlivňují celý náš život a ačkoliv si to neuvědomujeme a často to nevnímáme, působí na náš organismus. Již staré kultury Indie, Egypta a Mexika znaly sílu a moc barev a využívaly ji k terapeutickým účelům.Léčivé účinky se mohou používat např v interiéru, použitím lampiček, barevných fólií či barevných skel do brýlí. Proti bolestem hlavy je účinná červená barva, která podporuje látkovou výměnu, přičemž dochází k rychlejšímu vyloučení toxických látek z organismu. Tato barva též uvolňuje blokády. U bolestí hlavy související s krční páteří se doporučuje červeným světlem ozařovat záda. Oranžová barva představuje vždy něco nového, vzrušujícího, vitálního. Někdy bývá tato barva označována jako „barva mládí“. Tato barva povzbuzuje nízký krevní tlak, podporuje trávení, dodává aktivitu. Je vhodná při bolestech hlavy způsobených zažívacími potížemi. Také pozitivně působí na bolesti hlavy spojené s nervozitou, stresem, strachem, špatnou psychikou atd. Modrá barva má v sobě zakódovanou radost ze života (pohled na modrou oblohu zalitou sluncem nás vždy rozveselí). Je vhodná zejména pro lidi vzteklé, vznětlivé, kteří nejsou schopni korigovat svoje city a emoce. Spojuje v sobě duševní i tělesnou sílu a touhu po harmonii. Uklidňuje a uvolňuje, snižuje krevní tlak, otevírá mysl, inspiraci, intuici a pomáhá při bolestech hlavy z nervozity. Zelená barva je léčivou barvou, neboť vyrovnává tělo a ducha, dodává energii a sílu, zmírňuje hněv, uklidňuje pocuchané nervy. Působí pozitivně na bolesti hlavy z napětí, stresu a únavy. Podobné účinky má i barva žlutá. Fialová barva je pak vhodná při bolestech vyvolaných přetížením jedné mozkové hemisféry. Používá se k vnitřní očistě a léčení psychických poruch.

11/ léčivé kameny : používali je především Tibeťané, afričtí šamani a Indové. Kameny mají léčivou moc, vydávají ze sebe léčivou sílu. Každý kámen má vlastní duši. Přidáváním kamenů na postižená místa nebo jejich nošením na krku si můžeme pomoci od některých problémů. Které kameny jsou vhodné na bolesti hlavy? Jsou především: jadeit (zmírňuje bolesti z migrény, chřipková onemocnění a urychluje léčení oparů), záhněda (odstraňuje deprese, sklíčenost, tiší bolesti hlavy a pohybového ústrojí, pozitivně pomáhá při infekcích), topaz (používá se k léčbě ledvin a žlučníku a bolestem hlavy způsobených právě těmito orgány), české vltavíny (zmírňují bolesti kloubů a kostí např. páteře a tedy i hlavy).

Zrdoje:
kniha: „100+1 přírodních rad na bolest hlavy“, autor Jarmila Mandžuková
kniha:“Neurologie pro sestry“, autor Ivana Tyrlíková a kolektiv
kniha: “ Neurologie pro praktické lékaře“, autor Svatopluk Káš a kolektiv
kniha: „Bolesti hlavy“, autor MUDr. Josef Jonáš a MUDr. Vladimíra Strnadelová
kniha: „Bolesti hlavy a jak nad nimi zvítězit“ autor Ramon C. Gelabert
kniha: „Migréna“ , autor Lise Manson

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *