Další cévní onemocnění mozku

Další cévní onemocnění mozku

Trombózy mozkových žil a splavů

Patří k méně častým centrálním mozkovým příhodám (CMP). Při postižení žilního odtoku dochází v postižené oblasti k městnání krve, otoku (edému) a může dojít k prokrvácení tkáně. Uzávěry drobnějších žil vedou k různým ložiskovým příznakům (parciální epileptické záchvaty, poruchy hybnosti a citlivosti), uzávěry větších žilních splavů způsobují místní i závažné celkové příznaky ( poruchy vědomí, křeče). Vzácné jsou primární (idiopatické) uzávěry neznámé příčiny. Častější jsou trombózy sekundární, ke kterým dochází při zánětlivém procesu šířícím se z tkání hlavy a obličeje (tromboflebitidy) a které jsou spojeny s příznaky celkové infekce (toto postižení je nejčastější v oblasti kavernózního sinu a je závažným onemocněním se septickými teplotami, bolestí za okem, otokem víček, exoftalmem, ochrnutím okohybných svalů). Trombózy mozkových žil a splavů se dále vyskytují v souvislosti s těhotenstvím, obdobím po porodu a užíváním hormonální antikoncepce nebo u pacientů s nádorovým postižením, hematologickými poruchami a podvýživou. (toto postižení je nejčastější v oblasti horního šípového splavu, probíhá méně dramaticky a má lepší prognózu). V léčbě septických trombóz je základní podávání antibiotik, v případě nezánětlivých trombóz připadá do úvahy léčba antikoagulační.

Hypertenzní encefalopatie

Dochází k ní při zvýšení krevního tlaku, které překračuje hranice mozkové autoregulace. Vzestup krevního tlaku bývá velmi rychlý a přesahuje adaptační mechanismy arteriol i v jiných orgánech (srdce, ledviny). Následuje poškození cévní stěny a neadekvátní zúžení (konstrukce) nebo rozšíření (dilatace) cév. V oblasti cerebrální tak dochází k drobným ischemickým i hemoragickým lézím. Jde o akutní stav, který se projevuje změnami psychickými (zmateností a neklidem), bolestmi hlavy, zvracením a často epileptickými záchvaty. Základním terapeutickým opatřením je snížení krevního tlaku. Léčba má snížit tlak během hodiny o 25% (nebo na 180/100mmHg) a udržovat tyto hodnoty po 24 hodin. Rychlejší pokles TK může způsobit ireverzibilní infarkty.

Status Lacunaris

K celkovým trvalým ischemickým postižením mozku patří status lacunaris. Jako lakuny jsou označovány drobné mnohočetné dutinky, které vznikají po malých ischemických infarktech. Bývají lokalizovány v oblasti bazálních ganglií a vyskytují se zejména u pacientů s arteriální hypertenzí a aterosklerózou. V rozvinutém stádiu se postižení projevuje poruchami stoje a chůze, celkovým postižením hybnosti, mimiky a vyjadřování. V důsledku mnohočetných drobných infarktů i v oblasti mozkové kůry dochází k postižení intelektových schopností s obvykle nárazově se zhoršující poruchou paměti, úsudku, orientace, myšlení a chování. Tento stav se označuje jako multiinfarktová demence. (Jako Binswangerova choroba se označuje stejný obraz demence při převážně podkorové lokalizaci lakun). Celková trvalá postižení mozku bývají souhrnně označována termínem aterosklerotická encefalopatie.

více o CMP na stránce http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1566

 zdroje:
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992
kniha: Lidské tělo  (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985
kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988
kniha: „Neurologie pro sestry“, autor Ivana Tyrlíková a kolektiv
kniha: „Neurologie pro praktické lékaře,“ autor Svatopluk Káš a kolektiv
kniha: „Cévní mozkové příhody“, autor Jaroslava Nebudová
kniha: „Cévní mozková příhoda“, autor Dr.Valery Feigin
kniha: „Cévní příhody mozkové“, autoři Jan Orszách a Svatopluk  Káš

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *