Cévní mozková příhoda

Cévní mozková příhoda

Výsledek obrázku pro mozková příhoda

Cévní mozková příhoda (CMP) nebo též cévní onemocnění mozku (COM) označuje skupinu chorob, které se projevují postižením normální funkce mozku a jsou způsobeny poruchou v jeho krevním zásobení. Postižení normální funkce mozku může být jak drobné a krátkodobé, bez zjistitelných změn v mozkové tkáni, tak velmi těžké a trvalé, spojené s rozsáhlým strukturálním poškozením mozku. Porucha v krevním zásobení  mozku může být způsobena poškozením zásobujících cév v nitrolebí i mimo ně, nebo onemocněním srdce, jinou poruchou krevního oběhu nebo některými chorobami hematologickými. Tyto příčiny se mohou vzájemně kombinovat.

Cévní mozkové příhody (CMP, lidově řečeno „mrtvice“) jsou významnou kapitolou neurologie z mnoha důvodů. Postihují asi 150 lidí ze 100 000 obyvatel. Úmrtnost na CMP je v průměru asi 18%. V celkové úmrtnosti se CMP řadí na třetí místo za onemocněním kardiovaskulárním a nádory. Dále je zde velice vysoká invalidita přeživších nemocných a okolnost, že věk nemocných se snižuje a stále častěji postihuje lidi v produktivním věku. Nově poskytnutých invalidních důchodů pro CMP je asi 3,8 %.  Touto chorobou bylo postiženo v minulosti i velké množství slavných osobností, jmenujme alespoň: např. Matyáše Korvína,V. Lenina, prezidenty Masaryka a Beneše, skladatele Dvořáka a Verdiho a mnoho dalších.

rizikové faktory CMP:

většina CMP vzniká jako následek kombinace medicínských příčin (např. vysoký krevní tlak) a příčin návykových (např. kouření). Takové příčiny nazýváme rizikovými faktory. Některé rizikové faktory mohou být regulovány nebo i zcela eliminovány a to buď léčebnými prostředky (např. užíváním určitých léků) nebo prostředky nemedicínskými  (např. změna životního stylu). To jsou tzv. ovlivnitelné faktory. Udává se. že až 85% CMP lze předcházet kontrolou těchto ovlivnitelných rizikových faktorů. Nicméně existují faktory, které změnit nemůžeme. Mezi tyto neovlivnitelné rizikové faktory patří stárnutí, dědičné dispozice a rasový původ.

Mezi rizikové medicínské faktory patří:

  • hypertenze (vasoký krevní tlak)
  • vysoká hladina tuků, např. cholesterolu v krvi
  • ateroskleróza (tvrdnutí tepen)
  • kardiovaskulární choroby
  • dyslipoproteinémie (skupina metabolických onemocnění, která jsou charakterizována především zvýšenými koncentracemi lipidů nebo lipoproteinů v plazmě v důsledku jejich zvýšené syntézy nebo sníženého odbourávání)
  • srdeční poruchy, jako např. fibrilace = míhání síní (nepravidelná srdeční akce)
  • diabetes mellitus
  • neprasklé mozkové aneuryzma (tepenná výduť)
  • poruchy krevní srážlivosti
  • zánětlivá onemocnění
  • výskyt CMP v rodině a další genetické faktory
  • migrény
  • řada dalších medicínských faktorů

Mezi rizikové nemedicínské faktory patří:

  • nezdravá strava
  • přemíra alkoholu
  • kouření
  • tělesná nečinnost
  • chrápání a spánková apnoe
  • antikoncepční pilulky
  • hormonální substituční terapie
  • těhotenství
  • stres a deprese
  • povzbuzující drogy
  • nadváha
  • úrazy krku

CMP nevznikají náhodně, ale obvykle postihnou osoby, které mají více rizikových faktorů. Vaše osobní riziko CMP si můžete spočítat a zhodnotit podle této tabulky :

Rizikový faktor Skóre rizika Aktuální skóre
0 1 2 3
věk 0-44 let 45-64 let 65-74 let Nad 75 let
kouření Nikdy nebo přestal před více než 5 lety Přestal před méně než 5 lety Kuřák do 20cigaret denně Kuřák přes 20 cigaret denně
Krevní tlak (mm Hg) Normální <120/80 Hraniční až mírná hypertenze 120-159/80-94 Střední hypertenze 160-179/95-109 Těžká hypertenze 180+/110+
cukrovka Nepřítomna Nelze posoudit Rodinná zátěž Potvrzený diabetes
Rodinná zátěž iktem Žádná Pokrevný příbuzný měl iktus po 65 letech Pokrevný příbuzný měl iktus před 65 lety 2 nebo více příbuzných mělo iktus
cholesterol Pod normou <5,2 mmol/l nebo <200 mg/dl Průměrný     5,2 – 6,1mmol/l nebo <200-239 mg/dl Středně zvýšený 6,2-7,8 mmol/l nebo 240-300 mg/dl Silně zvýšený >7,8 mmol/l nebo >300 mg/dl
Alkohol (standardní dávky denně Žádná přemíra (0-2 muž a 0-1 žena) Lehké nadužívání (3-4 muž,2 žena) Střední abúzus (5-6 muž,3-4 žena) Těžký abúzus (>6 muž >žena)
BMI (kg/m² ) Normální (18,5-24,9) Lehká nadváha (25-26,9) Střední nadváha (27-29,9) Obezita (>30)
Fyzická aktivita Normální (1 h energické aktivity alespoň 3x týdně Lehce snížená (1 h energické aktivity 1-2xtýdně) Středně snížená (<1 h energické aktivity 1x týdně) Minimální (téměř žádná energická aktivita
Celkové skóre

Pohybuje-li váš součet bodů mezi 1-4, máte nízké riziko (ale o 5-10% vyšší pravděpodobnost iktu než jiná osoba stejného věku bez těchto rizikových faktorů, např. někdo se součtem 0). Součet mezi 5-9 body naznačuje středně nízké riziko, součet 10-13 bodů znamená středně vysoké riziko CMP (asi 20% pravděpodobnost vzniku CMP)  a součet nad 14 a více bodů představuje vysoké až velmi vysoké riziko vzniku iktu (více než 40% pravěpodobnost).

Příznaky: klinický obraz CMP lze těžko popsat. Protože ani jeden pacient není stejný jako druhý, bude také vznik, obraz a průběh CMP pokaždé trochu jiný.Vždy záleží na oblasti postižení, tj. na tom, v které oblasti mozku nebo v které cévě k poruše došlo. Jsou cévy zásobující životně důležité oblasti a naopak cévy vyživující méně podstatné úseky centrálního nervového systému. Při postižení lokální oblasti dojde vždy k výpadku její funkce. Je-li postižen kmen větší cévy, vyřadí se (byť i s určitými výjimkami) větší úsek mozku než při postižení drobné tepénky. Jsou oblasti dobře prokrvené s bohatším kolaterálním oběhem, kde cévní příhoda zanechá malé následky. Naopak tam, kde je prokrvení chudé, jsou následky vážnější. Klinický obraz záleží i na rychlosti vzniku postižení. Pozvolný vývoj má vždy lepší možnosti kompenzace. Záleží i na krevním tlaku a srdeční činnosti, konečně to závisí i na věku pacienta a příčině poruchy. Všechny tyto faktory určují společně obraz náhlé cévní mozkové příhody. Krátkodobý pocit závrati a nejistoty nebo přechodné brnění ruky a naproti tomu bezvědomí s ochrnutím poloviny těla zdánlivě vypadají jako něco zcela odlišného, něco, co spolu nesouvisí, a přesto obojí může být jednou z forem poruchy mozkového krevního oběhu. Je to podobné jako u epilepsie. Ta se může projevit jen krátkodobým „ zakoukáním se“, nepřítomným pohledem, a zrovna tak těžkým záchvatem s křečemi a bezvědomím. A obojí je stejná nemoc. Takže je nutné si nejprve uvědomit, že standardní klinický obraz mozkové cévní příhody neexistuje. Tato choroba může mít velice mnohotvárný obraz. Proto vždy tuto diagnózu musí spolehlivě určit specialista-neurolog na základě mnoha vyšetření. Přesto určitá vodítka tady jsou.

CMP bývá charakterizována náhlým (apoplektickým) počátkem neurologických příznaků, někdy poruchou vědomí, bolestí hlavy nebo zvracením a obvykle dočasnou následující tendencí k zotavení. Uvedu zde nejčastější příznaky CMP, ale je potřeba si opět uvědomit, že příznaky vždy závisí především na umístění (lokalizaci) mozkového postižení (liší se zejména příznaky z oblasti mozkových hemisfér a kmene mozkového):

  • porucha hybnosti končetin částečná (paréza) nebo úplná (plegie) na jedné polovině těla (hemiparéza či hemiplegie)
  • poruchou čití (hypestezie nebo hemihypestezie)= je lokalizované nebo generalizované snížení citlivosti kůže (na dotyk, tlak, bolest či teplotu) nebo částečná ztráta citlivosti na smyslové podněty
  • porucha řeči a porozumění řeči (afázie),výslovnosti (dysartrie)
  • postižení schopnosti číst (alexie) a psát (agrafie) a počítat (akalkulie)
  • poruchy zraku (hemianopsie= omezení zorného pole, diplopie= dvojité vidění)
  • poruchy hlavových nervů (např lícního nervu, okohybných nervů)
  • poruchy mikce (inkontinence nebo retence močová)
  • poruchy hybnosti všech končetin (kvadruparéza, kvadruplegie)
  • poruchy polykání (dysfagie)
  • poruchy paměti a chování (amnézie, apatie nebo neklid a zmatenost)
  • v závislosti na místě a rozsahu postižení bývá různý stupeň poruchy vědomí (somnolence,sopor nebo koma)

Cévní mozkové příhody jsou buď HEMORAGICKÉ (krvácení do mozku, tvoří cca 18%  všech CMP) nebo ISCHEMICKÉ (tzv. ischemické infarkty, vznikají z nedokrvení části mozku, tvoří cca 75% všech CMP). Podle místa postižení jsou buď INTRACEREBRÁLNÍ (uvnitř mozku) nebo SUBARACHNOIDÁLNÍ (v prostoru mezi mozkem a pavoučnicí). Toto základní rozdělení má význam nejen pro různou prognózu, ale i pro léčebný postup. A to navzdory tomu, že klinický obraz je v některých případech podobný.

Jak CMP vzniká: Mozková tkáň ke své normální funkci vyžaduje nepřetržitou dodávku kyslíku a glukózy. Dostatečný přísun okysličené krve je nezbytný pro oxydativní metabolické pochody v neuronech. Normální krevní průtok v šedé hmotě  mozkové je přibližně 60 ml krve na 100 g tkáně za minutu, bílá hmota mozková má nároky menší a krevní průtok zde činí asi 20ml krve /100g tkáně za minutu. Celkem mozek vyžaduje u dospělého člověka přítok asi 750 ml/min. Tento objem jo do mozku přiváděn čtyřmi tzv. magistrálními tepnami- dvěma vnitřními krkavicemi dvěma vertebrálními tepnami.  Dostatečný a vyrovnaný mozkový krevní průtok je dále zabezpečován cerebrální autoregulací, která je schopna změnami šíře mozkových cév vyrovnávat kolísání krevního tlaku (v rozmezí 70-150 mmHg středního arteriálního tlaku). Konečně kyslíková nabídka v normální arteriální krvi přesahuje mozkovou kyslíkovou spotřebu asi dvojnásobně, proto snížení mozkového průtoku na 50% se obvykle ještě neprojeví žádnými příznaky. Při poklesu průtoku na hodnoty kolem 20ml/100g/min dochází k projevům ischemie (snížené prokrvení tkáně). Nastává nejprve přechodné (reverzibilní) omezení funkce neuronů, které se klinicky projevuje nepozorností, závrativostí a pak mdlobou. Při výraznějším poklesu krevního průtoku (pod 10 ml/100g/min) dochází již k nevratným (ireverzibilním) změnám struktury neuronů a  gliových buněk. Počáteční změnou v ischemickém neuronu je poškození mitochondriální membrány. Pokračující poškození buněčných membrán vede k zástavě metabolosmu neuronu, ztrátě membránového napětí a pak k zániku buňky. Při úplném zastavení krevního zásobení mozku nastane bezvědomí do 3-5 sekund, po 1 minutě ustává funkce neuronů a po 3-5 minutách se rozvíjí proces, který končí nevratným strukturálním zničením mozkové tkáně. V případě místní (ložiskové, fokální) ischemie dochází zejména  v okolí postižené oblasti ( v oblasti tzv. ischemického polostínu) k nevratným změnám  pomaleji ( během 6-12 hodin). V tkáňovém metabolismu převažuje anaerobní glykolýza, rozvíjí se látková acidóza a dochází k poruše hematoencefalické bariéry vedoucí k dalším patologickým změnám.

K ischemické cévní mozkové příhodě tedy dojde při nedostatčenosti krevního zásobení v určité oblasti na dostatečně dlouhou dobu. K tomu může dojít zúžením nebi uzávěrem přívodné tepny (nejčastěji při cévní ateroskleróze nebo embolizaci), náhlým zvýšením krevního tlaku (při hypertenzní chorobě), poklesem krevního tlaku (při srdečním selhání nebo šokových stavech) nebo zvýšením krevní viskozity. Vzniku ischemie mohou napomáhat různé abnormality v průběhu tepen (např. cévní kličky, anomálie v utváření Willisova okruhu) a uvedené příčiny se mohou kombinovat. Podrobnější informace si můžete přečíst v článku „ischemické cévní mozkové příhody“. Více na stránce: http://nemoc-pomoc.cz/?page_id=1572

Embolizační příhody bývají charakteristické náhlým vznikem příznaků (symptomů). Tepenný vmetek (embolus) je nejčastěji krevní sraženina (trombus) z levostranných srdečních oddílů (např. levé síně) nebo původu aterosklerotického (tromby a části  drolivých aterosklerotických plátů). Vmetky kardiálního (srdečního) původu mohou být infikovány a mohou způsobit vznik mozkových abscesů. Vzácně může dojít k embolizaci  do mozku i jiným materiálem (např. tukové částice nebo vzduch při embolii tukové a vzduchové). Zúžení nebo uzávěry cév na podkladě aterosklerotického postižení bývají obvykle lokalizovány v místě odstupů větších tepen (např. v rozvětvení společné krkavice na krku)ˇˇCasto se projevují zpočátku přechodnými příznaky.

Při mozkovém krvácení (hemoragii) dojde k porušení celistvosti stěny arterie a poškození mozkové tkáně vzniklým intracerebrálním hematomem. Krvácení subarachnoideální je lokalizováno v prostoru mezi mozkovými obaly. K hemoragickým mozkovým příhodám dochází nejčastěji při arteriální hypertenzi. Krvácení se obvykle nachází v typické lokalizaci – oblasti podkorových jader (bazálních ganglií) a vnitřního pouzdra (capsula interna). Dochází zde ke krvácení z tzv. Charcotovy hemoragické arterie (arteria  lenticulostriata). Další příčinou mozkového krvácení může být cévní (arteriovenózní) malformace, tepenná výduť (aneurysma) nebo poruchy krevní srážlivosti. Prokrvácet může také původně ischemické ložisko nebo jinak postižená tkáň (např. nádorem,úrazem atd.). V těchto případech mají hemoragie různou lokalizaci. Více na stránce: http://nemoc-pomoc.cz/wp-admin/post.php?post=1570&action=edit

Na prvotní poškození mozkové tkáně ischenií nebo hemoragií navazují další změny a komplikace, které mohou být ve svých důsledcích závažnější než původní poškození. Nejvýznamnější jsou:

  • otok (edém) mozku
  • stažení cév (cévní spazmy)
  • rozšíření mozkových komor (hydrocefylus)
  • nitrolební přetlak
  • tlakové kužely
  • další ischemie či hemoragie

Diagnóza CMP může být někdy obtížná, protože je-li průběh atypický nebo je-li pacient v bezvědomí, velmi podobné projevy může vykazovat např. mozkový nádor či netrolební krvácení. Kromě anamnézy, klinických příznaků, laboratorních vyš., EKG, sonografie, angiografie atd. je proto tím nejdůležitějším vyšetřením CT.

Léčba CMP má největší naději na úspěch, je-li zahájena v době co nejkratší od vzniku příhody.  Záleží na tom, zda jde o CMP ischemickou či hemoragickou. Podrobněji se proto budu o diagnostice a léčbě CMP rozepisovat v článcích „ischemická cévní mozková příhoda“ nebo “ hemoragická cévní mozková příhoda“.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10315080042-tep-24/411231100222015/obsah/171475-cevni-mozkova-prihoda

Opravdová příhoda, která se může stát i Vám:

Na jednom grilování Jitka najednou omdlela a spadla. Bylo jí nabídnuto, že jí  zavolají záchranku, ale ona každého ubezpečovala, že je jí dobře a že se jí jen udělalo špatně kvůli novým nerozchozeným botám. I přesto, že byla bledá a chvěla se, pomohli jí umýt se a posadili jí ke stolu s jídlem. Celý zbytek večera byla Jitka v klidu. Pozdě večer po grilování její manžel přesto raději zavolal záchranku. Pak zavolal kamarádům z grilování a oznámil ji, že jeho manželka byla přece jen hospitalizována. Potom  přišel šok pro všechny. O hodinu později Jitka náhle zemřela. Při zahradní slavnosti totiž utrpěla mozkovou příhodu. Kdyby její přátelé věděli, jak se dají rozpoznat příznaky mrtvice, mohla Jitka ještě žít! Někteří lidé nezemřou hned, ale zůstanou odkázáni na pomoc druhých s vědomím, že jsou v beznadějné a bezvýchodné situaci. Trvá jen 1 minutu si toto přečíst!

Neurologové tvrdí, že pokud se pacient dostaví nejdéle do 3 hodin od příhody, může být zachráněný. Tvrdí, že trik je vtom nejen rozpoznat a správně diagnostikovat mrtvici, ale i dopravit pacienta do 3 hodin k lékaři, který může pomoci.

Jak rychle laicky rozpoznat mrtvici:

Nejlehčí metoda jak ji poznat, je komunikovat s postiženým takto:

  • poprosit ho, aby se zasmál – což zřejmě nebude schopen
  • poprosit ho, aby řekl jednoduchou větu – může mluvit nesrozumitelně a zmateně
  • poprosit ho, aby zvednul obě ruce – což mu nepůjde, anebo jen velmi těžko
  • poprosit ho, aby vyplázl jazyk – pokud je jazyk pokřivený a kroutí se ze strany na stranu, je to znak mrtvice

Pokud má postižený problém vykonat alespoň jeden shora vyjmenovaných kroků, je třeba ihned zavolat záchranku!

 zdroje:
kniha: „Neurologie pro sestry“, autor Ivana Tyrlíková a kolektiv
kniha: „Neurologie pro praktické lékaře,“ autor Svatopluk Káš a kolektiv
kniha: „Cévní mozkové příhody“, autor Jaroslava Nebudová
kniha: „Cévní mozková příhoda“, autor Dr.Valery Feigin
kniha: „Cévní příhody mozkové“, autoři Jan Orszách a Svatopluk  Káš

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *