Graves- Basedowova choroba

Graves – Basedowova choroba

   Výsledek obrázku pro graves basedowova choroba Výsledek obrázku pro graves basedowova choroba

Onemocnění je pojmenované podle dvou lékařů irského (R.J.Graves) a německého (K.A.von Basedow) původu, kteří se  počátkem 19. století  nejvíce zasloužili o její poznání. Také se označuje jako tyreotoxikóza imunogenní nebo autoimunitní, podle poruchy imunitního systému, při které se vytváří v těle protilátky proti vlastní tkáni štítné žlázy. Dlouhá léta se pokládaly změny na štítné žláze, její zvětšení a pulsace, za druhotné  a věřilo se na nervový původ onemocnění. Teprve roku 1887 Moebius vyslovil teorii, že příčinou onemocnění je zvýšená činnost štítné žlázy. Umožnil tak první léčebné pokusy  u nemoci do té doby neléčitelné – operační odstranění štítné žlázy, které zaváděli první Reverdin (1879) a Kocher (1883). Náhodná záměna digitalisovaných kapek za jódovou tinkturu a velký přechodný  úspěch  této léčby u nemocné s tyreotoxikózou a srdečním postižením vedly v minulém  století k zavedení velkých dávek jódu při léčbě tyreotoxikózy. Těsně před druhou světovou válkou byly objeveny látky tlumící činnost štítné žlázy, takzvaná  tyreostatika, z nichž prvním lékem užívaným v našich zemích  byl Alkiron, zavedený u nás až po válce. Za války pak přistoupil do arzenálu  výzkumného a pak i léčebného radioaktivní jód. Dnes nepovažujeme tyreotoxikózu za jednotné onemocnění, ale dělíme ji na několik odlišných chorobných jednotek. Každá z těchto jednotek má nejen poněkud odchylný klinický obraz, ale pravděpodobně také jinou základní příčinu.

Za normálních okolností používá imunitní systém protilátky k ochraně organizmu při jeho napadení bakteriemi, viry a dalšími cizorodými látkami. Imunitní systém dokáže rozpoznat napadení organizmu škodlivinami a protilátky vytvářené  krevními buňkami (lymfocyty) tyto vetřelce zničí. U Graves-Basedowovy choroby  se v těle tvoří protilátky, které omylem napadají tkáň vlastní štítné žlázy (speciálně jisté bílkoviny na povrchu jejích buněk tzv. TSH receptory). Jejich stimulačním vlivem dochází k difuznímu zvětšení štítné žlázy s nekontrolovatelnou nadprodukcí jejich hormonů. Ke klasickému obrazu tyreotoxikózy patří u Gravesovy choroby  ještě postižení svalové, tukové a vazivové tkáně v očnici, kožní změny na bérci a změny tvaru prstů.

Onemocnění postihuje převážně mladší ženy, nejčastěji mezi 20-40 lety, ale vyskytuje se také u dětí a starých lidí. K vývoji choroby přispívá několik faktorů. Jsou to zejména poruchy imunitního systému s dědičnými sklony k výskytu autoimunních chorob. Avšak ne všichni pacienti, kteří mají imunologické předpoklady k rozvoji Graves-Basedowovy choroby jí onemocní. Byla pozorována celá řada spouštěcích mechanizmů, mezi které patří psychické stresy, závažné infekce, operace a úrazy, těhotenství, rychlá redukce váhy a podávání jódu.

Příznaky Grawes- Basedovovy choroby:

  • příznaky, které tvoří klasický obraz onemocnění, nemusí být vyjádřeny stejně intenzivně a řada z nich může i chybět. Příznaky bývají často skryty pod obrazem různých zdravotních problémů, které mají nemocní během života nebo je pacienti sami dlouhodobě přičítají nervozitě v určitých stresujících životních situacích
  • zvětšení štítné žlázy (struma): zpočátku je štítná žláza zvětšena rovnoměrně a je měkká (tzv. difuzní struma). Při dlouhém trvání  a u starších nemocných je uzlově změněná (uzlová struma)
  • vír nad štítnou žlázou: pohmatem i poslechem fonendoskopem lze zjistit vír nad štítnou žlázou, který je způsobený extrémně velkým krevním zásobením žlázy při její zvýšené funkci
  • zvýšená chuť k jídlu a trvalý hlad: jsou typické pro mladé jedince. U starších nemocných se vyskytuje spíše nechutenství
  • ztráta na váze, vyhublost: stupeň změny hmotnosti těla souvisí se zvýšenou látkovou výměnou. V počáteční fázi onemocnění ztrácí pacient i při  dostatečném příjmu potravy svalovou a tukovou tkáň tak rychle, že úbytek váhy činí až 10 kg za měsíc. Hubnutí, i když je jednou z nejtypičtějších známek tohoto onemocnění, se nevyskytuje u všech nemocných. U některých jsou chuť k jídlu a hlad tak výrazné, že velmi vysoký kalorický příjem nedovolí zhubnout a nemocný naopak na váze přibírá.
  • častější stolice až průjmy: souvisí s urychlenou střevní činností, s větším příjmem  potravy a poruchou vstřebávání. U starých lidí bývá stejně často jako průjem, také zácpa
  • větší pocit žízně a častější močení: je vyvoláno zvýšeným průtokem krve ledvinami a větší tvorbu moči
  • nesnášenlivost tepla: je způsobena zvýšenou výměnou látkovou  a poruchami rovnováhy mezi  tvorbou tepla v těle a jeho ztrátami do okolí
  • svalová slabost a velká únavnost: je důsledkem postižení svalové tkáně, která ubývá a na mnoha místech mizí tak výrazně, že mění vzhled částí těla (např. propadlý obličej, setřelé charakteristické tvary ramenního a pánevního pletence)
  • nervově svalové a psychické příznaky:  jemný, rychlý třes rukou a jazyka, živé, rychle výbavné šlachové reflexy, neklid nemocných, nespavost, deprese, neschopnost odpočívat, nervozita, konflikty pracovního i osobního rázu, občasné agresivní chování
  • kůže: je vlhká, teplá a jemná až sametově hladká, dlaně jsou opocené
  • vlasy: jsou jemné, odpadávají v chuchvalcích tak, že se objevují ložiska bez vlasů nebo může být celá hlava holá, řídne i obočí
  • nehty: jsou lomivé, oddělují se od nehtového lůžka, vzniká dojem špinavých nehtů
  • snadnější vznik zlomenin kostí: je způsoben osteoporózou (řídnutím kostí). K ní dochází následkem úbytku  kostních bílkovin. Převládá rozklad kostní hmoty nad její tvorbou a pevnost kostí se zmenšuje
  • změny pravidelné činnosti srdce, krevního tlaku a zrychlené obíhání krve v cévách jsou způsobeny: a) zvýšenými nároky všech tkání v těle na kyslík, b) přímými účinky hormonů štítné žlázy. Důsledkem může být selhání srdce s náhlým úmrtím. Všechny zmíněné změny způsobují zrychlenou srdeční činnost, pocity bušení srdce (i v klidu a v noci), nepravidelnou srdeční činnost, zvyšuje se tlak krve při jeho ochabnutí (dolní hodnota tlaku), příznaky srdeční slabosti jako u infarktu, úmrtí na srdeční nedostatečnost
  • dušnost: pocit nedostatku vzduchu: vzniká zvýšenými nároky organizmu na kyslík, slabostí dýchacích svalů a někdy i stlačením a zúžením průdušnice zvětšenou štítnou žlázou
  • všeobecné zvětšení mízních uzlin, dále brzlíku a sleziny je projevem  postižení krevního sytému
  • oční příznaky: endokrinní orbitopatie = poškození tkání v očnici= U endokrinní orbitopatie dochází k usazování některých látek ve vazivu, tuku a svalech v očnici zevně od oční koule, což způsobuje jejich zánětlivoz reakci s výrazným zduřením a prokrvením. Otok tkání v očnici přechází vpředu do oblasti očních víček. Zvyšuje se tlak v očnici a v důsledku jejích pevných kostěných stěn může docházet k vytlačování oka z očnice dopředu. Oční víčka vzhledem ke svému zkrácení a vysunutí oka ven z očnice, se vpředu nedovírají. Vytvářejí se vředy na rohovce, které mohou vést k infekci celého oka. Tato závažná komplikace spolu s tlakovým postižením očního nervu v očnici vedou k různým poruchám vidění až slepotě. Mezi oční příznaky endokrinní orbitopatie patří: zkrácení horního i dolního očního víčka s rozšířením očních štěrbin, otok očních víček, při pohledu dolů nesleduje horní víčko pohyb koule oční a nad duhovkou se objeví bílý srpek z bělimy. Dalšími znaky jsou: bolestivý tlak pociťovaný za oční koulí, u pokročilých forem je bolest při změně pohledu kterýmkoliv směrem. Začervenání a otok víček, nedokonalý uzávěr oční štěrbiny víčky s vysycháním, překrvení a prosáknutí spojivky, nadměrné slzení, pocit písku v očích, vytlačování oka z očnice dopředu-tzv. exoftamus, snížení ostrosti vidění, rozmazaný obraz, defekty v zorném poli, dvojité vidění, porucha vidění barev, šilhání, konečná slepota.
  • pretibiální myxedém = kožní změny na bérci= jde o zduření kůže a podkoží na různých místech bérce, ve tvaru uzlů i několik centimetrů velikých nebo usazenin připomínajících tvar vosku stékajícího ze svíčky. Otok může také postihovatrovnoměrně celý bérec a dávat mu vzhled tzv. sloní nohy. Pretibiální myxedém je způsobený ukládáním látek (mukopolysacharidů) v kůži a podkoží.
  • vzácně paličkovité zduření posledních článků prstů na rukou a nohou

O příčinách této formy tyreotoxikózy se zatím přesně neví, existuje pouze řada teorií, které však nejsou obecně uznávány. Nejstarší je názor, že tyreotoxikóza je onemocnění nervové. Svědčí pro něj pozorování o jejich náhlém vzniku po duševním otřesu. Duševní otřes však lze prokázat jen u části nemocných a ani tam nemůžeme vyloučit, že pouze nezhoršil již probíhající onemocnění. Nověji byly v krvi některých nemocných s Gravesovou – Basedowovou chorobou nalezeny látky, které účinkují na štítnou žlázu podobně jako tyreotropní hormon, ale liší se chemickou skladbou, mají charakter protilátek. Kromě účinku na štítnou žlázu mohou působit i některé kožní a oční projevy. Na rozdíl od tyreotropního hormonu se zcela vymykají kontrole zpětnou vazbou. Byly nalezeny  jen u části nemocných a jejich množství v krvi neodpovídá tíži onemocnění. Kromě toho byly nalezeny i u osob s normální činností štítné žlázy. A tak v poslední době převládá názor, že Basedowská tyreotoxikóza je onemocnění podmíněné zděděným sklonem štítné žlázy k poruše činnosti. Ten se může projevit za určitých nepříznivých okolností. Tento názor podporuje nesporný rodinný výskyt Basedowovy choroby. Vcelku o příčinách basedowské tyreotoxikózy víme zatím málo, což ovšem nebrání v jejím rozpoznávání a úspěšném léčení. Zajímavý je mnohonásobně častější výskyt této tyreotoxikózy u žen než u mužů, obvykle se udává poměr žen k mužům 3-4:1. Příčinou je asi větší složitost hormonálních regulací u žen, která souvisí s cyklickým kolísáním činnosti pohlavních žláz a s velkými nároky, které na ženu klade mateřství.

Posouzení charakteru štítné žlázy je vždy nutné přenechat zkušenému lékaři. Je důležité vědět, že při tyreotoxikóze nemusí být štítná žláza vždy zvětšená. Nemusí být dokonce někdy ani hmatná. Někdy bývá ve štítné žláze uzlík  uložen hluboko, jindy leží až za hrudní kostí nebo za skloubením klíčku s hrudní kostí. Odtud se může vynořovat pouze při polknutí, nebo  ani tehdy ne, a může být zjistitelný jen při rentgenovém vyšetření. Tyreotoxikóza je provázena často takovými příznaky, které mohou stačit k dobrému rozpoznání onemocnění, takže někdy není nutno užívat pomocných vyšetřovacích metod, někdy jsou však klinické příznaky vyjádřeny málo, jsou nepřesvědčivé, některé z nich chybějí a je nutno použít řady i velmi složitých vyšetřovacíxh postupů, aby se nemoc správně rozpoznala. Takové formy s malým počtem vyjádřených příznaků se vyskytují zejména ve vyšším věku. Malý počet příznaků však nemusí znamenat, že nejde o závažné onemocnění, protože může být například silně postiženo srdce. Typické příznaky Basedowovy choroby se častěji vyskytují u jedinců mladých, nodózní struma s tyreotoxikózou se zase častěji vyskytuje u osob starších. Snad tu hrají velikou roli postupem let přicházející degenerativní změny ve štítné žláze, při nichž okrsky štítné žlázy atrofují (odumírají) a jiné se uzlovitě zvětšují.

Průběh neléčené tyreotoxikózy může být různý. Často může tyreotoxikóza nemocného sužovat několi měsíců i let a pak spontánně ustoupit. Jindy může neléčená tyreotoxikóza člověka zahubit srdečním postižením nebo tak dalece oslabit, že umírá na nějakou další komplikující chorobu, kterou by jinak dobře překonal. Nejtěžším stupněm tyreotoxikózy  je tzv. tyreotoxická krize. Je to mimořádné  vystupňování všech popsaných příznaků, dostavuje se náhlý těžký stav s teplotami, žloutenkou, selháváním srdce a často duševními poruchami. Dnes jsou však tyto stavy poměrně vzácné, vidíme tyto stavy u neukázněných pacientů, kteří své onemocnění vůbec neléčí nebo kteří své léčení samovolně přerušili. Ale i při moderní léčbě se dosud nezdaří rozvinutou krizi vždy zvládnout a proto část pacientů umírá.

Léčba: cílem léčby je nejprve znormalizovat funkci žlázy („zklidnit tyreotoxikózu) a pak zajistit, aby se onemocnění nevrátilo. Nezbytnou podmínkou úspěšné léčby je dodržování správné životosprávy a výživy. Bez aktivní spolupráce nemocného nemohou mít plný úspěch ani moderní účinné léky. Ke zklidnění tyreotoxikóty používáme nejčastěji jodových preparátů (Charvátovy pilulky, různé jodové kapky atd.) a léky tlumící tvorbu hormonů ve žláze. Jsou to tzv. tyreostatika, např. Carbimazol, ale i jiné. Někdy je nutná operace a podávání léčebných dávek radioaktivního jódu. Podrobněji je léčba popsaná v kapitole „tyreotoxikóza“.

 

Výsledek obrázku pro graves basedow  Výsledek obrázku pro graves basedow  Výsledek obrázku pro graves basedow  Výsledek obrázku pro graves basedow

„O této nemoci se nejvíce začalo mluvit v souvislosti se zpěvačkou Lucií Bílou, která touto chorobou též onemocněla. Její onemocnění se u ní poprvé objevilo kolem roku 2005, k eskalaci problémů pak došlo v roce 2009, kdy se štítná žláza ozvala naplno,“ upozorňuje MUDr. Hana Králová ze serveru Ulékaře.cz .

Výsledek obrázku pro graves basedow

 

zdroje:
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992
kniha: Lidské tělo  (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985
kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988
kniha: Nemoci štítné žlázy, autor J.Němec,CSc. a spolupracovníci
kniha: Poruchy štítné žlázy u dětí, autor Helena Vávrová
kniha:Štítná žláza a její nemoci, autor Josef Dvořák

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *