Záněty štítné žlázy

Záněty štítné žlázy

Mezi záněty štítné žlázy řadíme onemocnění různého původu, která mají společné pouze to, že v jejich průběhu dochází ke zvětšení štítné žlázy. Nejobvyklejším typem z těchto zánětů bývají akutní (prudké) záněty žlázy, které se mohou objevit u osob bez předchozího zvětšení žlázy, ale mnohem častější jsou u osob, které již dříve měly strumu. Projevují se obvykle rychlým zvětšením štítné žlázy, jež je značně bolestivá.

Podle průběhu se záněty štítné žlázy dělí na:

  • Akutní = rychlý průběh
  • Subakutní = méně prudký průběh
  • Chronický = vleklý a trvalý

Příčiny zánětů štítné žlázy jsou:

  • Infekce bakteriemi nebo viry
  • Mechanické vlivy (dráždění opakovaným vyšetřováním pohmatem), úrazy
  • Ozáření krku
  • Poruchy imunitního systému s tvorbou protilátek proti vlastním tkáním (v tomto případě proti tkáním štítné žlázy)
  • Někdy se příčina zánětu nezjistí

Příznaky zánětů štítné žlázy:

  • Příznaky v místě zánětu (na krku)
  • Příznaky celkové
  • Známky porušení funkce štítné žlázy

1/ akutní zánět štítné žlázy: je onemocnění velice vzácné, postihuje děti i dospělé. Vznik tohoto zánětu: známka infekce v sousedství štítné žlázy (v dutině ústní a krku) nebo i ve vzdálenějších místech v těle, odkud se infekce dostane do štítné žlázy krevní cestou (např. z ledvin, plic) nebo přímo vnikne do štítné žlázy při úrazu. Funkce štítné žlázy nebývá změněná. Příznaky:

  • Nejvýraznějším příznakem je bolest v místě štítné žlázy, která se postupně zvětšuje
  • Kůže nad ní je napjatá, červená a teplá
  • Nemocný nemůže zaklonit hlavu a často, aby zmírnil tlak na štítnou žlázu, sedí s ohnutým krkem dopředu
  • Polykání je bolestivé
  • Nemocný je celkově zchvácený, má horečky a někdy i zimnici s třesavkou
  • Krční mízní uzliny jsou zvětšené

2/ subakutní zánět štítné žlázy: většinou mu předchází známky virové infekce horních cest dýchacích, spalniček, příušnic, infekční mononukleózy a dalších. Stejně jako akutní zánět může být i u subakutního začátek potíží náhlý, ale méně dramatický. Příznaky:

  • Celková nevůle, slabost a malátnost provázená teplotami
  • Bolesti v oblasti štítné žlázy vystřelující vzhůru do oblasti dolní čelisti či k uchu, do stran, do oblasti ramene nebo nad hrudní kost, zhoršují se při pohybu krkem a při polykání
  • Kůže v okolí štítné žlázy bývá začervenalá, napjatá, teplá a na dotek bolestivá
  • Příznaky akutního a subakutního zánětu š.ž. bývají velice podobné, ale na rozdíl od akutního zánětu způsobuje subakutní zánět změny funkce štítné žlázy. Ty probíhají vlnovitě ve čtyřech fázích. Nejprve se objevují známky zvýšené funkce žlázy (nervozita, třes, pocení, bušení srdce, nechutenství, hubnutí…), pak se v průběhu léčení nález normalizuje, pak přechází do třetí fáze, kdy je funkce štítné žlázy snížená a teprve pak , po úplném uzdravení, se funkce štítné žlázy definitivně vrací do původního stavu.

3/ chronický zánět štítné žlázy: se dělí na několik typů. Nejznámější a nejčastější je chronický zánět Hashimotova typu, tzv. Riedlovu strumu a němý, poporodní zánět štítné žlázy. Chronický zánět Hashimotova typu vzniká ve štítné žláze na podkladě poruchy imunitního systému, kdy dochází k postupnému ničení tkáně žlázy. Projevuje se zvětšením štítné žlázy, strumou, které bývají nejčastěji 2-4 krát větší než normální žláza a může působit potíže z útlaku okolních struktur. V místě štítné žlázy pociťují nemocní napětí a jen vzácně se objevuje slabá bolest. Tlak na okolí způsobuje obtížné polykání, občasný pocit nedostatku vzduchu a chraptivý hlas. Konzistence žlázy je zpočátku elastická, později je tkáň tuhá, mírně hrbolatá. V časných fázích nemoci se mohou přechodně objevit příznaky mírné tyreotoxikózy, později většinou nenápadně dochází při destrukci funkční tkáně štítné žlázy k rozvoji hypotyreózy. Chronický zánět štítné žlázy s vazivovou přeměnou (tzv. Riedlova struma) je proces, při kterém se žlázová tkáň nahrazuje tuhým vazivem. Vazivová přeměna není omezena jenom na štítnou žlázu, ale šíří se i do okolních krčních tkání. Na krku je hmatné tvrdé, neohraničené a nepohyblivé zduření, které způsobuje útlak dýchacích i polykacích cest a poruchu funkce vratného nervu. Činnost štítné žlázy postupně zaniká. Němý poporodní zánět štítné žlázy postihuje významné procento žen po narození dítěte (10-15%). Většinou jde o zhoršení chronického zánětu štítné žlázy, který byl u žen již před těhotenstvím. Dochází k postupné destrukci štítné žlázy s uvolněním většího množství hormonů ze zásob, které se v ní nacházejí a k rozvinutí příznaků tyreotoxikózy. Po jejich spotřebování se klinický obraz normalizuje a přechází do fáze hypotyreózy. Příznaky nemocných jsou tak malé, že většinou velice dlouho unikají pozornosti.

Stanovení diagnózy:

1/ akutní zánět: Klinický obraz doplňujeme laboratorním vyšetřením. Bývá vysoká sedimentace červených krvinek a nadhraniční množství bílých krvinek. Ultrazvukové vyšetření žlázy může prokázat dutinu s hnisem. Napíchnutím této dutiny a odebráním hnisu můžeme pak mikrobiologickým vyšetřením získat informace o původci infekce. Laboratorní vyšetření však neprokáže žádné změny funkce štítné žlázy

2/ subakutní zánět: známky zánětu potvrzuje zvýšená sedimentace a vyšší počet bílých krvinek. Na rozdíl od akutního zánětu však chybí při vyšetření ultrazvukem obraz rozpadové dutiny s hnisem. V jednotlivých fázích onemocnění lze laboratorním vyšetřením TSH a hormonů štítné žlázy prokázat její zvýšenou či sníženou funkci. Při punkci štítné žlázy se nezíská hnis, v obsahu jsou typické mnohojaderné obrovské buňky.

3/ chronický zánět: kromě klinického vyšetření je pro stanovení diagnózy důležitý laboratorní nález protilátek proti tkáni štítné žlázy, nález ultrazvukový a mikroskopický rozbor punkčně odebraného vzorku tkáně. Ten stanoví stupeň aktivity zánětu a odliší zánět od rakoviny žlázy.

 Léčení:

1/ akutní zánět:

  • Odsátí hnisu jehlou a podání antibiotik
  • Vzácněji je nutné provést širší otevření hnisavého ložiska nebo odstranění postiženého laloku štítné žlázy
  • Onemocnění se vyhojí bez nepříznivých následků pro další fungování štítné žlázy

2/ subakutní zánět:

  • Běžné léky proti zánětu a bolestem – Aspirin, Paralen apod.
  • U těžších průběhů antibiotika a hormony (kortikoidy- Prednison)
  • Ve fázi zvýšené činnosti žlázy – betablokátoty (Trimepranol)
  • Při následné hypotyreóze se nasazuje léčba ormony štítné žlázy

3/ chronický zánět:

  • Hormony tvořené dření nadledvinek (glukokortikoidy) ovlivňují tvorbu protilátek proti štítné žláze
  • Příznaky zvýšené činnosti štítné žlázy tlumí tzv. betablokátory (trimepranol)
  • Při znánkách hypotyreózy se podávají hormony štítné žlázy (viz léčba hypotyreózy)
  • Operace se doporučuje : a) při mechanickém útlaku okolních tkání velkou strumou   b) při přetrvávání bolestí               c) při podezření na možný nádor ve žláze       operační řešení u chronického zánětu s vazivovou přeměnou však nebývá většinou radikální

Pouze nemocní s vyléčeným akutním zánětem štítné žlázy nemusí být dále sledováni. Nemocní se subakutním zánětem štítné žlázy se rovněž většinou vyléčí bez následků. Léčba trvá několik měsíců, a protože okolo 10% nemocných přechází hned nebo i později do stádia hypotyreózy, měli by být několik let sledováni endokrinologem. Většina nemocných s chronickým zánětem štítné žlázy musí být pravidelně zvána ke kontrole endokrinologem (1x ročně vyšetření TSH) a jejich léčba hormony štítné žlázy musí být častěji sledovány během těhotenství i po narození dítěte, kdy se může vyvinout poporodní zánět žlázy. Záněty štítné žlázy vyžadují pracovní neschopnost u akutních stavů nebo v rámci chirurgických výkonů. Z hlediska dlouhodobého nevyžadují změnu pracovní schopnosti.

Záněty štítné žlázy se při léčbě hojí poměrně rychle a dobře, ale při nejbližší infekci horních cest dýchacích může dojít k jeho obnovení. Takto se může zánět ve žláze po dlouhou dobu opakovat, a přestože vždy dost rychle ustoupí, nemocného velmi obtěžuje. U těchto nemocných již mluvíme  o opakujícím se akutním zánětu žlázy.

zdroje:
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992
kniha: Lidské tělo  (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985
kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988
kniha: Nemoci štítné žlázy, autor J.Němec,CSc. a spolupracovníci
kniha: Poruchy štítné žlázy u dětí, autor Helena Vávrová
kniha:Štítná žláza a její nemoci, autor Josef Dvořák

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *