Hypotyreóza – snížená činnost ŠŽ

Hypotyreóza – snížená činnost ŠŽ

Hypotyreózou nazýváme klinický obraz vzniklý z nedostatku hormonů štítné žlázy. Onemocnění bylo rozpoznáno a odděleno od jiných onemocnění  později než tyreotoxikóza. Byl to dvorní lékař královny Viktorie sir William Gull, který v roce 1873 popsal stav dvou žen s tímto onemocněním. Další popisy pak pocházejí z r. 1878, kdy Ord upozornil na typické kožní změny. Toto onemocnění vzbudilo veliký zájem zvláště tím, že od počátku byla zjišťována jeho spojitost s kreténismem, takže již za několik let poté byla v Londýně Královskou lékařskou společností vytvořena komise, která podrobně popsala klinický obraz onemocnění. Souvislost onemocnění s poruchou funkce štítné žlázy byla objevena po prvních operacích na štítné žláze. V roce 1891 byli první nemocní již léčeni sušenou štítnou žlázou. Dnes si můžeme jen těžko představit, jak tehdy působila na lékaře možnost vyléčení choroby, která do té doby vždy vedla k smrti.

Snížená činnost štítné žlázy vede k postižení celého organismu a projevuje se na všech orgánech a tkáních. Podle závažnosti onemocnění  a doby trvání snížené činnosti štítné žlázy je klinický obraz onemocnění a potíže nemocného velmi různý, a to od zcela lehkých forem, které velmi často uniknou pozornosti okolí, až po velmi vážný stav, kdy se vyvíjí myxedém jako nejtěžší forma hypotyreózy.

Vlastní příčinou onemocnění je snížená tvorba hormonu štítnou žlázou. K tomu může dojít jednak v důsledku poruchy činnosti ve žláze samé, jednak poruchami řízení její činnosti. Nejčastěji příčina tkví  ve snížené činnosti ve žláze samé. Např. některé zánětlivé chronické změny ve štítné žláze, ji natolik poškozují, že následná výroba hormonu nestačí potřebám organismu. Také lze sledovat tento problém i po léčebných zákrocích, po operaci či po léčbě radiojodem. Mnohem vzácnější je nedostatek tyreotropního hormonu, který normálně upravuje činnost štítné žlázy podle potřeby organismu. při jeho nedostatku, např. u některých chorob mozku a podvěsku mozkového, vyrábí štítná žláza nedostatečné množství hormonů. což má podobné důsledky jako porucha štítné žlázy samé. Hypotyreóza může vzniknout buď v době nitroděložního vývoje jedince, u dětí různého věku, nebo v dospělosti. Vzhledem k velmi důležité úloze hormonů štítné žlázy během vývoje plodu a v období růstu je následek jejich nedostatku v této době mnohem závažnější a klinický obraz postižení je odlišný. Obraz hypotyreózy vznikající v době nitroděložního vývoje jedince nebo v době těsně po narození dítěte je charakterizován rozvojem typického kreténismu. Vzniká-li hypotyreóza v dětském věku, záleží velmi na době jejího vzniku. Čím dříve vzniká, tím jsou důsledky těžší a léčení méně úspěšné. V klinickém obraze je v popředí zástava či zpoždění vývoje, a to jak tělesného, tak i duševního. Jedinou možnou léčbou je včasné podání hormonů štítné žlázy a trvalá léčba hormonálními preparáty. V dospělém věku, podobně jako u větších dětí, kde je již vývoj prakticky ukončen, se hypotyreóza vyvíjí obyčejně pomalu a zcela nenápadně. Onemocnění postihuje, jako všechny nemoci štítné žlázy, převážně ženy, a to 4 krát až 7 krát častěji než muže.

Příčiny hypotyreózy dělíme na dvě základní skupiny:

1/ příčina periferní hypotyreózy vzniká  porušením činnosti v samotné štítné žláze:

  • štítná žláza není vytvořena
  • porucha tvorby hormonů štítné žlázy na podkladě dědičném nebo následkem poškození plodu v děloze
  • chronický zánět štítné žlázy
  • odstraněné štítné žlázy operací nebo radioaktivním jódem
  • zevní ozařování krku
  • působení některých léků (tyreostatika, antibiotika, psychofarmaka)
  • struma z nedostatku jódu

2/ příčina centrální hypotyreózy vzniká postižením podvěsku mozkového:

  • vrozené vady
  • nádory
  • záněty
  • chirurgické odstranění a vliv záření

Příznaky, které jsou typické pro sníženou činnost štítné žlázy, je opět možno rozdělit pro přehlednost do několika skupin:

  • změny na kůži: kůže je suchá, chladná, v obličeji jakoby oteklá. Suchost kůže nemocné značně obtěžuje, zvláště když se kůže odlupuje v šupinách. Nemocní pak používají mastné krémy bez zvláštního účinku. Chladné kůži odpovídá nápadná zimomřivost nemocného, který si libuje v přetopených místnostech. podobně jako pokožka je prosáklá i sliznice na hlasivkách a v jejich okolí, a to vede k zhrubění hlasu. Vlasy bývají suché, hrubé a více vypadávají.
  • svalová činnost: pocity ztuhlosti ve svalech patří k nejčastějším příznakům hypotyreózy. Velmi často udávají nemocní pocit tuhosti prstů a neschopnosti jemné práce (např. šití). potíže bývají horší po ránu. V průběhu nemoci se mohou stupňovat až do výrazné svalové slabosti.
  • poruchy výměny látkové a činnosti trávicího ústrojí: látková přeměna je výrazně zpomalena, takže i přes sníženou chuť k jídlu může nemocný přibývat na váze. Jen část tohoto přírůstku je podmíněna ukládáním tuku, zčásti jde o zadržování tekutiny. při zpomalené látkové výměně má tělo nedostatek zdrojů pro normální činnost orgánů včetně srdečního svalu.  práce zažívacího ústrojí je výrazně zhoršená, tvorba trávicích šťáv je snížena a skoro vždy vzniká úporná zácpa. V důsledku změn látkové přeměny se někdy vyvíjí chudokrevnost.
  • příznaky nervové a duševní: nemocný hypotyreózou je jakoby „zpomalený“, má snížený zájem o okolí, jeho duševní aktivita klesá, běžné úkoly ho stále unavují, je malátný, spavý. Pohyby jsou pomalé a nešikovné, pohyblivost prstů rukou je někdy tak špatná, že nemocný neudrží např. pero, nedovede se podepsat, vypadává mu lžíce z ruky…a jemnější předmět vůbec neuchopí. Nemocný bývá apatický, bez zájmu o okolí, těžko se soustřeďuje a jen s obtížemi udržuje pozornost, takže není výjimkou, že usne i při vyšetření. Bývá plačtivý, má chmurné myšlenky, v některých případech je však naopak velmi podrážděný a nesnášenlivý. Psychické změny jsou někdy tak nápadné, že vedou k podezření na duševní chorobu.
  • příznaky postižení oběhové soustavy: podobně jako v jiných tkáních, i v srdečním svalu dochází k prosáknutí, jež společně s nedostatkem energetických zdrojů snižuje srdeční výkonnost. Srdeční nedostatečnost se nemusí výrazně projevit při snížených nárocích organismu. Výrazně se ale urychlí sklerotické změny cév, zvláště srdečních a mozkových. Skleróza cév dále zhoršuje srdeční a mozkovou činnost. Srdeční akce bývá výrazně zpomalena.

Příznaky hypotyreózy vznikají nejčastěji pomalu, zákeřně a bez povšimnutí. Protože se běžně vyskytují u celé řady jiných chorob, jsou zaměňovány za jiná onemocnění, nejčastěji za příznaky stárnutí a arteriosklerózu. Pouze v některých případech, jako po chirurgickém odstranění štítné žlázy nebo jejím ozáření, se známky hypotyreózy objevují časně, v návaznosti na provedené výkony.

1/ charakteristické rysy nemocného, vzhled kůže, vlasů a nehtů:

  • nevýrazná, unavená, jakoby oteklá tvář, často je kulatého nebo měsíčkovitého tvaru a dává nemocnému vzhled dobře naladěného člověka
  • hlas je chraplavý a drsný, laděný do nízkých tónů, nemocní mluví pomalu, rozvážně a při řeči lze pozorovat náznak úsměvu na tváři
  • kůže je vzhledu pergamenu, bledá, barvy slonoviny, s četnými jemnými vráskami a je chladná
  • nehty jsou zesílené, křehké a lomivé, pomalu dorůstají, takže se téměř nemusí stříhat
  • oční víčka jsou často oteklá a oční štěrbiny zúžené, oční řasy jsou prořídlé, na zevní straně vypadávají nebo úplně chybí
  • vlasy jsou suché, hrubé, řídké a bez lesku, nemocní dříve šedivý, prořídlé je i ochlupení na různých částech těla
  • muži mají řídké vousy, které pomalu dorůstají a stačí je holit jednou za týden
  • jazyk je veliký a zduřelý a jsou na něm vidět i otlaky od zubů
  • podkožní tuková tkáň je prosáklá, napjatá a prstem do ní nelze vtlačit důlek, nemocní mívají na končetinách pocit sevření, místy se v podkoží vytvářejí tukové polštáře (například nad klíčními kostmi), které ale s pokročilostí choroby mizí
  • zesílením podkoží vypadají ruce i nohy nemocných širší než u jiných lidí

2/ neurologické a psychické příznaky:

  • pocit zpomaleného myšlení a otupělosti
  • únava, nemožnost si odpočinout
  • ztráta paměti
  • neschopnost soustředit se na nějaký problém
  • poruchy čtení a psaní u dětí
  • hluchota na vysoké tóny
  • opoždění v duševním vývoji
  • bolesti hlavy
  • trvalý úbytek duševních funkcí

3/ příznaky změněné činnosti srdeční a oběhu krevního:

  • pomalá srdeční činnost
  • tiché srdeční ozvy
  • snížený krevní tlak
  • častější známky arteriosklerózy
  • bolest za prsní kostí
  • srdeční selhání u pokročilých stavů

4/ plicní příznaky:

  • snížený počet dechů za minutu
  • pocit nedostatku vzduchu

5/ příznaky zažívacího systému:

  • obtížné kousání a polykání vzhledem ke zduřelému jazyku
  • snížené vnímání chutí
  • nydýmání břicha až k obrazu neprůchodnosti střev
  • špatné odcházení větrů z konečníku a zácpa
  • zvětšování objemu břicha (tekutina v břiše)
  • častěji vznikají kýly

6/ příznaky močového a pohlavního ústrojí:

  • lidé málo pijí a proto je množství moče snížené
  • snížení sexuálních funkcí, impotence u mužů

7/ gynekologické příznaky:

  • přerušení menstruace
  • nepravidelné krvácení v průběhu měsíčního cyklu
  • oddálení puberty u dospívajících
  • neplodnost
  • ochlupení mužského typu
  • pokles dělohy
  • při otěhotnění častější výskyt potratů a vrozených vad novorozenců

8/ příznaky svalové a kloubní:

  • svalová síla je menší, pohyby jsou pomalé s pocitem ztuhlosti
  • otoky ve svalech, bolesti a někdy křeče
  • nepravidelné zduření zevních očních svalů, což se projevuje šilháním
  • nemocní udávají bolesti v kloubech a pocit zatuhnutí kloubů

Neléčený myxedém vede k celkovému chátrání až i ke smrti. Tyto stavy jsou dnes naštěstí velmi vzácné. Naopak nejčastější jsou lehké a neúplně vyjádřené formy onemocnění, které lze však bohužel jen obtížně rozpoznat. Často se nemocní dožadují podrobných vyšetření a léčení pro potíže kloubní, nervové, zažívací a jiné. Tyto vyšetření ani léčebné pokusy potíže neodstraní a teprve určení správné diagnózy umožňuje účinnou léčbu.

Stanovení diagnózy:

  • na základě příznaků
  • laboratorní nálezy: zvýšená hladina hormonu TSH bývá základem pro stanovení diagnózy periferní hypotyreózy, u centrální hypotyreózy je hladina TSH normální
  • hladiny hormonů štítné žlázy v krvi jsou snížené (tyroxin a trijódtyronin)
  • hladina cholesterolu v krvi a celé řady fermentů stoupá
  • častý je nižší počet červených krvinek
  • ultrazvukové vyšetření může prokázat známky chronického zánětu ve žláze eventuálně její zvětšení
  • na EKG jsou změny svědčící pro sníženou výkonost srdečního svalu
  • při vyšetření ostatních svalů v těle se zjistí prodloužený čas jejich reflexního stahování a uvolňování, vyšetřuje se reflex Achillovy šlachy ( šlacha trojhlavého lýtkového svalu , která se vzadu upíná na patní kost)
  • klinický obraz hypotyreózy nebývá vždy úplně vyjádřený, někdy příznaky chybí, většina projevů choroby je nespecifická. Proto se někdy nemocní léčí pro duševní změny na psychiatrických odděleních, pro bolesti v kloubech a ve svalech na revmatologii či ortopedii. Často se příznaky přisuzují stárnutí a dekompenzované ateroskleróze a někdy mohou nemocné neúspěšně léčit specialisté kožní, gynekologové či sexuologové. S praktického hlediska je důležité, aby se na možnost hypotyreózy při výše uvedených potížích pomýšlelo, zejména u žen středního a vyššího věku a provedla se jednoduchá základní vyšetření.

Snížená činnost štítné žlázy je téměř ve všech případech trvalá a léčba nespočívá ve snaze činnost štítné žlázy nějak obnovit, ale v tom, že se snažíme pacientovi zajistit dostatečný přívod hormonů štítné žlázy zvenčí. Při správné hormonální léčbě se stav nemocného poměrně velmi rychle zlepšuje až k stavu plného zdraví, ovšem léčba musí být trvalá, nemocný je zpočátku dosti často kontrolován a ani v pozdějším průběhu jej nelze nechat bez kontroly, protože potřeba hormonů kolísá. Dnes máme k dispozici řadu hormonálních přípravků, které jsou schopny nahradit nedostatek vlastních hormonů při jejich snížené tvorbě. Nejčastější jsou ty, které obsahují sušenou zvířecí štítnou žlázu (nejčastěji hovězí či vepřovou), protože obsah hormonů štítné žlázy zvířat je vysoký, jsou dnes tyto léky dodnes základem léčby tyreózy. Získávání štítných žláz zvířat není obtížné. Příkladem těchto léků je Thyreoidin. Máme však dnes k dispozici  i velké množství  uměle vyrobených chemicky čistých hormonů, a to jak Tyroxin, tak i Trijódtyronin. Při užívání všech těchto léků si musí nemocný uvědomit, že potřeba léčby je trvalá a že po zlepšení stavu ji nesmí pacient vysadit, ani nesmí sám jakkoliv upravovat dávkování.

1/ léčba periferní hypotyreózy:

  • princip léčby spočívá v náhradě chybějících hromonů štítné žlázy, užívají se v tabletové formě, většinou se podává hormon tyronin (v preparátech např. Euthyrox, Letrox, Eltroxin, L-thyroxin),  vzácněji se užívá hormon trijodtyronin (např. v preparátech Liothyronin nebo Tetroxin) nebo preparáty kombinované (např. Novothyral, Thyreotom).
  • dávka tyroxinu, která udržuje nemocného ve stavu, který je při normálně fungující štítné žláze, tedy ve stavu tzv. eutyreózy, se individuálně liší. Většinou se pohybuje v rozmezí 100-150 mikrogramů hormonu tyroxinu denně. Nemocný při ní nesmí vykazovat klinické nebo laboratorní známky nedostatku či přebytku hormonů štítné žlázy. Ty totiž zvyšují nároky organismu na kyslík a živiny, srdce více pracuje a při náhlém podávání velkého množství hormonů hrozí akutní poruchy prokrvení srdečního svalu. Dávka hormonu, se kterou se léčení zahajuje, závisí jednak na závažnosti a délce trvání hypotyreózy a dále pak na věku nemocného a na jeho celkovém zdravotním stavu. U mladších lidí a u těch, kde hypotyreóza trvala kratší dobu, se zahajuje léčba s poloviční denní dávkou (tedy 50 mikrogramů tyroxinu denně). Pak se dávka postupně zvyšuje až během 2-3 měsíců dosahuje optima.

2/ léčba centrální hypotyreózy:

  • neznamená pouze náhradu chybějícího hormonu štítné žlázy, ale zejména léčení základního onemocnění (zánět, nádor, úraz, operace) v oblasti žlázy podvěsku mozkového a jejího okolí

3/ léčba myxedémového komatu

  • myxedémové koma představuje konečnou, život ohrožující fázi těžké hypotyreózy a proto k léčbě dochází na speciálních jednotkách intenzivní metabolické péče
  • léčba zahrnuje péči o základní životní funkce včetně napojení na přístroje pro umělé dýchání, léčbu hormony štítné žlázy, nadledvinek, léčbu infekce a podporu srdeční činnosti
  • přes veškerou léčbu a péči nepřežije myxedémové koma ani dnes okolo 20% nemocných

Po dobu počátků léčby hypotyreózy by měli být nemocní v pracovní neschopnosti. Její délka záleží na stupni hypotyreózy, na věku a na druhu zaměstnání. Nejčastěji se pohybuje od jednoho měsíce do půl roku.

http://tvmedicina.cz/kategorie/rodinny-lekar/949-snizena-funkce-stitne-zlazy

zdroje:
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992
kniha: Lidské tělo  (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985
kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988
kniha: Nemoci štítné žlázy, autor J.Němec,CSc. a spolupracovníci
kniha: Poruchy štítné žlázy u dětí, autor Helena Vávrová
kniha:Štítná žláza a její nemoci, autor Josef Dvořák

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *