Štítná žláza u dětí

Štítná žláza u dětíŠtítná žláza

Štítná žláza a její neporušená funkce jsou nezbytné k normálnímu růstu, tělesnému vývoji a k pohlavnímu dospívání u dětí. Hormony štítné žlázy mají zásadní a nenahraditelnou  roli ve vývoji mozkové tkáně před narozením (prenatálně) zhruba do konce třetího roku života. Jejich nedostatek nebo nedostatek jodu (hypotyreoza) vede k nevratnému poškození mozkové tkáně vyjádřenému klinicky mentální retardací. Základní funkcí štítné žlázy je vychytat jodid z krevního oběhu a vrátit ho  periferním tkáním ve formě hormonů štítné žlázy. Ta pak významně ovlivňují metabolismus naprosté většiny buněk. Štítná žláza je žláza s vnitřní sekrecí. To znamená, že hormony vylučuje do krve, ty jsou pak unášeny krví k cílovým buňkám, které jsou vybaveny speciálními receptory, přijímači signálu, na nějž reagují. Neobvyklá šíře klinických projevů v případě nedostatku (hypotyreróza) či nadbytku hormonů štítné žlázy (hypertyreóza, tyreotoxikóza) je daná receptorovým vybavením velkého množství buněk v našem těle. Hormony štítné žlázy se podílejí nejenom na činnosti veškerých buněk těla, ale ovlivňují i činnost jiných hormonů a systémů. Například novorozenci, kteří se narodili s poruchou funkce štítné žlázy, mají vysoké riziko nenapravitelného poškození mozkové tkáně, pokud se nezahájí léčba včas. Naproti tomu děti starší tří let, kde vývoj většiny mozkové tkáně závislé na hormonech štítné žlázy je již  dokončen, je charkterizován zpomalením růstu a kostního zrání, ale mentální funkce zásadně narušeny nejsou.

Vývoj zárodku je fascinující. Na začátku jsou dvě osamělé buňky, spermie a vajíčko, tím začíná nový život a po 280 dnech přichází na svět nový jedinec. Ale toto relativně krátké období může být narušeno vlivy, které vedou k poruše vývoje jedince. Abychom odstranili škodlivé vlivy, musíme nejprve vědět, jak vývoj zárodku (embrygeneze) probíhá. Předpokladem normální funkce štítné žlázy je její správný základ, sestup a tvar. Základ štítné žlázy se formuje na spodině primitivního hltanu (patří vývojově k trávicí trubici). Nejprve se vytvoří hrbolek, ten se pak protahuje ve váček (čep) směrem dolů. Tím je určen směr sestupu štítné žlázy. Váček komunikuje s dutinou hltanu úzkým kanálkem. Jak čep sestupuje, kanálek zvolna zachází a my jako důkaz jeho existence vidíme na jazyku slepou drobnou prohlubeň.  Definitivní pozice v oblasti hrtanu dosáhne primitivní štítná žláza 40-50.den embryonálního vývoje a definitivního tvaru  kolem 50-60. dne vývoje. Sestup štítné žlázy může být zastaven v kterékoliv fázi vývoje či sestupu. Základ štítné žlázy pak můžeme nalézt na kořenu jazyka, v horní části krku, nebo naopak v mezihrudí. Chyby vyplývající ze špatného vývoje štítné žlázy, ať už se jedná o poruchy sestupu či anatomického utváření štítné žlázy, se objevují během prvních 60 dnů vývoje zárodku. Jsou nejkritičtější fází vývoje jedné z největších žláz s vnitřní sekrecí v našem těle. Pokud rodiče nebo lékař zjistí, že dítě má nezvyklý útvar v oblasti kořene jazyka, před jeho odstraněním musí naprosto bezpečně vědět, zda má normálně utvořenou a formovanou štítnou žlázu. Rovněž pružné cystické útvary na přední straně krku mohou souviset s vývojem štítné žlázy. Mohou se sekundárně bakteriálně zanítit, proto volíme jejich chirurgické odstranění.

I když dosáhne štítná žláza v termínu anatomicky správné pozice, jedná se o orgán funkčně zcela nezralý, a tak tomu je během první poloviny těhotenství. Zrání funkce štítné žlázy u plodu je komplex, který zahrnuje nejen růst a vývoj samotné žlázy, ale i vývoj složité sítě regulačních systémů nezbytných pro zralou funkci. Štítná žlázy podléhá regulaci centrálních struktur mozkových, podvěsku mozkového (hypofýze) a jemu ještě nadřazených mozkových center (hypotalamus). Obecně lze říct, že hladiny  hormonů štítné žlázy u plodu jsou nízké v první polovině těhotenství. Během této periody je plod zcela závislý na mateřských hormonech štítné žlázy, jejichž dodávání řídí placenta. Ve druhé polovině těhotenství dozrávají regulační funkce podvěsku mozkového a jemu nadřazených center. Zvláštností dětského věku je, že hormony štítné žlázy hrají kritickou roli ve zrání řady orgánů a tento program zrání je přísně regulován a kontrolován. Zatímco vývoj mozku a nervových struktur časově významně předbíhá vývoj štítné žlázy a začíná již kolem 5. týdne těhotenství, sekrece hormonů štítné žlázy se objevuje teprve kolem 12. týdne těhotenství a zralé funkce dosahuje během 1.-2. měsíce po narození. To signalizuje klíčovou roli matky během těhotenství i během prvních týdnů kojení.

Novorozenec s vrozenou hypotyreózou má jen minimální známky hypotyreózy při narození (vypadá téměř normálně) a hladina hormonů štítné žlázy v pupečníkové krvi je 20-50% normy zdravých novorozenců.Včasným nasazením léčby lze zajistit jeho normální vývoj. pokud však matka trpí během těhotenství neléčenou hypotyreózou nebo závažným nedostatkem jódu, poškození mozku dítěte je trvalé. Péče o matku v těhotenství je proto tou nejúčinnější prevencí.

Váha štítné žlázy při narození je asi 1-2 g. Pak se zvyšuje zhruba o 1 g ročně do věku 15. let, kdy dosahuje velikosti dospělých. Obecně velikost laloku štítné žlázy je srovnatelná s velikostí koncového článku palce dítěte. Tělesný růst ovlivňují hormony štítné žlázy až po narození. Ačkoliv tělesný růst plodu není na hormonech štítné žlázy závislý, její funkce ovlivňuje kostní zrání (osifikaci) a uzávěr fontanel (místo na hlavičce, kde nehmatáme žádnou kost, jen kůži a pod ní mozkové obaly). Fontanela je přední, většinou velikosti 3×3 cm a zaniká do 3 měsíců po narození. Padesát procent dětí se závažnou vrozenou hypotyreózou má opožděné kostní zrání a široce otevřenou zadní fontanelu.

Funkce štítné žlázy a jejích hormonů má také vliv na termoregulaci (udržování tělesné teploty). Látková výměna (metabolismus) má vliv na spotřebu kyslíku a tím i tvorbu tepla. při hypertyreóze se tělesná teplota zvyšuje a při hypotyreóze naopak zmenšuje (zimomřivost). Hormony štítné žlázy významně ovlivňují metabolismus tuků, cukrů i bílkovin. Zvyšují energetický výdej (energie se neukládá, ale ztrácí se ve formě tepla). Nadbytek hormonů štítné žlázy se tak často projeví výrazným váhovým úbytkem.

Hormony štítné žlázy mají také vliv  na srdce a cévy ( při hypotyreóze se srdce zpomaluje a zvyšuje hladina cholesterolu v krvi, u hypertyreózy se naopak zrychluje srdeční rytmus), působí na kostní a svalový systém (při hypertyreóze je svalová únava a slabost, u hypotyreózy jsou svaly ztuhlé, reflexy jsou zpomalené), ovlivňují kůži (u hypotyreózy se objevuje suchá kůže, u hypertyreózy je kůže příliš vlhká), trávicí systém (hormony štítné žlázy zrychlují střevní činnost, proto je u hypotyreózy  přítomná zácpa), reprodukční systém (špatná funkce štítné žlázy vede k poruchám  menstruačního cyklu a může být příčinou neplodnosti) a mají vliv na psychické pochody (u hypertyreózy je zvýšená psychická aktivita a duševní neklid, při hypotyreóze je zhoršená koncentrace, výbavnost, ztráta zájmů, zapomínání). Činnost štítné žlázy je tak mnohostranná a důležitá, že život bez ní  by nebyl vůbec možný.

Snížená činnost štítné žlázy = hypotyreóza: je buď získaná během života nebo vrozená. Vrozený defekt pak může být endemický (výskyt omezen na určité územní oblasti kvůli nepříznivým podmínkám v dané lokalitě) nebo sporadický (náhodný ojedinělý výskyt). Z hlediska trvání onemocnění  pak mluvíme o trvalé nebo přechodné poruše. Pokud postižení postihne pouze úroveň štítné žlázy, pak mluvíme o primární hypotyróze, pokud však onemocnění postihne i řídící mozková centra, mluvíme o sekundární hypotyreóze.
Primární vrozená hypotyreóza znamená nedostatečnou tvorbu a sekreci hormonů štítné žlázy na podkladě poruchy vývoje štítné žlázy nebo chybné tvorby hormonů štítné žlázy. S touto poruchou se dítě narodí. Jednoznačná příčina není známá, ale předpokládá se jak genetická účast tak i účast negenetických faktorů. Postihuje více děvčata, častější je výskyt u dětí s Downovým syndromem a jinými poruchami chromozomů. Nejčastější příčinou vrozené hypotyreózy je nesestouplá štítná žláza. Velmi často mají tyto děti i jiné vady (např. srdeční vady, rozštěpy rtu a patra aj.). Někdy nemusí být štítná žláza vůbec vyvinuta (nejtěžší porucha) nebo její sestup nebyl dokončen. Štítná žláza, která nedosáhla cílové pozice, je vždy nedostatečně vyvinutá, zmenšená, ale má normální buňky, které produkují hormony, takže v některých ojedinělých případech může být mírná a tak může uniknout novorozeneckému screeningu vrozené hypotyreózy a projeví se až po narození dítěte. To může být i případ, kdy se vyvine pouze jeden lalok štítné žlázy. Kromě anatomické poruchy je druhou nejčastější příčinou vrozené hypotyreózy porucha tvorby hormonů. To se může projevit jak při narození, tak i později v dětském věku. Tuto poruchu může způsobit jakákoliv chyba v množství kroků nezbytných k výrobě hormonů štítné žlázy, např. porucha oxidace jodidu na jod a chybění přenašeče jodidu, který se jmenuje pendri (tato porucha se projevuje strumou a hluchotou = Pendredův syndrom). Všechny děti se smyslovými vadami by měly mít vyšetřenou štítnou žlázu. Platí to však i obráceně, všechny děti s vrozenou hypotyreózou by měly mít vyšetřený sluch nejpozději do věku 3 měsíců, stejně tak by měly mít kardiologické vyšetření.
Sekundární vrozená hypotyreóza: její příčinou jsou poškozená mozková centra, která štítnou žlázu řídí. Poruchy bývá nejčastěji v podvěsku mozkovém (hypofýze) a může se jednat pouze o izolovaný nedostatek řídícího hormonu TSH, pak je projevem pouze hypotyreóza. Hypofýza však produkuje řadu jiných hormonů, jejichž tvorba pak také může být narušena. Je to především růstový hormon, dítě se zpožďuje v růstu (2 důvody růstové retardace: hormony štítné žlázy a nedostatek růstového hormonu). Dalším defektem může být nedostatek hormonu, který řídí činnost nadledvin, takové dítě může mít nevysvětlitelné křeče spojené s nízkou hladinou krevního cukru a bude pro něj těžké zvládnout stresovou situaci (nadledviny jsou orgán, který nás připravuje hned po ránu na celodenní stres). Může se objevit i nedostatek hormonu, jež ovlivňuje hospodaření s vodou, projevem je pak nápadně časté močení, které může být přehlédnuté vzhledem k suchým jednorázovým plenám a které může vést k dehydrataci (odvodnění) nebo nevysvětlitelným teplotám. Sekundární (centrální) hypotyreóza je velmi vzácná, ale je na ni potřeba myslet, protože kombinovaný nedostatek řídících hormonů může mít pro dítě závažné následky. Stoprocentní jistotu nezískají rodiče ani screeningem vrozené hypotyreózy (tento screening často vyjde v pořádku). Je to opět na bedlivém oku rodičů a pediatra.

Příznaky vrozené hypotyreózy:

příznaky rozdělujeme na časné a pozdní (ty bychom raději nechtěli nikdy vidět).

1. časné příznaky:

  • porucha termoregulace (novorozenec je prochladlý, neumí si udržet správnou tělesnou teplotu)
  • hypotonie = snížené svalové napětí (tonus)
  • široce otevřená fontanela=lupínek (trvale otevřená zadní fontanela)
  • porucha příjmu potravy (většinou z důvodu velkého jazyka)
  • spavost, letargie, slabý křik
  • dechové poruchy
  • žloutenka déle jak 2 týdny
  • typický obličej (plochý nos, velký jazyk, nízké čelo,hrubé vlasy)
  • suchá, chladná kůže
  • pomalá srdeční činnost

2. pozdní příznaky neléčené hypotyreozy:

  • progresivní mentální a růstová porucha
  • svalová chabost
  • rozepnutí svalů na břiše
  • suchá šupinatá mramorovaná kůže, karotenové zabarvení (karoten je barvivo obsažené v mrkvi)
  • zácpa
  • pomalá srdeční akce
  • opožděný uzávěr fontanel
  • opožděný vývoj zubů
  • typický vzhled (oeklá víčka, ospalý výraz, vzhled Eskymáka)
  • velký jazyk

léčba vrozené hypotyreózy:

  1. rychlé zhodnocení zdravotního stavu dítěte
  2. klinická vyšetření potvrzující diagnozu (laboratorní testy, sonografie krku atd.)
  3. nasazení substituční terapie, tedy dodání syntetického tyroxinu T4 do organismu formu tablet (léky často pod názvem Letrox,Euthyrox,Eltroxin). Tablety se užívají rozdrcené do 1-2 ml mléka,nalačno
  4. substituční terapie je celoživotní, nikdy nesmí být přerušena a denní dávka se postupně upravuje podle věku

Získaná hypotyreóza: může se projevit nejčastěji v předškolním věku, u malých školáků a často u adolescentů. Opět může být příčinou primární získaná hypotyreóza, která je způsobena poruchami v samotné štítné žláze a nebo sekundární získaná hypotyreoza, kterou způsobuje porucha řídících center (mozkové struktury). Nejčastější vyvolávací příčinou problémů je autoimunitní zánět (alergie), ozáření krku, nadbytek nebo nedostatek jódu, stavy po operacích štítné žlázy, nádor v oblasti podvěsku mozkového a stavy po zánětech či úrazech mozku. Příznaky jsou :

  • únava, spavost, nevýkonnost, svalová slabost, bolesti kloubů
  • zhoršení prospěchu ve škole
  • zimomřivost, porucha hlasové fonace (mutují)
  • zácpa, snížená chuť k jídlu
  • poruchy menstruace u dívek
  • suchá pokožka, hrubé a lomivé vlasy
  • většinou je zpožděný sexuální vývoj ( u obou pohlaví stejně)
  • vývoj zubů  může být opožděný (ale nemusí)
  • zpomalená srdeční činnost (bradykardie)
  • často poruchy sluchu až hluchota
  • myxedém = dítě se jeví jako oteklé
  • chybí však poruchy růstu a poruchy kostního zrání

Terapie je stejná, jako u vrozené hypotyreózy.

Zvýšená činnost štítné žlázy = hypertyreóza: je opakem hypotyreózy. Je to stav, kdy je štítná žlázy hyperaktivní, produkuje nadměrné množství hormonů, jejichž účinky  jsou pro organismus škodlivé až toxické. Vyskytuje se mnohem méně často, ale její projevy jsou mnohem výraznější:

  • výrazně rychlejší srdeční akce
  • zvětšená štítná žlázy (struma=lidově též „vole“)
  • váhový úbytek (při normálním chutenství)
  • hyperaktivita
  • nedostatek pozornosti
  • snížený tělesný výkon
  • nesnášenlivost tepla
  • třes rukou
  • noční pomočování

Často bývá hypertyreóza spojena s nemocí zvanou Gravesova-Basedowova, která se projevuje mimo jiné velkýma, vystouplýma očima, poruchou zraku, zvýšeným slzením, překrvením spojivek, otoky víček a otoky okohybných svalů. Často bývá dvojité vidění v určitých polohách svalů (dítě pak natáčí hlavu do nepřirozených poloh, aby dvojitému vidění uniklo). Postižení očí může vést k útlaku zrakového nervu. Zraková ostrost klesá, může dojít až ke slepotě.

Náš obranný imunitní systém má jako svůj hlavní úkol rozpoznat a zlikvidovat všechny nepřátelské částice (bakterie, viry, nádorové buňky atd.), které do našeho organismu nepatří. Někdy však dojde k přehnané reakci obranného systému, který následně ztrácí toleranci k vlastním buňkám a začne je napadat stejně, jako napadá ty cizí. V případě hypertyreózy je chyba na straně imunitního systému, který vyrábí protilátky, které se navážou na buňky štítné žlázy a nutí je neustále pracovat a produkovat nadměrné, pro organismus škodlivé množství hormonů štítné žlázy. Hyperthyreóza se může manifestovat kdykoliv a odstartovat ji může mnoho faktorů (obdobně jako alergie). Nejčastěji se však vyskytuje mezi 11. a 15. rokem života, naopak vzácná je u dětí v předškolním věku. Často ji najdeme v rodinách s jiným autoimunitním onemocněním, např. s cukrovkou závislou na inzulínu (diabetes mellitus 1. typu), celiakií ( nesnášenlivost lepku), s revmatoidním postižením kloubů, roztroušenou sklerózou aj. Co přesně spouští ataku tyreózy přesně nevíme, ale zřejmě to může být stres, zvýšená námaha, předchozí onemocnění či nadbytek jódu.

Mimořádnou situací je hypertyreóza u novorozence, který ji získá od matky, jež v těhotenství sama trpěla tímto postižením.Takové dítě se rodí s nízkou porodní hmotností, je ukřičené, neklidně, dráždivé a i přes dobrou chuť k jídlu neprospívá. Přestože je tato situace přechodná a mateřské protilátky v těle novorozence sami spontánně vymizí, je situace velmi vážná. Novorozenec se musí léčit 3 – 12 týdnů na jednotce intenzivní péče. Léčba je značně složitá.

Léčba tyreotoxikózy (též hypertyreózy) je buď pomocí tabletek, které tlumí činnost štítné žlázy nebo její chirurgické odstranění (Pouze v těch nejzávažnějších případech).

Zánět štítné žlázy může vniknout u dětí, ale i dospělých, u kterých dojde k aktivaci imunitních buněk- lymfocytů (bílých krvinek). Jde tedy také o autoimunitní onemocnění, které většinou vede k následné hypotyreóze. Dnes je toto onemocnění označované jako Hashimotova struma nebo též jako chronická lymfocytární tyreoditida. Je častější u dívek než u chlapců. Její výskyt pozorujeme často v pubertě, ale   s věkem její výskyt narůstá.

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/212562220600082/obsah/204738-stitna-zlaza-v-tehotenstvi-mudr-eliska-potlukova-dotazy-1-cast

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/212562220600082/obsah/204745-stitna-zlaza-v-tehotenstvi-mudr-eliska-potlukova-dotazy-2-cast

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/212562220600082/obsah/204748-stitna-zlaza-v-tehotenstvi-mudr-eliska-potlukova-dotazy-3-cast

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/212562220600082/obsah/204746-joga-na-stitnou-zlazu

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/212562220600006/obsah/185657-tehotenstvi-a-stitna-zlaza-dr-zdenka-liemannova-1-cast

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/212562220600006/obsah/185662-tehotenstvi-a-stitna-zlaza-dr-zdenka-liemannova-2-cast

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/212562220600006/obsah/185668-tehotenstvi-a-stitna-zlaza-dr-zdenka-liemannova-3-cast

zdroje:
kniha: Lidské tělo (Z anglického originálu The Human Body), vydavatelství Gemini 1992
kniha: Lidské tělo  (Z anglického originálu The Joy of Knowledge), vydavatelství Albatros 1985
kniha: Anatomie 1 a 2,autor MUDr. Radomír Čihák,DrSc., vydavatelství Avicenum 1988
kniha: Nemoci štítné žlázy, autor J.Němec,CSc. a spolupracovníci
kniha: Poruchy štítné žlázy u dětí, autor Helena Vávrová

One thought on “Štítná žláza u dětí

  1. Dobrý den jsem po operaci štítné žlázy dcera Tereza je jí 14 má také zvýšené testy máma se objednat a chtěla bych se optat na dceru tě bude devět jestli také nechat udělat vyšetření už teď paní doktorka říkala že stačí až kolem 14 roku děkuji s pozdravem Valentová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *