Proč se říká…?

Čeština má velké množství slovních úsloví či názvů, které si často nedovedeme vysvětlit a většinou ani nechápeme, jak vznikly. Pojďme se na některá z nich podívat.

  1. Proč se policistům říká “ chlupatý„:  Verzí je hned několik. Nejpravděpodobnější jsou dvě. První říká, že označení četníků „chlupatý“ se začalo používat ve 20. letech minulého století, kdy se policejní přilby vyráběly ze zaječích a králičích chlupů. Druhou verzí je, že výraz vznikl z romského slangu, ve kterém se policistům říká benga. Romsky beng znamená také čert. A čerti jsou přece chlupatí, ne?
  2. Proč se penězům říká „prachy“: Podle jedné verze se toto rčení rozšířilo ze staročeského „nemíti prachnic“ (dnes říkáme pranic). Někteří etymologové však tvrdí, že ve skutečnosti jde ještě o mnohem starší výraz, kdy se v jazyce dávných zločinců říkalo penězům prach, což symbolizovalo drobné mince.
  3. Proč se říká lidem „šedá eminence“: Za vlády krále Ludvíka XIII.  (1601-1643) řídil stát kardinál Richelieu. Rady a podněty však získával od svého spolupracovníka, kapucínského mnicha, kterému se říkalo Otec Josef Pařížský. Tento vzdělaný muž žil v naprosté chudobě, dodržoval půst a čas trávil modlitbami. Ve své kápi stál vždy stranou, ale pomocí kardinála ovlivňoval politiku celé země. A protože nosil šedý oděv, začalo se mu říkat šedá eminence. Dodnes tak říkáme lidem, kteří jsou nenápadně v pozadí, ale kteří  mají velký vliv, ač nikým nezvoleni, rozhodují o podstatných záležitostech.
  4. Proč se říká „mít filipa“ : Podle jedné teorie má toto úsloví svůj původ v samotné Bibli. Ve Skutcích apoštolů se píše o Filipovi zvaném Evangelista. Ten jednou potká mouřenína, který si čte spisy proroka Izaiáše, ale vůbec textu nerozumí. Filip mu vše vysvětlí tak jasně, že se mouřenín dá ihned pokřtít. Mít filipa znamená být důvtipný, chytrý, umět si poradit. Někteří etymologové tak vznik spojují spíš s anglickým fillip = podnět, lusknout prsty, nebo se slovem filipika (veřejná útočná řeč),  či s francouzským slovem filou [filú] = taškář, šejdíř .
  5. Proč se říká „…po nás potopa“: Autorem tohoto bezohledného pohledu na budoucnost má být madame de Pompadour (1721-1764), milenka Ludvíka XV, proslulá svou náročností. Když se král jednoho dne rozhodne zříci se na čas života plného plesů a hostin, jeho milenka prohlásí „Nač se zatěžujete takovými starostmi, ještě z toho onemocníte. Po nás potopa!“
  6. Proč se říká „…nasadit někomu psí hlavu“: Pokud dnes někomu nasadíme psí hlavu, znamená to, že na něj svalujeme vinu, pomlouváme ho, očerňujeme ho. Úsloví ve skutečnosti pochází z Bible, ve které se považuje pes za stvoření nečisté, opovrženíhodné, jako symbol špatnosti.  „Nevěřící pes“ se například nadávalo kacířům nebo lidem jiného náboženského vyznání.
  7. Proč se říká „…labutí píseň“ : Významově jde o poslední velký tvůrčí počin nebo vystoupení. Tak kde se v něm vzala labuť? Už antičtí básníci a filozofové píšou o nádherných písních labutí, které právě umírají. Leonardo da Vinci (1452-1519) řekl: „Když labuť umírá, sladce zpívá a zpívajíc končí svůj život.“ A ve skutečnosti labutě opravdu vyluzují při umírání velice harmonické zvuky.
  8. Proč se říká „mít vroubek“: Dříve, než se psaly dlužní úpisy a faktury, se vzaly dvě hůlky a na každé se udělal zásek (vroubek). Jednu si ponechal věřitel a jednu dlužník. Po splacení dluhu se zničily.
  9. Proč se říká „sbírat vavříny“: Věncem z vavřínu se už od antiky zdobili vítězové ve sportovních kláních. A tak sbírat vavříny bylo tehdy při vítězství stejné, jako dnes sbírat medaile.
  10. Proč se říká „novinářská kachna“: Jde zpravidla o senzační, lživou zprávu. Před sto lety začali vydavatelé novin opatřovat neověžené zprávy zkratkou N.T. (non testatum). En-té, Ente! Což v němčině znamená kachna.
  11. Proč se říká  „Má samé techtle mechtle“: Techtle mechtle jsou pletky a intriky. Ve významu pletky se spojení techtle mechtle používá například při (utajovaném) milostném poměru. A jak toto úsloví vzniklo? Podle etymologů  spojení techtle mechtle pochází z jazyka jidiš (západogermánský jazyk), který ho však sám převzal buď ze středověké němčiny (Techtelmechtel), nebo ze středověké italštiny (teco meco, které mělo význam mezi čtyřma očima). Není však vyloučen ani původ z latiny (spojením slov tecum, s tebou, a mecum, se mnou)
  12. Proč se říká „Dělat něco halabala“: Když něco děláme halabala, děláme to jen tak naoko, málo pečlivě, ledabyle. Na to, jak toto úsloví vzniklo je těžká odpověď. Vlastně je tu hned několik možných vysvětlení. První verze říká, že ve staré češtině toto příslovce znělo chalabala, eventuálně chalybaly.  Šlo tehdy o spojení slov ve významu čáry máry, v němž je druhá část rýmovou ozvěnou první. Další možností je, že k nám halabala přišlo z ciziny. Např.  ruské nářeční slovo chalabalá nebo také chalachalá,  znamená uspěchaný, povrchní člověk. I srbské a chorvatské hala,  znamená nečistota, špína, nepořádek, a v bulharštině je slovo chála, což je pojmenování obludy způsobující vítr a bouři.
  13. Proč se říká, že „Je někdo syčák“: Když se nějaký člověk nepěkně chová a jedná, je to darebák, lotr nebo taky syčák. Ale jak k tomuto názvu přišel? Dříve se takto označovali žebráci, kteří mluvili tak potichu, že z jejich řeči byly slyšet pouze sykavky. Od nich se jim začalo říkat syčáci. Žebrák byl člověk, který spoléhal na pomoc přátel. A protože se mu jí nedostalo, začal se postupně chovat nepěkně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *