Nakažlivost zívání

Proč je zívání nakažlivé? Zíváme, když jsme unavení, znudění, z nedostatku vzduchu nebo také abychom si ochladili přehřátý mozek. Fenoménem zívání se zabývají vědci z  celého světa, přesto je stále zahalen rouškou tajemství. Zdá se ale, že tzv. nakažlivé zívání je fenomenem pozorovaným ze zvířecích druhů pouze u lidí, šimpanzů, psů  a koček. Pokud si někdo v okolí zívne, zívnou si i ostatní kolem. Nakažlivé zívání je proto vysvětlováno jako součást sociálních vazeb ve skupině. Projevuje se totiž až u čtyřletých dětí, které do té doby na zívající okolí nijak nereagují. Také např. lidé s autismem nezívají, protože nejsou schopni empatie a vytváření sociálních vazeb. Vědci prokázali, že více jsou náchylní k nakažlivému zívání lidé s větším IQ. Dále se ukázalo, že na zívání vlastních členů rodiny a blízkých přátel reaguje většina z nás  mnohem spolehlivěji, než když v našem okolí zívne úplně cizí osoba. Zívání lze tedy brát jako automatický reflex napodobování, který je důležitý pro učení a navazování sociálních vazeb. Jednoznačně ale na tuto otázku odpovědět nikdo neumí.

Věděli jste, že zívání trvá v průměru šest vteřin? A že se během zívání začnou do těla uvolňovat pozitivní hormony dobré nálady (především serotonin)? Že si nelze  zívnout jen polovičatě? Buď zívnete naplno nebo vůbec.

„Zívání sice ukazuje špatné způsoby, ale poctivě vyjadřuje názor.“ 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *