Co dělat, když máte popraskané rty či koutky úst

Co dělat, když máte popraskané rty či koutky úst V  zimních měsících často trápí velkou část obyvatelstva problém s rozpraskanými rty či koutky úst. jsou však i lidé, které tento problém trápí celoročně. proč tomu tak je a jak se toho zbavit? Co může nejčastěji za popraskané rty chybějící minerályPokračovat

Je možné z ADHD vyrůst?

Je možné z ADHD vyrůst? ADHD ( z anglického Attention Deficit Hyperactivity Disorder – volně přeloženo jako porucha pozornosti s hyperaktivitou) je neurovývojová porucha, na jejímž vzniku se podílejí faktory genetické neurobiologické činitelé vnějšího prostředí (kouření, pití alkoholu matky v těhotenství, komplikace při porodu, úrazy hlavy, cizorodé látky v potravinách,Pokračovat

Kolik exkrementů vyprodukuje člověk za život ?

Kolik exkrementů vyprodukuje člověk za život ? Určitě si teď říkáte „Fuj, to je ale ošklivé téma“. Ačkoli je tato činnost opravdu značně zapáchající a nepříjemná, přesto patří k našemu životu. Vědci z University of California se rozhodli najít na tuto otázku odpověď. Při tomto výzkumu se chtě nechtě dostaliPokračovat

Tajemství prstů

Tajemství prstů Prsty na rukou jsou pro nás nesmírně důležité. Potřebujeme je k nejrůznějším činnostem, jako je psaní, uklízení, obracení stránek atd. Prostřednictvím dotyků vnímáme své okolí a předměty. Nicméně jediné svaly, které na prstech ruky najdeme, jsou paradoxně vzpřimovače chloupků. Celkem 34 svalů, které potřebují prsty pro pohyb, sePokračovat

Žertování jako nemoc mozku

Žertování jako nemoc mozku Humor je do značné míry subjektivní záležitost, která je ve většině případů vnímaná pozitivně. Lidí, kteří neumí vtipkovat, ale přesto je to baví, je na světě miliony. Pokud však osoba nezadržitelně chrlí jeden vtip za druhým několik hodin či dokonce dní bez přestání, přičemž tuto osobuPokračovat

Víte, které zvíře je pro člověka největší hrozbou?

Víte, které zvíře je pro člověka největší hrozbou? Myslíte si, že by mohl být pro člověka nejnebezpečnější žralok bílý, nosorožec, lev nebo snad krokodýl? Samá voda. Tím absolutně největším zabijákem lidí není ve skutečnosti žádný obr. Právě naopak, stačí jedno tlesknutí a hrozba je pryč. A přesto právě toto zvíře ročně zabijePokračovat

Naděje pro ochrnuté

Ochrnutý makak znovu chodí! Kvůli poranění míchy nebyl makak schopen ovládat pravou zadní nohu. Díky týmu vedenému neurologem Grégoriem Courtinem ze Švýcarska však opice znovu chodí. Pomohl jí k tomu zcela nový implantovaný přístroj. Jak funguje? To vysvětluje sám  pan Courtine: “ Vložili jsme jednu z elektrod do malé oblasti mozkovéPokračovat

Lidský mozek

V tomto článku si můžete přečíst nejznámější mýty o lidském mozku. 1. Člověk využívá pouze 10% svého mozku Tento mýtus vznikl pravděpodobně na počátku 20. století, kdy americký psycholog William James (1842-1910) prohlásil, že člověk využívá jen malou část svých duševních zdrojů. Jakým způsobem se z této neurčité věty staloPokračovat

Nejděsivější duševní poruchy

I když medicína postupuje mílovými kroky kupředu, lidské tělo si stále uchovává svá tajemství. Velkou neznámou jsou i pro největší odborníky psychické nemoci. U některých není doposud známo, jak a proč vznikají, ani jak by se měly léčit. Pojďme se nyní na tři nejzajímavější a zároveň nejděsivější duševní poruchy podívat.Pokračovat

Ovlivňují citrusy účinnost léků?

Také vás zajímá, zda konzumace citrusových plodů nějakým způsobem ovlivňuje účinnost léků? Pak vám zde přináším jednoznačnou odpověď. První vědecký poznatek o vlivu citrusů, především grapefruitové a pomerančové šťávy, přinesl již v roce 1989 kanadský vědec David Bailey z Lawsonova institutu pro výzkum zdraví. Tehdy prováděl výzkum interakce alkoholu sPokračovat

Překvapivá čísla

A/ 14 000 mrknutí je běžná šichta našich očních víček: 10-15 krát mrkneme každičkou minutu, stále dokola, dokud nezavřeme oči ke spánku.  Za celý den tedy naše oční svaly vykonají asi 14 000 mrknutí. proč si to ale vůbec neuvědomujeme? Jedno mrknutí trvá  jen asi desetinu sekundy a podle výzkumu londýnskýchPokračovat

Je pojídání hlíny bezpečné?

Je pojídání hlíny bezpečné? Geofágie, neboli pojídání hlíny je doloženo již z období starověkého Egypta. Pro blahodárné účinky na zažívací trakt ji pojídali také staří Řekové. Dnes se praktikuje v některých zemích „třetího“ světa, přičemž nejvíce je hlína pojídaná těhotnými ženami a dětmi. V některých částech africké Ghany běžně melou hlínu, kterou prosívají aPokračovat

Opiáty ve slinách

Morfium se až donedávna považovalo za nejsilnější prostředek proti bolesti, nicméně ve vlastním těle si skutečně neseme ještě mnohem silnější analgetikum. Vědci z pařížského Pasteur Institute nedávno přímo z lidských slin izolovali látku zvanou OPIORFIN a v pokusech prokázali, že je v porovnání  s morfiem až šestkrát silnější. Navíc negativněPokračovat

Nechtěný dárek velbloudů

Zní to možná dost překvapivě, ale minimálně jeden (spíše pak víc)  z typů běžného nachlazení – konkrétně druh způsobený koronavirem HCoV 229E – jsme skutečně „chytili“ od velbloudů. Tento nečekaný objev učinili nedávno vědci z University Hospital v německém Bonnu, když zkoumali jiný virus, MERS CoV neboli Middle East RespiratoryPokračovat

Řepkový olej

Jedním z nejrozšířenějších rostlinných olejů je ten řepkový. Je ale zdravý a našemu organismu neškodný? Podle nové studie, kterou provedli specialisté na Lewis Katz School of Medicine v Temple University (LKSOM) v americké Filadelfii, řepkový olej tělu více škodí, než prospívá. Během výzkumu vědci rozdělili naprosto zdravé myši ve věkuPokračovat